Undescribable - 9. kapitola

Překlad: Týni

SLADE

Pomalu povolím sevření na jejích rukách, ale stále je nepouštím.

Do háje. Co mi to provedla?

Když řekla, že chce, abych ji ošukal.. věděl jsem, že to bude těžký. Chtěl jsem to tak moc! Ale to jsem jí nemohl udělat. Chci od ní víc než jen opilou jednorázovku; nevím, jak jí to mám vysvětlit.

Mohl jsem cítit, jak moc byla napnutá; a tak jsem jí pomohl. Teď mám pocit, že to byl špatný nápad, protože teď jí chci ještě víc. Ne, já ji potřebuji. Způsob jakým pohybovala boky.. věděl jsem, že pokud se mě dotknou její ruce, nedokážu ji i sebe zastavit. Nikdy jsem si nemyslel, že bude tak moc nažhavená. Chtěl jsem kontrolovat každý její pohyb. Chci kvůli ní vypustit něco, co jsem nevěděl, že mám. A když mě kousla do rtu.. Bože! Musel jsem se držet, abych do ní nezabořil mýho ptáka a neukázal jí, že je moje. Že dokážu její tělo potěšit způsobem jako nikdo jiný.

Jsem rád, když vím, že vše kontroluji. To je důvod, proč jsem zůstával celou tu dobu svobodný. Viděl jsem až příliš mnoho přátel ztrácet jiskru a zápal pro věci, co chtěli, kvůli nějakým mrchám. Taky je to i důvod, proč jsem právníkem.

Když přijde na sex, šel jsem s davem. Byl jsem ochotný zkusit všechno a cokoliv, ale nikdy jsem v žádném případě neublížil ženě. Vždy jsem si myslel, že nejvíc sexy je žena, které ví, co chce. Nevadí mi sedět v ústraní a sledovat holku, jak mi ukazuje, co má ráda nebo jak to chce. Je žhavý, když lížu ženu a ona si masíruje prsa. Rád sleduji, jak se ony uspokojují mezitím, co je i já uspokojuji. Ještě žhavější je žena, co si masíruje klitoris, když jí šukám!

Tak jsem myslel..

Není nic žhavějšího než Anděl, když mi nad sebou předá veškerou kontrolu. Začal jsem ztrácet kontrolu sám nad sebou potom, co vyslovila moje jméno. Pak jsem ztratil kontrolu úplně nade vším. Ale jak jsem ji přidržoval, získal jsem zpět kontrolu. Nechci, aby se uspokojovala sama. Chci být tím jediným důvodem každého jejího vzdechu, otřesu, zalapání po dechu. Chci, aby cítila jen můj dotek.

Milovala to stejně jako já. Její kundička pro mě tekla a to mi zvedlo ego při každém zvuku, který vyšel z těch jejích nádherných rtů. Vyndám z ní prsty a dám si je do úst. "Tak zatraceně sladká." Chci pohřbít hlavu mezi jejími stehny a šukat jí kundičku mým jazykem doku znovu nevyvrcholí. Ale na to mám ještě času dost. Ona nikam nepůjde.

Je moje!

Vstanu a rozkročmo si na ní sednu, když se začne třást. Její hruď se zvedá a klesá, její rty jsou pootevřené. Pohled pro bohy. "Omlouvám se," zašeptám.

Ona otevře oči a podívá se na mě. "Za co?" Její hlas je tichý.

Zvednu si její zápěstí ke rtům a začnu je líbat. "Zranil jsem tě. Nechtěl jsem je držet tak pevně." Podívám se na její malá zápěstí, které mají červené otlaky.

"Neomlouvej se." Začervená se a můžu vidět, že se jí to líbilo. Mě se to taky líbilo. Ona se trochu zakroutí v bocích a já vím, že cítí mého tvrdého ptáka. Její oči se přivřou a já v nich vidím chtíč. Musím něco udělat, rychle.

"Počkej." Zaběhnu do koupelny a namočím žínku. Vrátím se znovu do postele a jemně ji očistím mezitím, co ona leží a pozoruje mě.

Dám žínku na stranu a pomůžu ji vstát. Ona se postaví a natáhne si šortky opět na správné místo. "A co ty?" Chytne mi ruku, když si zapnu kalhoty.

Do háje!

"Co já?" zaskřehotám. Prosím, ať nezjistí, na co myslím. Už mi zbylo jen málo sebekontroly.

"No.." Podívá se na podlahu. "Nechceš.. abych pro tebe něco udělala?" Vzhlédne a začervená se.

"Uh..." Projedu si rukou vlasy. "To není dobrý nápad." To je skvělý nápad! Ne, ne, to není.

Ona se ke mě přiblíží, její hruď je proti té mé. Její srdce bije rychle a ona vypadá nervózně, ale odhodlaně a to zboří mé sebeovládání. Dřív jsem neměl žádné a to mě teď zabíjí.

Ona položí obě ruce na mou hruď a já začnu couvat, dokud nenarazím zadní stranou kolen do postele. Sednu si a položím ruce na její boky, když ke si stoupne mezi mé nohy.

"Ty mě nechceš?"

Zabořím prsty do jejích boků a přitáhnu si ji ještě blíž. Bože, ona snad necítí, jak moc jí chci?

Zbývá mi jen jedna přijatelná omluva.

"Jsi opilá." Její prsa jsou perfektní. Bez přemýšlení zvednu ruku a bříšky prstů je pohladím. Jsou stejně hebké jako zbytek její kůže. Uvědomím si, co dělám, a položím ruce zpět na její boky. Vzhlédnu k její tváři s úsměvem, který říká, že mi na tu opilost neskočila.

"Takže, ty mi říkáš, že jsi nikdy nebyl s ženami, když byly opilé?" Zvedne obočí. Ona mě chce vyzvat?

"No.." Snažím se vymyslet způsob, jak se dostat z téhle situace, ale než to stihnu, začne mě líbat. Její polibky jsou hladové a plné vášně. Můžu cítit její chtíč a já ji chci úplně stejně. Moje prsty jí sklouznou na zadek. Ona proplete prsty v mých vlasech. Sakra, miluji, jak se mě dotýká, jako kdyby se mě nemohla nabažit. Její dotek je jako oheň a led, který uklidňuje moje tělo, ale uvnitř ho nažhavuje.

Ona se odtáhne a zašeptá proti mým rtům, "Prosím, Slade. Nech mě ochutnat tě."

Do. Zatracenýho. Háje.

To je ta nejžhavější věc, jakou jsem kdy slyšel. Jak ji můžu odmítnout? Jak můžu říct sobě ne? Chci tohle stejně moc jako ona. Začnu si rozepínat kalhoty.

"Ne. Dovol mi to."

Myslí mi projde milion myšlenek, když zaprosí, aby mě mohla rozepnout.

Co to do háje dělám? Jak sám sobě zabráním, abych ji nezvedl, nehodil na postel a neudělal to, po čem toužím nejvíc?

Vzít si ji všemi způsoby, o jakých jsem snil?

Snažím se jít na to pomalu. Nechci, aby si myslela, že ji jenom využívám.

"Slade." Znovu se ke mě přiblíží.

"Ano, Anděli?" Podívám se na její tvář a zvednu ruku, abych mohl pohladit její tvář. Její kůže je tak hebká, že bych mohl strávit celou noc jejím hlazením.

"Tohle jsem nikdy nedělala." Zahanbeně skloní pohled.

Co? Nikdy? Nebyla s tím chlápkem osm měsíců?

Okamžitě se naštvu, když o něm začnu přemýšlet. Potom si vzpomenu, že se spolu chystáme sdílet něco, co on nikdy neměl. Nad tou myšlenkou se pousměju. Zhluboka se nadechnu a podívám se na ní, zvednu jí radu, abych se mohl podívat do těch jejích krásných zelených očí.

"Nestyď se, Anděli. Jsem rád, že je tvoje poprvé se mnou." Podívám se dolů a dokončím vyndání mého ptáka z kalhot. Ona mě sleduje a její oči se rozšíří, když začnu pohybovat rukou. Olízne si rty.

Do háje.

To čekání mě zabíjí. Jsem tak tvrdý, že to bolí. "Na kolena, Anděli," přikážu, nepoznávajíc svůj vlastní hlas. Je tak zastřený chtíčem. Nikdy jsem necítil nic takového. Jako kdybych umíral a ona byla mým spasením.

Ona se zhluboka nadechne a potom si pomalu klekne. Shlédnu na ní a cítím se mocně. Vypadá tak plaše, ale přesto je ochotná zkusit pro ni něco neznámého jen, aby mě potěšila.

"Vezmi ho do ruky."

Její oči se rozšíří, ale udělá, jak jsem řekl. Její dotek je jemný, jako kdyby se bála, že to může rozbít.

"Teď mě vezmi do úst a saj, Anděli." Jak jinak jí mám vysvětlit, co chci?

Ona přikývne, ohne se a vloží mě do úst. Zdá se, že se bojí, aby mě nezranila. Chová se k mému ptákovi, jako kdyby to byl kousek skla, který se může v jejích rukou rozbít. Zapletu prsty do jejích vlasů a zatáhnu ji.

"Anděli," řeknu jemně, "ruce za záda."

"Já -"

Začne mluvit, ale nenechám ji to dokončit. "Dej si ruce záda," řeknu a upevním stisk.

Ona zavře oči a trochu se zatřese. Do háje, můžu se z ní zbláznit. Chci jí přikázat, aby si lehla na postel, abych z ní mohl strhat oblečení a ukázat jí, co dokážu. Jednou rukou zpevním stisk v jejích vlasech a tou druhou uchopím mého ptáka. Navedu ji zpět dolů a ona mě obejme svojí perfektní malou pusou a začne znovu sát.

"Kurva!"

Je to tak dobré. Ona začne kroužit jazykem, lízat mě nahoru a dolů, když začnu hýbat boky. "Ah, to je tak skvělý. Tvoje pusa je jak nebe." Pořád mám jednu ruku v jejích vlasech, ale ona kontroluje rytmus. Je to pomalé a hebké, nutíc mě chtít víc.

Chytnu její vlasy pevněji a převezmu kontrolu. Ona zasténá. Moje tělo sebou trhne. Zakloním hlavu a zavřu oči.

Nechci jí ublížit, takže trochu zpomalím. Musím se kontrolovat. Pomalu jí odtáhnu, když přejede jazykem po celé mé délce. Zachvěji se.

"Sakra, baby." Zavzdychám.

Ona znovu zasténá a přidá na tempu. Uchopím její vlasy pevněji a ona se trochu zatřese.

"Už jsem skoro tam," zaskřípám mezi zuby, ale to ji přiměje zrychlit. Otevřu oči a podívám se na ní. Její oči jsou zavřené, její ruce stále za zády. Podívám se na mou ruku v jejích vlasech, můj pták pumpující do jejích perfektních úst... Kurva, to je úžasný. Cítím napětí.

"Udělám se. Musíš.. musíš přestat.. přestaň, Anděli, nebo se udělám do tvý pusy." Nechci, aby přestala, ale taky se nechci udělat do ní, pokud to nechce.

Ona odpoví jemným přejížděním zubů a poté sáním. Začnu přirážet rychleji a moje tělo se zatřese, než se udělám do jejích úst. Cítím to až v hrudi a to mi vezme dech. Ona pokračuje v sání a polyká do poslední kapky.

Pustím její hlavu a padnu zády na postel. Moje srdce bije neuvěřitelně rychle. Bože to bylo neuvěřitelný! Cítím se tak naživu; to díky ní. Jakto, že tohle způsobily jen její rty? Zvednu se na loktech a podívám se na ní. Pořád klečí na zemi s rukama za záda, ale její hlava je ohnutá a dýchá, jako kdyby nemohla popadnout dech.

"Jsi v pořádku?" zeptám se, zvednu se z postele a kleknu si vedle ní.

Ona zvedne hlavu a podívá se na mě. Její vlasy jsou divoké a zakrývají jí obličej, tak se natáhnu, abych je odsunul a lépe na ní viděl. Její rty jsou oteklé a červené. Vezmu jí obličej do dlaní a dlouze, jemně jí políbím.

Ona se odtáhne. "Jsem jen unavená."

"Tak pojď, jdeme do postele." Pomůžu jí vstát. Trochu se přitom zamotá a odmítá se na mě podívat. Možná jsem jí ublížil, nebo jí bolí hlava, protože jsem jí držel až moc pevně.

"Chtěla by jsi Tylenol nebo sklenici vody?" Zeptám se, když jí pomůžu sednout si na postel.

"Ne, děkuji ti." Kouká na ruce v jejím klíně.

"Chtěla by jsi tričko?" Nepřipadá v úvahu, že bych jí dnes v noci nechal odejít. Chci ji v mé posteli až ji budu držet. Kleknu si před ní a snažím se, aby se na mě podívala.

"Ano, prosím," zašeptá.

Něco je špatně. Pořád se mnou nenavázala oční kontakt. Myslím, že jsem jí ublížil. Zvednu se a vyndám tričko ze skříně, obejdu postel a podám jí ho. Skloním se a políbím jí, potom zamířím do koupelny, abych jí dopřál soukromí na převlečení.

Stojím tu několik minut a přemýšlím, co se stalo. Možná jsem zašel moc daleko? Vyčistím si zuby a potom vyndám jeden nový, ještě stále zabalený, kartáček pro ní.

Zhasnu a opustím koupelnu, ale zastavím se. Anděl leží v posteli na břiše s hlavou na straně, její tmavé vlasy jsou rozprostřené po polštáři. Bolí mě hruď z toho, jak vypadá v mém tričku. Chci to vidět častěji.

Přejdu k mé straně postele a rychle si natáhnu boxerky. Vlezu k ní do postele, přitáhnu si ji proti mé hrudi a usměji se, když se přimkne ještě blíž. Skloním se a políbím ji na čelo. "Dobrou noc, můj Anděli."

Moje poslední myšlenka je o tom, jak moc dobře se cítím. Jako kdyby byla přesně pro mě a ta myšlenka mě dělá šťastným, neskutečně šťastným.

Patří ke mě, ať to ví nebo ne.

SAMANTHA

Kolem mě je omotáno velké svalnaté tělo s jednou rukou přes můj bok a druhou na mém briše. Jeho svalnaté stehno je položené přes mé nohy. Cítím se díky tomu bezpečně.

Probouzím se a vrací se ke mě včerejší noc. Já, když jsem se chovala jako hloupá opilá mrcha, dala jsem mu facku a potom vše, co se dělo po příjezdu do jeho domu.

Vyklouznu z pod Slada tak pomalu, jak jen mohu a snažím se ho neprobudit. Postavím se vedle postele a zadívám se na něj. Nepohnul se ani o centimetr; musí mít dobré spaní. Nemohu zabránit tomu, aby mi spadl pohled na části těla, která nemá zakryté dekou. Tohle je poprvé, co ho vidím bez trička, i tak toho ale nemohu moc vidět. Leží na boku s dekou vytaženou až k hrudi a s rukou navrch. Jeho ruce je tak svalnatá, že mi vyschne v puse. Vzpomenu si, co mi včera večer dělala.

Odvrátím pohled od jeho ruky k jeho hrudi. Chci se přitulit zpátky pod něj a probudit ho. Jen ho nechat, aby mě držel a říkal mi Anděli. Potom chci, aby mi ukázal, co vše s mým tělem dokáže.

Potřesu hlavou. Na to teď nesmím myslet. Otočím se a zamířím do koupelny. Zavřu za sebou dveře a opřu se o ně se zavřenýma očima. Co jsem to do háje provedla? Ztrapnila jsem se, to jsem udělala.

Bože, prosila jsem ho. Žadonila jsem, aby se se mnou vyspal. A on to neudělal. Spí s každou ženou, která kolem něj projde, ale nechce spát se mnou. Co to do háje? Nejsem pro něj dost dobrá?

Hm!

No, ať si trhne. Už ho nikdy prosit nebudu.

Vím, že je to lež.

Jak mě může jen za několik vteřin tak frustrovat?

Položím si hlavu do dlaní. Jeho dominantní já mě rozpálilo. Můžu si jenom představovat, jak by byl sex s ním úžasný. Škoda, že to nezažiji. Rozhodně se mnou nebude chtít spát po tom vykouření. Nešlo mi to. V podstatě mi to naznačil. To bylo tak ztrapňující. Jak mu mám teď čelit? Po tom všem se mu moct ani podívat do očí.

Samozřejmě, odpadla jsem předtím, než jsem se ho mohla zeptat, aby mě vzal domů. Sakra!

Povzdechnu si a porozhlédnu se po koupelně.

Moje myšlenky na včerejší noc jsou okamžitě zapomenuty. Stěny jsou namalované světle šedou. Zatím co zem je pokrytá černými, bílými a šedými dlaždicemi. Po mé pravici jsou dvě umyvadla s obrovským čtvercovým zrcadlem a po levici je skleněná sprcha s dvěma sprchovými hlavicemi. U vedlejší stěny leží bílá vana, která vystupuje ze zdi. Na druhém konci koupelny je kulaté osvícené zrcadlo s pultem.

Otočím se a všimnu si kartáčku, který tu pro mě musel nechat. Mám z toho divný pocit. Kolik dalších žen tady strávilo noc? Nosily všechny jeho tričko a dostaly kartáček?

Ale záleží na tom? To je to, co jsem minulou noc chtěla.

Sundám obal a rychle si vyčistím zuby, snažíc se nemyslet na ostatní ženy. Vypláchnu si pusu a položím kartáček zpět na pult. Podívám se do zrcadla a všimnu si mého make-upu.

Vypadám strašně. Opustím koupelnu, když jsem si jistá, že vypadám alespoň trochu přijatelně.

Otevřu dveře a vejdu do jeho pokoje. Na vzdálené stěně je velké okno, ale kvůli tmavě hnědým závěsům propouští jen málo světla. Zdi jsou namalované béžovou a jeho postel je z tmavého dubu s tmavě hnědou dekou a přehozem. Na obou stranách postele jsou noční stolky a na pravé straně dlouhá skříň. Na zdi visí obrovská plochá televize.

Slade leží stále na tom samém místě. Ještě jednou po něm přejedu pohledem. Moje touha po něm se vrátí a já v hrudi cítím bolest z toho, jak mě v noci odmítl. Chci se ho zeptat, co se mu na mě nelíbí, ale nemohu. Možná, že nechci znát odpověď.

Zhluboka se nadechnu, přejdu ke straně postele a najdu v kabelce telefon. Musím se odtud už dostat. Nevím, co se to se mnou děje. Kdo spí s chlapem, kterého vůbec nezná? Nebo ještě hůř, prosí ho, aby se s ní vyspal! Já ne.

Najdu číslo taxi služby, kterou používám pro opilé zákazníky u Larryho, ale jen na něj zírám. Můžu jen tak odejít z jeho domu po včerejší noci a vyrovnat se s tím? Chovat se, jako kdyby se to nikdy nestalo? Můžu se mu vyhýbat? On ví, kde pracuju. Do háje, ví i kde bydlím.

Sama pro sebe zakroutím hlavou. Ne, není žádná jiná možnost. Jeho bratr je jedním z mých nejlepších přátel. Vrátím telefon zpátky do kabelky. Možná, že jsem včerejší noc byla opilým idiotem, ale nejsem zbabělec. Jsem dospělá a vezmu odpovědnost za své činy, i přestože jsou iritující.

Vyjdu z ložnici a hledám kuchyni. Hladovím, mám opici a jsem naštvaná na mé včerejší chování. Musím nějak odčinit mé včerejší chování před barem; hádám, že mu udělám snídani.

Včera večer jsem si vůbec nevšímala domu, takže nemám ponětí, jakým směrem je kuchyně. Zahnu doprava a po pár krocích narazím na dveře. Jsou zavřené, tak je neotvírám. Jdu dalších pár kroků a po levé straně jsou otevřené dveře, takže nakouknu dovnitř. Tohle bude promítací místnost. Je tu velká kožená pohovka a na zdi visí ta největší televize, jakou jsem kdy viděla.

Přivřu dveře tak, jak byly a pokračuji v chůzi. Dojdu nakonec chodby a všimnu si dalších dveří na levé straně. Otevřu je a najdu schody. To musí být sklep. Po pár dalších krocích narazím na kuchyni. Jsem omráčená. Je obrovská s bezchybným kovovým zařízením a velkým ostrůvkem.

Prohledám lednici a spižírnu, snažíc se najít něco, co bych mohla uvařit ke snídani. Z toho co najdu mohu udělat sušenky, omáčku a klobásu. V rohu najdu kávovar.

Začnu dělat kávu, která mi možná zklidní nervy.

Nemůžu přestat myslet na včerejší noc. Co budu dělat? Já nevím! Záleží na tom vůbec? Jak jsem už řekla; tohle on dělá. Použije ženy a poté je odhodí. Proč by jsem se měla starat, co se mezi námi stalo nebo nestalo? Zapnu konvici a začnu hledat pánev. Zapnu plotýnku a začnu vařit, když si začnu přemítat minulou noc.

Netrvá dlouhou a na krku se mi postaví chloupky; je šílené, jak je na něj po včerejší noci mé tělo naladěné. Jako kdyby k němu bylo přitahované. Nic neřekl, ale vím, že se dívá. Pokračuji ve vaření a přemýšlím, jak se odtud dostanu. Možná, že mě hned odveze. Možná z toho dělám něco víc a on jen chce, abych odešla.

Cítím se zklamaná, že chce, abych odešla. Znamená to, že chci zůstat? Samozřejmě, že chci zůstat!

"Dobré ráno." Konečně ke mně promluví.

Díky Bohu!

"Dobrý."

Pořád zády k němu se natáhnu, abych mu nalila kávu, ale přestanu, když ucítím, že je za mnou. Pořád mám na sobě jeho tričko, takže můžu cítit jeho tepláky na mých nahých nohách a tričko proti mým rukám. On obmotá své ruce kolem mého pasu a přitiskne mě ke své hrudi. Můj tep se okamžitě zvýší.

"Teď," zašeptá, když se skloní k mému uchu, "řekneš mi, co se stalo? Nebo tě mám přinutit, aby si mi to řekla?" Přitiskne mě k sobě ještě blíž, jeho tvrdá délka mě tlačí do zad.

Nad těmi slovy se otřesu. Ráda bych zjistila, jakými způsoby chce vypátrat, jaký je problém, ale na to se ho samozřejmě nemůžu zeptat. Obrátím na pánvi klobásu.

"Nic to není"

"Blbost," řekne tak jemně, že je to znepokojující.

Jeho ruce opustí můj pas, když se natáhne, aby vypnul sporák. Jeho ruce sklouznou přes má rameno až k mému krku. Chvějivě se nadechnu, když sklouznou do mých vlasů, tahajíc je zpátky a odkrývajíc můj krk. Zatáhne jen jednou rukou, potom si přitáhne mojí hlavu dozadu a nakloní ji do prava. Stále pevně držíc. Jeho druhá ruka mě obejme kolem krku a uchopí bradu, držíc mojí hlavu na jednom místě. Nemůžu se odtáhnout a můj tep je tak rychlý, že ho mohu cítit. Zavřu oči a jen nechám své tělo cítit jeho ruce, ale on upevní stisk v mých vlasech, nutíc mě otřást se.

Otevřu oči.

"Lžeš. Řekni mi, co je špatně, Anděli. Zranil jsem tě minulou noc? Nechtěl jsem být tak hrubý."

Ztratím se v těch jeho modrých očích, takže mi chvilku trvá, než mi dojde, co řekl. On si myslí, že mi ublížil? Proč si to myslí? Minulá noc byla úžasná. No, on byl úžasný. Já už tolik ne.

"Já.. um, cítím se trapně." Cítím knedlík v krku. Proč se tak teď cítím? Jeho oči se rozšíří. "Kvůli čemu?"

"Za všechno, co jsem včera udělala. Uhodila jsem tě.. prosila jsem tě.. jak jsem stála za nic v.. ty víš." Nemůžu to ani říct.

On pustí mé vlasy a krk a otočí mě, abych mu čelila.

Zamračím se při pohledu na jeho tričko. Lepší je to bez něj. Položím ruce na jeho boky, když k němu vzhlédnu.

"Zaprvé, zasloužil jsem si tu facku." Pohladí mě jemně klouby po tváři. "To prosení, no, nemysli si, že tě nechci, Anděli." Uchopí do ruky mojí tvář.

"Ty mě chceš?" Bože, můžu znít ještě víc pateticky? Otřesně se nadechnu.

"Ou, Anděli." Miluji to! "Jak bych nemohl? Nemůžu to vysvětlit, ale nutíš mě něco cítit. Něco, co nemohu popsat." Projede mi rukou vlasy. "Chci tě poznat. Chci tě vzít večer na večeři. Dovolíš mi to?"

Točí se mi hlava. Můžu mu věřit? Vždy se chová k ženám, jako kdyby nic neznamenali. Proč by to teď mělo být jiné? Ale tohle je to, co od něj chci, ne? Není to to, o co jsem ho minulou noc prosila? O jednorázovku?

"Vůbec nestála za nic. Ani v nejmenším. Bylo to úžasné. Ty jsi byla úžasná." Políbí mě na čelo a potom se o něj opře tím svým.

Cítím jak mu v kapse tepláků vibruje telefon. Vyndá ho ven a zasténá při čtení zprávy a bez odepsání ho vrátí zpátky do kapsy.

"Je všechno v pořádku?"

"Jo, vše dobrý." Usměje se na mě. "Zůstaň se mnou přes noc."

Nebyla to otázka. Začnu kroutit hlavou, ale on se natáhne a zpevní stisk v mých vlasech. Zachvěji se, když zeslábnu v kolenou.

"Dnes v noci chci slyšet, jak budou ta tvá nádherná ústa křičet moje jméno." Zašeptá pro mým rtům a jeho dětsky modré oči prohledávají můj obličej. Zavřu oči, když mi zakloní hlavu, položí rty na můj krk a prolíbá si cestičku k mé čelisti. "Chci cítit, jak se tvé tělo bude třást, až tě donutím udělat se."

Začnu vlhnout při vzpomínce na minulou noc. "Proč čekat?" Řeknu bez dechu, když natáhnu ruku k jeho teplákům.

Jeho ruce pust mé vlasy, když se natáhne a chytí mé ruce, držíc je za mými zády. "Chceš, abych tě znovu udělal, Anděli?" zašeptá do mého ucha. Jeho slova a teplý dech na mém uchu mě donutí otřást se. "Ano."

"Chceš, abych ti připoměl, co je moje?"

V hrdle mi uvízne dech. "Ukaž mi to."

"Ne do dnešní noci." Propustí mé ruce, ustoupí a shlíží na mě. Podívám se na něj. Hra nebo ne, přijmu vše, co pro mě má. Odtáhne se a zanechá mě ohromenou. "Teď, si dáme tu snídani, co jsi dělala. Voní to nádherně."

Otočím se a položím ruce na linku, abych se párkrát nadechla. Nemám tušení, co se děje, ale musím se soustředit. Popadnu konvici na kávu. "Jak… jak piješ kávu?"

"Černou," odpoví, když si sedne za ostrůvek, očividně neovlivněný mým drážděním.

Usměji se, snažíc se chovat úplně stejně. Nikdy jsem neuměla poker face. "Stejně jako já."

Připravím mu talíř a položím ho před něj. "Jak dlouho tady žiješ?" zeptám se a porozhlédnu se po kuchyni. Otočím se, abych si připravila talíř. Musím se zaměstnat. Moje kalhotky jsou promočené a moje pohlaví nateklé.

"Dva roky." Kousne si klobásy.

"Je to nádherný dům." Je rozhodně moc velký pro svobodného muže, ale to neřeknu. Holly řekla tu stejnou věc o domě, který si pronajímám.

"Líbí se mi," přikývne, když se napije kávy.

"Je tvoje oblíbená barva hnědá?"

Zasměje se. "Ne, je to černá. Proč?"

Pokrčím rameny. "Jen mě to zajímá. V domě jsem viděla hodně hnědé." Sednu si naproti a on se na mě podívá přes řasy a usměje. "Né každý si zařídí dům v jeho oblíbené barvě."

Začervenám se. "Zapomněla jsem, že si viděl můj dům."

"Je velmi... ženský." Jeho úsměv se ještě rozšíří.

Zasměji se. "Já vím. Trochu jsem to přehnala. Byla jsem tak nadšená ze zařizování domu tak, jak jsem to chtěla." Pokrčím rameny, pohrávajíc si vidličkou s jídlem. Pořád mě bolí hlava a teď jsem ještě neskutečně nadržená.

On položí vidličku a podívá se na mě. "Co tím myslíš?"

"Můj apartmán v Dallasu byl zařízený v růžové. Potom, když jsme si pořídili dům tady, nechtěl Jax tuhle barvu ani vidět. Když jsem se odstěhovala, zabalila jsem si oblečení a šla nakoupit vše nové. Koupila jsem vše růžové.

"To vidím." Zírá na mě. "Chodíš často do barů?"

"Když jsem se sem přistěhovala, zůstávala jsem doma. Poté, ke konci mého a Jaxovo vztahu, jsem s ním šla párkrát ven. Nechal mě sedět samotnou u našeho stolu mezitím, co byl se svýma kámošema a potom mě obviňoval z flirtování s každým klukem, který kolem prošel.

Pak si vzpomenu na noc.

"Nebyla jsem taková," zašeptám.

"Jaká?" Podívám se na něj a jeho hlava je nakloněná ke straně.

"Netancovala jsem a nebyla jsem s jinýma, když jsem byla ve vztahu."

Jeho obočí se stáhne a chvíli vypadá mimo. "To jsem si nemyslel." Zakroutí hlavou. "V žádném případě."

Přikývnu. "Každopádně, miluju chození ven. Párkrát jsem si vyrazila s Holly."

"Co nejraději piješ?"

"Víno je moje nejoblíbenější, ale taky mám ráda Long Island ledový čaj. Nejsem moc na alkohol." Usměji se.

On se zakucká a opře o opěradlo židle. "Málem jsi mě přelstila. Tu noc, kdy jsem tě potkal, jsi vypila všechny ty panáky tequily."

"Řekla jsem, že mám nejraději víno. To neznamená, že nepiji, když si to vyžaduje situace." On se usměje. "Takže, ty chodíš ven často?"

"Ano," zasměje se. "Každou chvíli."

"Jsem si jistá, že máš stresující práci. Tohle je dobrý způsob ke zmírnění stresu."

Několik vteřin mě pozoruje, jeho tvář je bez výrazu a poté přikývne. Podívám se na mé jídlo a pokračuju v jeho poposunování. Nejsem hladová.

"Chtěla by si provést domem?"

Usměju se. "Rozhodně. Jenom rychle umeju nádobí." Natáhnu se přes ostrůvek pro jeho talíř, ale on mě chytne za ruku.

"Nech to. Udělám to později."

Chci se hádat, ale jeho rty utvoří rovnou linku a jeho dětsky modré oči se ztratí v těch mých. Široce se usměji a přikývnu.

První místo, kam mě vezme je přízemí, které nazve "mužským územím". Poté mě vezme do obývacího pokoje a já se zasměji, když vejdeme.

"Co je tak vtipné?" zeptá se, pobavený..

"Další hnědá."

Jsou tu dvě hnědé kožené sedačky a křeslo s hnědým dřevěným konferenčním stolkem. V levém rohu je krb a na zdi velká televize. Nejsou tu žádné obrázky nebo osobní věci; vypadá to, jako kdyby se právě nastěhoval a měly by tu být krabice k rozbalení. Vejdeme do chodby na druhé straně obýváku. Jsou tu tři ložnice s bílými zdmi, jejich vlastními koupelnami a obrovskými šatnami. Všechny mají obrovskou královskou postel s bílým povlečením a přehozem.

"Chtěl jsi, aby bylo vše bílé?" Zeptám se, když projdeme chodbou k jeho ložnici.

"Ano. Nejsem moc na zařizování," zasměje se.

"To vidím." Dojdu na druhou stranu postele, kde je na zemi mé oblečení. Ohnu se a zvednu je.

"Chtěla by si si na cestu domů vzít něco mého?"

"Díky, to by bylo skvělý."

Vyndá z prádelníku jedny tepláky a vejde do šatny, odkud přinese žabky, které jsou pro mě až moc velké. "Můžu si vzít své podpatky."

On zakroutí hlavou. "Vezmi si žabky. Nechci, aby jsi zakopla. Tyhle tepláky jsou dlouhé a určitě by si upadla s těmi dvaceti pěti centimetrovými podpatky."

"Patnácti centimetrové."

Nakloní zmateně hlavu ke straně.

"Ty podpatky. Jsou patnácti centimetrové."

On se zasměje a vejde do koupelny, zavírajíc za sebou dveře.

Zhluboka se nadechnu a rychle si natáhnu kalhoty a nazuji žabky. Mám problém s dýcháním, když jsme teď zpátky v jeho ložnici. Chce, abych večer přišla. A ta myšlenka mě nadchne i vystraší.

"Anděli?"

Vzhlédnu. Slade stojí přede mnou v těsném, černém bavlněném tričku, tmavě modrých džínách a teniskách. Jeho vlasy jsou rozcuchané a vypadají neskutečně sexy.

"Jsi připravená?" zeptám se s úsměvem.

Slade přikývne a natáhne ke mně ruku. Vložím do ní tu svou a on vytáhne z postele. Naskočí mi husí kůže, když mi položí ruku pod bradu a zvedne tvář k té jeho. Jemně a pomalu mě políbí a vezme mi dech, který mi ještě zbyl.

Nic neříká, když se odtáhne. Moje mysl je zamlžená, když vyjdeme z ložnice a tak si neuvědomím, co děláme, dokud nekoukám z okna v jeho autě. Trochu stáhnu okýnko, potřebuji čerstvý vzduch.

"Kouříš?"

"Um, promiň?" Podívám se na něj.

On kývne k okýnku. "Kouříš?"

"Ne, promiň." Zavřu okýnku. "Jen jsem dovnitř pouštěla čerstvý vzduch." Usměji se.

"To nic." Znova ho pro mě trochu stáhne a pootevře i to své. "Dneska je venku nádherně."

Podívám se na něj, když vyndá ze dveří tmavé brýle a nasadí si je.

"Ty kouříš?"

Podívá se na mě s úšklebkem na tváři. Bože, vypadá v těch brýlích dobře. Musím překřížit kalhoty a narovnat se.

"Ne." Odpoví, otočí se zpět k vozovce a zakroutí hlavou. "Nikdy jsem nechtěl kouřit."

Usměji se. Vždy jsem nesnášela zápach z cigaret.

Zamíří do mé ulice. Je zvláštní, že mu nemusím udávat směr. Domů mě vezl jen jednou, ale už si zapamatoval cestu.

"Jak dlouho tu žiješ?"

Položí zápěstí na volant a opře se v sedadle, když snadno řídí. Jeho druhá ruka řadí, když zajíždí na příjezdovou cestu.

"No, tu noc, kdy jsi mě přivezl domů, byla první noc, co jsem tu zůstala."

Zajede k domu a podívá se na mě. Začnu si kousat dolní ret, protože mě jeho pohled bez výrazu a oči schované za brýlemi znervózňují. On se ke mně natáhne a položí mi prst na ret, abych ho pustila.

"Nedělej to," řekne chraplavým hlasem a položí ruku na zadní stranu mého krku, aby si mě přitáhl a políbil mě. "Připomíná mi to, že tam byl můj pták a jak zatraceně skvělý bylo cítit ty hebké rty." A drsně mě políbí a trochu se odtáhne. "Promiň," zašeptám.

"Neomlouvej se. Rozhodl jsem se, že si to rád připomínám." Usměje se na mě uklidňujícím úsměvem a já mu ho oplatím. "Vyzvednu tě v šest, je to v pořádku?"

Právě jsem kvůli němu znovu zvlhla a on změní téma, jako kdyby to pro něj nic nebylo!

"Jo, to zní dobře. Budu připravená." Chystám se otevřít si dveře, ale Slade vyleze z auta a obejde ho k mým dveřím, aby je pro mě otevřel. Moje srdce začne tát. Nejenom že je neskutečně žhavý, ale taky mi ukazuje jeho lepší stránku. "Děkuji ti," řeknu, když vystoupím.

"Nemáš zač, Anděli." Posune si brýle na vršek hlavy a přitáhne si mě k polibku; dlouhý něžný polibek při kterém zamotá ruce do mých vlasů. Miluji, když mě za ně tahá. Podlamují se mi z toho kolena. Odtáhne se až moc brzy a opře se čelem o to mé a zasypává mé rty malými polibky. "Uvidíme se brzy, baby."

Když otevřu dveře, otočím se a zamávám mu. Neslyším ho odjíždět, dokud nejsem bezpečně v mém domě. Položím kabelku na pohovku a zamířím do koupelny pro vytouženou sprchu.

Osprchuji se rychle a zabalím se do osušky předtím, než si začnu vysoušet vlasy. Při sušení začnu přemýšlet o tom, na co se dnes večer chystáme. Usměji se a vypnu fén. Kouknu na telefon, který leží na pultu. Rozsvítil se.

Slade: Nemůžu se dočkat, až se vedle tebe zítra znovu probudím, můj krásný Anděli.

Můj tep se zrychlí a usměji se. Myslím, že se muset před dnešní nocí zastavit v obchoďáku.

Já: To já taky.

Podívám se na hodiny v mobilu, je 12:03. Nesmím plýtvat časem. Provoz byl dobrý, takže cesta netrvala déle než patnáct minut. Po zaparkování zamířím hned do Victoria's Secret. Nevím, jestli se se mnou dnes plánuje vyspat, ale plánuji si dát k večeři víno a nechci, aby použil mojí "opilost" jako výmluvu. Rozhodla jsem se koupit několik sexy oblečků, které si vezmu do tašky, jen pro jistotu. Zaplatím a zkontroluji čas. Možná mi zbyde hodina času až dojedu domů.

Dorazím do domu a dám si do tašky nově koupenou taštičku a nandám si o trochu víc make-upu. Potom, co si vyzkouším snad celý můj šatník, se rozhodnu pro bílé ustřihnuté třičtvrteční kalhoty a černou blůzu s knoflíkovým zapínáním a třičtvrtečnými rukávy. Zakončím to černými podpatky a tenkým černým páskem, několika stříbrnými náramky a stříbrným kabátem.

Je 5:52, když uslyším zvonek. Začnu být nervózní z toho, že mám Slada znovu vidět. Celý den jsem byla ve spěchu, takže jsem neměla čas sednout si a promyslet si dnešní večer. Teď je to vše, na co myslím!

Otevřu hlavní dveře a vydechnu. Všechna moje nervozita okamžitě zmizí. Slade stojí na mé přední verandě s kyticí bílých růží a vypadá jako Bůh; žádnému muži by nemělo být dovoleno vypadat tak dobře. Má na sobě černé tričko s knoflíky s několikrát ohrnutými rukávy, takže jsou vidět jeho sexy opálená předloktí. Jeho vlasy jsou rozcuchané a neskutečně sexy! Doplňují to tmavé džíny a černé boty. Celé moje tělo se začne chvět.

"Ahoj, Anděli. Vypadáš dechberoucně." Jeho hluboký hlas je sexy.

Usměju se. "Stejně jako ty." Může být muže ještě víc krásný? Ne!

Vypadá to, že o něčem přemýšlí a stáhne obočí. "Ale nezeptala jsi se, kdo jsem."

"Co tím myslíš?" Ustoupím dovnitř a naznačím mu, aby šel dál.

On vejde dovnitř a podívá se na mě. "Když jsem zazvonil. Nezeptala jsi se, kdo jsem. Jenom jsi otevřela dveře. Mohl to být kdokoliv." Zamířím do kuchyně a on mě následuje.

Otevřu skříňku nad dřezem a vyndám vázu. "Kouknula jsem se kukátkem."

"Ou." Řekne s malým zasmátím, jako kdyby ho tahle možnost nenapadla. Postaví se přede mě a podá mi květiny.

"Jsou nádherné, děkuji ti." Široce se usměji a vezmu si je od něj.

"Dej mi vteřinku. Jenom si vezmu batoh a jsem připravená." Odejdu z kuchyně do obývacího pokoje, abych si vzala kabelku a batoh s věcmi na noc.

"Vezmu ti to," řekne a následuje mě, aby vzal obojí. Není to tak, že by to bylo těžké. Mohla jsem to vzít.

Zhasnu světla a zamknu přední dveře a obrátím se k němu, když zamíříme k jeho autu. "Kam pojedeme?"

On otevře dveře od auta. "To je překvapení," řekne nedočkavě.

"Ou, miluji překvapení." Daruje mi úsměv a sebevědomí úšklebek, když zavře mé dveře. Uloží mojí tašku do kufru a sedne se na místo řidiče.

Vyjíždíme z příjezdové cesty, když mu zazvoní telefon. On odpoví a z auto reproduktoru zazní Micahův hlas.

"Čau, chlape. Holly se chce jít podívat do Rue 13. Chceš jít taky?"

Slade se podívá na mě pro názor. Pokrčím rameny a usměju se na něj. Zní to dobře, ale záleží na něm.

"Jasně, to zní dobře."

"Holly chce pozvat i Sam. Doufám, že se budeš ovládat. Slyšel jsem, že jste se včera v noci pohádali na parkovišti. Mluví o tom všichni v klubu. Holly se jí snažila zavolat, než jsem volal tobě, ale nezvedala to. Ať si jí naštval čímkoliv, musíš to napravit. Jestli začneš zase říkat blbosti a dostaneš se do potíží, budu o tom slýchat do konce života." Zasměje se trochu.

Dám si ruku přes pusu, snažíc se utlumit smích. "Micahu to je v pořádku. Vlastně, Anděl je tu teď se mnou. Chystáme se na večeři."

Auto naplní ticho.

"Micahu?"

Další ticho.

Slade se na mě otočí. "Myslím, že jsem ho ztratil."

"Večeře?" Řekne Micah se zakolísáním. Pročistí si hrdlo. "Vy dva se chystáte na večeři?"

"Ano, tak buď zdvořilý a pozdrav Anděla." Slade se potichu zasměje.

"Čau, And-... Teda, Sam."

"Čau Micahu," řeknu nadšeně. "Řekni Holly, že se omlouvám za ten zmeškaný hovor. Mám telefon v kabelce a neslyšela jsem zvonění."

"Ou, dobře. No, užijte si to vy dva. Slade, napiš mi až opustíte restauraci a my vyrazíme do města. Raději by jsme vyrazili dřív, protože nechceme zůstat do rána."

"Jasně." Slade zavěsí a rychle se na mě podívá předtím, než zajede na parkoviště.

Podívám se na malou zděnou budovu se skleněným předkem. Na černé markýze je napsáno Niche. Slade zaparkuje a obejde auto, otevře mi dveře a natáhne ke mně ruku, aby mi pomohl vystoupit. Když už stojím tak stále mě stále nepouští; jen si se mnou proplete prsty. Nemůžu se přestat usmívat.