WWA - 17. kapitola

Překlad: Sim
Kor.: KiKi

17. kapitola (Šílená mrcha)

Slunce svítilo dovnitř a já se zamračila, mručíc, jak jsem si přetáhla přikrývky přes obličej. Moje ruce přistály na teplé, odhalené kůži a já se usmála, připomínajíc si předchozí noc. Žasla jsem nad tím, jak jeden člověk ve mně mohl probudit takové vzrušení. Mohla jsem ho cítit a nadechla jsem se jeho kořeněné vůně před tím, než jsem se posadila. Byla jsem ráda, že znovu neutekl. Nechtěla jsem, aby se mě znovu zmocnil ten strach.
Gage pořád spal, měl otevřené rty, ruku hozenou přes čelo a loket mu mířil ke stropu. Lehce chrápal, takže jsem se rozhodla, že ho nechám odpočívat. Zvedla jsem se z postele, navlíkla si kraťasy a tílko a potom jsem vyšla z ložnice. Vůně kávy se linula vzduchem a já se zamračila. Byla jsem si jistá, že Kelsey bude ještě spát potom, co se včera v noci opila.

Jak jsem obešla roh, uviděla jsem ji sedět u ostrůvku v kuchyni s hrnkem kávy v ruce a druhou na svém čele. Vlasy měla slepené (ale mohla jsem říct, že si s nimi hrála) a make-up rozmazaný, takže jsem usoudila, že měla neklidnou noc.
"Dobré ráno, lady." Usmála jsem se, jak jsem se postavila vedle ní a opřela jsem se lokty o pult.
"Dobrý," povzdychla si.
"Spala jsi dobře?"
"Bylo to slušný. Moje hlava mě zabíjí…ale aspoň jsem se líbala s Royem minulou noc." Zakřenila se, když jsem se setkala s jejíma očima, usrkávajíc si kávy. "Pořád nemůžu uvěřit tomu, že se to stalo. Jako vážně. Jeho ruce na mně, ten nejlepší polibek na světě."
Zasmála jsem se, otáčejíc se ke kávovaru. Vzala jsem si ze skříňky hrnek a nalila do něj kávu před tím, než jsem tam přidala cukr a smetanu.
"Takže co tady dělá Grendel?"
Střelila jsem po ní pohledem. "Víš, že je tady?"
"No, jo. Šla jsem tě zkontrolovat do tvé ložnice, ale viděla jsem ho, jak se mazlí k tvému zadku."
Zasmála jsem se a usrkla si kávy. Posadila jsem se na židli a Kelsey se posadila vedle mě. "Chystám se navštívit jeho sestru dneska," zašeptala jsem.
"Oh?" Kelsey prohnula obočí.
"Jo. Čekám, až odejde. Chci to udělat co nejdřív a dostat to z cesty. Čím dřív, tím líp, víš?"

"Dostat z cesty co?" Gageův hluboký hlas naplnil místnost a Kelsey a já jsme obě zvedly hlavu, abychom se na něj podívaly. Měl na sobě sexy postelový rozcuch. Neměl triko. Odhalené potetované tělo. Džíny, které mu visely na bocích a odhalovaly dlouhé V, které mu vedlo do kalhot. Zatraceně, vypadal někdy jinak, než žhavě?
"Uh, nic." Postavila jsem se, když si přetáhl triko přes hlavu a upravil si spodní okraj.
"Nebude vadit, když si dám kafe před tím, než půjdu?" řekl a podíval se na Kelsey.
"Jo, jasně. Dej si, kolik chceš, ale nemej hrníček. Můžu ho prodat na E-bay. Holky to budou milovat."
Zasmála jsem se, když se Gage zakřenil. "Okay."
"Kam míříš?" zeptala jsem se ho. Sledovala jsem ho, jak vzal do ruky konvici a naplnil tekutinou hrnek.
"Roy mi právě volal. Chce se sejít ve studiu. Myslím, že je to dobrý nápad, vzhledem k tomu, že jsem minulou noc získal spoustu inspirace." Mrkl na mě přes rameno a mě polila červená barva. Mohla jsem cítit, jak mi hořely tváře, ale odmávla jsem to a lehce se usmála.
"No nemůžu se dočkat, až uslyším plody této inspirace." Vytáhla jsem se na špičky a políbila ho na tvář, přejíždějíc mu dlaní po hrudi. Usmál se a usrkl si kávy. Věděla jsem, že tohle byl Royův plán, jak dostat Gage z cesty na několik hodin, abych mohla navštívit jeho sestru, takže potom, co dopil své kafe a snědl koblihu, nechala jsem ho jít bez váhání. Nechtěla jsem, ale měla jsem důležité věci, které jsem musela udělat - ne jenom kvůli mně, ale také kvůli němu.
Potom, co jsem ho políbila na rozloučenou, jsem vešla do pokoje, oblékla si triko a džínové kraťasy. Na New York tu byl teplý den, ale místo, abych si vzala sandále, vzala jsem si Cuck Taylorsky, které mi Gage koupil ono léto na turné, které jsme strávili společně. Musela jsem přiznat, že jsem je hodila do skříně a přísahala jsem, že už si je na sebe nikdy nevezmu, společně se šaty, které mi koupil, ale jak šel čas, začala jsem je znovu nosit, abych dokázala, že i bez něj jsem silná. Teď jsem byla šťastnější, protože ty boty byly dárek od něj. Věděla jsem, jak moc miloval tenisky.
"Chceš, abych šla s tebou?" zeptala se Kelsey a pořád si držela hlavu, když jsem vešla dveřmi k ní.
"Ne. Nemělo by to trvat dlouho. Navíc se necítíš dobře. Běž si lehnout." Sevřela jsem svůj batoh a hodila si ho na záda.
"Okay, ale jestli se stane něco špatnýho, volej….ale jestli nebudu odpovídat, tak utíkej jako o život. Možná to nestihnu včas. Jdu si lehnout a vzít si nějakej Advil."
Přikývla jsem, prošla kolem ní a potom jsem vyšla z bytu. Sáhla jsem do batohu, abych našla adresu, kterou mi dal Roy, zatím co jsem scházela po schodech dolů, abych se dostala na hlavní ulici. Zhluboka jsem se nadechla, než jsem mávla na taxík.

Zvládnu to. Zvládnu to, říkala jsem sama sobě, ale byla jsem strašně nervózní a ani jsem si nebyla jistá proč. Musela jsem být sebevědomá. Potřebovala jsem dokázat, že má láska ke Gageovi je opravdová a musela jsem to udělat správně. Jakákoliv chyba by to mohla všechno podělat….a udělat to ještě mnohem horší. Nikdy jsem nebyla dobrá v tom, mluvit s lidmi o tom, jak se cítím. Nikdy jsem neměla příležitost to někomu říct, kromě Bena, Gage a kapely.
Dala jsem řidiči adresu a on mi řekl, že to bude dvaceti minutová jízda, třiceti, pokud se nevyhneme zácpě, takže jsem se usadila a přemýšlela o všech možných způsobech, jak o tom začít mluvit. Ale samozřejmě všechny možné způsoby vypadaly, že skončí jako naprostá katastrofa.
Byla jsem tak chycená ve svých myšlenkách, jak to chystám s Kristinou vyřešit, že jsem si nevšimla, že jsme byly blízko bytového komplexu. Znervózněla jsem, když se taxík zastavil na parkovišti a řidič řekl: ,,Jsme tady."
"Děkuju." Dala jsem mu peníze spolu se spropitným a vyskočila jsem ven. Taxi se odlepilo z místa a já si povzdychla, zírajíc před sebe. Podívala jsem se na papírek, na kterém stálo číslo bytu - 104G.
Strčila jsem papír do kapsy a našla odvahu odlepit svoje chodidla a dostat se do lobby. Když jsem nastoupila do výtahu, moje srdce tlouklo víc a víc. Dlaně se mi potily. Moje mysl byla naprosto všude. Nemohla jsem myslet jasně. Jenom jsem doufala, že tohle nebyl naprosto blbej nápad.
Postavila jsem se před dveře bytu 104G a zhluboka se nadechla. "Okay, Elizo, ty to zvládneš." Nadechla jsem se, naplnila si plíce potřebným kyslíkem a potom jsem ho vypustila skrz otevřené rty. Zvedla jsem ruku a zaklepala. Z nějakého důvodu ten ťukot zněl příšerně nahlas… nebo jsem možná jen byla zmatená tím, jak mi tlouklo srdce.
"Už jdu!"
"Kdo to sakra je?"
Zamračila jsem se, protože se ozvaly dva hlasy. Oba dva byly ženské. A ten jeden zněl zatraceně povědomě.

Před tím, než jsem mohla zpracovat, komu patřil ten hlas, zámek cvakl, zachrastil řetěz a dveře se otevřely. A já jí uviděla stát přede mnou. Najednou jsem začala tenhle plán nenávidět. Věděla jsem, že se tohle podělá. Prostě jsem to věděla. Ať jsem udělala cokoliv, nic nešlo podle plánu.
Stála tam v šedých jóga kalhotách a žluté sportovní podprsence. Zřejmě zrovna cvičila, protože se potila po celém těle a hruď se jí zvedala nahoru a dolů. Jakmile mě uviděla stát před ní, zašklebila se a odhrnula si tmavé vlasy za ucho.
"Můžu se tě zeptat, co tady děláš?" zeptala se Penelope. To byl ten známý hlas. Žádný příjemný zvuk. Nic. Jenom chlad a čistá nenávist.
"Nejsem tady kvůli tobě." Podívala jsem se přes rameno a uviděla jsem někoho bledého projít kolem. "Hledám Kristinu."
"Hmm.. Smůla. Kristina jde zrovna na svou ranní rehabilitaci." Penelope si založila ruce a rozkročila se. Okay. Ona mě rozhodně dovnitř nepustí..a já byla unavená tím, abych se chovala mile. Tohle neskončí dobře.
"Podívej. Prostě mě pusť dovnitř. Je to důležité. Nejsem tady, abych se s tebou hádala nebo-"
"Mrcho," zasyčela Penelope.
Přimhouřila jsem oči. "Promiň?"
"Slyšela jsi mě. Jsi mrcha. Domov rozvracející zoufalá mrcha. Jsi tady kvůli Gageovi, ne jeho sestře - jak o ní vůbec sakra víš?"
"Řekl mi o ní. Na rozdíl od tebe jsem neměla potřebu odposlouchávat. A řekni mi mrcho znovu a tvoje krev bude na podlaze."
Penelope pohodila hlavou dozadu a zasmála se. "Vážně? Měla bych se tě bát?" Zabodla prst do mé hrudi tak tvrdě, až jsem se zakymácela a udělala krok vzad. "Něco ti řeknu a řeknu to jenom jednou. Zůstaň. Do. Prdele. Hodně. Daleko. Od. Mého. Snoubence. Nechce tě. Nemiluje tě. Miluje mě. Říká mi to pokaždé, když jsme spolu. Říká mi to pokaždé, když je pohřbený hluboko uvnitř mě. Chce mě. Dostaň si to do tvý zatracený silný lebky. Byla si jenom chvilková záležitost. Ví, co doopravdy chce, takže seber svou prdel a vrať se tam, kam patříš a přestaň se snažit zničit moje manželství! Stane se to mezi náma, ať se ti to líbí nebo ne a není nic, co s tím můžeš udělat."

A jak promluvila - jak zabodla prst do mé hrudi - tak jsem se zlomila… jako doslova. Křuply mi všechny klouby, jak jsem zatnula ruce k sobě. Odstín rudé se přelil přes všechny mé smysly a vzpomínky na to, jak jsem mlátila holky do jejich obličejů během zápasů v kleci se vrátily zpátky. Vše, co jsem si pamatovala, bylo, když jsem bránila samu sebe, když mi někdy říkaly sračky do obličeje. Vše, co jsem si pamatovala, bylo vidět holky s krvavými nosy od toho, jak jsem jim dala svou pěstí. Byli tam muži, co hučeli, a ženy, které na nás křičely, abychom nakopaly sobě navzájem zadky. Všechny tyhle věci jsem dělala, když jsem byla teenager, pro moji matku a Jasona.. ale ne tentokrát. Nechtěla jsem nikdy, aby se takovéhle boje děly, ale tenhle jsem chtěla. Chtěla jsem to tak moc. Byla jsem opravdu, opravdu unavená z jejích sraček. Zašla příliš daleko.
Zatlačila jsem ji do bytu a ona zalapala po dechu, když přistála na zádech. Odtáhla jsem ruku, připravená jí praštit do obličeje, ale ona mě odstrčila a přetočila se pryč. Spadla jsem na pohovku, ale v mžiku jsem byla zpátky na nohách. Byla silná, ale já byla silnější. Vždycky jsem byla.
"Myslíš si, že když se mnou budeš bojovat, tak získáš jeho lásku zpátky?" Zaklonila hlavu a rozesmála se, ale tentokrát si sevřela břicho a to byla perfektní příležitost jí dostat. Pospíšila jsem si k ní, napřahujíc svou pěst. Trefila jsem ji pěstí do obličeje a ona vypískla a složila se na podlahu. Vyšplhala jsem na ni, ale ona si kryla obličej, svírajíc mojí ruku, snažíc se mě držet zpátky.
"Ne. Vím, že mě miluje. Řekl mi, jak moc mě miluje minulou noc," řekla jsem a snažila se jí znovu praštit.
Její oči se rozšířily z pocitu zrady. Byla šokována a já byla ráda. "Ty. Hloupá. Mrcho!" zavrčela. "Vypadni ze mě dolů!" Snažila se mě odstrčit, ale nehodlala jsem to vzdát. Byla jsem slepá vzteky. Moje srdce tlouklo jako o závod; pořád jsem viděla krvavě. Chtěla jsem jí zničit. Snažila jsem se chovat mile a přísahala jsem, že už se nikdy nebudu prát, ale za tohle si mohla sama. Nikdo se mnou takhle nemluvil - nikdo kromě mé matky a jejího idiotskýho manžela…a už jsem to nikdy nechtěla zažít. Nehodlala jsem to znovu poraženě přijmout. Přišla jsem vyhrát, a jestli jsem měla týhle mrše nakopat zadek, abych vyhrála, tak to udělám. Pokud jsem musela akceptovat následky, tak klidně. Nezajímalo mě to. Ona byla ta, která nás zničila, takže jsem chtěla zničit ji.

Zatnula jsem pěst a odtáhla se, připravená ji znovu udeřit, ale dřív, než jsem mohla, jemný, klidný hlas promluvil a to mě donutilo se zastavit. "Takže to jsi ty."
Vzhlédla jsem se zalapáním po dechu, když jsem uviděla holku stojící za gaučem, potetované ruce měla založené na hrudi. Dlouhé vlasy měla tmavě hnědé a zkroucené. Zastavila jsem se na jejích bocích. Její rty s piercingem se zkroutily do úsměvu, byla hubená, ale byla krásná. Věděla jsem, kdo to byl jenom z pohledu na ni. Jak se usmála, měla kolem očí stejné vrásky jako Gage. Stejné plné růžové rty a stejné ležérní, neopatrné chování…. Jako Gage. Její obličej byl bledý a mohla jsem říct, že byla nemocná, ale pořád vypadala krásně.
"C-co? Co tím myslíš?"
"Dívala jsi se celou zasranou dobu?" vyštěkla Penelope a praštila mě do boku. Přistála jsem na zádech, když vyskočila na nohy, ale já si nemohla pomoc a zírala jsem na Kristinu. Penelope se setkala s Kristininým pohledem a zamračila se. "Mohla jsi mi pomoct, Kristino. Jsme přátelé. Byla jsem v nebezpečí!"
Kristina se ušklíbla. "Nemám přátele."
Penelope se zamračila a Kristina se jenom zasmála, vrtíc hlavou. Potom se podívala na mě a já se postavila.
"Já-omlouvám se. Nechtěla jsem se s tebou setkat takhle-"
Kristina zvedla ruku, aby mě zastavila v mém mluvení. Zasmála se a já byla naprosto zmatená. "Jsi Eliza. Vidím to. Skoro jsi kvůli němu zlomila krk téhle holce." Kristina ukázala na Penelope, která se pořád mračila.
"Přišla jsem si s tebou promluvit," řekla jsem a podívala se na Penelope. "O samotě."
"No, to je smůla. Neodcházím. Tohle je moje místo stejně tak, jako Gageovo. Jestli chceš mluvit, tak dostaň svou prdel ze schodů dolů."
"Víš, teď vidím, proč chtěla Eliza nakopat tvůj zadek, Penelope. Jsi tak. Zasraně. Otravná."
"Co jsi to právě řekla?" zašeptala Penelope otázku.
"Slyšela jsi mě. Snažila jsem se tě vydržet od doby, co můj bratr tvrdil, že tě miluje, ale bože! Co, kdyby jsi takhle třeba vypadla, hm? Co kdybych mu takhle třeba zavolala a řekla mu, jak zacházíš s jeho hostem? Věděla jsem, že je na tobě něco hnusnýho a falešnýho. Jenom jsem nevěděla, co to sakra bylo… ale teď to vidím naprosto jasně a abych byla upřímná, nemám to ani trochu ráda… nebo tebe."
Penelope se zasmála. "Pochybuju, že by se Gage vybral Elizu místo mě."
"Hmmm.. a to proč?" zeptala jsem se a založila si paže.
"Protože našemu vztahu věřím! Jsme zamilovaní. Jsme šťastní!"
"Nebo je to proto, že jsi ho roky vydírala?" nabídla jsem místo odpovědi. Kristina se zamračila, zvedajíc své ruce, aby nás zastavila. "Počkat….zadržte sakra. Vydírala jsi ho? Jak?"

Penelope zůstala potichu, ale já pokračovala v mluvení. "Penelope nebyla Gageovo přítelkyně, když si jí poprvé potkala," řekla jsem. "Lhala ti a řekla, že byla. Gage s tím souhlasil, protože si myslel, že ji máš ráda… a protože si udělala pár obrázků tebe s ní dohromady a vyhrožovala, že je dá do časopisu, aby z toho udělali příběh. Taky vydírala kapelu. Její otec je jedním z těch, kteří dali kapele dobrý start. Je jejich šéf. Vlastně je spíš vlastní. Řekla Gageovi, že jestli se nebude držet ode mě dál, tak řekne jejímu otci, aby rozpustil kapelu a ona tě odhalí. Nechtěl nic z toho, takže děla, co mu řekla."
"Co?" vyjekla Kristina. "Děláš si srandu, že jo?" Penelopiny oči se rozšířily, když polkla. "Držela jsi mého malého bratříčka ve svých podělaných sobeckých spárech jenom proto, že je zamilovaný do někoho jiného?" Kristina obešla gauč a blížila se k Penelope.
"Gage mě miluje!" vykřikla Penelope. V koutku jejích očí se objevily slzy a ne dlouho na to začaly padat.
"Nemiluje tě. Nikdy o tobě nemluví," vyštěkla Kristina. "Zatraceně, jsem tak hloupá, přemýšlela jsem nad tím, proč je pořád s tebou… Pokaždé, když jsem se ho na to zeptala, vždycky změnil téma. Máš takový štěstí, že respektuju jeho soukromí." Stiskla si nos a zavrtěla hlavou. "Potřebuješ odtud vypadnout. Hned. Před tím, než udělám něco, čeho budu litovat."
"Jsi šílená," řekla Penelope a její hlas se zachvěl. "Jestli odejdu, tak tvoje fotky budou naprosto všude," vyhrožovala. "Nedělám si srandu. Budeš odhalená jako drogová závislačka, kterou taky jsi. Budeš známá jako sestra, která zničila svého bratra ještě před tím, než nabil svou slávu. Budeš viněna za to, že jsi udělala z jeho života peklo před tím, než se stal slavným."
Myslela jsem si, že se Kristina zlomí - že možná bouchne, ale všechno, co udělala bylo, že pokrčila rameny. "Do pekla s podělanými fotkami. Doufám, že shoří společně s tebou. Život je příliš krátký. A kromě toho, on zná pravdu. Na žádném jiném názoru nezáleží. A zvlášť ne na tvém."
"Ugh. Do prdele s tím!!" Penelope strčila do konferenčního stolku a vyřítila se kolem mě, aby se dostala ke dveřím. "Zavolám Gageovi! Miluje mě a bude to moje strana, na kterou se postaví, pokud ví, co je pro něj a jeho kariéru nejlepší. Vždycky bude na mé straně, zvlášť, když přijde na něj a jeho kapelu."
"Jo, klidně si to dál namlouvej, ty šílená mrcho." Zakřičela za ní Kristina a protočila oči.
Penelope sevřela dveře, vystřelila z nich a práskla jimi za sebou. Pomalu jsem se otočila na Kristinu, která už na mě zírala a usmívala se.
"Udělala jsem zabijácky sladký čaj. Neměla bych ho pít, ale dobře. Dáme si nějaký zatím, co si promluvíme."
Usmála jsem se taky, přikývla a následovala jí do kuchyně.