TM1 - 4. kapitola

Překlad: Niki

Jennifer

Musela jsem to uznat. Byl to dobrý první den v práci. Conquest Broadcasting byla ohromná firma. Jen jsem si nebyla jistá ohledně mé práce  pro porno kanál, SIN-TV. Je tohle to, kam opravdu patřím? Rozvoj tohohle ptákem-řízeného programování? Pracovat s mým arogantním, všechno-vím šéfem, který nade mnou udržuje kontrolu celý den? Mohla bych udělat nějaký rozdíl? Poté, co jsem strávila celé odpoledne v mé kanceláři hloubáním nad žebříčky sledovanosti do bodu, kdy už jsem měla kalné oči, jsem si už začala myslet, že bych možná mohla.

V šest hodin jsem shromáždila záznamy žebříčků sledovanosti, u kterých jsem potřebovala dokončit přezkoumání a nacpala jsem je do kufříku, spolu se svým notebookem. Učitelská aktovka byl dar k promoci od mých rodičů a ocenila jsem to. Moje další zastávka byla večeře. Měla jsem se setkat s Bredleym v restauraci v blízkosti jeho ordinace. Většina ze mě chtěla zrušit naše rande s večeří, jak jsem se nemohla dočkat, až budu doma a budu pokračovat ve studiu balení žebříčků hodnocení a dokonce sledovat něco dalšího ze SIN-TV, abych získala vládu nad programováním. Ale nemohla jsem zklamat Bradleyho. Udělal rezervaci a řekl, že má pro mě překvapení.

S mým kufříkem v ruce a kabelkou přehozenou přes rameno jsem vyšla ze své kanceláře. Při zaškolení mi bylo řečeno, abych se ujistila, že každý večer zamknu své dveře; firma nedávno zažila příval vloupání, se zloději, co kradli něco od počítačů a televizí až ke kancelářskému nábytku a osobním věcem.

Když jsem obtočila prsty kolem kliky a začala zavírat dveře, zavolal na mě známý hlas.

"Dobrou noc, slečno McCoy. Vypadá to, jako by vaše práce byla pro vás jako stvořená."

Byl to můj šéf. Blake Burns. Nervózní jsem otočila hlavu při zvuku jeho smyslného hlasu a ústa se mi otevřela. Hlasité vydechnutí bolesti uniklo mým hrdlem. Hvězdičky se mi rojily v hlavě a náhlý nával nevolnosti mi stoupl do hrudi. Trvalo mi odpornou chvíli, než jsem si uvědomila, co jsem právě udělala. Omylem jsem si zabouchla těžké dveře na můj prostředníček. Pulzování bylo tak intenzivní, že jsem nemohla myslet, nebo zavřít pusu.

"Jste okay?" Slova se prudce otočila v mé hlavě. Nemohla jsem se dostat do toho, aby můj mozek komunikoval a moje ústa odpověděla. Jak nevolnost byla více intenzivní, sestoupila na mě černá mlha a moje nohy se proměnily v želé. ´Bože´ bylo poslední slovo, které jsem slyšela, jak jsem cítila, že jdu k zemi. Předtím, než jsem spadla až na zem se kolem mě ovinuly dvě urostlé paže a pak vše zmizelo do černé.

Když jsem třepotáním otevřela oči, byl tam Blake, tyčil se nade mnou, jeho zasněné modré oči se pohybovaly pomalu přes mou tvář. Pulzování v mém prstu mě přivedlo zpátky do reality. Kurva. Musela jsem omdlít a teď jsem byla natažená na kožené pohovce v kanceláři mého nového šéfa. Dal mi pod hlavu polštář. Jak trapný tohle bylo? Co za hloupou věc se to stalo můj první den v práci.

"Jste okay?" Zeptal se, než jsem mohla pronést jediné slovo.

Přikývla jsem.

"Jste si jistá? Omdlela jste."

Znovu jsem přikývla. "Dveře od mé kanceláře mi přibouchly prst."

"Dovolte, abych se podíval."

Zvedla jsem ruku. Můj prst byl oteklý a chvěl se, kůže potrhaná. Jemně mě vzal za ruku. Měla jsem zimnici a pořád mi bylo špatně od žaludku z nesnesitelné bolesti. Jeho dotek mě zahřál a utěšil.

Zkoumal můj prst. "Ježiš. Ty jsi opravdu číslo, tygřice."

Nazval mě tygřicí? Škubla jsem malým úsměvem, jak se mi zkroutil žaludek. Nový pulzující pocit - mezi mýma nohama - mě sevřel.

"Chceš, abych ti to bebí políbil?"

Ach, Bože! Proč bylo slovo ´ano´ na špičce mého jazyka? Pomalu jsem se posadila.

"Myslím, že ne," zamumlala jsem.

Jeho rty se zkroutily do ďábelského úsměvu. Do prdele. Byl to ten nejroztomilejší sexy úsměv, jaký jsem kdy na chlapovi viděla, jeho rozkošné dolíčky jsou podpěrou jeho svěžích rtů, jako dvě srdíčka.

Moje zimnice si prodírala cestu k horečnatému pocitu. Cítila jsem své tělesné teplo a obličej mi zčervenal. Proč mě ovlivňoval tímto způsobem? "Musím jít. Mám rande s večeří se svým snoubencem."

"Při slově ´snoubencem´ se jeho husté, tmavé obočí stáhlo k sobě. Lehce, ale dost na to, abych si všimla. Vytáhla jsem ruku z té jeho a vstala na nohy. Převalila se přese mě vlna závratě. Nevěděla jsem, jestli to bylo z intenzivní bolesti vycházející z mého prstu, nebo horečnatého účinku tohoto muže na mě, nebo kombinací obojího. Mé tělo se zakymácelo a temnota zahalila mé vidění. Do prdele. Chystala jsem se znovu omdlít. Jak se kolem mě svět točil, chytil mě do náruče a spustil mě zpátky na gauč. Dal pryč pramínek vlasů, který mi spadl do čela. Motýli poletovali v mém žaludku.

"Slečno McCoy, nejste ve stavu kamkoliv jít. Zůstaňte ležet. Budu hned zpátky s nějakým ledem na váš prst."

"Okay," zapištěla jsem. Rozkazy šéfa.

Moje oči zůstávaly upřené na něm, jak běžel ven ze své kanceláře v jeho uhlově šedém obleku. Barva obleku dokonale doplňovala jeho téměř ebenové vlasy a ten kuželovitý tvar byl šitý na míru pro něj. Vsakovala jsem jeho široká ramena, pevný zadek a dlouhé svalnaté nohy Wow! O jakém těle jsem to přemýšlela, když jsem se podívala dolů na svůj pulzující prst. Zašklebila jsem se. Potrhaná kůže začala krvácet.

Byl zpátky, jako kdyby neuběhla žádná doba s tím, co vypadalo jako bavlněný kapesník naplněný ledem.

"Jak je na tom můj pacient?" Zeptal se, spouštějíc se vedle mě na gauč. Jeho tvrdé stehno se otřelo o to mé. Jeho blízkost šířila teplo přes systém a jeho mužná vůně - směs sladkosti a koření - napadla mé smysly. Cítila jsem se být v deliriu.

"Fajn," zamumlala jsem, jak znovu uchopil mou ruku a jemně mi na prst přitiskl ledový obklad. Všimla jsem si, že zabalil kostky ledu do jeho osobního kapesníku s monogramem. BB. Blake Burns. Jen vyslovení jeho jména tiše sama pro sebe poslalo příval jisker do mého nitra.

"Led by měl pomoct vzít pryč bolest a zmenšit otok."

Můj prst už na tom byl líp. Ve skutečnosti jsem se celá cítila líp. Až na můj mozek označkovaný iniciály BB, ten byl pořád na kaši.

Otočila jsem se tváří k němu a podařilo se mi říct jedno slovo. "Díky."

Jeho pohled se setkal s tím mým, ty krásné modré oči propalovaly díru skrze mě. Ten oslňující úsměv šířící se po celé jeho tváři. "Měla byste být více opatrná, slečno McCoy. Já si cením svých zaměstnanců."

Rozpačitě jsem pokrčila rameny. "Omlouvám se. Jsem velmi náchylná na nehody. Moje spolubydlící mi dokonce říká ´Calamity Jen´."

Propukl do sexy chraplavého smíchu. "To nebylo ve vašem životopise."

Jeho smích byl nakažlivý. "Moje narození byla nehoda."

"Co tím myslíte?" Pobavený výraz se přelil nad jeho hezkým obličejem.

"Mým rodičům bylo řečeno, že nikdy nemohou mít děti. Tak se neobtěžovali s používáním ochrany. A ejhle, ve čtyřiceti moje máma otěhotněla. A voala, jsem tady."

Usmál se. "Některé nehody se mají stát."

Jeho slova odeslala skrze mě náraz tepla. "No, měla bych jít. Nechci přijít za svým snoubencem pozdě."

Slovo ´snoubenec´ znovu způsobilo, že se zamračil. "Jste si jistá, že jste v pořádku?"

Přikývla jsem. Odložila jsem led z mého prstu a podala jsem to zpátky k němu. "Díky. Můj prst je na tom mnohem lépe." Podívala jsem se na to. Zářil od ledu červeně, ale byl rozhodně méně nafouklý. Plus, krvácení ustoupilo a už se nechvěl.

Zkoumal to se mnou. "Pořád to vypadá dost špatně. Měla byste to mít zavázané."

Dívala jsem se, jak vysypal kostky ledu z jeho kapesníku do keramické misky na svém konferenčním stolku. Skládajíc vlhký kapesník do trojúhelníku mi ho opatrně omotal kolem zraněného prstu a vytvořil provizorní obvaz.

Zasmála jsem se nad tím pošetilým obvazem. "Můj snoubenec na mě bude naštvaný. Myslí si, že jsem neopatrná a nepřemýšlím předtím, než jednám."

"Řekněte mu, že se vám velký zlý vlk pokusil ukousnout prst."

Znovu jsem se zasmála. "To je dobrý. Zítra vám přinesu zpátky váš kapesník."

"S tím se neobtěžujte. Nechte si ho pro budoucí nehody."

"Velmi vtipné." Sesbírala jsem kabelku a kufřík, vstala jsem a zamířila ke dveřím jeho kanceláře. Když jsem se chystala k odchodu, Blake na mě zavolal. Otočila jsem se k němu čelem. Byl svůdně shrbený na gauči, jeho dlouhé nohy roztažené.

"Hej, Calamity, vyhni se problémům." Ústa se mu zkroutila do toho sexy ďábelského úšklebku a mrkl na mě.

To mrknutí mi způsobilo brnění po celém těle. "Jasně." Hodila jsem po něm to slovo a pospíchala jsem pryč dřív, než se mi znovu podlomí kolena.