pátek 25. prosince 2015

WHI - 26. kapitola

Překlad: Sim
Kor.: Tory




Hotel, ve kterém nás Stan vyhodil, byl víc, než luxusní. Věž za věží, světlo za světlem a stál vedle New Yorského přístavu. Samozřejmě musel mít Gage něco extra a zamluvil apartmá v podkroví. Jakmile se výtah otevřel, podivila jsem se té scenérii přede mnou.
Prostorný obývací pokoj s koženým gaučem. Zapálená svíčka v každém rohu. Široké okno zabíralo celou jednu stěnu pokoje a já si pospíšila dopředu, abych se pokochala tím výhledem. Byli jsme přímo nad Atlantikem. Voda se čeřila a několik jachet a loděk kotvilo blízko pobřeží. Zalapala jsem po dechu, naprosto v úžasu, a potom jsem ucítila na svých zádech teplo. Horké rty se dotkly mého krku a oheň mi vyšlehl od krku až do prstů u nohou.
"Líbí se ti to?" zeptal se, odhrnul vlasy z mého krku, aby mě tam mohl políbit znovu. Usmála jsem se, uvědomila jsem si, že jeho otázka byla myšlena víc, než jedním způsobem. Přitiskl se ke mě blíž a moje břicho se přitisklo ke sklu. Jeho mužná vůně naplnila moje plíce a já ho vdechla, proplétajíc si svoje prsty s jeho.
"To bylo od tebe sladký, Gagi," zašeptala jsem.
Pomalu mě přestal líbat, odtáhl svou ruku a otočil mě na něj. "Myslíš, že je to všechno?" zeptal se s širokým úsměvem na rtech.
Podívala jsem se kolem a zamračila se. "Co je s tím špatně? Miluju to."
Zakřenil se. "Jsi okouzlující, Ellie. Tohle je jenom na zahřátí. Máme mnohem větší plány na dnešní večer." Políbil mě na tvář před tím, než se odtáhl a došel pro můj batoh. "Jdi se převléknout. Vím, jak ráda vypadáš 'reprezentativně'" - naznačil prsty uvozovky - "jak tomu říkáš."
Usmála jsem se, svírajíc svoje zavazadlo. "Jo. A jsem ráda, že to víš."
Gage mě něžně políbil na rty, než mě nechal jít.
Když jsem byla spokojená s tím, jak vypadám, odhrnula jsem si vlasy na stranu a vyšla ven. Čekal na mě na pohovce, brnkajíc na kytaru. Uslyšel mě a vzhlédl, rozkošně se usmál. "Připravená?"
"Jo," zamumlala jsem.
Zvedl se z pohovky, přehodil si kytaru na záda, vzal mou ruku a vydali jsme se na cestu.

***

Gage a já jsme se zatavili na italském jídle a víně. Hodně jsme se smáli a dost si povídali. Flirtovali jsme a drželi se za ruce. Objímali se a líbali. Tolik jsem se bavila a snažila se nevnímat můj vyhraněný čas s ním. Byly chvíle, kdy jsem o tom přemýšlela a automaticky mě z toho začalo bolet srdce.
Nenáviděla jsem to.
Procházeli jsme městem a dívali se na všechny ty vysoké věže a blikající světla. Hvězdy byly jasné a vypadaly blíž, než normálně. Ulice byly klidně, ale zároveň tak nějak zaměstnané. Několik taxíků stále jezdilo po silnici, ale bylo to tak nějak uklidňující, zvlášť s Gagem po mém boku, ruku v ruce. Minuli jsme dokonce několik lidí, kteří Gage poznali a on jim musel podepsat pár věcí. Byla jsem vděčná, že to byla skupinka klidných teenagerů. Nemyslím si, že bych byla tuhle noc schopná zvládnout holky, odhalující na něj svoje prsa. Totálně by to zabilo mojí náladu.
Potom, co Gage udělal několik praštěných fotek se svými fanoušky a několik jich objal, vrátil se ke mně. Jeho úsměv se rozšířil, jak otevřel náruč a omotal ruce kolem mého pasu. Opakovaně mě políbil na tvář a já se zakřenila a prosila, aby přestal.
Pokračovali jsme v naší procházce a slyšeli jsme zvuky foťáků. Přemýšlela jsem, že bych některý z nich zahodila, ale Gage mi řekl, abych se tvářila, jako, že tam vůbec nejsou. Po chvíli se to stalo mnohem jednodušší, protože odvracel od toho mojí pozornost, ale pořád mě to otravovalo, protože jsme neměli žádné soukromí.
"Chci tě někam vzít," řekl Gage a usmál se na mě.
"Kam?" zeptala jsem se zvědavě.
Oči mu zjemněly a překryl moje rty svými, než mávl na taxík. Vlezli jsme dovnitř a on se naklonil dopředu, aby něco pošeptal řidiči. Nemohla jsem to rozeznat, ale řidič přikývl a Gage mu dal dvě stě dolarové spropitné. Řidič to vděčně přijal a rychle vyjel.
Přitulila jsem se ke Gageovi, omotala kolem něj svoje ruce a užívala si jeho teplo. Cítit ho proti mě byl vždycky skvělý pocit. Užívala jsem si jeho polibky na čelo během jízdy, jeho paže sevřené kolem mě. Myslím, že si nevšiml, ale vždycky jsem ho chytla, jak na mě zírá a usmál se, jako by nic. Bylo to sladký. Nevinný. Roztomilý. Obdivovala jsem ho.
Konečně taxík zpomalil a my dorazili na místo. Řidič poděkoval Gageovi za spropitné, ale Gage jen pokrčil rameny, jako by to nic nebylo. Sevřel mou ruku, zavřel za námi dveře, a jakmile jsme se otočili, zůstala jsem stát v úžasu. Neměla jsem tušení, kde jsme, ale ulice byla dlouhá a všude byly jasné plakáty. Variace barevných světel zářila na míle daleko, dávajíc tak tomuhle prostoru víc pozornosti. Několik lidí procházelo kolem, někteří volali na taxi a někteří si užívali ten pohled stejně tak, jako já.
"Kde to jsme?" zeptala jsem se.
"Times Square" zamumlal mi do ucha. Moje kůže brněla, jak mi položil ruku na záda. "Pojď," řekl a pokynul hlavou nalevo. Šli jsme ruku v ruce dolů ulicí, dokud nezatočil a neprocházeli jsme tak napříč prostorem zaplněným lavičkami. Sedělo tu ještě několik lidí - muž čtoucí noviny, žena s knihou a kelímkem kávy. Bylo tu několik dalších kolem, kteří dělali to samé. Dokonce několik tulících se párů.
"Gagi," zašeptala jsem.
Podívala jsem se na něj a on se usmál. "Chtěl jsem tady něco udělat. Moje máma o tom mluvila bez přestání, když jsem byl malé dítě. Byl to vždycky její sen jít na Times Square… jen aby mi zpívala."
Usmála jsem se a posadila se do první řady. Posadil se vedle mě a chlapecky se usmíval. Potom si přetáhl kytaru, usadil si jí na klíně a přejel prsty přes struny. "Chystáš se zpívat?" zeptala jsem se vzrušeně.
"Mm-hmm," přikývl. Podíval se dolů, soustředíc se na akustickou kytaru. Byla černá, ale struny byly modré. Na spodku bylo jmény kapely a Gageovo hned nad tím napsané kurzívou. Uvědomila jsem si, že musela být vyrobená přímo pro něj. "Pamatuješ si tu písničku, kterou jsem psal tenkrát ráno s Royem?"
Přikývla jsem. "Jo."
"Můžu ti jí zazpívat? Budeš první, kdo jí uslyší."
Zrudla jsem. "Samozřejmě, Gagi. Ráda si ji poslechnu."
Usmál se, rychle se podíval do mých očí před tím, než se zase soustředil na kytaru a odkašlal si. Když brnkl, několik lidí jdoucích kolem zpomalilo, očekávajíc nějakou show. Někteří zalapali po dechu, rozpoznávající toho muže s kytarou, připraveného zpívat.
Sledovala jsem způsob, jakým se jeho rty hýbaly - způsob, jakým mě jeho hluboký, hebký hlas naplňoval a posílal mě výš tak, jak jsem se nikdy ještě necítila. Každé slovo bylo jemné, starostlivé. Jeho hlas byl pro mě omamný. Bylo to úžasné - on byl úžasný. Zpíval z hloubky svojí duše. Občas se dostal výš, občas klesl níž. Každopádně jsem tím byla naprosto pohlcená. Poslední slova písně byla slova, o kterých jsem si byla jistá, že je do konce života nezapomenu:

She was a single dove, a beauty,
A miraculous love, truly,
A new addiction I'd fight for,
My addiction, perhaps my heart and more.
("Ona byla jedinou holubicí, kráskou,
Zázračnou láskou, vskutku,
Nová závislost, za kterou bych bojoval,
Moje závislost, možná mé srdce a víc než to")

1 komentář:

Děkujeme za komentář! :-)