TB - 15. kapitola

Překlad: Sinnel
Kor.: Jitka

"Sophie?" ozval ze z dálky z vnitřku bytu Neilův znepokojený hlas. Musel zaslechnout můj

překvapený výkřik.

Při zpětném pohledu na věc jsem se měla ozvat se slovy jako "Jsem v pořádku," nebo "Je tady tvoje

dcera," Jediné, na co jsem byla v tu chvíli schopna myslet, bylo, že by mohl za mnou do kuchyně

přiběhnout nahatý, než vymyslím, co říct. Už tak to bylo dost zlé, stála jsem tam jenom v jeho

svetru, pod kterým jsem nic neměla, a přede mnou byla Emma. Takže jsem se zmohla jen na hlasitý

hysterický výkřik: "Oblékni si kalhoty!"

"Ach, to je nádherné. Děkuji Vám za to," řekla Emma, zamrkala a odložila otevřený časopis na

stolek. Vedle sebe měla šálek kávy a pozůstatky večeře z předchozího dne byly odklizeny.

Takže... už tady nějakou dobu je. Skvělé.

Neil přišel do kuchyně za mnou a zavazoval si pásek černého županu. Výraz ve tváři se mu během

okamžiku přešel od obav přes rozpaky až po děs. "Emmo? Co tady děláš?"

"Měla jsem sem přijít. Na začátku týdne jsme o tom spolu mluvili." Pohledem mě přejížděla od

hlavy až k patě. "Ale zřejmě jsi myslel na jiné věci."

"Měla jsi přijet devětadvacátého," tvrdil, jako kdyby ta slova pronesená nahlas měla na celé situaci,

ve které jsme se ocitli, něco změnit.

"Dvacátého osmého." Zvedla hrnek a usrkla z něj. "Když jsem Tonyho nepotkala na letišti, měla

jsem pochopit, že sis spletl datum. Zase."

"Jak, ehm," odkašlal si Neil. "Kdys přijela."

"Jestli mám říct pravdu, tak ve chvíli "Chci, abys mě ošukal tvrději." Zvedla obočí a nevinně na něj

zamrkala, jakoby mezi nimi právě probíhal tichý souboj vůlí. Slyšela jsem, jak za mnou Neil ztěžka

vydechl. "Teď hrozně moc lituju toho, jak daleko jsem ráno zašel."

Stáhla jsem si o trochu níž spodek svetru. Mohla bych ho mít až na podlahu, a i přesto bych se cítila

jako nahá. Emma už slyšela zvuky mého sexu s jeho otcem a nepotřebovala to vidět i v reálu. "Já...

už musím jít."

"Nemusíš chodit," řekl Neil a následoval mě do jídelny. V rychlosti se podíval na zavírající se dveře

do kuchyně a zpátky na mě. Ztišil hlas, abychom nebyli slyšet. Ach, teď na to myslí, že.

"Zůstaň. Nasnídej se. To je to nejmenší, co pro tebe můžu udělat."

"Ne, nic mi nedlužíš," tiše jsem odpověděla. "Popletl jsi nějaké termíny, nic se neděje. Můžeme

spolu strávit jiný víkend."

"Ne, trvám na tom. Prosím, neexistuje žádný důvod, proč bys tady kvůli Emmě nemohla být.

Všichni jsme dospělí. Jsem si jistý, že jí nemusím nic vysvětlovat." Chytil mě za horní část paže a

palcem mě ji přes svetr třel. "Podívej, dojdi se obléknout a já s ní promluvím. Možná je to štěstí v

neštěstí, že jste se setkaly. Můžete se navzájem poznat."

Příliš pozdě, pomyslela jsem si, ale nehádala jsem se s ním. V situaci, kdy je tady jeho dcera, by to

bylo to nejhorší, co bychom mohli udělat. Kdybychom se nikdy nepotkaly, bylo by to lepší.

Vzhledem k tomu, že jsme spolu neměli vážný vztah, není potřeba si hrát na "setkání s rodinou."

Nechtěla jsem ho brát domů a seznámit s mámou nebo tak podobně. Sakra, ani jsem se o něm

nezmínila, když jsme spolu naposledy mluvily. Přišlo mi to tak jednodušší.

On však podle všeho skutečně z nějakého důvodu chtěl, abych zůstala, takže jsem se rozhodla

nenamáhat se vysvětlovat mu víc. Měla bych se obléknout a připojit se k nefunkční rodině na

snídani. Měla jsem pocit, že Emma je pádný důvod, proč celá věc půjde do prdele dřív než by měla.

Když jsem si balila věci, úmyslně jsem si vybírala takové, které budou žhavě působit na Neila -

těsné džíny, přiléhavé tričko s dlouhým rukávem a výstřihem do V. Teď jsem měla strach z toho, jak

velký kus ňader mi vykukuje.

Hodně. Odpověď byla hodně ňader.

Pokud byste přistihli mámu s klukem ve vašem věku, pravděpodobně byste reagovali stejně.

Ani by dokonce ani nemusel být v mém věku. Vybavila jsem si poměrně působivý řetězec událostí,

který nastal, když jsem byla teenager a moje máma hledala partnera. Možná, že kdybychom se s

Emou seznámily v práci nebo prostřednictvím přátel, neměly bychom spolu žádné problémy. Ale

když k tomu dojde ve chvíli, kdy spím s jejím otcem? Opravdu bych nemohla nic namítat, kdyby

nechtěla, abych se stala navěky její kamarádkou.

Přejela jsem vlasy hřebenem a stáhla si je do nízkého ohonu. Neil se objevil přesně ve chvíli, kdy

jsem se chystala jít znovu do kuchyně.

"Sue nechala v ledničce kiš*, takže se ohřívá. Můžeme ho sníst, zatímco moje dcera - veganka nás

podle toho bude soudit." Šel rovnou k šatně. Když z ní vyšel, měl na sobě tepláky s obyčejným

modrým tričkem z půlmaratonu. Když nepočítám chvíle, kdy byl nahý, bylo to to nejobyčejnější

oblečení, co jsem na něm kdy viděla. A vypadal v něm neskutečně přitažlivě.

Pokračoval, jako by se předtím neodmlčel. "Je to všechno moje vina, protože kdybych se o tom

zmínil Sue, udělala by ke snídani něco jiného, ale já zapomněl, kdy se moje jediné dítě vrací z

Londýna. Dovol mi, abych ti to zopakoval: Zapomněl jsem, že moje dcera se přemisťuje přes

severní Atlantik v smrtící pasti z létajícího kovu." Sedl si na gauč a palcem spolu s konečky prstů si

masíroval zavřené oči a čelo.

"Takže..." seděla jsem vedle něj a nepřítomně mu třela záda. "Takže, mluvení nešlo moc dobře?"

"Vůbec ne." Dal si hlavu do dlaní. "A musím se tam vrátit."

"Ach můj bože." Nevěřícně jsem se zakuckala smíchem. "Chceš mě tady u toho, protože se bojíš."

"Já - ehm," vykoktal. "Jo, asi jo. Předpokládám, že to bude šíleně trapné. A nechci na to být sám."

"Nemyslíš si, že když tu zůstanu, bude to ještě horší?" Zeptala jsem se a postavila se na nohy.

"Možná, ale..." povzdechl si. "Jsem s tebou rád. Nechci přijít o čas, který můžeme být spolu. A díky

tvojí přítomnosti cítím, že je můj život lepší, takže pokud si mám užít tu nejhorší snídani otce s

dcerou, rád bych tě měl vedle sebe jako morální podporu."

"To je fér. Ten problém jsme způsobili spolu." Naklonila jsem se a políbila jeho nádherně hrubou

tvář. Pocítila jsem chvilkový záblesk zklamání, že si jeho strniště už dnes lépe díky všemu, co se

děje, neužijeme.

Když jsme se objevili zpátky v kuchyni, Emma seděla v jídelním koutě a upřeně sledovala svůj

telefon.

Neil si odkašlal, a když zvedla oči, zvedl jedno obočí jako tajemné ztvárnění otce a trpělivě řekl:

"Emmo, zatím jsem vás neměl možnost navzájem představit. Toto je moje přítelkyně Sophie.

Sophie, moje dcera Emma."

Promiňte, přítelkyně? Cože? I když myslím, že teď evidentně nebyla vhodná chvíle na tenhle

rozhovor. Skutečně jsem nechtěla muset vysvětlovat této cizince, že jsem pro jejího otce přítelkyně

s výhodami bez závazků. Eh, neboj se, jen si užíváme žhavý bezvýznamný sex. Nezní to teď

mnohem líp, Emmo?

"Těší mě, Sophie," řekla Emma, ale ani se mi nesnažila podat ruku. "Nevěděla jsem, že má otec

přítelkyni. Tak brzo po rozvodu."

Ani já. Sklouzla jsem na lavici naproti ní a posunula se dál, aby se tam vešel Neil. Emma se zase

podívala zpátky na svůj telefon a Neil právě z mikrovlnné trouby vyndával kiš, takže jsem si mohla

nepozorovaně prohlížet zarámované fotografie umístěné na stěně v jídelním koutě. Byl na nich

mnohem mladší Neil, který držel v náručí usmívající se batole s růžovými tvářemi při něčem, co

vypadalo jako zápas v pólu. Na jiném byla stejná dívka, starší, s copánky ve vlasech, která hrdě

stále před cedulí, kde bylo uvedeno " Llewellyn Academy". Na další mohlo být Emmě šest nebo

sedm a na klíně držela štěně špringršpaněla.

"Jmenovala se Merry," vysvětlil Neil a když jsem se na něj podívala, viděla jsem, jak má oči upřené

na fotku. Položil kiš na trojnožku doprostřed na stůl a pak se vrátil pro pár talířů. "Jeden rok jsem ji

koupil pro Emmu k vánocům. Měla bys vidět její obličej, když přišla dolů a bylo tam skutečné živé

štěně, které spalo ve svém pelíšku přímo před vánočním stromečkem."

"A to jsou přesně ty okouzlující dárky, od kterých se snažíme ostatní odradit, tati." Emma při zvuku

topinkovače odložila mobilní telefon. Vstala, vyndala si svůj toust a vrátila se s ním ke stolu. K

tomu si přinesla sklenici kešu másla.

"Myslím, že je hrozné, když lidé koupí zvíře jako dárek a potom se ho zbaví," řekla jsem a snažila

jsem se, aby to vyznělo tak, že s jejími argumenty souhlasím. "Jsem si však jistá, že Neil byl

dobrým, zodpovědným majitelem."

"Nemyslím si, že by měl někdo vlastnit živou bytost. To je otroctví." Emma se na mě usmála, jako

bych právě odříkala abecedu nebo něco takového. Snad mi aspoň přiznala body za snahu.

Neil se vrátil s talíři a vidličkami a sedl si vedle mě. "Ema pracuje pro organizaci na ochranu

zvířat."

"Ach! Slyšela jsem o ní." Rozzářeně jsem se na ni podívala. "Vaši hoši odvádí skutečně skvělou

práci."

"Jsem ráda, že se ti líbí," přikývla Emma. "A teď, Sophie... na jakém stupni jste?"

"Emmo..." Varovný tón v Neilově hlase jsme musely slyšet obě. Nesnášela jsem, když v mé

přítomnosti moji přátelé bojovali se svými rodiči a tady se teď odehrával stejný scénář. To mě

děsilo.

"Ach tati, to byla jen legrace. Ona to ví."

Na sto procent jsem si byla jistá, že si srandu nedělala a myslela to vážně.

Pokračovala. "Musíme trochu prolomit ledy. Když se to tak vezme, dnešní ráno je poněkud

znepokojující, že?" Emma se opřela o lokty a prohlížela si mě jako vystaveného brouka. "Takže, jak

jste se vy dva seznámili?"

To byl nějaký trik? Co řeknu? Pochybovala jsem, že by Neil své dceři povídal o tom, jak jsme spolu

strávili noc, ale pro takové situace jsme neměli připravenou náhradní historku.

"Sophie a já jsme se potkali před několika lety," odpověděl za mě Neil. "Nedávno jsme se znovu

setkali a obnovili svůj vztah."

"To jsem slyšela." Emma se zastavila se svým toustem na půl cestě k ústům. "Víte, pokud

potřebujete, abych tenhle víkend byla někde jinde, pochopím to. Michal nebo Elizabeth je -"

"To není potřeba. A byl bych ti vděčný, kdybys při této návštěvě nezmiňovala jméno Elizabeth."

Neilovi zacukala čelist, když vyslovil jméno své ex. Měla bych v krátkosti zmínit, že když o ní říkal

mě, tak podrážděně to neznělo. Byla si Neilova dcera s jeho bývalou manželkou blízká? Nebo

brzkou ex? Už rozvod skončil? Měla bych teď být ta hlavní? Myslím, že nezáleží na tom, zda je

právně ženatý, pokud vztah skončil.

Ach můj bože, už se nedivím, že ke mně Emma okamžitě cítila takový odpor. Pokud si byla s

nevlastní matkou blízká, samozřejmě se urazila, když jí její otec zdánlivě tak rychle vyměnil za

jinou. Na tom, že s Neilem nemáme vážný vztah, nezáleží, Emma podrobnosti nezná, bylo jí

sděleno jen slovo "přítelkyně".

"Neboj se," řekla lehce Emma s pohledem upřeným na Neila a v té větě byl cítit další trn. "Neřeknu

jí, že několik dnů po jejím vystěhování tu máš novou ženu. To by jí zničilo."

Přála jsem si, abych měla nadpřirozenou schopnost, která by mi umožnila zmizet a objevit se někde

úplně jinde.

"Omlouvám se, tohle... přijde mi to moc divné. Radši půjdu." Zavrtěla jsem hlavou a vstala. Byla

jsem v pasti - na jedné straně byla stěna a na druhé Neil. Vroucně jsem doufala, že se zvedne a

dovolí mi uniknout.

Díkybohu to udělal. "Dovol mi tě vyprovodit," řekl, vstal ze svého místa a vrhl na dceru přísný

pohled. Takový, jaký jsem už mnohokrát zažila od své matky.

Nebrala jsem si to osobně. Tohle všechno, každičký moment této situace byl výsledkem boje mezi

Emmou a jejím otcem. Se mnou to nemělo nic společného. Prostě jsem se pro ni stala pohodlným

katalyzátorem.

"Omlouvám se, byla to naprostá katastrofa," řekl Neil, když mě následoval do ložnice.

"To je v pořádku." Zvedla jsem ze šatny svoje šaty D&G a opatrně je složila do tašky. "Asi bych

také dost vyváděla, pokud bych načapala mámu s klukem v mém věku."

To bylo snad to nejhorší, co jsem mohla říct. Neil vypadal, jako by dostal facku. "Vypadneš?"

"Nemusíš na mě být hrubý," pevně jsem si stála na svém. Přistoupila jsem k němu a postavila se na

špičky, abych ho mohla obejmout kolem krku. Na okamžik zaváhal, asi chtěl na mě být nevrlý, ale

nedokázal odolat mým nastaveným ústům. Letmo se dotkl svými ústy mých a pak mě krátce pevně

objal.

"Ale popřemýšlej o tom z Emmina pohledu," řekla jsem tiše, když jsme skončili s objetím. "Máš

rodiče. Jistě je ti nepříjemná myšlenka, že mají svůj sexuální život."

"Bojím, že tohle může být komplikovanější." Neil si sedl na pohovku. Podíval se na mě a v očích

jsem mu mohla vyčíst pocit viny. "Emmě nebyla z rozvodu šťastná. Vyrůstala s Elizabeth a měla ji

dost ráda. Vlastně Emma byla jednou z jejích družiček."

"Tak nějak jsem tušila, že Emma patří do "týmu" Elizabeth." Šla jsem k němu a posadila jsem. Ruce

jsem si složila na kolena. Bylo to pro nás dobré, že s Neilem nemáme vážný vztah, protože jsem si

nedovedla představit, že bych měla Emmu za družičku. Ne po tom, co jsme právě absolvovali.

Možná, že ji prostě překvapilo, že táta má "přítelkyni". Já vím, vždyť to sakra šokovala i mě.

"Omlouvám se za to." S rozpačitým výrazem se na mě podíval. "Nepředpokládal jsem, že někdy

budeme muset náš vztah někomu vysvětlovat. Celou dobu jsme to drželi jako tajemství. Rudy byl

jediný člověk, kterému jsem o tobě řekl. Nebyl jsem na tu otázku připravený. Nechtěl jsem své

dceři říct, že jsi žena, se kterou příležitostně spím."

Šťouchla jsem do něj kolenem. "To by možná přijala lépe, než když si myslí, že spolu máme vztah."

"A nechtěl jsem ti ublížit," dodal a podíval se mi do očí. "Ty chceš víc než jen příležitostný sex."

Uvnitř mě probíhala tvrdá bitva mezi mým čerstvě zamilovaným srdcem a rozumem. Srdce na mě

volalo: Miluju tě, pojďme do Las Vegas a hned se vezměme!" To nejlepší, co jsem mohla udělat, je

si z toho začít utahovat.

"Ačkoli sex je naprosto fantastický." Opřela jsem se o něj a mírně se s ním houpala. Zasmál se.

S nadějí se zeptal: "Příští víkend?"

"Ehm... jo." Při pomyšlení na to, že bych ho tak dlouho neměla vidět, jsem cítila zvláštní bolest.

"Budeš mít skutečně rušný týden, co?"

"Nic extra, ale když je tady Emma..." ušklíbl se. "Omlouvám se."

"Ne, to je v pořádku." Nebylo. Vůbec se mi to nelíbilo. Byla jsem plná žárlivosti a zahořklosti.

Cítila jsem se na hovno, protože jsem věděla, že tady nemám právo být. Neil byl Emmin táta.

Kdyby byl tím typem člověka, který své dítě odbývá - bez ohledu na to, kolik mu je - stejně bych o

něj neměla zájem. "Jsem ráda, že máš tak dobrý vztah se svou dcerou. Alespoň většinou. Máte oba

ohromné štěstí."

"Mám ti zavolat auto, aby tě odvezlo?" zeptal se.

Zavrtěla jsem hlavou. "Nazývej to třeba staromódností, ale mám pocit, že bych to asi nazvala jako

"jízda ostudy". Proto radši ve skutečnosti zvolím "hrdý odchod"."

"To je pravda," souhlasil.

Doprovodil mě k výtahu, počkal se mnou, než přijede a na rozloučenou mi dal úžasně sladký

polibek. Tu sladkost jsem mu oplatila, protože mi přišlo pošetilé bojovat proti vlastním citům.

Mnohokrát mi říkal, jak moc mu na mně záleží. A oba jsme byli šťastní s tím, co jsme měli.

Nepotřebovali jsme předstírat, že je mezi námi něco víc nebo míň, než ve skutečnosti bylo. Výtah

přijel a já se mu vymanila z náručí. Když jsem mu prsty přejela po šmouze na krku, zamračila jsem

se.

"Co to je."

Ach bože. Teď jsem se cítila fakt špatně. "Myslím, že jsem ti včera v noci udělala cucflek."

Přitiskl si ruku na krk a vypadal, že se červená. "Zatraceně, ženská, a to se tam mám vrátit a

dosnídat se svým dítětem!"

S úsměvem se ke mně sklonil, abychom se ještě naposledy políbili, než nastoupím do výtahu.

Věděla jsem, že bychom se spolu mohli loučit celý den, protože ani jeden z nás se od druhého

nechtěl odloučit, takže jsem rychle odstoupila.

Cítila jsem se úžasně. Připadal jsem si tak, jako se musel cítit Grinch, když se mu srdce trojnásobně

zvětšilo. Až na to, že když jsem vyšla z budovy na Páté Avenue, už se mi po Neilovi stýskalo.

Do prdele. Doopravdy jsem do toho spadla a to totálně.

* * * *

Byla jsem ráda, že místo toho, abych přijala Neilovu nabídku odvozu domů autem, jsem jela

vlakem. Díky tomu jsem mohla o dnešním ránu přemýšlet na neutrální půdě.

Neilova dcera je obhájce práv zvířat. Teď už najednou začaly dávat smysl všechna nová nařízení v

oddělení kosmetiky. A také zásahy do Jakeova focení. Je možné, že o to Neila Emma požádala?

Musel vědět, že to nebude dobrý nápad.

Uvažovala jsem, co vlastně o Emmě vím. Moc toho nebylo. Jen to, že je Neilovou dcerou a celý

zbytek života mě teď bude nenávidět. Dala jsem si hlavu dlaní a byla vděčná, že tenhle spoj byl

téměř prázdný. Mému aktuálnímu duševnímu stavu by právě teď moc nepomohlo slyšet kovově

znějící hudbu vycházející ze sluchátek dalších lidí, nebo kdyby teď se mnou jeli různí strašidelní

podivíni, kteří by zírali na mé oblečení.

Takže, Emma věnuje většinu svého času ochraně zvířat. V tom případě asi módní průmysl jako

celek nenávidí. Koneckonců, většina designérů a kosmetických firem je v neustálém boji s ochránci

práv zvířat. A Emmin otec teď vlastní Porteras. Jak velký vliv na něj má ona?

Nemám moc představu, jak fungují vztahy otec - dcera. Můj vlastní táta se na mě vykašlal, když mi

byl rok. Když mi bylo šest, občas mě vzal na návštěvu, ale teprve v pubertě jsem zjistila, že hlavním

důvodem jeho otcovských snah byly přání moje matky, aby mezi námi zůstal vztah otec - dcera.

Objevil se, když jsem odmaturovala a dal mi přání s dvaceti dolary. Pak se vrátil domů ke své ženě

a nové rodině. Ani jsem si nepamatovala jména jeho dalších dětí. To bylo naposledy, co jsem ho

viděla. Přišlo mi naprosto nepravděpodobné, že kdybych se z ničeho nic zítra ráno probudila jako

zavilá ochránkyně zvířat, změnilo by se kvůli tomu jeho osobní - notabene pracovní - chování. Na

mé city by se vykašlal. Samozřejmě, nemůžu srovnávat náš vztah se vztahem Emmy a Neila.

Prvním náznakem její rozmazlenosti bylo štěně pod vánočním stromečkem. Nicméně chování

Emmy vůči Neilovi bylo dost nepřátelské. Kvůli rozvodu? Zkouší ji vynahradit zklamání ze ztráty

nevlastní matky? Nepřišlo mi to jako moudré obchodní rozhodnutí.

Než jsem se dostala do bytu, můj mozek už pracoval na plné obrátky. Byla jsem zcela pohroužena

do spekulací o tom, že si Neil snaží koupit lásku své dcery přes Porteras a vůbec jeho vztahu k

dceři, takže když jsem odemkla a vstoupila do bytu, ani jsem nehla brvou, že v kuchyni stojí Deja a

na sobě má jen tričko.

"Eh, ahoj." Podívala se na mě v naprostých rozpacích a já jsem nad její reakcí jen mávla rukou.

"Neměj strach, právě se mi stalo přesně to samé." Pověsila jsem si kabát na věšák. "No, vlastně ne

tak doslova. Počkej... ty vlastně neznáš kontext."

"Jo." To slovo protáhla s komickým úšklebkem, oči jí jen zářily.

Holly se vynořila ze svého pokoje a na sobě měla sexy krátký saténový župánek. Na zadní straně

měl vyšitý úžasný obrázek páva. Věděla jsem, že tuhle věc na sobě mívá pouze výjimečně. Holly si

ho vyhradila pouze pro ohromování hostů, kteří u nás přenocují.

"Hele, ty tam. Myslela jsem, že ses neměla vrátit dřív než večer," řekla a mířila ke dřezu. Naplnila

konvici na kávu vodou a čekala na mou odpověď.

"Jo, to jo." Přišlo mi naprosto nevhodné zlobit se na Emmu za to, že mi zkazila plány na neděli. Ze

svého hlasu se mi však nepodařilo dostat hořkost. Jo, jsem prostě jen člověk. "Zastavila se tam jeho

dcera. Nedopadlo to dobře."

"Ach bože, co tím myslíš?" Holly vrhla nervózní pohled na Deju. "Teda pokud nám to chceš říct?"

V New Yorku žijí miliony mužů, takže jsem usoudila, že můžu mluvit v bezpečí, pokud nezmíním

jeho jméno. "Ehm, slyšela mě a svého otce při hlasitém, agresivním sexu. To tím myslím."

"Tak to u dítěte chápu," poznamenala Deja s očima navrch hlavy.

"Ne, ona je dospělá," odpověděla jsem bez přemýšlení. No dobře, v New Yorku žije jistě nejeden

bohatý muž středního věku, se kterým jsem se mohla zaplést.

Deja přikývla. "Aha. A k tomu došlo, protože jedna blbá blondýna neporovnala itinerář její cesty s

osobní sekretářkou jejího otce, že? Protože asi před patnácti minutami mi přišel velice hustý mail od

jednoho z nich."

Otevřela jsem pusu, abych něco řekla, ale nezmohla jsem se na slovo a jen na ni civěla.

"Hele, vaše tajemství je u mě v bezpečí." Podívala se na Holly a zase zpátky na mě s plachým

vyděšeným výrazem jelena v záři reflektorů. "Myslela jsem si to už ten první den v kanceláři. Je mi

jedno, s kým spíš. A jsem za to radši, než aby přes stůl můj šéf přehnul mě. Přijde mi, že díky tomu

to budu mít v práci jednodušší.

"Nikomu to nesmíš říct," varovala jsem ji.

"Nikdy." Deja si položila ruku na srdce a pak se po celém těle otřásla. "Omlouvám se, že ses musela

vypořádat s ledovou slečinkou."

Nechtělo se mi reagovat na přezdívku Neilovy dcery. I když jsem s ní naprosto souhlasila. Rozhodla

jsem se změnit téma. "Víš, Dejo, celá tahle věc zničila představu o Tobě jako super cool tvrdé

výkonné pracovnice v kanceláři."

"Jo, ehm, skutečně jsem neměla v plánu zůstat tu déle, ale..." Deja vypadala, jako by se marně

bránila úsměvu na Holly. Vyměnily si dlouhé sladké pohledy, při kterých jsem se cítila jako nějaký

vetřelec, takže jsem raději zamířila do svého pokoje, aby měly soukromí.

"Padám pryč. Myslím, že se budu snažit dohnat spánek, kterému jsem v noci moc nedala." Mohla

bych jim říct několik chlípných poznámek, ale právě teď jsem na to fakt neměla.

U sebe v pokoji jsem si popadla z nočního stolku notebook. Otevřela jsem si internetový prohlížeč a

přemýšlela, jaké zadám klíčové slovo pro vyhledávání.

Nejsem příznivcem současného trendu, že bych si jako většina lidí na Googlu zjišťovala všechny

dostupné informace o objektu své lásky. Nicméně chtěla jsem získat odpovědi, které by mi

objasnily současnou situaci. Sice se mi ve vyhledávání asi nezobrazí odpověď na otázku: Jaký vliv

na Neila Elwooda má jeho dcera a proč mi ona zasahuje do práce?", ale nenáviděla jsem ten pocit,

že se pohybuji v úplné tmě.

Seru na to.

Do adresního řádku vyhledávače jsem napsala "Neil Elwood" a klikla na "vyhledat". Fakt mi přišlo

divné, že se scházím s někým, kdo má na Wikipedii vlastní stránku. Rozklikla jsem odkaz a ohlédla

se přitom přes rameno, jako by tam mohl stát někdo, kdo mě u toho může nachytat. Přečetla jsem si

základní údaje nahoře a cítila jsem, jak mi u toho poskočil žaludek. Neil Charles Leif Elwood, MBE

(narozený 24. března 1964). Super, dle všeho je nositelem rytířského řádu. To je síla.

Skoro jsem to nechtěla číst, když jsem očima přelétla úvodní odstavce. Podnikatel. To jsem věděla.

Filantrop, že? Možná mě bral jako charitu? To je ten chlápek, který mi dal výprask na můj nahý

zadek a utahoval si ze mě?

Vypadalo to, že podstatné informace jsou nahoře. Očima jsem rychle přejela údaje o jeho mládí -

narodil se Rose (ne Arden) a Leifu Elwoodovým jako nejmladší ze čtyř dětí, od sedmi let žil v

Londýně, kam se jeho rodina přestěhovala z rodiště jeho otce Reykjavíku - no, je poznat, že není

dítětem chudé svobodné matky z Michiganu. Dala jsem si hlavu do dlaní.

Na pravé straně stránky byl obrázek, na kterém vypadal spíš jako muž, kterého jsem poznala na

letišti, než jak vypadá teď. Pod tím byl sloupec s výčtem faktů. A já se málem udusila, když jsem

pod kolonkou "partneři" našla jméno Valerie Stern (1984 - 1988) pod jménem Elizabeth Walton-

Elwood (2007 - 2012).

Stern? Jako v ... Elwood & Stern? Při dalším pohledu na údaje udělal můj žaludek přemet. Jeho

obchodním partnerem byla Emmina matka?

Tak tady to mám. Zbytek dne jsem strávila jeho šmírováním a lustrováním přes Google. Našla jsem

tam jeho celou profesní historii od doby, co Neil nejdřív pracoval v britské armádě až k nástupu do

mediální korporace jeho dnes již zemřelého otce. Nějakou dobu pracoval i pro... Richarda

Bransona. A hele, byla tam i společná fotka Neila a Richarda Bransona v oblecích z 90. let. Stáli

vedle Paula McCartneyho. Také jsem se dočetla, že je Neil desátý nejbohatší brit díky akciím

mediální korporace, které zdědil po otci a spravuje několik majetků společnosti na Islandu. Jeho

odhadované čisté jmění se pohybuje kolem 6,5 miliard britských liber. A já se s ním hádala o tom,

kdo zaplatí za pokojovou službu.

Zavřela jsem notebook a odložila ho stranou, jako bych se bála, že exploduje.

Ozvalo se zaklepání na dveře a Hollyn hlas: "Už se můžeš přestat schovávat, Deja odešla."

"Neschovávala jsem se," odpověděla jsem, když jsem jí otevřela dveře. "Nechávala jsem vám volný

prostor, abyste se nemusely přesunovat jinam."

"Už jsem se ohledně ní rozhodla." Vrátila jsem se do postele a Holly mě následovala a sedla si na

její okraj.

Pohledem jsem sledovala drobné prasklinky v omítce a na chvíli jsem odsunula problém jménem

miliardář pryč. "Rozhodla jak?"

Holly přemýšlela, jak se vyjádřit, převrátila se na záda a přitáhla si nohy k sobě. "Mám ji ráda.

Určitě se s ní chci sejít znovu. Ale nechci to dotáhnout k registrovanému partnerství."

Zašklebila jsem se a poškádlila ji. "Holly a Deja jsou jak semínka jednoho stromu..."

"A co ty? Byly jste spolu dva dny po sobě. Nikdy jsi s nikým přes noc nezůstávala. A nechali jste se

nachytat jeho dcerou!" Spadla jí čelist. "Prosím tě, neříkej mi, že šla -!"

"Ne! Už takhle to bylo dost hrozné. Slyšela všechno. Teď mě doslova nenávidí." Provinile jsem

ukázala na svůj notebook. "Pak jsem přišla domů a zjistila, ehm, že Neil je nejenom miliardář, který

vlastní společnost, ale je také rytíř, a zná se s hráči skupiny Beatles."

"Jejda, ale... podle Dejy jsi tam měla zůstat s ním." Holly jí trochu zvedla náladu. "Mimochodem,

neřekla jsem jí to, vycítila to sama."

"Co tím myslíš "tam"?" odfrkla jsem si. "Měli jsme spolu sex a tím bych to uzavřela."

"Já... nemyslím, že je to pro něj jen sex, Soph. Deja mi říkala, že zatímco byl v Anglii, několikrát se

na tebe ptal. Vždycky se snažil zjistit, jak se ti daří na nové pozici a i když se snažil, aby to to

vypadalo, jako že se o tebe zajímá jen jako zaměstnance, bylo v tom něco víc. Myslí si, že se do

tebe zamiloval."

"Ne, to určitě ne." Přinutila jsem se neusmívat, i když jsem cítila, jak se mi koutky úst samy od sebe

roztahují. Nepotřebovala jsem, abych se do něj ještě víc zamilovala a začala si kolem jeho jména

kreslit srdíčka a kytičky. "Ani jeden z nás ten vztah nebere vážně."

V mysli se mi vytanula vzpomínka na stránku z Wikipedie. Bylo tam uvedeno, že s Valerií Stern byl

tři roky a s bývalou ženou byl ženatý dva roky, ačkoli se teprve rozvádějí. Proč tam byly tak dlouhé

přestávky bez ženy? Proč to tak bylo?

Samozřejmě, slíbili jsme si, že zůstaneme přáteli, i když už bychom spolu nespali. Dal stejný slib i

Valerii? Bylo to kvůli tomu, že spolu podnikali? Nebo se rozhodl udělat "správnou" věc, protože to

byla matka jeho dítěte?

"Grrr." Přetáhla jsem si přes hlavu polštář, takže jsem si do něj mohla bouchnout a vykřiknout v

záchvatu dětinské frustrace. Pak jsem se se zasténáním posadila. "Pořád se snažím najít nějaké

emocionální vysvětlení pro všechno, co dělá. Něco ve smyslu: "Ach, dělá to, protože se cítí jako

špatný otec." nebo "Ach, dělá to, protože se cítí provinile kvůli své ex." Proč ho nemůžu mít ráda

jen tak?"

"Protože ho máš skutečně, hrozně moc ráda," řekla Holly se soucitným úsměvem. "Snažíš se najít

způsob, jak s ním být, aniž by ses do něj zamilovala. To je první znamení."

"Eh, jako to tvoje nerozhodnutí, co s Dejou?" Podrážděně jsem vyprskla a zhluboka se nadechla.

"Jo, s tím máš pravdu. Jsem do něj zamilovaná. Zamilovala jsem se do chlapa, se kterým nezávazně

spím a bojím se, jak to dopadne."

Holly pokrčila rameny. "Jak by to mohlo dopadnout? Ty ho miluješ. Skvělé. Ale stejně se nechceš

vdávat a vytvořit šťastnou rodinu. Vždycky jsi to přece říkala, že?"

"Jo," připustila jsem. "Myslím si, že pro takovýhle styl života nejsem stvořená."

"Dobře. Tak ho miluj. Užívej si čas, který s ním trávíš. Pokud z toho vznikne něco víc, uvidíš. A

jestli ne, no... teď s ním jsi. Ber, co máš."

"Jak to děláš, že vždycky řekneš to, co si myslím a přitom to zní tisíckrát líp?" Skutečně to tak bylo.

Většinu času Hollyn hlas posílal můj hlas rozumu v mé hlavě do prdele. "Tuším, že mám hlavně

problém s tím, že nemusí to samé cítit on ke mně."

"Ehm. On to cítí stejně. Věř mi. Když to Deja vidí, je do tebe hotový."

Holly vstala a protáhla se. "Jdu se osprchovat. Na oběd mám domluvenou schůzku se svým

agentem. Chtěl se setkat už v neděli, takže pokud to nemohlo počkat do pondělka, je to určitě dobrá

zpráva. Drž mi palce, jo?"

Zvedla jsem obě ruce se skříženými prsty. "Určitě. Všechny čtyři."

Když jsem se znovu natáhla po svém notebooku, uvažovala jsem o tom, že by alespoň jedna z nás

mohla mít štěstí. Jakmile se rozsvítila jeho obrazovka, zavřela jsem okno prohlížeče. Nepotřebovala

jsem hledat dál. Holly měla pravdu - nejedná se o tradiční vztah jako v romantické pohádce.

Vídáme se proto, že je nám spolu skvěle v posteli i jinak. A že on má za sebou impozantní

minulost? Každý zasraný věci dokázal teprve, až mu bylo dvacet čtyři let. Mě je čtyřiadvacet teď,

takže proč bych se měla cítit jako méněcenná jen díky tomu, že nemám na rychlém vytáčení na

mobilu číslo na legendu britského rocku. Nebudu řešit, jak moc jsme my dva rozdílní. Prostě si s

ním budu jen užívat.

* Tradiční francouzské jídlo - slaný koláč plněný různou směsí ze sýra, vajec, smetany zeleniny,

šunky