TM1 - 1. kapitola

Překlad: Niki

Jennifer

"Pravda nebo Odvaha, Jane," vyzval Chaz, můj jeden a jediný gay přítel. "Měla si mnohonásobné orgasmy s Bradleym?"

Bradley Wick byl můj snoubenec. Zasnoubili jsme se před několika večery, ale prsten stále nepřicházel. Moji přátelé mě spontánně vzali ven do Greystone Manor, jednoho z nejžhavějších klubů Hollywoodu slavit.

Chaz otázku zopakoval, jako kdybych byla hluchá. Můj okruh přátel dělal ooh a aah. Cítila jsem, jak červenám. Měnila jsem se do barvy jahodové margarity, kterou jsem pila. Odpověď na tuto otázku byla na špičce mého jazyka. Jediné slovo. "Odvaha." Neřekla jsem to. Pravda: S Bradleym jsem nikdy neměla orgasmus. Ani jeden.

Chlapecky hezký obličej Chaze se rozzářil. Zdál se být potěšený mojí odpovědí. Zklamaný povzdech od ostatních u stolu dal jasně najevo, že je mnohem víc zajímalo slyšet o mém sexuálním životě, než mě sledovat, jak ze sebe dělám totálního blázna.

"Okay, takže, co moje odvaha?" Zeptala jsem se Chaze.

Zlomyslný třpyt blikal v jeho čokoládově hnědých očích. "Musíš políbit chlapa, co je támhle."

Co? "Jakýho chlapa?"

"Toho muže, co sedí u stolu pro dva vzadu."

Můj pohled následoval jeho gestikulování prstem přes honosný, přeplněný klub k rohovému stolu v blízkosti tanečního parketu. Sledovala jsem muže, seděl sám, zády ke mně. Jednu paži měl šikmo směrem nahoru, takže pravděpodobně popíjel koktejl, nebo něco jedl. Tmavý oblek, který měl na sobě vypadal draze a i když bylo těžké odhadnout, jak vysoký byl, jeho vzpřímené držení těla a široká ramena naznačovala, že měl pravděpodobně přes šest stop a byl stavěný. Husté tmavé vlasy, stylizované do toho moderního rozcuchaného způsobu, se mu otíraly o límeček. Shrnula jsem ho v mžiku. Nějaký hnusný zazobaný hráč hledající, s kým se dát dohromady. Okay. Mohla jsem ho zvládnout. Bylo to jen o odvaze. Hloupá hra. A já byla nalitá.

Stoupla jsem si na nohy. A stejně tak Chaz.

"Udělejme z toho opravdovou výzvu," broukal s ďábelským úsměvem. Najednou ze sebe strhl Burberry kostkovanou kravatu a další věc, kterou jsem věděla bylo, že mi jí váže těsně kolem očí. Nebyla jsem schopná vidět jedinou věc.

Můj stůl s přáteli začal bláznit, totálně opilý vykřikovali na souhlas. Okay. Takže, oslepená, budu muset jít přes rušný noční klub ke stolu toho muže, najít ho a pak ho políbit.

"Na rty," instruoval Chaz.

Gah! Do čeho jsem se to dostala? "V žádném případě," prohlásila jsem , můj hlas byl ochraptělý od všeho toho alkoholu.

Ztratila jsem přehled o tom, kolik margarity jsem zkonzumovala.

"Jdi!" Vykřikla skupina v souzvuku.

K mému absolutnímu zděšení mě Chaz několikrát otočil dokola. Když mě zastavil, měla jsem víc závrať, než jsem byla ožralá po tří denním flámu. Houpala jsem se na nohou a neměla jsem tušení o mé rovnováze. Hlasitá, pulzující techno muzika mi zahučela do ucha.

"Řekne mi aspoň někdo, kterým směrem mám mířit?" Zeptala jsem se, balancujíc mezi smíchem a úzkostí. Měla jsem až moc drinků. Kdybych neměla, utekla bych z tohohle baru, zavázaných očí a všeho.

Chaz mě vzal za ramena a postavil mě ve směru mého cíle. Udělala jsem malé váhavé kroky na patách, moji přátelé mě prováděli tím, že řvali smíchy. "To je ono....doprava....ne nalevo....blížíš se...."

Kdybych nebyla tak totálně sťatá, tak bych se cítila nesmírně trapně, klopýtající a tápající tímto elegantním klubem se zavázanýma očima. Po cestě jsem cítila nějakou holku s velkýma prsama, srazila jsem lahev něčeho super drahýho a narazila jsem do podnosu. Vlastně to nebylo tak zlý, vzhledem k tomu, jak náchylná k nehodám jsem byla. Většina těchto střetů se setkala s chichotáním, ale bylo tam taky hodně co-to-kurva. I když se zavázanýma očima, mohla jsem cítit, jak na mě lidi civí. Kůže mi mravenčila. Teď jsem věděla, jak se cítí slepý člověk, co tím prochází celý život. Blesk soucitu prostřelil skrze mě.

"Jen dva kroky vpravo," slyšela jsem Chaze křičet.

S otevřenou náručí jsem udělala tak, jak mě nasměroval a najednou byly moje prsty zamotané v tlustém chomáči hedvábných vlasů. Musí to být on. Neuhnul, nebo neřekl ani slovo.

"Polib ho, polib ho!" Slyšela jsem své přátele skandovat v dálce.

Ach Bože. Co jsem to dělala? Nemohla jsem je zklamat, nikdy v životě jsem nezklamala. Došla jsem takhle daleko. Bez promýšlení, oslepená jsem běžela rukama přes obličej mé oběti. Jeho kůže byla jemná s drobnou vrstvou hedvábného strniště a jeho rysy byly odlišné a definovány - rovný, mužný nos; silná brada s mírnou rýhou; a nad tím, sada svěžích, sametových rtů. Zůstávala jsem na jeho rtech, obkreslujíc je konečky prstů, budovala jsem odvahu dotknout se jich těmi svými.

"Doufám, že ti to nevadí, ale hraju hru Pravda nebo Odvaha a musím tě políbit." Bože, jak směšně musím znít a vypadat se zavázanýma očima.

Vzala jsem mlčení mé oběti jako znamení, že je ochoten hrát se mnou. Okay, jdeme na to. Sevřela jsem jeho hranatou čelist mezi rukama, sehnula jsem se, abych ho políbila. Ale předtím, než jsem mohla přitisknout své rty na ty jeho, vstal a jedním rychlým pohybem přirazil své rty na ty moje.

Ach. Můj. Bože. Vlna vedra vystřelila skrze mě. Byl to jeden z těch polibků jako ve filmu. Divoký, delikátní, vášnivý. Otevřel ústa a ach, tak pohlcující. A chutnal božsky - sladká chuť šampaňského protkávala jeho dech. Kousl mě do horního rtu, nutíc mě je oddělit a ponořil jeho teplý, sametový jazyk dovnitř mých úst. Jeho jazyk okamžitě našel ten můj a propletly se, tančily, jako by spolu měly být navěky. Tvrdě mě zatahal za culík, škubajíc dozadu mou hlavou a omotal si ho kolem ruky, trhajíc mi kořínky. Lahodná bolest se mísila s lahodným potěšením z mého polibku, odesílajíc nával erotických pocitů skrze mě. Každé nervové zakončení jiskřilo vybuchnutím. Můj dech se stával povrchním. Už jsem měla závrať, teď jsem byla na hranici deliria. Nikdy předtím mě muž takhle nepolíbil. Nechtěla jsem, aby přestal. Co se to se mnou děje? Právě jsem se zasnoubila.

V pozadí jsem mohla nejasně slyšet moje přátele jásat a pískat. "Jdi, holka!" Jasně, hlavní roztleskávačka Chaz.

Můj vnitřní hlas mi říkal, abych přestala, ale bez ohledu na to, jak moc jsem si to přála, nemohla jsem oddělit své rty od těch jeho. Ve skutečnosti jsem prohloubila polibek, přitahujíc si ho blíž k sobě za límeček jeho košile. Materiál byl na dotek drahý, jako ten druh trilionů vláken egyptské bavlny. Všechno okolo toho muže chutnalo a bylo cítit božsky. Stiskl můj culík pevněji. Zasténala jsem mu do úst a on zasténal zpátky. Bože, ten jeho hrdelní zvuk byl tak sexy!

A pak najednou, tak rychle, jak ponořil svůj jazyk do mých úst ho vytáhl. Zároveň pustil mé vlasy. Zalapala jsem po dechu, zoufalá po víc.

"Počkej!" Vykřikla jsem, rukama jsem po něm hmatala. Místo toho, abych ho našla, převrhla jsem vychlazenou skleničku. Můj zesílený čich mi řekl, že to bylo jeho šampaňské.

"Omlouvám se," zachraptěla jsem, snažíc se strhnout těsnou, oslepující kravatu. "Koupím ti další." Konečně jsem kravatu sundala. Jednou jsem zamrkala. Byl pryč, a já byla bolestně úplně sama. Kam šel? Moje oči horečnatě prohledávaly tepající dav, přejížděly vlevo a vpravo, ale nebyl nikde k nalezení. I když by mi někde čelil, zírajíc mi do očí, nevěděla bych to, protože jsem nevěděla, jak vypadá.

Moji přátelé nyní všichni stáli a tleskali mi. Splnila jsem odvahu. Políbila jsem cizího muže na rty. Ach, ty rty!

Zmatená  jsem se potácela zpátky ke skupině a neodvážila jsem se jim říct, jak moc jsem si to užila. A chtěla jsem víc.