TD - 6. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Elen

Alexis

"Miluju tě, Alex. Miluji tě víc než cokoli na světě. Miluju tě víc, než jsem si kdy myslel, že by to bylo možné."

Damianova slova se mi přehrávala v mysli, od té chvíle co mi je včera řekl. Ty slova mě okamžitě utěšila a vykouzlila úsměv na tváři. Byla to poslední věc, která byla v mé mysli, když jsem mu včera v noci usnula v náručí a když jsem se dnes ráno probudila, opakovala jsem si jeho slova v myšlenkách ještě předtím, než jsem otevřela oči.

Možná, že věci nakonec nebudou tak zlé.

Pomalu jsem otevřela oči a zívla. Byla černočerná tma.

To je divné.

Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, že mi něco blokuje oči.

"Damiane?"

Slyšela jsem pohyb vedle mě na posteli a cítila, jak se přikrývka stahuje z mého těla.

"Dobré ráno, baby. Jak ses vyspala?"

"Spala jsem v pohodě, ale teď jsem vzhůru a je mi zima," zakňučela jsem.

On se uchechtl. "To můžu napravit." Slyšela jsem náznak pobavení v jeho hlase a věděla, že má něco za lubem.

"Ty jsi mi zavázal oči?" Sáhla jsem na mou tvář.

"Nesundávej si to." Popadl mě za zápěstí a uslyšela jsem se ho zasmát. "Vidíš něco?"

"Ne, nevidím vůbec nic." Snažila jsem se, aby to znělo naštvaně, ale můj hlas mě zradil. Něco na té temnotě bylo. Cítila jsem, jak všechny mé ostatní smysly ožily, dotyk jeho drsných, silných rukou, jemná vůně jeho vody po holení, teplo jeho těla proti mému. Pak jsem ucítila, jak se jeho stisk na mé ruce utáhnul, a věděla jsem, že nemá smysl proti jeho silnému držení bojovat.

"Perfektní," vytáhl jeho hluboký svůdný hlas, a já ucítila, jak moje tělo okamžitě reagovalo, nashromážděnou vlhkostí mezi nohama.

"Proč jsi mi zavázal oči, když jsem spala?"

"Myslel jsem, že bychom si to mohli trochu okořenit?" Cítila jsem, jak mi přivázal ruce ke sloupku postele nad mou hlavou.

Zahihňala jsem se, když jsem ucítila, jak se rukama pomalu pohybuje dolů po stranách. "A jak přesně by si nazval sex na kapotě svého vozu? Nudný?"

Slyšela jsem jak se zasmál a představovala si ho, jak si pobaveně olizuje rty. Cítila jsem jeho pronikavé modré oči, jak pomalu putují po mém nahém těle, a hruď se mi zvedala nahoru a dolů, jak jsem netrpělivě očekávala, co pro mě naplánoval.

"Baby, včera na autě bylo něco ale bez chuti," zasténal, když putoval vnitřní stranou noh směrem k mým stehnům. Svíjela jsem se pod jeho dotykem, protože se pevně vpíjel do mé kůže a prsty cílevědomě sklouzl až k mé vlhkosti.

Zasténala jsem, když měl ruce kousíček od mého vchodu.

"Pokaždé, když si vzpomenu na tvou kundičku v mých ústech, jak jsi vibrovala na kapotě mého auta, penis mi ztvrdne tak, až je to bolestivé."

Překvapeně jsem vykřikla, jak mi roztáhl nohy od sebe, nechal chladný vzduch v místnosti proudit na moji mokrou štěrbinku. "Můj Bože!"

"Až poté, co s tebou udělám, baby, si budeš myslet, že jsem Bůh." Jeho hluboký, chraplavý hlas poslal mráz po celém mém těle.

"Ty jsi takový zasraný vtipálek!"

Uchechtl se. "Baby, my jsme teprve začali." Ucítila jsem, jak se jeho tělo vedle pohybuje a ruce přesunul dolů přes vnitřní stranu mých pokrčených kolen. Cítila jsem nade mnou teplo jeho těla, jak rukama roztáhl mé pokrčené nohy dál od sebe. "Tak to je to, čemu říkám, že krásný motýl roztáhl křídla."

Ze rtů mi unikl sten a prohnula jsem záda v očekávání, když jsem ucítila teplo jeho dechu pomalu se pohybující po vnitřní straně stehen k mé štěrbince. Strništěm na tváři mě jemně lechtal na citlivém těle, což způsobilo nárůst potřeby v mém nitru.

"Miluji, když tě slyším pro mě sténat, Alex," zasténal. "Nemáš ponětí, jak z toho šílím."

Ucítila jsem, jak přesunul svou váhu, a teplo jeho těla se nade mnou stávalo ještě teplejší. "Řekni mi, že chceš vědět, jak šíleného mě děláš?"

"Chci vědět, jak šíleného tě dělám," zasupěla jsem.

"Otevři pusu," přikázal.

Poslechla jsem, a ve chvíli, kdy se rozešli mé rty, jeho tvrdá, hedvábná erekce vstoupila mých úst.

"Kurva, baby, miluju ty rty," zasténal.

Zasténala jsem touhou, když jsem jazykem kroužila po jeho hřídeli, při jeho pohybech dovnitř a ven. Zápolila jsem se svýma zajištěnýma rukama nad hlavou, které ho chtěly chytit za zadek, převzít kontrolu a vzít ho hlouběji do pusy.

"Alex, kurva vytříkám se ti do pusy, jestli ho hned nevytáhnu!"

Ne, to nevytáhneš. Jak jsem sála tvrději, zvedla jsem hlavu a vzala celou délku jeho hřídele dolů do krku. Zavrčel překvapením, a já věděla, že ho nebude moct teď vytáhnout. Po několika hlubokých výpadech se jeho tělo kolem mě napjalo, když naposledy vjel do mých úst. Ucítila jsem, jak jeho orgasmus stříká do mě a spokojeně se usmála.

"Kurva, baby! To bylo neuvěřitelné," podařilo se mu říct, přes jeho nestabilní dýchání.

"Prostě neuvěřitelné."

"Bylo to," zářila jsem a olízla si rty.

"Teď je řada na mně. Dovol mi, abych ti ukázal, jak neuvěřitelná jsi." Slyšela jsem hlad v jeho hlase, a dole jsem pulsovala v očekávání.

"Jsi na mě připravená, baby?" Ucítila jsem jeho horký dech proti mému vstupu, a to mi poslalo mráz po zádech.

"Ano!" Zalapala jsem po dechu.

Kroutila jsem prsty povlečení, když palcem náhle začal kroužit na mém klitorisu, zatímco jazykem slízával mou vlhkost.

Pak jsem uslyšel známý zvuk a ucítila něco zajímavého a vlhkého kolem otvoru mé kundičky. "Hej, to lechtá," nekontrolovatelně jsem se chichotala. "Co to je?"

"Něco sladkého přidávám k tvému medu," zavrčel.

Byla to šlehačka ve spreji.

Neměla jsem šanci reagovat, protože už mě znovu zkušeně lízal a sál, a vše, na co jsem mohla myslet, bylo potěšení v každém vláknu mého těla, opouštěl mě dech a zoufale jsem chtěla více. Najednou jsem zakřičela, jak jsem ucítila, jak do mě vstoupil jazykem, a poslal mě do bodu, odkud není návratu.

"Damiane, už budu, pokud se nezastavíš," vykřikla jsem. Rukama jsem více tiskla povlečení, jak proud země-otřásajícího potěšení projelo mým tělem.

Ale místo toho aby zastavil, mě dál škádlil, jazykem se rychle přesunul na můj klitoris a dvěma prsty do mě vstoupil. Unikl mi prudký vzdech, když pokrčil prsty, přičemž dál pokračoval v pohybu dovnitř a ven a každým tahem třel můj G-bod, Během několika vteřin se moje tělo začalo nekontrolovatelně zmítat v křečích a já křičela, jak se intenzivní proud potěšení řítil srze mne, až mě přenesl přes okraj extáze.

Když brnění, které pokrývalo mé tělo, začalo ustupovat, možná to byly vteřiny, možná minuty nebo dokonce o hodinu později, jsem ucítila, jak mi rozvazuje ruce a sundává pásku z očí. Zamrkala jsem, když mě jasné ranní sluneční paprsky přicházející z arkýře dočasně oslepily.

Když si mé oči zvykly na světlo, viděla jsem ho, jak se na mě dívá, svýma teplýma modrýma očima. Povzdechl jsem si nad tím, jak moc na mě ty oči působí. Rukou mi odhrnul pár volných pramenů vlasů z obličeje, když se na mě usmál.

"Miluju tě, Alex." Jeho hlas byl hladký a bohatý jako tmavá čokoláda, a cítila jsem, jak se mi po jeho prohlášení taví vnitřnosti.

"Určitě máš způsob, jak mi to ukázat." Chichotala jsem se a přitáhla si ho k polibku.

"Ty si stěžuješ?" Dobíral si mě.

"Vůbec ne. Ani bych to nechtěla jiným způsobem."

Přesunul tělo a ležel vedle mě, prsty si hrát s mými vlasy. "To je dobře, protože mám o hodně více způsobů, jak ti to ukázat." Dal mi hříšný úsměv plný slibů, který způsobil, že mé tělo dostalo chuť na více.

"Taky tě miluju, Damiane." Hodila jsem přes něj ruku a položila si tvář na jeho hruď. Slyšela jsem rychlý tlukot jeho srdce, jak jemně bilo proti mému uchu, a ucítila, jak se mé tělo dokonale tvaruje proti jeho.

Když jsem pomalu usínala, v zadní části mé mysli byl nepříjemný hlas, který jsem nedokázala zahnat.

I když to dělá dobře jako přítel, je to dost pro tebe a dítě? Pokud je tohle jediný způsob, kterým ti umí ukázat, že tě miluje, je dostatečně zralý, aby tu byl pro tebe a pro dítě? A bude vůbec to dítě chtít, až to zjistí? A i kdyby chtěl, bude ochoten být otcem tohoto dítěte, až se dozví všechno?

***

"Je opravdu hezké, že tě vidím, Alex." Chris se na mě usmál přes stůl. V očích mu zajiskřila stejná upřímnost, kterou jsem znala během našich společných čtyř let, a až do teď jsem si neuvědomila, jak mi tento uklidňující úsměv a pohled chyběl, a tak hodně mi připomněl z mého starého domova.

"Vím. Jsem tak ráda, že jsi ve městě."

"Já taky. Tak jak se máš?"

Povzdechla jsem si. "Abych byla upřímná, poslední dobou mám v hlavě opravdu velký nepořádek. Takže jsem ráda, že si můžu sednout a promluvit s někým, kdo o tom ví."

Svraštil obočí a zamračil se. "Ty jsi mu to ještě neřekla, že ne?"

"Ne," sklonila jsem hlavu a zírala na své jídlo.

"Jak to všechno zvládáš?"

Pokrčila jsem rameny, a přemýšlela o jeho otázce.

"Je to už více než týden, co jsem to zjistila a stále jsem trochu v šoku. V jednu chvíli, jsem úplně v pohodě a uvažuji o věcech pozitivně, ale v příštím okamžiku se utápím v slzách a nedokážu uvěřit, že je to pravda." Nasála jsem hluboký slyšitelný vzdech, když jsem zadržovala slzy.

"Ach, Alex. Podívej se na mě." Naklonil se přes stůl ke mně a držel můj pohled. Viděla jsem upřímnost a soucit v jeho očích, a cítila, jak se přese mě valí nová vlna emocí. "Věř mi, když to říkám. Zvítězíš nad tím. Jsi jedna z nejsilnějších lidí, které znám. Navíc, máš mě."

Podívala jsem se na něj a napůl se usmála. "Díky."

Několik minut jsme jedli v tichosti, než znovu promluvil.

"Takže ..." Posunul se na židli, když se díval dolů na své jídlo.

"Co?"

"Takže jsi si jistá tím, jak ses rozhodla?" Konečně se na mě podíval, očima plných obav.

"Ano!" Zvolala jsem s větší jistotou, než jsem se cítila. "Rozhodně si to dítě nechám." Podívala jsem se dolů směrem k mé ruce, jak jsem automaticky hladila své břicho.

"Jsi si jistá?" Slyšela jsem strach v jeho hlase, a jeho pohled se stěhoval k mé ruce.

"Copak jsem jasně neřekla ano?" Zeptala jsem se, a začala se cítit otráveně jeho zjevným nesouhlasem.

"I když ..." Jeho hlas se vytratil, nebyl schopen doříct zbytek jeho slov.

"Ano. Nemusíš mít strach ... Budu v pořádku."

Nastala trapná pauza mezi námi, a na chvíli, jsem uvažovala nad tím, jestli vidět znovu Chrise byl dobrý nápad.

"Už jsi začala lépe jíst?" Zeptal se a snažil se změnit téma.

Zavrtěla jsem hlavou a podívaly se dolů na mé jídlo.

"Ne tak docela."

"Alex, já mám o tebe strach. Pokud to dítě chceš, je třeba, aby ses o sebe lépe starala."

"V mé hlavě to vím, ale ... ale mé tělo ve mně neudrží žádné jídlo."

"Ranní nevolnosti?"

"Ne, to zatím není tak zlé. Jen mám rozbouřený žaludek starostí."

Natáhl se přes stůl pro mé ruce a stiskl ji. "Jsem tu pro tebe. Jen mi řekni, co potřebuješ. Ať je to cokoliv, a já to udělám."

Podívala jsem se na své ruce, slzy mi začaly stékat po obličeji. Podívala jsem se na něj. "Můžeš to říct, Damianovi?"

Chris se na mě soucitně podíval. "Nejsem si jistý, že je to dobrý nápad."

Vytáhla jsem ruku zpod jeho a přitáhla k sobě. "Máš pravdu. Já vím." Propadla jsem hlouběji do mé židle.

"Kdy se mu to chystáš říct?"

Myšlenka na Damiana způsobila, že se panika začala šířit skrze mě, takže jsem lapala po dechu. "Já nevím ... Vím jen, že musím brzy. Myslela jsem, po tomto víkendu. I přesto potřebuju nějaký čas, abych se psychicky připravila."

"Dobře." Znělo to, že ho to nepřesvědčilo.

Pohřbila jsem obličej do dlaní a začala tiše vzlykat. "Chrisi, co myslíš, že bych měla udělat?" Zněla jsem tak zoufale, jak jsem se cítila, když jsem se podívala na Chrise, a doufala, že dostal nápad, něco co já přehlédla.

"Řekni mu-"

Otevřela jsem ústa k protestu, ale on mě zastavil.

"-to spíše dříve než později. Nakonec to stejně zjistí, tak proč mu to říct teď? Takže bude mít čas strávit, to všechno co to znamená."

"Ještě nejsem připravená," odsekla jsem tvrdohlavě, jak jsem si otřela slzy z tváře.

"Alex, Damian by to měl vědět. Pokud si to dítě necháš, pak z něj bude brzy otec. Potřebuje to všechno vědět."

Vážnost jeho slov jsem ucítila jako studenou sprchu na tvář. To bylo poprvé, co jsem uslyšela slova "Damian" a "otec" dohromady. A slyšet to nahlas, to dělalo teď reálnější, a pocítila jsem naléhavost této situace. Chris má pravdu, musím to říct Damianovi co nejdříve. Stejně tak jako jsem si beznadějně chtěla udržet náš pohádkový vztah a bezstarostnou lásku, věděla jsem, že je čas, abych čelila realitě.

"Máš pravdu," řekla jsem vážně. "V pátek chceme jít na večeři, tak mu to potom všechno řeknu. To nám dá celý víkend, abychom vše zpracovali."

Chris kývl na souhlas. "Dobře. To je dobrý plán."

Zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla, když jsem přemýšlela o obávaném okamžiku, ve kterém budu muset Damianovi vše říct.

V tu chvíli, mi zazvonil telefon, což způsobilo, že jsem nadskočilo na židli.

Viděla jsem Damianovo tvář a jméno blikat na displeji a celé tělo se mi naplajo.

"Zvedneš to?" Zeptal se Chris, když se podíval na můj telefon.

"Já…" Natáhla jsem se nervózně po telefonu. "Haló?"

"Hej, baby. Kde jsi?"

"Já jsem, uh, mám večeři s kamarádkou."

"Aha." Chvilku bylo ticho, než pokračoval. "Někdo koho znám?"

Podívala jsem se na Chrise, který na mě povzbudivě kývl. "Ne. Jen kamarádka z Iowy, která je ve městě na služební cestě."

"Aha. Dobře. Když jsme byli včera venku, tak jsi mi neřekla, že máš ve městě kamarádku."

"Ne? Myslela jsem, že ano. Muselo mi to vypadnout z hlavy." Cítila jsem knedlík v krku, když jsem se přikrčila nad svou vlastní lží. Lámalo mi to srdce pokaždé, když jsem musela lhát, ale vím, že by mu nevyvstalo nic dobrého na mysli, kdyby věděl, že jsem trávila čas se svým ex-přítel.

"Proč ji nevezmeš do baru? Pití je na mě." Něco v jeho hlase mě nutilo cítit se nepříjemně.

To jen tvůj pocit viny si s tebou hraje, přesvědčila jsem sama sebe.

"Kamarádka stává brzy ráno do práce, takže možná příště?" Vím, že si myslí, že jsem s kamarádkou, a že by bylo správné ho v tom opravit. Ale v tuto chvíli, jsem nebyla připravená dostat se do bezdůvodně žárlivého rozhovoru.

Chris pohlédl na mě se zdviženým obočím a ústy slova "Mám dělat?"

"Žádný problém," odpověděl Damian rychle. "Sejdeme se

na večeři? Můžu říct Sam, aby převzala bar po celý zbytek noci. Chci tě vidět, a" řekl a ztlumil hlas-" Můj penis tě chce vidět."

"Hm. Opravdu chci, baby, ale já opravdu bývám večer unavená. Až se dostanu domů, tak ti řeknu. Doufám, že ti to nevadí." Odmlčel se. "Uvidíme se zítra na večeři?" Dodala jsem rychle. Cítila jsem se hrozně, že mu lžu, ale po rozhovoru co jsem měla s Chrisem, sex byla poslední věc, kterou jsem chtěla dnes večer dělat.

Damian pár vteřin neřekl nic a ve mně rostl pocit viny.

"Jsi tam ještě?" Zeptala jsem se opatrně.

"Jo." Jeho hlas byl plochý, a bylo mi jasný, že nebyl šťastný.

"Jsi v pohodě?"

"Samozřejmě," odsekl rychle. "Proč bych neměl být?"

"Nevím. Já… uvidíme se zítra?"

"Jistě. Měj hezkej večer s kamarádkou."

Než jsem mohla odpovědět, tak to položil.

Podívala jsem se na telefon a přehrávala si v hlavě náš rozhovor. To je na mě naštvaný?

"Co se děje?" prořízl ticho Chrisův hlas.

"Myslím, že mi položil telefon." Podívala jsem se na Chrise a zamračila se. "Myslíš, že ví, že něco není v pořádku?"

"Možná. Nejspíš ano. Zítra si s ním promluv a všechno mu řekni. Když se pokoušíš udržet tajemství příliš dlouho, většinou se obrátí proti tobě."

"Máš pravdu." Povzdechla jsem si a přála si, abych nebyla v této pozici.

"Alex, bude to v pořádku. Ať se stane cokoliv, bude to v pořádku."

Ale i přes jeho uklidňující slova, jsem o tom pochybovala.

"Jo. Doufám, že ano." Blýskla jsem po něm slabým úsměvem.

Po zbytek noci jsem cítila jak je moje tělo ochromené starostí, když jsem se snažila přijít na to, jak bych měla na Damiana vybalit tuto novinku.