TB - 17. kapitola

Překlad: Sinnel
Kor.: Jitka

Nový Porteras v režii Elwood & Stern se objevil na novinových stáncích první pondělí v prosinci.

Tu noc se stal naštvaný Tumblr hvězdou internetu.

Neil chtěl, abychom si v pátek sešli na oslavě nového vydání. Celých pět dnů jsem poslouchala, jak

se firmou šíří různé fámy, nehezké e-maily a probíhají strohé schůzky za zavřenými dveřmi.

Nebyla jsem si jistá, jestli se mám Neilovi zmínit o svých obavách. Vídali jsme se spolu teprve pár

měsíců. I když jsme spolu trávili mnohem víc času, než jsme se původně domluvili, stále se jednalo

jen o "příležitostný" vztah. Netušila jsem, zda by bylo vhodné s ním probírat záležitosti časopisu.

Samozřejmě, že jsme se o práci často bavili, ale obvykle se mě Neil ptal, jak se mi daří v mém

oddělení. Jednou se mě zeptal, co si myslím o tom, že ve společnosti panuje strach z propouštění,

ale rychle jsem to zamluvila.

"Nechci, abychom spolu mluvili o těchto tématech, protože nechci trávit čas s Neilem, mým šéfem,

ale s Neilem, se kterým si užívám sex," vysvětlovala jsem. Pak jsme se shodli, že to bude tak

nejlepší.

Problém byl v tom, že jsem hluboce milovala Neila - a už se to nedalo popřít, milovala jsem ho - a

možná jsem ho milovala víc než sama sebe. Ale zároveň bych měla přece taky chránit samu sebe a

svoje zájmy, ne? Takže, jak se mám postavit ke změnám, které se dějí v Porteras, když

předpokládám, že špatně skončí? Navzdory tomu, co jsem mu řekla o nastavených hranicích?

Nikdy jsme z práce neodjížděli v jednom autě, tak blbí jsme nebyli. To by byl ten nejjednodušší

způsob, jak naše tajemství všem oznámit. Takže jsem vždy čekala na to, až mi pošle SMS, že

odjíždí z práce a kam pro mě pošle auto. Od toho prvního víkendu, který jsme strávili spolu, jsem s

ním trávila každý víkend, ale málokdy jsme si někam spolu vyšli. Obvykle jsme zůstávali u něho a

jedli jídlo, které Neil uvařil. Byl skvělý kuchař, ale já se teď těšila na něco, co se blížilo skutečnému

rande, i když jsme měli večeřet s Rudym.

Neil se o té schůzce zmínil při jednom našem telefonátu v průběhu týdne. Díky tomu, že se mnou

tráví hodně času, se nemůže sejít s Rudym mimo práci. I já se pak začala cítit trochu špatně, protože

když se to tak vezme, tak ani já netrávím moc času s Holly. Na druhou stranu, ona se v těchto dnech

často scházela s Dejou.

Moje auto zastavilo před restaurací, když jsem vystupovala, najednou jsem si uvědomila, co mám

na sobě. Neil navrhl, že se sejdeme v tapas restauraci, která byla docela ležérní a já na sobě měla

elegantní oblečení, které nosím do práce. Uhladila jsem si svoji šedou sukni a vyhrnula krátké

rukávy u černé krajkové halenky. Doufala jsem, že v moři minisukní a tílek bez rukávů, které jsou

vhodné tak maximálně na party, nebudu působit jak pěst na oko.

Neil na mě čekal na baru. Na sobě měl pořád ještě tmavě modrý oblek, který nosí do práce, ale už si

sundal kravatu a rozepnul límeček bílé košile. Záviděla jsem mu, že ať je kdekoli, vždycky vypadá,

že tam patří. Vstal a šel mi naproti, objal mě rukou kolem pasu a rychle políbil na tvář.

Přes restauraci mě vedl s rukou na kříži. "Nemohl jsem se dočkat, až tě uvidím, miláčku. Jsem tak

šťastný, že už jsi tady."

Miláčku? Od kdy si říkáme něžnosti? Od něj to znělo tak přirozeně, bez jakéhokoliv náznaku

sarkasmu nebo přemáhání.

Zajímalo by mě, jestli si uvědomil, co řekl.

Když jsme se přiblížili ke stolu, Rudy vstal a zdvořile se usmál. "Dobrý den, Sophie."

Všimla jsem si, že na stole už ležely dvě sklenice vody a Neil ožil při pohledu na půllitr tmavého

piva, který ležel vedle jedné z nich. "Ach, už přinesli naše pití."

"Říkal jsem mu, že objednám i pro Tebe, ale nechtěl." Rudy zvedl obočí. "Myslím, že díky Tobě se

pan Elwood konečně začíná dostávat do jednadvacátého století."

"Díky ní se začínám civilizovat," prohlásil Neil se smíchem.

"Lepší než ta poslední," řekl Rudy spatra a pak s pohledem na Neila dodal: "Omlouvám se."

Trapné.

"Jak to šlo v práci?" zeptal se Neil. Měl na mysli poslední vývoj.

"Eh... nebudeme mluvit o práce, že?" zeptala jsem se. Protože jsem se tomu tématu za každou cenu

chtěla vyhnout. Nechtěla jsem předstírat, že souhlasím s tím, co Neil dělá, protože s tím jsem

vnitřně v žádném případě nesouhlasila.

"Ne, nebudeme," důrazně souhlasil Rudy. "Chci více slyšet o Tobě."

"O mně?" S úšklebkem jsem se podívala na Neila.

"Ano," řekl Rudy. "Neustále o Tobě mluví a rád bych to teď slyšel z první ruky, abych tak řekl. Ne,

že bych Tě chtěl hodnotit."

"Nemluvím o ní pořád." Neil se na mě podíval s mírně defenzivním výrazem. "Já ne."

"Takže, co chceš vědět?" zeptala jsem se Rudyho a v tom k nám přišla servírka, která ještě před

chvílí obsluhovala u vedlejšího stolu. "Vodu a nějaké sladké červené, které doporučuje váš

sommelier." Používala jsem tento trik, abych před spolustolovníky vypadala sofistikovaně, i když

ve skutečnosti většinu vín názvy neznám.

"Myslím, že je skvělé, že jste se opět našli," řekl Rudy, jakmile servírka odešla. "Co jsi tu dlouhou

dobu dělala?"

Převyprávěla jsem Rudymu svůj životopis - Newyorská univerzita, získání zaměstnání v Porterasu,

nadšení, že jsem měla práci jako Gabriellina asistentka. Vyšlo najevo, že Rudy trochu Gabriellu

znal, protože se pohybovali ve stejných společenských kruzích. Zatímco jsem mluvila, cítila jsem,

jak se na mě Rudy plně soustředí. Měla jsem pocit, jako bych se zúčastnila nějakého výběrového

řízení, o kterém nemám ani ponětí.

"Skončeme už s tím výslechem," prohlásil v jednom okamžiku Neil s nepříjemným zasmáním.

Rudy se otřásl, jako by měl už velkou praxi v ignorování Neilových řečí. Musím přiznat, že mi to

přišlo docela roztomilé - málokdo zvládl se Neilovi postavit a bylo úžasné vidět, jak se s tím ostatní

vyrovnávají.

Naštěstí se vrátila servírka s mojí objednávkou a díky tomu byl dočasně přerušen můj výslech,

abychom si mohli objednat.

"Nesnažím se jí vyslýchat, jen si o ní chci udělat svůj obrázek." Rudy se napil ze svého půllitru.

"Vzhledem k tomu, že je v poslední době tak obrovskou součástí tvého života."

Neil si hlasitě odkašlal a já do toho rychle skočila, abych ho zachránila. "OK, v tom případě bych

ráda věděla, jak se stane, že se módní návrhář stane nejlepším přítelem miliardáře, který si ho vzal

pod křídla."

Neil se zasmál, jeho úleva nad změnou tématu byla očividná. Vypadalo, že mu přijde v pořádku

mluvit o mně se svým nejlepším přítelem, ale ne v mé přítomnosti. "Ve skutečnosti to byl docela

vtipný příběh."

"Seznámili jsme se díky Valerii. To je Emmina matka." Rudy mírně přimhouřil oči. Očividně se

snažil odhadnout mou reakci na to jméno.

Nenáviděla jsem, že ho zklamu, ale Valerii jsem neznala. Tušila jsem, že bych měla přinejmenším

něco vědět, když už se o ní zmínil. "Ano?"

Rudy potkal Valerii, když studoval semestr v zahraničí," vysvětloval Neil. "Nabídla mu, že to

narafičí tak, aby se potkal s jejím bratrem, Stephenem."

Rudy přikývl a zasmál se. "Ale nikdy jsem se Stephenem nesetkal. Když jsem přijel do Valeriina

bytu a našel tam Neila, předpokládal jsem, že nastal můj velký den."

"Samozřejmě jsem tím byl polichocen." Neil se při té vzpomínce nostalgicky usmál.

"Myslel jsem si, že je trochu mimo mojí ligu."

"Byl kolem toho docela dobrý zmatek," řekl Rudy se smíchem.

"A... Stephen?" zeptala se a dívala se střídavě na ně.

"Stephen... toho raději odložíme na jindy," řekl Rudy a Neil zvedl sklenici.

"Připijeme si na to." Pak se napil, položil sklenici na stůl a odsunul se od stolu. "Na chvíli mě

omluvte. Rudy, zatímco budu pryč, chovej se slušně."

Usrkla jsem své víno, a když Neil zmizel z dohledu, podívala jsem přímo s ironickým pohledem na

Rudyho.

"Dobře. Prošla jsem?"

"Prošla v čem?" nevinně se zeptal.

"V testu."

Na okamžik zapřemýšlel. "Nerozhodně. Ale přikláním se, spíš k ano. Omlouvám se, že jsem tak

chladný, ale Neil je můj nejlepší kamarád a v minulosti už udělal při výběru svých partnerek

pěkných pár hloupých rozhodnutí."

"Ach, v tom případě se Ti určitě uleví, když řeknu, že spolu nechodíme." Rozpustile jsem se

usmála.

"Ne, já vím. Slyšel jsem o vaší dohodě. Přátelé s výhodami, že?" Oplatil mi úsměv. "Ale měl bych

Tě varovat. Neil není schopen udržet tyhle věci v nezávazné rovině. A umí být dost přesvědčivý."

Ukázala jsem na sebe. "Souhlasím. To už jsem zjistila."

"On si nemůže pomoci. Je Beran." Poprvé za celou noc se uvolněně zasmál a nehledal v mých

slovech skrytý význam. Dokonce se pokusil o vtip. Povzdech si, pak se napil svého piva a prohlásil:

"Nezklam ho, Sophie. Nedokáže dát jen tak někomu dát svoji důvěru. Já vím, že vypadá velice

sebevědomě, ale je zranitelný. A mám podezření, že s Tebou je ještě zranitelnější."

Poposedla jsem si a odkašlala. Konečně jsem pochopila, co Rudy pod svým pronikavým pohledem

skrývá. Sakra.

Tak moc jsem mu to chtěla říct - že jsem se do Neila zamilovala a nikdy bych mu vědomě

neublížila. Ale věděla jsem, že mu ubližuji už tím, že držím jazyk za zuby ohledně Jakových

patetických prohlášení.

Činy mluví samy za sebe, Scaife, připomněla jsem si v duchu a povzdechla si. "Máš pravdu. O

Jakeu Kirchnerovi. Myslím, že ještě pořád kope za Gabriellin tým."

Když jsem to prohlásila, Rudy zvedl jedno perfektně upravené obočí. "Co o tom víš?"

"Jen to, že očekává, že dojde k nějakému velkému převratu." Ohlédla jsem se přes rameno. Neil

zatím nikde v dohledu nebyl. "Myslím, že tohle s Neilem nechci probírat. Snažíme se naše

soukromí držet od práce oddělení, jak jen to je možné."

"Hodně štěstí." Rudy si usrkl vody. "Podívám se na tu situaci ohledně Kirchnera. Když se mi podaří

zjistit něco víc, nadhodím to Neilovi."

Objevila se servírka s naší objednávkou a chvíli po ní se vrátil i Neil.

"Ještě pořád ti vyhrožuje?" zeptal se s mrknutím, když si sedal vedle mě.

"Ne. Jen jsme si povídali." Zářivě jsem se na něj usmála. Ulevilo se mi, že jsem vyřešila problém s

"nemluvením o práci", ale pořád jsem netušila, jaký postoj zaujal Rudy k fiasku s týráním zvířat. Ať

už máme s Neilem jakoukoli dohodu ohledně pracovních témat, cítila jsem, že tohle před ním budu

muset nadhodit.

Společně jsme ujídali naprosté lahůdky, které byly před námi na talířích a při tom jsem poslouchala,

jak se Neil s Rudym baví o společných známých. Občas se na chvíli zastavili a vtáhli mě do

konverzace, takže jsem neměla díky tomu pocit pátého kola u vozu. Přišlo mi absurdní, že jsem

nikdy dřív tuhle část Neila nezažila. Většinu času jsme spolu trávili o samotě. Teď jsem díky

Rudymu, který měl s Neilem společné vzpomínky, poznala Neila i z jiné, odlišné stránky... Celá

situace mi připomněla, jak jsme spolu s Holly schopné sdílet společné vzpomínky jen díky pár

větám. Překvapivě dlouho jsme se tam zdrželi, pili a povídali si. Po krátkém sporu ohledně toho,

kdo zaplatí, kdy jsem nechtěla ustoupit - po jídle, které jsme zapili několika koktejly a mě to přišlo

důležité si sama za sebe zaplatit - jsme se před restaurací rozešli.

"Sophie," řekl Rudy, naklonil se ke mně a vedle tváře mi dal vzdušný polibek. "Bylo mi

potěšením."

"Mně též." Překvapilo mě, jak moc jsem ho za tu chvíli začala mít ráda. "Ehm, nechceš ještě

zaskočit k Neilovi na skleničku?" Ta slova mi vypadla z úst, ještě než jsem si uvědomila, že ve

skutečnosti nechci, aby pokračovali dál v pití. Nejistě jsem se podívala na Neila.

"No, ehm, myslím někdy jindy, Rudy?" Nevypadal, že by díky mému návrhu cítil nějaké rozpaky.

Ani Rudy neměl problém se zakončením hovoru. "Je to od Tebe velice milé, Sophie, ale nechci vás

dál vyrušovat ve vašem večeru. Určitě si užijete skvělý víkend."

Rudy s Neilem skončili v nemotorném, trochu přiopilém objetí a pak jsme šli k Maybachu, zatímco

si Rudy od obsluhy parkoviště převzal svoje klíčky od Maserati Granturismo.

Jakmile jsme nasedli do auta, omluvila jsem se. "Omlouvám se. Skutečně nebylo vhodné, abych ho

pozvala k tobě."

"Já jsem hrozně rád, že jste spolu tak dobře vycházeli," řekl Neil a opřel se v rohu sedadla o dvířka.

Palcem s ukazováčkem si třel kořen nosu a pak dodal: "A také jsem šťastný, že se cítíš v mém domě

a se mnou tak příjemně."

"Hele, jsi v pořádku?" zeptala jsem se a snažila jsem se i přes svou částečnou opilost na něj

soustředit. "Vypadáš hodně unavený."

"Trochu mě bolí hlava. Myslím, že bych se měl zastavit někdy u očního doktora." Zamrkal a

přinutil se k úsměvu. "A měl bych zdůraznit, že to je jen malá bolest hlavy a ne příslovečná bolest

hlavy, která říká "dneska v noci ne"."

"Chudáčku." Červené víno, které jsem měla k večeři, mi definitivně stouplo do hlavy, hlavně díky

tomu, že po večeři následovalo ještě několik dalších drinků. Z prostorného zadního sedadla auta

jsem sklouzla na podlahu na kolena a natočila se k němu. Opřela jsem se o jeho mírně rozevřená

kolena a položila si hlavu do jeho klína.

"Oh, dnešní večer nabírá slibný směr." Zasmál se a rukou mi odhrnul vlasy z čela.

"Nikdy jsem tohle ještě nedělala." Zasténala jsem a malinko se pohnula, abych dosáhla na jeho

penis. Tipovala jsem, že při tomhle provozu máme asi dvacet minut, než dojedeme do bytu, takže

jsem se rozhodla neztrácet čas, rozepnula jsem mu poklopec a vyndala ho ven.

"Víš, že tohle můžeš udělat kdykoli. Nemusíš čekat na pozvání."

"Většinou, když jsme spolu měli sex, to bylo všechno o mě." Když jsem si uvědomila, co chci říct,

cítila jsem, jak se mi mírně zhoupl žaludek. "Co ty na to, že by dnešní noc byla o tobě?"

"Myslíš, že pokaždé, když jsem tě dostal, že jsem si to ohromně neužil?" Spokojeně vzdychl, když

jsem rukou zabloudila do jeho boxerek.

"Jsem si jistá, že jo." Vytáhla jsem jeho penis ven. Byl už napůl tvrdý a pod mými prsty se neustále

zvětšoval. " Myslím tím, že tě chci potěšit. Dnešní noc jsou tvá přání mým rozkazem. Nic není

tabu."

"Ano?" Usmál se jako rozradostněný školák. Přišlo mi to směšně roztomilé. "Víš, že mám

narozeniny až v březnu, že?"

Navlhčila jsem si jazykem spodní ret a pak jsem se sklonila, abych mu ústy začala škádlit penis.

Poté, úmyslně pomalu, jsem ho jazykem důkladně olízla od kořene až na špičku. Očima jsem se

upřeně dívala do jeho očí. Tep mi divoce pulsoval. Jemu také. Cítila jsem, jak mu krev celým

penisem divoce tepe. Jazykem jsem mu přejížděla od hlavičky až k žaludu po předkožce. Díky

návalu rozkoše se prudce nadechl.

"Předpokládám, že dostávám předčasný dárek k narozeninám," zasténal a nechal klesnout hlavu.

Stále jsem ho hladila prsty, přejížděla po něm zuby a jazykem a pak jsem ho vzala do úst tak

hluboko, jak jen to šlo. Pomalu jsem sála. Nepospíchala jsem. Chtěla jsem si ho tuto noc vychutnat.

Pravdou bylo, že jsem se cítila trochu... divně. Koneckonců, ve většině mých milostných vztazích,

kterými jsem prošla, byl orální sex jednou z prvních aktivit, které jsme prováděli. S Neilem jsem

spala už dva měsíce a dělali jsme ho jen dvakrát. Nemyslím si, že bych s muži měla víc než dvě

rande, než to jsme k tomu přešli.

Neil mi mohl během našich D/S sexuálních hrátek "nařídit", ale neudělal to. Vzhledem k tomu, že

to nebral jako povinnost, zjistila jsem, že myslím na jeho rozkoš nejen kvůli tomu, že na něj chci

udělat dojem, ale protože cítím až do morku kostí nutkání, abych ho potěšila. Když jsem ho cucala,

lízala a hladila, věnovala jsem velkou pozornost i jeho tělu a jeho reakcím. Jedna jeho ruka, která

byla v mých vlasech, na mě ještě nikdy nevyvíjela tak velký tlak. Druhou ruku měl na jeho kolenu,

kde zatínal prsty do své kůže ve stejném rytmu, v jakém se zrychlovalo jeho dýchání. Sehnula jsem

svoji hlavu o něco níž, zaklonila se a jeho boky se prudce vyklenuly.

"Promiň," zašeptal, když jsem zalapala po dechu, protože jsem se začala dusit. Na okamžik jsem

zvedla hlavu, abych ho uklidnila. "Bez obav." Pak jsem se přinutila trochu uvolnit a celého jsem ho

vzala do úst. Co se týče orálního sexu, mám na to jistý skrytý talent. "To mě poser, to je

neuvěřitelné," zasténal a já jsem byla vděčná za všechnu tu praxi, kterou jsem s touto sexuální

praktikou získala, když jsem to trénovala v létě na nanucích.

Jo, je pravda, že je sice výrazně silnější, než nanuk, takže rozsah pohybu jazyka byl silně omezený.

Nemohla jsem dělat nic víc, než jím klouzat nahoru a dolů, ale vypadalo, že je tím uchvácen. V

pozici, ve které jsem se nacházela, vyžadovalo takhle hluboké kouření obrovské množství

soustředění, takže jsem se nemohla dlouho udržet. Vlastně to ani nebylo potřeba. Uchopil mě za

bradu a jemně mně zvedl hlavu.

"Přesuň se sem," nařídil a poplácal se po stehnech. Dychtivě jsem se zvedla a obkročmo si mu na

prostorném sedadle sedla na klín. Zajel mi rukou pod sukni mezi stehna, a když nahmatal mokrý

prostředek mých kalhotek, zasténal. Ohrnul mokrý kousek saténu na stranu a dvěma prsty zašátral

dovnitř mě.

"Tohle se mnou udělalo kouření tvého penisu," zašeptala jsem mu do ucha, zatímco jsem stěží

popadala dech, jak tam pomalu kouzlil svými nezbednými prsty. "Tak moc mě to vzrušovalo."

Prsty druhé ruky se mi zaryl pod sukní do zadku. Políbila jsem ho a do jeho úst vydechla: "Máš

sebou kondom?"

Natáhl se ke středové konzoli, zašátral tam prsty a vytáhl jeden černý plastikový balíček.

"To je skutečně působivý kousek povinné automobilové výbavy," zasmála jsem se a opřela tak, aby

si mohl s kapkou netypického tápání nasadit kondom. Ještě o kousek víc mi odhrnul kalhotky,

špičkou penisu našel vstup a jedním pevným pohybem mě naprosto naplnil. Sevřela jsem klopy

jeho saka a držela se jich, zatímco jsem byla ztracena v závratných pocitech naprosté blízkosti, i

když jsme byli ještě pořád zcela oblečeni a na zadních sedlech auta v Manhattanském provozu.

Do prdele, skutečně se tohle děje v mém životě?

Natáhl se ke mně a rozepnul mi knoflíčky na halence, potom mi prudce stáhl podprsenku a pevně se

rty přisál k jedné mé bradavce. Líně jsem pohnula boky, čímž by díky pákovému efektu došlo k

dalšímu tření a vzrušení, ale i když byl Maybach dost prostorný, sex v autě nebyl úplně

nejideálnější. Zvlášť když jsem na sobě měla poněkud úzkou sukni ke kolenům.

"Pane Elwoode?" v interkomu se ozval hlas řidiče, Tonyho. "Právě jsme dorazili."

Neil se naklonil dopředu a stiskl tlačítko, aby mohl s řidičem promluvit. Uprostřed soulože mi to

přišlo jako pozoruhodný výkon. "Ještě jednou, prosím, objeďte blok."

"Jistě, pane."

Jak se Neil pohnul, moje kočička se kolem něj sevřela. "Jen jednou kolem bloku?"

"Než objedeme kolem bloku, stihneš si zapnout košili," prohlásil a štiplavě mě kousl do rtu. "Takže

pak budeme moci vystoupit, vyjet nahoru a já tě budu moci na první volné vodorovné ploše

ošukat."

"Vodorovné?" škádlila jsem ho. "Kam zmizela tvoje představivost?"

Chtěla jsem z něho slézt, ale zastavil mě. "Můžeš se zapínat, i když ještě budu v tobě, ne?

Nebudeme přece ztrácet čas."

Odhrnula jsem si z obličeje pramen vlasů a zakoulela očima. "Jsi skutečný zvrhlík, víš to?"

Zabořil mi tvář do prsou a tlumeně zasténal: "Já vím, miláčku. A naprosto úchylný."

Už zase se objevilo slovo "miláček". Kde se to kurva vzalo.

Donutila jsem ho zvednout hlavu a začala si rychle zapínat halenku. "Přinejmenším bys mě aspoň

mohl přivést k vyvrcholení, než objedeme blok," přisadila jsem si. "Byla jsem přece hodná holka,

ne?"

"Bylas velmi hodná," souhlasil a předtím, než jsem si dopnula poslední knoflíček, přejížděl mi prsty

po hrudníku. Snažil se mi vytáhnout sukni o trochu výš, ale vzhledem k jejímu přiléhavému střihu

to bylo obtížné. Když mi vsunul ruku mezi stehna, musel ji mít v nepřirozené poloze, aby se tam

dostal.

"Co bys řekl na malou sázku. Jestli se ti podaří přimět mě vyvrcholit dřív, než objedeme blok..."

odmlčela jsem se, protože jeho prsty právě narazili na můj klitoris a zároveň se na mě natlačil boky,

"můžeš mi to udělat, kdekoli budeš chtít."

Ústa se mu stočila do šokovaného úsměvu. "Bože, ty jsi, ale zlobivá, co?"

Když auto zahnulo za první roh, sklonila jsem se, abych ho políbila. Zatímco jednou rukou mi šátral

mezi stehny, druhou mě objal kolem pasu a přidržoval si mě, zatímco já se ještě pořád kroutila,

abych se dostala k jeho penisu.

"Nebude to podvod, pokud mi u toho budeš pomáhat?" zamumlal. "Víš, je to až moc jednoduché,

když se vůbec nebráníš."

"Proč bych se měla bránit orgasmu?" V pozici, ve které jsme byli, směřoval jeho penis přímo k

mému bodu G. Každé líné kolečko, které obkroužil svými prsty kolem mého klitorisu, v mém

rozkroku způsobil celou škálu úžasných pocitů. Po páteři mi přebíhal mráz.

Vůz se zhoupnutím zabrzdil a já zasténala. Líně se proti mně pohyboval, dostával se čím dál blíž,

ale nikdy nevstoupil úplně. Rukou, kterou měl kolem mého pasu, sklouzl na zadek, aby mě trochu

nadzvedl. Oběma koleny jsem narážela do sedadla, na kterém seděl, když jsem se snažila posunout,

abych v sobě měla víc než jen jeho hlavičku, ale celého. Nespokojeně mlaskl jazykem.

"Ne, ne," napomenul mě. "Zůstaň přesně takhle. Nebo možná…" Jenom trochu se posunul, díky

čemuž jsem vydala z hrdla chvějivý výkřik, zatímco mě uvnitř lahodně naplňoval. Zakřenil se na

mě. "Tady to je."

Auto zahnulo za druhý rok. Lapala jsem po dechu, jak znovu a znovu narážel do mojí broskvičky.

Širokou špičkou svého penisu čím dál víc otvíral moji super citlivou vaginu, jeho prsty zrychlovaly

v tempu a zvyšovaly moje napětí. Držela jsem se zadního sedadla, mělce dýchala a ani ve snu bych

nevěřila, že něco takového prováděného na zadních sedadlech jedoucího auta může být tak

vzrušující. "Už budu!" Zalapala jsem po dechu, když mnou projela šokující neuvěřitelná vlna čirého

potěšení. Přitáhl si mě na sebe, úplně naplnil moji broskvičku, která se kolem něj křečovitě

stahovala.

"Už jsem vyhrál naši sázku, že?" zeptal se a tvrdě mě držel za boky.

"Do prdele!" Svojí dlaní jsem mu narazila na ramena. Hlava se mi kymácela, kůži jsem měla

pokrytou husí kůží. Stále do mě přirážel, zůstával ve mně a snažil se ze mě vyždímat každičký

kousek potěšení z orgasmu, až jsem na jeho krku začala vzlykat. "Už ne!"

Auto znovu zahnulo a já si uvědomila, že jsem přestala vnímat okolí.

"Jsme tady," řekl Neil a odhrnul mi vlasy z obličeje.

Byla jsem tak unavená, že bych byla schopna zůstat v autě a prospat se při dlouhé vyjížďce. Nohy

se mi třásly. Stehna jsem měla lepkavá. Neil mě zvedl ze svého klína a s obtížemi si zapnul kalhoty.

Já si rychle stáhla sukni dolů a uhladila si ji, přestože všechny svaly v mém těle se třásly a kymácela

se mi kolena, když jsem si ten kousek textilie, co jsem na sobě měla, snažila posunout níž po zadku.

"Jak to, že už jsme objeli blok?"

"Byli jsme rozptýlení jinou činností." Už si zapnul poklopec a stiskl tlačítko interkomu. "Děkuji

Vám, Tony. Už jsme připraveni vystoupit."

Řidič mi otevřel dvířka a já vyklouzla ven. Vyhýbala jsem se přitom pohledu jeho očí. Předtím jsem

byla pozitivně nakloněná k tomu, užívat si s Neilem vzadu, protože vždy měl někdo, kdo řídil, že? -

ale přece jenom jsem dříve u všech takovýchto automobilových hrátek měla mnohem více

soukromí.

"Dobrou noc, Tony," řekl Neil. Obcházel právě zezadu auto a jednou rukou si zapínal sako.

Zaznamenala jsem, jakou rychlostí mě protáhl vstupní halou a do výtahu. Ještě jsme ani nevstoupili

do jeho bytu, když už měl svoje ruce zase na mě. Když jsme pak vešli dovnitř, ani se neobtěžoval

rozsvítit.

"Klekni si všechny čtyři," nařídil mi a já se sesunula na chladný mramor. Prolétla mnou směsice

vzrušení a úzkosti. Skutečně to udělá tady? Bez lubrikačního gelu, bez další předehry? Začala jsem

trochu litovat své předchozí nabídky "kdekoli".

Když do mě znovu snadno vklouzl, úlevou jsem vydechla.

"No tak, Sophie," napomenul mě. "Snad sis skutečně nemyslela, že bych to chtěl udělat bez

přípravy?"

Sáhl pode mě a trhnutím mi rozepnul halenku. Vlastně ji úplně roztrhl. Moje broskvička ho pevně

stiskla.

"Předtím jsi to udělal," připomněla jsem mu. Potom, stejným tónem hlasu, jako tenkrát před lety mi

zopakoval moje prosby. "Prosím? Říkal jste všechno, co chci. Nikdy dřív jsem to nedělala. Mohl

byste být první."

Svýma velkýma rukama mě přidržel za boky, pak mi jedním palcem vklouzl mezi půlky. "Pane

bože, ale když to tak vezmu, tak jsi toho pak nelitovala."

Špičkou palce zatlačil do mé dírky a po těle mě proběhlo mravenčení. "Budeme to dělat zase, že?"

"Jo, přesně tak. Ale ne bez přípravy." Tiše se zasmál a pak se pomalu stahoval z mojí kočičky,

milimetr po milimetru. "Tehdy jsi byla tak neuvěřitelně těsná. Myslím, že mi teď přitom možná

pohmoždíš penis."

Unikl mi šokovaný smích, který se rychle změnil ve sténání, když do mě znovu vstoupil. "Dost řečí.

Šukej mě."

Udělal to. U všech svatých, udělal to důkladně. Vytáhl palec a tvrdě mě plácnul po zadku. Sáhl pode

mě, sevřel mi podprsenku a trhl jí. Jedno ramínko se přetrhlo, ale bylo mi to jedno. Věděla jsem, že

mi ji nahradí. Vytáhl mi sukni a přirážel do mě, až jsem křičela, kvílela a svíjela se kolem jeho

penisu. Chvílema jsem byla na vážných pochybách, jestli to ještě potěšení nebo už trýznění. Když

jsem vyvrcholila, nejednalo se o mírumilovné zlomení vlny rozkoše, ale naléhavý tok elektrického

proudu, který zachvátil celé moje tělo a kvůli kterému mě opustily všechny síly. Zhroutila jsem se

na podlaze, nahý hrudník se mi otřásal na chladném mramoru. Zhroutil se na mě a sténal úlevou,

zatímco naše těla byla nedobrovolně propletena.

Pravděpodobně poprvé se mi stalo, že jsem byla ze sexu tak vyčerpaná, až jsem ztratila schopnost

mluvit nebo cokoli dělat. Pomohl mi vstát a na třesoucích nohách jsme se přemístili do ložnice.

Rozsvítil, ale nechal světla velice tlumená a pomohl mi vysvléknout se, protože jsem si připadala

moc nemotorná, než abych to zvládla sama. Pak odešel do koupelny a já se zhroutila na posteli. Sice

jsem se snažila neusnout, ale nebyla jsem to schopna dodržet.

Netuším, jak dlouho jsem spala, ale když jsem se probudila, v místnosti byla tma a Neil ležel vedle

mě a tiše chrápal. Sama pro sebe jsem se usmála a převalila jsem se, abych se k němu mohla

přitulit. I když Neil spal, jednu paži ovinul kolem mě a stáhl si mě trochu dolů. Jednu nohu vsunul

mezi moje a otočil mi ji dole kolem kotníku.

Srdce mě bolelo. Milovala jsem ho. Milovala jsem ho mnohem víc, než bych měla. A byla jsem si

dost jistá, že mě taky miluje. Ještě mi to neřekl a to od něj bylo pěkné, protože jsem nechtěla, aby

mi řekl "Miluji tě.", když při pouhém oslovení "miláčku" jsem cítila podivnou smyčku, která se

kolem mě stahovala.

Teď jsem však řešila docela jiný druh úzkosti. Neřekl, že mě miluje a ani jsme spolu přesně řečeno

nechodili na rande, bez ohledu na to, kolik času jsme spolu trávili. Dneska večer jsem s ním chtěla

mluvit o Porterasu a vlažném přijetí jím zaváděných změn. Místo toho jsem byla naprosto

ošoustaná a na všechno jsem zapomněla. Nebylo to nakonec lepší? Kdybych se mu svěřila se svými

starostmi o časopis, nevypadalo by to, že jsem až příliš ctižádostivá? Skončilo by to mezi námi,

pokud bych se o tom zmínila? Přišlo mi, že by to mohl být smrtící výstřel, ale už jsem se téměř

rozhodla riskovat. To jen posílilo moje odhodlání. Nemám vlastně proč držet jazyk za zuby a neříct

Neilovi, to co si myslím, že potřebuje vědět, jenom proto, že se bojím jeho nesouhlasné reakce.

Jestli mě skutečně miluje, určitě si cení i mého nezávislého myšlení, že? A jestli ne, skutečně s ním

chci i pak dál zůstat?

Dobře, když to tak vezmu, nechtěla bych. Rozhodla jsem se, že si s ním o tom u snídaně

promluvím.

* * * * *

"Obvykle je Porteras stejně tlustý jako bible," četla jsem hlasitě druhý den ráno a nakláněla se nad

kuchyňský ostrůvek, na kterém Neil míchal vejce v keramické misce. Když jsem u něj přespala,

vždy ráno připravoval snídani. Stala se z toho malá příjemná rutina. Možná kromě dnešního rána.

"Ale ohromující objem reklam byl tentokrát pozoruhodně snížen. Jedná se o rozhodnutí společnosti

Elwood a Stern, nového vlastníka Porterasu nebo je to díky bitevní linii, kterou nastavili návrháři,

kteří jsou stále věrni de facto módní guru, Gabrielle Winters?"

"Provedli jsme určité změny a lidé vítají možnost na ně zareagovat," řekl Neil mírně, zatímco

vyléval důkladně rozšlehaná vejce na horkou pánev na sporáku. Měl na sobě tričko a tepláky, tak

jako každé ráno a přes rameno měl nedbale přehozenou kuchyňskou utěrku. Vypadal neuvěřitelně

sexy.

"Jo, ale tenhle komentář nepsali běžní lidé. Jedná se o redakční článek v New York Times,"

podotkla jsem tak jemně, jak jen to bylo možné.

"Digitální vydání," kývl na můj iPad. "Můžeš mi podat papriky?"

Odložila jsem svůj iPad a sáhla po mělké misce, ve které byly nakrájené zelené papriky. "Nemyslíš

si, že se jedná až o moc velké množství změn, které nastávají příliš brzy… u čtenářů, kteří uctívali

Gabriellu, to nebude vzbuzovat důvěru. A navíc teď v lednu ten nový zákaz všech návrhářů, kteří

používají výrobky z kůže? Myslím, že pro čtenáře to bude moc omezení najednou. To je to, co se

snažím říct."

"Nechci mluvit o práci, Sophie. Tohle je pro mě vzácná příležitost, při které nemusím na ten

zatracený časopis vůbec myslet." Rozhodně se mi ho teda podařilo podráždit. Nebyla jsem na tohle

zvyklá a skutečně se mi nelíbil pocit nevolnosti, který se mi díky tomu objevil v žaludku. Ale tohle

pro mě bylo důležité a sama sobě jsem slíbila, že z toho nevycouvám jen proto, abych ho udržela ve

šťastné náladě. "V tom zatraceném časopise pracuji, Neile. Je to moje jediná práce. Myslím, že

mám plné právo se o ni obávat."

Otočil se a z ramena si sundal utěrku, kterou hodil na pult. "Skutečně si myslíš, že se časopis položí

kvůli jednomu špatnému vydání? Pokaždé, když společnost změní majitele, objeví se nějaké

porodní bolesti. To je ve vydavatelství přirozené."

"Tohle nebude jen jedno špatné vydání," namítla jsem. "Rozhodnutí o změně směru "bez krutosti ke

zvířatům" výrazně časopis limituje v prodeji reklamy a stejně tak i v podpoře návrhářů."

"A záleží na tom? Protože když se to tak vezme, Porteras je v Americe nejvýznamnější módní

časopis. Dokonce i na celém světě. Pokud se rozhodneme žádná… oranžová, například, tak pak se

oranžová znelíbí a nikdo ji nebude používat," roztržitě vysvětloval, zatímco se dál věnoval omeletě.

"Ale ty neříkáš jen "ne oranžová". Ty bereš pouze návrháře, kteří ve svých kolekcích oranžovou

nepoužívají." Jak to, že to nechápe? "Když říkáš "ne srst, ne kůže, ne testování na zvířatech",

vyloučil jsi obrovské množství potenciálních inzerentů a návrhářů. V podstatě jsi řekl, že největší a

nejdůležitější společnosti na světě, už v Porteras nejsou vítáni."

"Taky, že nejsou. Jejich místa zaplní noví návrháři a nové kosmetické společnosti. Mohla by z toho

být revoluce. A myslím, že vítaná."

Zkusila jsem použít jinou taktiku. "Co si o tom myslí Rudy?"

Jeho vyhýbavá odpověď mi řekla všechno, co jsem potřebovala vědět. Zarachotil pánví na sporáku.

"Rudy je génius, co se týče módy, ale v ničem ostatním se nevyzná. A v první řadě, o vydavatelství

neví vůbec nic."

"Takže si stejně jako já si myslí, že je to šílené?" zatřásla jsem hlavou. "Posloucháš vůbec někoho?

Nebo všem stačí zaplatit hromadu peněz a pak ignorovat jejich názory?"

Neil vzal svazek jarní cibulky a podrážděně ho hodil na prkénko. "V tomhle rozhovoru s tebou

nebudu pokračovat, Sophie."

"Proč? Protože jsem jen ubohá redaktorka v oddělení kosmetiky?" vyštěkla jsem.

"Asistentka redaktora kosmetiky," stroze mi připomněl, zatímco krájel cibuli.

Ach ne, to neměl.

"Skvěle." Odvrátila jsem se od něj. Sakra, potřebovala jsem se dostat pryč. Za sebou jsem uslyšela,

jak si zaklel pod vousy. Slyšela jsem, jak položil nůž na prkénko. Dohnal mě a postavil se mezi mě

a dveře. Tohle nesnáším. Kdybych se nesnažila jednat tak zatraceně racionálně, kopla bych ho. K

čertu s mým logickým uvažováním.

Položil mi ruku na rameno, aby mě zastavil a byl přitom nesmírně něžný. "Skutečně odtud chceš

rozzuřeně utéct jen kvůli tomu, že jsme se pohádali kvůli hlouposti?"

"Jo!" Setřásla jsem ze sebe jeho ruku. "A není to žádná hloupost. Jde o moji práci! A moji kariéru!

Musím být schopna se sama o sebe postarat a to nepůjde, když časopis skončí v plamenech, protože

ty nikoho neposloucháš."

"Poslouchám lidi," tvrdil, a když rozhodil rukama, na předku trička mu dopadli červené kapičky.

"Poslouchám -"

"Ty krvácíš!" Byla jsem vděčná za to, že jsem ještě omeletu nejedla. Nezvládám pohled na krev.

Ani na svoji ani na krev někoho jiného. Při pohledu na ni jsem ztuhla.

"Co je?" zamračil se na mě. Díky tomu přerušení byl ještě víc podrážděný. Pak si všiml, jak mu po

ruce stékalo trochu krve. "Trochu jsem se řízl."

"Ty se se mnou hádáš a přitom krvácíš? Fakt?" Doběhla jsem k pultu a popadla utěrku. "Někdy fakt

zvládneš být zatraceně nesnesitelný."

"Můžeš mi přestat nadávat a pomoci mi?"

"Tak jo, vydrž." Spolkla jsem svůj plíživý strach a vzala ho za ruku. "Přísahám bohu, že jestli se mě

dotkne jediná kapička krve, pozvracím se."

"Tady."

Popadl utěrku a omotal si ji kolem ruky. "Přísahal bych, že je to jen trošku škrábnuté."

Najednou jsem pocítila slabost. Okraje zorného pole jsem měla zamžené a nebyla jsem schopna na

cokoli zaměřit zrak. Zvedl se mi žaludek a v krku jsem cítila žluč.

"Ou. Doopravdy mi není moc dobře."

Chtěla jsem doběhnout k ostrůvku a do dřezu se vyzvracet, ale nakonec jsem skončila sedět na

podlaze. Měla jsem zavřené oči a zády se opírala o chladnější dveře. Neil se ke mně sehnul, jako by

mě chtěl podepřít, ale odehnala jsem ho. "Vážně, jestli tvoje krev skončí na mě -"

Zase jsem cítila, jak jde na mě další nával a tak jsem odvrátila hlavu.

"Tobě je skutečně špatně, co? Kvůli troše krve?" Jemně se zasmál, ale neudělalo to na mě žádný

dojem.

"Omlouvám se. Myslím, že krev by měla zůstávat v člověku a nedostávat se ven," odsekla jsem.

"Kromě toho, teď když vím, že neumíráš, jsem na tebe znovu šíleně naštvaná."

"Klidně bych mohl umírat," tvrdil. "Pulsuje mi v tom, doufám, že to nebudu potřebovat sešít."

Vyšel ze mě jen malinko přibarvený zvuk, jako bych zvracela.

"Omlouvám se." Nekrvácející ruku mi dal na koleno. "Nenávidím to, že kvůli mému rozhodnutí v

práci, se trápíš. Doufám, že víš, že i kdyby se něco stalo, najdu způsob, jak ti pomoci."

Na mysl mi vyběhla ta část "& Stern" v názvu jeho společnosti a klepy, které Jake zmiňoval v autě.

Nelíbila se mi představa podobné dohody. "Ale o to nestojím. Nejsi povinný zajistit mi úspěch v

životě jen kvůli tomu, že jsme se spolu vyspali."

"Nemyslím si to," řekl trochu defenzivně. "Ale nedovolím, aby někdo kvůli mým chybám trpěl.

Víš, ty jsi trochu moc nezávislá. Každému úspěšnému člověku, kterého znám, někdo kdysi

pomohl."

Neodpověděla jsem. Nevěděla jsem, co říct. Bylo neuvěřitelně těžké neobdivovat jeho prohlášení,

které mi kazilo moje odhodlání zůstat na něj naštvaná.

"S Porterasem se nic nestane," pevně řekl. "Ale i kdyby, pomohl bych ti najít novou práci."

"Ale já bych od tebe nemohla přijmout pomoc. Neměla bych z toho dobrý pocit." Zavrtěla jsem

hlavou. "Nechci, aby si lidi mysleli, že jsem s tebou kvůli tomu, kdo jsi nebo kolik máš peněz. Ani

nechci, aby si kdokoli myslel, že jsem dosáhla úspěchu jenom proto, že s tebou spím. Chci všeho

dosáhnout vlastními zásluhami, jo?"

"Já vím." Váhavě se usmál. "To jsou velmi obdivuhodné kvality."

"Tak proč se se mnou hádáš? Myslím, žes říkala, že se se mnou o pracovních záležitostech nechceš

bavit. A teď tu sedím a ty říkáš "nechci žádné zvláštní zacházení jen proto, že se mnou šukáš", ale

zároveň chceš, abych tě poslouchal, jak řídit společnost. Tuším, že to není příliš fér." Bože, jak jen

jsem nenáviděla, když mi vracel moje vlastní slova. Ať už si vyberu cokoli, uvědomila jsem si, Neil

respektuje mnou nastavené hranice víc, než jsem tušila. Chtěla jsem mu však sdělit svůj názor na to,

co se v Porteras děje. "Ale já po tobě nic nechci. Chci jen tebe."

"Já vím. Je to pro mě hrozně vzácné, když se někdo v mém životě objeví jen s touhle záminkou."

Nezraněnou rukou mě pevně objal kolem ramen a políbil na čelo. "Předpokládám, že právě kvůli

tomu tě tak strašně moc miluji."