Jennifer
Zatížena
nákupními taškami, jsem se vlekla do obýváku našeho malého, ale útulného domu.
Právě jsem se vrátila z vánočních nákupů v The Grove. S jeho obřím osvětleným
stromem a falešným sněhem, populárním, vyzdobeným centrem, to vytvářelo
typickou stresující zábavnou zkušenost. S Blakem stále ve Vegas, jsem byla
schopná propašovat se z mé kanceláře o trochu dřív. Ukázalo se, že je perfektní
večer, abych provedla mé nakupování na
poslední chvíli a abych zabalila dárky - Libby znovu dělala večerní cílové
skupiny a Bradley pracoval do pozdních hodin v jeho ordinaci. Dřív během dne mi
zavolal a řekl mi, že je obléhán všemi pacienty, kteří ho chtějí vidět, než
odejdou svátky. Omluvil se za to, že se semnou nedostal do kontaktu o víkendu.
Byl prostě zaplavený prací a vyčerpaný, když se dostal domů. Jeho praxe zjevně
vzkvétá. Stále víc a víc musel pracovat o víkendech a do pozdních hodin.
Položila jsem barevné tašky na náš konferenční
stolek a zamířila jsem rovnou do kuchyně, abych si udělala horkou čokoládu.
Hrnek plný horkého bohatého nápoje spolu s nějakou vánoční hudbou bylo jen to,
co jsem potřebovala, abych se dostala do nálady pro balení dárků.
S ´Jingle Bell Rock´ hrající v pozadí a horkou
čokoládou na konferenčním stolku u tašek, jsem začala balit dárky do svátečního
papíru, který jsem koupila. Byla jsem se svými nákupy velmi spokojená. S
penězi, které jsem vyhrála ve Vegas, jsem si mohla dovolit být trochu
shovívavá. Pro Libby jsem měla nové chundelaté pantofle plus DVD celé minulé
sezóny Bones; pro jejího bratra Chaze, krásnou ilustrovanou knihu o módě
poloviny století a pro Bradleyho drahou italskou značkovou hedvábnou kravatu -
takovou, co by nikdy nezatáhl. Měli by to být naše první Vánoce jako snoubenců.
Letí se mnou domů, oslavit svátky s mými rodiči. Moje máma a táta se setkali s
Bradleym jen jednou - při návratu domů na víkend - a zdálo se, že se jim líbí.
To, že pocházel z dobré rodiny a měl před sebou dobrou budoucnost mým přehnaně
ochranitelským rodičům sedělo.
Také jsem byla potěšená tím, co jsem koupila pro své
rodiče - krásné šály z ovčí vlny z Irska a každému knihu - pro mámu, kuchařku
kalifornské kuchyně, a pro tátu, limitovanou kolekci Shakespeara opatřenou
poznámkami. Jediným dárkem, kterým jsem si nebyla jistá byl ten, který jsem
koupila Blakeovi. Tím myslím, sotva jsem toho muže znala a nebyla jsem si
jistá, jestli bylo vhodné dávat dárek vašemu šéfovi. Pochybovala jsem, že se chystal
mít něco pro mě, ale chtěla jsem být na té bezpečné straně v případě, že by
měl.
Moje první myšlenka byl zahřívač penisu. Viděla jsem
jeden praštěný se sobem Rudolfem a jeho červeným nosem v obchodě s dárkovým
zbožím ve Farmer’s Market sousedícím s The Grove. Byla jsem v pokušení to
koupit a poslat mu zprávu. Ten blbec mi poslal e-mail, že tráví čas s tím
falešným partnerským manažerem, ale byla jsem v podezření, že zůstal déle ve
Vegas, aby si hrál s těmi blond štětkami. Pořád jsem byla deprimovaná z jeho
jednání. Nakonec, moje racionalita zvítězila nad mými emocemi a rozhodla jsem
se ten dar označit za nevhodný. A pravděpodobně by byl tak jako tak příliš malý
pro jeho velký péro. Místo toho jsem se rozhodla pro sněhovou kouli, která byla
ztlučená do zlaté Vánoční koule - připomínající Mazto knedlík - uvnitř. Všimla
jsem si, že má sbírku těchto magických koulí na skříňce jeho kanceláře a byla
jsem si jistá, že jsem tím nemohla nic pokazit.
Trvalo mi hodinu zabalit všechny dárky, označit je a
dokončit je třpytivými mašlemi. Všechny jsem je dala pod malý vánoční stromek,
který jsme Libby a já koupily a ozdobily. Svěží vůně borovice naplnila vzduch a
udržovala Vánoce živějšími.
Přemýšlela jsem o zavolání Bradleymu - cítila jsem
se špatně, že musel pracovat do takových pozdních hodin - ale rozhodla jsem se
nejprve zkontrolovat své e-maily. Blake měl ve zvyku posílat mi podivné žádosti
po celou noc - a to i v některých bezbožných hodinách. Přemýšlela jsem, jestli
ten chlap mezi tím šukáním a pracováním vůbec spal. Místo toho, abych zamířila
ke svému počítači, pohodlně jsem vytáhla svůj mobil z kabelky, kterou jsem měla
blízko a šla jsem na mou mailovou schránku SIN-TV. Žádné e-maily od Blakea.
Částečně se mi ulevilo a částečně jsem byla zklamaná. Byl tam jeden nový
e-mail. Poslaný dřív večer, bylo to od nějakého producenta jménem Charles
Palmer III. Od doby, co jsem byla zmíněná v The Hollywood Reporter, jsem už
dostala spoustu e-mailů od producentů a spisovatelů, kteří mě chtějí zatáhnout
do nápadů pro SIN-TV. Udělala jsem takovou politiku, že zkontroluji a odpovím
na všechny z nich. Jak otec Blakea řekl na mé hodině na USC, ´Nikdy nevíte,
odkud přijde příští skvělý nápad.´
Určitě dost, pan Palmer mě chtěl připojit. Jeho mail
to tvrdil a zahrnoval krátkou video prezentaci reality show, kterou vyvíjel.
Dickwicks. Protočila jsem oči. Jméno jeho show bylo jak z těch dalších nápadů,
co mi přišly - Rozjet to pro Dolary, Udělej Mě a Vysaj To, mezi nimi. S
nedůvěrou jsem klikla na otevření přílohy a pak na play. Všechen vzduch opustil
mé plíce a čelist mi klesla na podlahu.
Ach. Můj. Bože. To byl Bradley - celý na jeho
hygienistce, Candace. Volná ruka mi letěla k ústům, zatímco druhá zatřásla s
mobilem. Srdce mi bilo tak silně, že jsem myslela, že mi vyskočí z hrudi. Slzy
mi stékaly po obličeji, jak se mi vzlyky shromažďovaly v krku. Jak mi to mohl
udělat? Jak jsem mohla být tak blbá? Všechna ta zrušená rande. Všechny ty
pozdní večery v práci. Přeháněly se skrze mně vlny nevolnosti. Jak mi bylo na
zvracení, vyskočila jsem, popadla kabelku a vyrazila jsem ze dveří.
******
Přísahám, že nevím, jak jsem se jako náchylná k
nehodám nedostala do žádné závažné havárie. Slzy oslepily mé vidění, jak jsem
jela dolů rušným Ventura Boulevard do Bradleyho bytu v Sherman Oaks. Byl si ho
schopen koupit s penězi jeho bohatých rodičů, kteří mu je dali za jeho titul
zubaře.
Bradleyho jednotka byla umístěna v obytném komplexu
s hlídačem. Otřela jsem si uslzené oči rukávem svetru těsně předtím, než jsem
zastavila. Strážný u brány mě poznal a usmál se. "Rád vás vidím, slečno
McCoy. Šťastné svátky."
Šťastné svátky nebyly v mé dohledné budoucnosti.
Držíc se pohromadě, jak jen jsem mohla, jsem mu popřála Veselé Vánoce předtím,
než další příval slz stékal po mém obličeji. Hlas se mi chvěl. "Mám něco,
co chci dát Bradleymu."
Oh jo....bez pochyb jsem měla něco, co mu dát.
Přesněji řečeno, vrátit mu to.
"Doktor Wick právě přijel domů. Dám mu vědět,
že jste tady."
Malé tlačítko paniky uvnitř mě vybuchlo.
"Prosím, nedávejte mu vědět, že jsem tady. Chci ho překvapit."
"Mám to." Strážný na mě mrkl a cvaknutím
otevřel masivní ocelová vrata, aby mě pustil do komplexu.
Bradleyho byt byl rozsvícený. Barevná, jasná
světélka vánočního stromu, který jsme zdobili, blikala v předním okně. Těžce se
mi rozbušilo srdce, jak jsem vyskočila z auta a slzy se spojily v zadní části
mých očí. I když jsme se rozhodli, že nebudeme bydlet spolu, dokud se
nevezmeme, tohle je místo, kde jsme se chystali trávit příští roky našeho
života, jakmile to uděláme. Dokud nebudeme mít děti.
Teplota klesla. Nyní mnou projel svěží prosincový
vzduch, jak jsem zuřivě zabušila na dveře. Třásla jsem se, ale nemusela jsem
čekat dlouho. Bradley rychle přišel ke dveřím. Pořád měl to samé sportovní sako
a kalhoty. Jedovatá květinová vůně Candace mě napadla a nastavila mou spleť
emocí do vývrtky. Měl na sobě konzervativní obroučkové brýle namísto svých
kontaktních čoček, můj již-brzy ex byl překvapený, že mě vidí.
"Ahoj, Jen. Co tady děláš?" Jeho hlas byl
na hraně. "Je všechno v pořádku?"
Kurva není. Vytáhla jsem z kabelky svůj mobil.
Klikla jsem na video a strčila mu mobil do obličeje.
"Co tady děláte?" Můj hlas se třásl
vztekem.
V tandemu, jeho tvář zbělela, vykulil oči a ústa se
mu zachvěla. Pak, k mému naprostému zděšení, blýskl svým velkým zubatým úsměvem
a zasmál se. "Oh, to nic není. Jen trochu vánočního tř-"
Ostře jsem ho přerušila. "Nekecej mi, Bradley.
Pícháš Candace. A děláš to několik měsíců." Sklopil oči. Zaskočila jsem
ho. Vítězství pohánělo mou zuřivost. "Kdy ses mi to chystal říct? Potom,
co bychom se vzali? Nebo si možná čekal, až tě zaskočím na jedné z vašich
malých pracovních schůzkách v noci?" Polib mi prdel!
Bradley si žvýkal spodní ret a nervózně se posouval
na místě. "Chceš si o tom promluvit?"
Povědomý hlas v dálce. "Braddie Waddie, co se
děje?"
Candace. To sebralo všechno. Udělala jsem něco, co
jsem si myslela, že bych nikdy ve svém životě neudělala. Volnou rukou jsem ho
vší silou praštila do obličeje. Dala jsem mu facku. Tvrdě. Zvuk štípnutí se mi
ozýval v uších.
Bradley sebou škubl bolestí. Hádám, že by ji mohl
dát, ale nemohl ji přijmout. Ruka mu vylétla k obličeji a promnul si velkou
červenou podlitinu, kterou jsem po sobě zanechala na jeho lícní kosti. Poprvé a
naposledy jsem si všimla, jak malé prsty měl. Stejně jak jeho toulající se
pták.
"Proč si to udělala?" Zasténal.
"Ze stejnýho důvodu, jako udělám tohle,"
vykřikla jsem. Bez plýtvání sekundy, jsem si z prstu stáhla zásnubní prsten a
hodila ho na něj. Odrazil se od skla jeho brýlí a pak přistál s cinknutím někde
na schodech.
"Děvko!" Zaječel Bradley, ruka mu letěla k
očím. "Ty si mi kurva rozbila brýle!"
"Ty si mi kurva zlomil srdce, Dickwicku."
S tím jsem se řítila zpátky k autu. Spalující slzy
mi stékaly po ledově studené tváři. Ruce se mi pořád třásly, vymazala jsem usvědčující
e-mail. A v mém srdci jsem vymazala Bradleyho. To bylo oficiálně za námi.
******
Když jsem se vrátila do svého domu, Libby byla doma.
Její Mini Cooper byl zaparkovaný na příjezdové cestě. Zastavila jsem za ním a
unaveně jsem prošla předními dveřmi.
Libby byla stočená do klubíčka na pohovce a pila
víno. "Ahooj," řekla vesele, dokud nezahlédla mou uplakanou tvář.
"Sheesh. Co se sakra stalo? Vypadáš hrozně."
Vyplakala jsem tolik slz, že jsem si myslela, že už
jich víc nespadne. Chyba. Čerstvá dávka pramenila z mých planoucích očí.
"Rozešla jsem se s Bradleym," naříkala jsem.
"Ach můj Bože." Libby vyskočila z gauče a
omotala kolem mě ruce. Brečela jsem jí na rameno. "Sedni si a všechno mi
řekni," řekla tiše, jak mě vedla na gauč.
Tváří v tvář, jsem seděla se zkříženýma nohama a
pustila jsem se do příběhu o tom, jak jsem zjistila, že mě Bradley podvádí s
Candace. Občas jsem se zastavila, abych popadla dech nebo si otřela slzy.
I když se nikdy nedržela zpátky, Libby poslouchala
pozorně a tiše, jak jsem jí ránu za ranou říkala, co se stalo. Její hnědé oči
rychle mrkaly, jak všechno stravovala. Libby žadonila, že chce vidět ty záběry,
ale řekla jsem jí, že jsem je smazala. Že jsem nemohla snést, znovu se na ně
dívat.
Když jsem se dostala ke konci mého žalostného
příběhu, pihovatá tvář mé nejlepší kamarádky se rozzářila překvapením. "Ty
si mu vážně dala facku?"
S popotáhnutím jsem přikývla. "A pak jsem na
něj hodila prstýnek a rozbila jsem mu brýle."
Libby se rozesmála a dala mi pusu. "Dobré pro
tebe. Nikdy jsem toho kreténa neměla ráda. Věř mi, má to tak být, aby byl pryč
z tvého života. Jen si představ, kdyby sis ho už vzala."
"Máš pravdu," připustila jsem předtím, než
jsem se napila tolik potřebného červeného vína. Levné Burgundy prosáklo do mých
žil a zahřálo mě.
"Co mám říct rodičům? Měl se mnou na svátky jet
domů. Máma byla tak nadšená. Dokonce chtěla začít plánovat svatbu."
Libby zamyšleně spojila obočí dohromady.
"Pravdu. Že ses s ním rozešla. Jinak se to nevyřeší. Méně je nejlepší.
Nepotřebují znát detaily."
Libby měla pravdu - pravda byla jediná cesta, po
které jít. Ale chtěla jsem počkat, až se dostanu domů, než tu novinku mým
přehnaně ochranitelským rodičům předám. Proč je teď otravovat starostmi? Dala
jsem si další doušek uklidňujícího vína; začalo to tlumit bolest. Mé slzy
ustupovaly.
"Lib, myslíš, že je divný, když mi nějaký
neznámý producent poslal ty záběry?"
"Jo, je to určitě trochu náhodný. Ale s největší
pravděpodobností je to jen podivná shoda náhod. Měla bys to vzít. Možná to je
jen nějaký roztomilý svobodný chlápek."
"Zmlkni." Jen Libby mě rozesmála, když
všechno, co jsem chtěla dělat bylo brečet.
"Promiň."
"Chystám se jít spát."
"Možná, by sis měla zítra vzít z práce den
volna. Dlouho spát a dopřát si masáž."
Zatímco návrh Libby byl lákavý, nechtěla jsem, aby
mi unikl den v práci, když jsem to nedávno odstartovala. Jen jsem doufala, že
se udržím pohromadě před Blakeem. Poslední věc, kterou jsem chtěla, bylo nechat
ho vidět, jak bulím jak dítě. Bylo dost zlé, co viděl, když jsem ze sebe
udělala opilého hlupáka ve Vegas.
O patnáct minut později jsem byla zalezlá ve své
posteli. Záběry Bradleyho a Candace se mi přehrávaly v hlavě, jako kdyby to
bylo ve smyčce. Slzy mi spalovaly oči. Byli jsme spolu téměř pět let a teď, za
pět minut, bylo po všem. Prostě jen tak.
Ráno na cestě do práce, jsem se chystala vysadit
jeho vánoční dárek v Armádě Spásy. Ano, mohla bych ho vrátit nebo vyměnit, ale
nechtěla jsem se dotýkat ničeho nebo vidět něco, co by mi připomnělo Bradleyho
Wicka.
Mé slzy podlehly spánku.
Ďakujem 👍
OdpovědětVymazat