TB - 12. kapitola

Překlad: Sinnel
Kor.: Jitka

V následujícím týdnu se můj kontakt s Neilem omezil na krátké e-mailové zprávy a podle mě to tak

bylo dobře. Vzhledem k tomu, kolik jsem měla práce, bych stejně na nic jiného neměla čas.

India, Jessica a já jsme pracovali celé dny od brzkého rána až do noci včetně víkendu a tak to trvalo

až do čtvrtka. Kvůli všemu, co se dělo jsem zapomněla na Hollyinu party. V pátek ráno, než jsem

odešla, mi ji naštěstí připomněla.

"Budeme usilovně pracovat do devíti, takže přijdu jen o hodinu déle," vtipkovala jsem, když jsem

odcházela. Ve skutečnosti jsem doufala, to tak dopadne. Věděla jsem, že oddělení kosmetiky je

hodně zaměstnané oddělení, ale neměla jsem představu o tom, kolik úsilí a plánování stojí výběr

produktů, které se předvádějí. Gabriella stránku jen schvalovala a dávala konečné ano nebo ne.

Když jsem se konečně dostala domů - v deset večer do bytu plného lidí, přesně jak Holly předvídala

- byla jsem fyzicky i psychicky vyčerpaná, ale všechno jsme měly dohnané. Alespoň do té míry, že

jsme měly volný víkend. Což byl svým způsobem problém. Měla jsem původně víkend strávit s

Neilem. Pokud bych pracovala, bylo by to pro mě pohodlné rozptýlení.

Po rychlém kolečku pozdravů a gratulací k mé nové práci jsem se omluvila, abych se mohla

převléknout ze svého oblečení do práce na party. Pak jsem se vrátila a pokračovala v další zábavě.

Party se podobala všem ostatním pátečním oslavám, kterých se účastnili lidé ve věku dvacet a něco,

kteří byli vyčerpáni z práce. Hudba, chlast a kecy. Pro případ, že by někdo z našich přátel odpadl

ještě před koncem, měli jsme připraveny nouzové lehátka. Ve skutečnosti však skoro všichni, kromě

Deji do jedné ráno odešli. Deja s Holly spolu nějakým zvláštním způsobem flirtovaly na pohovce a

já jsem začínala mít pocit pátého kola u vozu. Takže když Holly navrhla, že bychom se mohly

všechny sebrat a jít ven se najíst, odmítla jsem.

"Běžte samy, já tady zůstanu a začnu uklízet," řekla jsem a s přeháněním si zívla. "Jsem zralá do

postele."

"Neuklízej to všechno," varovala mě Holly. "Zítra ti s tím pomůžu."

Potom, co odešly, jsem si vzala odpadkový pytel a začala sbírat červené umělohmotné skleničky.

Nedopitý obsah jsem vylévala do dřezu, když mi zazvonil mobil a na displeji se objevilo Neilovo

číslo. Dokud jsem nespatřila jeho číslo, neuvědomovala jsem si, jak moc mi chybí. Bez jakékoli

přípravy, bez dechu a opilá jsem se modlila, abych neřekla něco hloupého. Nakonec jsem nahlas

vyhrkla do telefonu: "Ahoj!"

"Ou, ou, ahoj. Nečekal jsem, že budeš znít tak čile." No, na druhou stranu, on nezněl vůbec čile.

Pravděpodobně díky kombinaci vyčerpání a přemíry alkoholu jsem se málem rozplakala, že s ním

můžu mluvit. Díky bohu jsem se trochu ovládla. "Holly pro mě dneska večer měla připravenou

party na oslavu povýšení," připomněla jsem mu.

"Ano, samozřejmě. Omlouvám se, že jsem na to úplně zapomněl. Vyrušil jsem tě?" zeptal se.

"Ne, vůbec ne," ujistila jsem ho. "Všichni už odešli. A co u tebe, je všechno v pořádku?"

"Skvěle, všechno je OK. Právě teď jsem zpátky ve městě. Podařilo se mi zařídit letadlo a právě teď

opouštím letiště." Trochu se odmlčel, jako by nevěděl, jak dál pokračovat a pak se zeptal: "Nechci

tě obtěžovat, ale nevadilo by ti, kdybych se u tebe zastavil?"

Kousala jsem si ret, když jsem pohledem přejela byt. Bylo na něm zřetelně poznat, že se tam

namačkalo dvacet lidí do malého prostoru a pili a užívali si.

"Jen na vlastní nebezpečí," varovala jsem ho. "Právě skončil večírek."

"Naprosto rozumím. Dorazím asi za hodinu. Není to na tebe už příliš pozdě?"

Nikdy dřív jsem v jeho hlase neslyšela tolik naděje smíchané s nervozitou. Bylo cítit, že pil a snaží

se ovládat. Bylo to nádherné. "Ne, není to moc pozdě."

Byla jsem vzhůru už dvacet dva hodin, ale přesto bych nedokázala usnout. Právě teď jsem ho moc

chtěla vidět. Zhruba hodinu jsem se snažila dát byt do alespoň trochu normálního stavu, nicméně

neustále jsem kontrolovala hodiny a snažila se ignorovat pocity úzkosti, díky kterým jsem měla

žaludek jak na vodě. Prošvihla jsem ho, tak co? Můžu si ho přece dovolit ho přeslechnout.

V jednu chvíli jsem přestala vylívat poloprázdné kelímky a posadila se s vlastním pitím. Nevím,

kdy přesně jsem začala podřimovat, ale probudil mě zvuk intercomu. Rum s Colou mi ze skleničky

vyšplíchl na moje bílé, flitry pošité tričko a já zasténala. "Vydrž, hned tam budu!"

Co to dělám? Nemůže mě přece slyšet až dolů na ulici. Zmáčkla jsem tlačítko a vyhrkla: "Promiň,

promiň! Hned ti zazvoním."

Právě, když zaklepal nahoře na dveře, zběsile jsem si z trička zmačkaným ubrouskem otírala

skvrnu. Jakmile jsem otevřela dveře, Neil okamžitě vstoupil dovnitř a sevřel mě do pevného objetí.

"Tak moc jsi mi chyběla," zamumlal mi do krku. Zkusila jsem trochu couvnout a dát mezi nás ruce,

abych měla trochu místa.

"Hej ty, kovboji!" rozesmála jsem se. "Odkdy piješ za letu?"

Rozpačitě se zasmál a ustoupil. "Omlouvám se, ale vypadá, že Klonopin (prášky na uklidnění) mi

nedělají moc dobře."

"Při létání užíváš Klonopin?" zasmála jsem se s ním a stoupla si na špičky, bych ho mohla políbit na

tvář. Jednou rukou jsem se přidržovala jeho svetru, abych udržela vratkou rovnováhu. "Většině lidí

dá co proto."

"Jo, a připadá mi, že všichni z nich byli dneska večer tady v apartmánu." Oči se mu rozšířily, když

před sebou spatřil hromadu šálků a papírových talířků. "Váš pokoj tím vším ještě stále voní."

"No, to... bych možná byla já." Podívala jsem se sebe dolů a přejela prsty po skvrně na tričku.

"Nech mě, ať se převléknu... pokud tedy nezůstaneme oblečeni dlouhou dobu?"

Zakřenil se na mě a zavřel za sebou dveře. Podala jsem mu ruku a vedla ho do svého pokoje.

Je to divné, když někomu poprvé ukazujete místo, kde žijete. Neil už sice v bytě byl, ale nikdy ne v

mém pokoji. Když jsem rozsvítila, zadívala jsem se na pokoj tak, jak ho asi mohl vidět on. Bílé

omítky stěn, zelený přehoz přes povlečení a najednou mi přišlo, že tam mám až moc ozdobných

polštářů. Příliš mnoho věcí v tam malém prostoru.

Ukázal na figurínu vedle šicího stroje. " Ty si navrhuješ svoje oblečení?"

"Ne, ale upravuju na sebe." Pokrčila jsem rameny. "Získávám spoustu věcí zdarma, ale ne všechno

mi sedne. Jestli chceš, můžeš si na ni pověsit kabát."

Moje vestavěná skříň ve skutečnosti nebyla skříní, byla na ní pověšena vodní dýmka a většina okna

v ložnici byla zakrytá obrovským zrcadlem v pozlaceném rámu. Byla jsem v rozpacích. Můj pokoj

ve srovnání s jeho apartmá v hotelu W vydal jako na ubytovně a já si jen sotva dovedla představit,

jak vypadá jeho skutečný byt. Očima sledoval pohyby mých rukou, když jsem si přes hlavu

přetahovala tričko. Sama pro sebe jsem se usmála a ukázala směrem ke koupelně. "Počkej, musím

to přemáchnout, než to zaschne."

Ruce se mi třásly, když jsem na skvrnu pouštěla studenou vodu. Proč jsem tak nervózní? Je to tím,

že je Neil v mém bytě? Neměl by mě podle něj soudit, protože nejsem bohatá. Nikdy jsem ani

neměla dojem, že by mě kvůli tomu odsuzoval. A když se podívám na svůj pokoj, tak o co kurva

jde? Nenajala jsem si na něj dekoratéra. Zařídila jsem si ho pomocí přátel, když se zbavovali

některých svých věcí. Zřejmě nehodlá odmítnout sex jen kvůli tomu, že se mi na podlaze u postele

válí chlupaté ponožky. Ze svého pokoje jsem uslyšela hrát tichou hudbu a usmála se a zavrtěla

hlavou nad svou hloupostí. Zřejmě se cítil jako doma, když zapnul můj iPod. Měla bych přestat

přemítat o neuspořádanosti mého pokoje.

Vrátila jsem se do své ložnice a ruce jsem měla zkřížené na hrudníku. Neil stál vedle mé postele a v

ruce měl zarámovaný obrázek mě s mojí mámou, který mám postavený na nočním stolku. Provinile

vzhlédl a položil ho zpět vedle mého budíku. "Omlouvám se, že se sahám bez dovolení na tvé věci."

"To je v pořádku. Jsi zdrogovaný." Potlačila jsem smích a opřela se o zárubeň. Bylo mi trapné o tom

mluvit, když jsem stála jen v podprsence, ale potřebovala jsem se zeptat: "Takže... jak se má tvoje

máma?"

"Mnohem lépe. Se sestrou jsme se domluvili, že bude nejlépe, když bude máma bydlet u ní." Znělo

to trochu provinile. "Mohla by být v mém domě v Somersetu, ale myslím, že by toho teď na ni bylo

trochu moc."

"Ty máš sestru?" Zarazilo mě to. Nevěděla jsem proč, protože jsem se s jeho rodinou nikdy

nesetkala.

Přikývl a ukázal na rámeček na mém nočním stolku. "Ty máš nějaké sourozence?"

"Jsem jedináček." Přišla jsem k němu, natáhla ruku a jemně přejela přes její tvář. "Svobodná matka.

Velmi ochranitelská. Nepotřebovala další."

Zasmál se a přitáhl si mě do náruče. Byla jsem za to ráda. Pomalé tempo písně A Fine Frenzy mě

ukolébalo do příjemného blaženého stavu, čemuž napomohlo i jeho objetí. Jednou rukou mě

podpíral v kříži, druhou sklouzl z mého ramena k mé ruce, propletl si se mnou ruce a pohyboval se

se mnou v rytmu skladby.

"Opravdu, strašně moc jsi mi chyběla," zašeptal mi těsně vedle ucha, když jsem hlavu sklonila na

jeho rameno.

Byla jsem opilá. On byl mimo díky práškům. A i přesto se z toho stala jedna z nejromantičtějších

chvil v celém mém životě.

Potřebovala jsem odlehčit atmosféru. "Byl jsi pryč jen týden."

"Osm dní," opravil mě. Přestal se pohybovat a pustil mou ruku, jen proto, aby mi před obličejem

ukázal dva prsty. Rty se mi roztáhly v úsměvu, když jsem očekávala polibek, ale nehýbal se a na

okamžik se mi zadíval do očí, až se mi zatajil dech. "Ale já nemluvil o té cestě."

Proč z toho znělo tolik moc emocí?

Mohla jsem říci spoustu věcí, ale mohlo by to vést k tomu, že později to svede na to, že to tak

nemyslel a byl pod vlivem prášků. Já jsem navíc byla příliš opilá, než abych myslela. Takže jsem

jen řekla: "Drž hubu," a přitáhla si ho k ústům.

Byla jsem zvyklá na Neila, který má sám sebe pečlivě pod kontrolou. Dnes večer byl jiný. Jeho ruce

mi šmejdily všude, přes záda se mi natáhl ke sponě podprsenky a tahal za ni tak dlouho, až se mi ho

zželelo a pomohla jsem mu. Rukama jsem mu vklouzla pod svetr a košili a přetáhla mu je přes

hlavu, abychom se dotýkali holou kůží. Nebyli jsme schopni bez sebe vydržet už ani o chvíli dýl.

Už jsem četla o pojmu "uchvácení," ale nikdy jsem neočekávala, že ho použiji jinak než ironicky.

Ale jiným slovem by se snad ani nedaly popsat naše hladové zoufalé polibky, kterými mě doslova

udolal. Samozřejmě na to měl svůj vliv i alkohol.

"Postel," vydechla jsem do jeho úst. Když jsme dopadli na přikrývku, stále jsem se dlaněmi

dotýkala jeho tváří. Odhodila jsem stranou podprsenku a sáhla po knoflíku na mých kalhotách.

Jakmile jsem z nohou setřásla džíny, přitáhl si mě k sobě.

"Podívej se na sebe," zamumlal do mých prsou, zatímco je rukama zpracovával. "Jsi tak zatraceně

krásná."

Zasténala jsem a pod jeho dotekem jsem se prohnula a zvedla pánev. Bezostyšně jsem se třela o

jeho stehna. Všechno, co jsme dělali, bylo lajdácké a nemotorné, ale tak strašně, strašně žhavé.

Nechtěla jsem přestat, ani když zděšeně zvedl hlavu a přestal mi sát bradavku. "Já... nemám

kondom."

Jejda. Ta slova mě pomohla trošku vystřízlivět, abych mohla zvážit situaci. Oba jsme prošli

zdravotními testy, ne? A já beru prášky. Ale prášky můžou selhat. Co bych si pak počala? Ale je ten

strach z dlouhodobých následků silnější než moje současná nadrženost?

Ani omylem. "Mně to nevadí, pokud s tím nemáš ani ty problémy," řekla jsem.

Na okamžik si prohlížel moji tvář, a zřejmě dospěl ke stejnému závěru. Oba jsme zřejmě byli na

stejné vlně. Ani jeden z nás v tuhle chvíli nedokázal myslet na nic jiného. Všechno, na čem nám

záleželo, bylo, abychom se potěšili a užili si ty pocity. Dokud alespoň jeden z nás více či méně

nevystřízliví - nebo se zbaví vlivu léků - volba byla jasná.

"Oh, kurva, v tom případě pokračujeme," připustil a přitiskl na mé rty svoje. Užívala jsem si jeho

jazyku ve svých ústech, držela jsem se jeho ramen a nestydatě se proti němu svíjela. Chtěla jsem ho

tak moc, že se mi celé tělo třáslo. Nohama jsem ho objala kolem pasu, odtrhla svá ústa od jeho a

prosila: "Prosím."

Naklonil se, aby si mohl rozepnout opasek a poklopec a já ze sebe setřásla kalhotky. Nějak se nám

podařilo oblečení shodit a skončili jsme na peřině nazí. Obkročmo jsem mu seděla na klíně a u mojí

kočičky i na břiše jsem cítila jeho silnou erekci. V ocenění zasténal, když jsem svým tělem hladce

klouzala po celé jeho délce a můj klitoris narážel na jeho tvrdé přirození. Mohla bych ho takhle

škádlit donekonečna, třít se o něj, až by se jenom tím udělal, ale byla jsem na to příliš netrpělivá.

Pohnula jsem svými boky, navedla jsem ho tak, aby na mě dosáhl a mohl do mě hladce vstoupit.

Za celý svůj život jsem nikdy neměla nechráněný pohlavní styk. Moje matka mě vychovala v

přesvědčení, že bych mohla zbytek života strávit jako svobodná matka a její životní zkušenosti ve

mně vyvolaly paranoiu. Nikdy jsem zatím s nikým nebyla bez kondomu, takže to pro mě byl zcela

bizarní pocit, když do mě Neil vklouzl svým sametovým horkým penisem, aniž by nás cokoli dělilo.

"Do prdele," zachraptěla jsem a zaťala kolem něho svaly. Moje výkřiky byly plné úžasného

potěšení.

Chvíli mi trvalo, než jsem se začala pohybovat a Neil mi dal ruce na boky, aby mě vzal sebou na tu

úžasnou jízdu. Rukama jsem se mu opřela o hrudník a napřímila se a zalapala po dechu, když se

dostal moc hluboko.

Pomalu, opatrně jsem pohybovala boky, abych znovu necítila další bolestivý šok. Nevadilo mi

"dotknout se dna" při drsném sexu, ale teď jsem to tak nechtěla. Právě teď jsem si ho, chtěla jen

užívat a vychutnávat ten pro mě nový opojný pocit.

Objal mě pažemi a schoulil se se mnou do postele, aby mi zlíbal prsa, ramena i krk. Všude jsem

měla vlasy, jak jsem tam dopadla, a on je netrpělivě odhrnul stranou, aby se dostal k mým ústům.

Zuby škádlivě našel můj spodní ret a jemně mi ho stiskl. V téhle pozici, kdy mě objímal a nohy

jsem měla obtočené kolem jeho zad, ruce zabořené ve vlasech, jsem neměla příliš mnoho možností,

jak se pohnout. Neuvěřitelně pevně mě sevřel, a i když jsem se kroutila a snažila se trochu

povystrčit jeho penis ven, nemohla jsem utéct úžasnému pocitu plnosti.

Chytil mi obě ruce za zády a jednou rukou je obě objal kolem zápěstí. Sklonil se ke mně a zašeptal

mi do ucha: "Ne, ne. Nehýbej se."

Po zádech mi přejel záchvěv mrazení. Ten tlak na zápěstí byl... přísný. Rozhodný. Přikazující.

Hlava mi spadla dolů a vlasy se mi rozprostřely po ramenou.

"Chci tě takhle držet," zamumlal mi do úst. V tom, jak mě držel, bylo něco primitivního a

nebezpečného. Když mě jemně kousl do pulzujícího bodu na krku, zhluboka jsem se nadechla a

nehýbala se. Cítila jsem, jak se mi na krku usmívá.

"Dovolíš mi to udělat?"

"Ano, Pane," vydechla jsem. Potřebovala jsem, aby se pohnul. Potřebovala jsem, aby mi pomohl

dostat se dál a vyvrcholit. Svým jazykem mi přejel až k uchu a do úst nasál můj ušní lalůček.

K čertu s ním. Věděl, co to se mnou udělá. Pohnul se ve mně, pulsoval a perfektně vyvíjel tlak na

můj bod G, že jediné, co jsem momentálně byla schopna dělat je se svíjet. Díky jeho hlasu jsem se

téměř dostala na vrchol. Jazykem kroužil po mém ušním lalůčku a pak i za něj a já si zatínala nehty

do dlaní a přála si, abych vydržela. Ještě několikrát přirazil hlouběji, díky čemuž se stupňovalo

moje vzrušení a pak, ani přesně nevím kdy, jsem nad sebou ztratila kontrolu a vykřikla a začala se

třást.

Pustil mi zápěstí a svou rukou mě objal kolem pasu a nečekanou silou si mě přitáhl. Ve své kočičce

jsem cítila neskutečnou pevnost jeho penisu, která byla díky probíhajícímu orgasmu šíleně citlivá.

Když se stáhl a znovu s mučivou pomalostí přirážel, blábolila jsem a téměř vzlykala. Jednou rukou

vklouzl do podkolenní jamky mého levého kolena a zvedl mi nohu. A tak se mu podařilo zajet ještě

hlouběji.

"Prosím, prosím, prosím," vzdychala jsem, i když jsem nevěděla, o co vlastně prosím, protože jsem

věděla, co udělá.

Oh, udělal to.

Narážel do mě dlouhými, pomalými pohyby. Jednu ruku měl na mých vlasech položenou vedle mojí

hlavy. Nejdřív jsem se jen snažila udržet se, ale brzo jsem svírala polštáře, zvedala boky a cítila

jsem, jak mnou probíhají neuvěřitelné vlny rozkoše, které nade mnou přebraly kontrolu. Začal mi

do ucha sténat a cítila jsem, že také dospěl k vyvrcholení, protože svůj penis měl stále hluboce ve

mně.

Lapala jsem po dechu a po chvíli zvedl hlavu. "Jsi v pořádku?"

Cítila jsem, jak mi obličej rudne rozpaky, ale nemohla jsem se ubránit úšklebku, když ze mě

vyklouzl a začal klít pod vousy.

"Je to pošetilé," protestovala jsem. Obrátil se ke mně a přitáhl si mě do náruče.

"Je mi jedno, jestli je to pošetilé," zamumlal do mého čela a přitom mě líbal. "Ptal jsem se tě,

protože to chci vědět."

"Já... ehm, nikdy dřív jsem neměla sex bez kondomu." přiznala jsem se. Pak jsem si vzpomněla, jak

jsem byla nezkušená, když jsme tenkrát spolu byli poprvé a musela jsem se smát, když jsem dodala.

"Netušila jsem si, že bych mohla... se tak cítit."

Zasmál se. "Předpokládám, že máš na mysli to -"

"Tvoje sperma, jo." Cítila jsem, jak ze mě vytéká a špiní mi stehna. "Sklapni, je mi nepříjemné o

tom mluvit."

"Nesmí být." Rukou mě podržel za bradu, aby se mi mohl podívat do očí. "Se mnou nikdy nesmíš

cítit rozpaky. Jsi ta nejvíc vzrušující milenka, kterou jsem kdy měl. Bez výjimky. A teď nemluvím

pod vlivem prášků na úzkost."

Odfrkla jsem si. "To je od tebe pěkné, ale nemyslím si, že jsem tak vzrušující."

"Nepodceňuj se, nesluší ti to." Sáhl dolů pro přikrývku a přikryl nás. Znovu jsem se posměšně

zasmála, což ho přimělo dál hájit svou pravdu. "Dobře, když jsme se poprvé potkali, nechalas mě

ošukat svůj zadek. Myslel jsem, že to od tebe bylo hodně dobrodružné."

Vypískla jsem několik vulgárních slov a praštila ho do ramene. "Hej, to tys mě svedl na scestí. Já

jsem před tím nikdy nic podobného nedělala."

"Jsem poctěný, že pro tebe můžu být učitelem všech zvrácených praktik."

Byl to úžasný pocit ležet mu v náručí a mít ho znovu vedle sebe. Možná měl pravdu v tom, že

bychom se měli vídat častěji.

Něco mě vytanulo na mysli. "Můžu se tě na něco zeptat?"

"Ne," ospale odvětil. "Ne, zatím se navzájem neznáme tak dobře, abychom řešili intimní otázky."

Povzdechla jsem si nad jeho škádlením. "Před šesti lety... proč jsi mi sebral letenku, když jsi mi

přitom nechal dost peněz na to, abych si mohla koupit jinou? K čemu to bylo?"

Cítila jsem, jak se zhluboka nadechl a pak na chvíli zadržel dech, když zvažoval odpověď. "Nechtěl

jsem tě tam nechat uvíznout. Jen jsem chtěl, abys na chvíli zpomalila a přemýšlela. Byla jsi tak

úžasná a plná života... Nechtěl jsem, abys kvůli strachu začala jednat unáhleně. Připadal jsem si

naprosto bezmocný, když jsem viděl sám sebe, jak dělám tu chybu... Myslím, že spíš než roli

Sophiina milence na jednu noc jsem byl v roli Emmina otce."

"No, rozhodla jsem se správně," poblahopřála jsem si a přejížděla jsem mu přitom nohou po jeho

lýtku. Bylo čím dál tím těžší udržet otevřené oči. Zívla jsem si hlasitěji, než bych čekala. "Jsem

ospalá."

"Chceš, abych odešel?" zeptal se, zatímco mě hladil po ruce.

Zavrtěla jsem hlavou a přitulila k němu blíž. "Ne. Ne, právě teď je všechno perfektní."

* * * *

Probudila jsem se, vedle mě bylo teplé Neilovo tělo a dlaně jsem měla položené na jeho hrubých

chlupech na prsou. Do místnosti svítilo dopolední sluníčko a v jeho světle se vesele vznášela

zrníčka prachu.

Zůstal celou noc. To mě potěšilo i vyděsilo.

Když jsem si sedla, abych zjistila kolik je hodin, pohnul se vedle mě a ospale zašeptal: "Dobré

ráno."

Otevřela jsem pusu, abych mu odpověděla a - ach bože. Můj dech.

Jednou rukou se po mě natáhl, objal mě kolem pasu a já se ho rychle snažila zastavit. Jednou rukou

jsem ho odstrkovala a druhou si zakrývala ústa. Zalapala jsem zděšeně po dechu a mumlala: "Ne."

Mžoural na mě v jasném ranním světle, jeho pohled byl otrávený. "Ach, proč děláš FUJ - myslíš, že

jsem ještě nikdy u nikoho necítil ranní puch z úst?"

"Můj ne a nikdy ani nebudeš." Odkulila jsem se na svou stranu, obličejem od něho a ústa si zakryla

peřinou.

Přetočil se za mnou a na zadku mě tlačila jeho impozantní erekce.

"Dobře, dobré ráno i tobě," chichotala jsem se, zatímco on mi přitiskl hlavu na rameno, aby mě

mohl políbit na krk.

Zachechtal se a já cítila, jak mu ten zvuk vychází hluboko z hrudi. "Nedělej si příliš velké naděje,

protože nutně musím na záchod."

"No, tuším, že se pak nepustíme do ranního sexu, co?" Otočila jsem hlavu, abych mu viděla přes

horní okraj peřiny do očí. Neochotně se odtáhl.

"Ne, bohužel ne. Mám na poledne domluvený oběd s Rudym a předtím se musím zastavit doma a

převléct se. A vzít si jiné kontaktní čočky."

"Ty nosíš kontaktní čočky?" Nechápala jsem, jak to, že jsem si jich nikdy nevšimla. Vždyť jsme

strávili spoustu času tím, že jsme se dívali do očí.

"Jen když chci vidět." Posadil se na druhou stranu postele a mžoural, když se rozhlížel po místnosti.

"Zítra si užijeme nádherné romantické ráno, slibuji."

Zítra? Ah, vlastně má pravdu. "Ještě stále chceš, abych přišla. Myslím tím vzhledem k tomu, že

jsme spolu už noc strávili?"

"Chtěl jsem s tebou strávit víkend," připomněl mi s úsměvem. "Nejsi ze mě už unavená?"

Unavená z jeho přítomnosti? Ve skutečnosti jsem byla trochu vyděšená z toho, jak moc se mi líbilo

s ním být. Nikdy předtím jsem s nikým nestrávila celou noc. Netuším, co se tím změnilo, ale cítila

jsem, že je něco jinak. I když bych za to nedala ruku do ohně, možná to byly obavy. Měl to být

příležitostný vztah. A teď jsem začala chtít s ním strávit všechen svůj čas, začala jsem chtít s ním

spát v jedné posteli a neustále se pohybovat v jeho přítomnosti, a to by mohlo znamenat problém.

Ale ne až tak velký, že bych si to kvůli tomu nechala ujít.

"Ani trochu. V kolik hodin mě chceš?" Samozřejmě jsem tím myslela "V kolik hodin chceš, abych

přišla," ale on se ohromeně zasmál.

"Co když tě nebudu chtít?" Našel boxerky vedle postele a vklouzl do nich. "Na šestou pro tebe

pošlu auto, souhlasíš?"

Oh, chce pro mě poslat auto. Hádám, že je to jeden z požitků, kterých si užívají kurevsky bohatí

chlapi. "Jo, to je v pohodě. Ale, ehm... možná si budeš chtít nejdřív obléknout kalhoty a ovládnout

svou erekci. Mám spolubydlící."

Doběhla jsem do koupelny a rychle si vyčistila zuby, zatímco se v mém pokoji oblékal. Podívala

jsem se na sebe do zrcadla a prohlížela svůj krk. Žádné cucfleky. Byla jsem za to vděčná. I když

make-up přes noc nepřežil a já se cítila trochu zahanbeně, že viděl, jak jsem dnes ráno rozmazaná a

vyčerpaná.

Vrazila jsem do obýváku a Neilovi jsem věnovala rozpačitý úsměv, když jsme se míjeli v koupelně.

Holly seděla na gauči s překříženými nohami pod sebou. Na sobě měla obrovské tričko na spaní, na

kterém bylo nakreslené kuře a pyžamové kalhoty s obrázkem slaniny a vajec. Nejednalo se o

pyžamový komplet, ale prostě to ráda nosila dohromady, protože to vypadalo hrůzostrašně.

"Vstala jsi nějak brzy." Myslela jsem, že z postele nevyleze dřív než odpoledne.

"Ještě jsem nespala. Přišla jsem domů a zaujala mě reklama na airbrush make-up. Podivně mě

uklidňovala a pak ji opakovali brzo ráno na ER." Se zdviženým obočím se na mě podívala. "Kromě

toho, jak bych mohla spát při všech těch hlasitých zvucích, co jste při sexu vydávali?"

Zrudla jsem v obličeji. "Ach můj bože, co se stalo s naší dohodou o neposlouchání?"

"Nechtěla jsem, ale nedali jste mi na výběr."

Neil vyšel z koupelny a na sobě měl bílé tílko, na kterém měl svetr ze včerejška. Přes rameno měl

přehozený kabát a v ruce iPhone. "Když jsem byl v koupelně, zavolal jsem si řidiče. Brzy mě budeš

mít z krku." Vypadal při tom trochu rozpačitě, jako kdyby si myslel, že je jeho přítomnost tady

nežádoucí.

Mávla jsem rukou. "Zůstaň tady chvíli. Dal by sis něco k snídani?" Nejsem si jistá, že tady máme

nějaké jídlo, ale mohla bych něco vysomrovat."

"Žádné jídlo?" vyděšeně se na mě podíval.

"Všechno jsem snědla," přiznala Holly hrdě. " A ona moc pracuje, takže nestíhá nakupovat. Slyšela

jsem, že její šéf je kretén a díky němu nemá rozumnou pracovní dobu."

"Obávám se, že teď je ten kretén mimo." Neil se zarazil, když si pořádně prohlédl Holly.

"Poznávám tě... bylas v Porteras." Luskl prsty. "Ano, byli jsme tam právě, když se přeplánovávalo

focení kabátů. Ty jsi jedna z těch modelek."

Připadalo mi, jako bych se právě ocitla v nějaké surrealistické parodii vlastního života. Neil strávil

noc v mé posteli jako zatracený přítel, můj byt je stále ve stavu jako po výbuchu bomby a teď ho

mám představovat svojí spolubydlící? Zase jsem se vrátila do dob bydlení na koleji? "Eh, Neile, to

je Holly, moje spolubydlící. Holly, to je Neil, můj..." Nevěděla jsem, jakými slovy popsat náš vztah

a mimo to, ona o tom už věděla. "Neil."

"Zásah," vtipkoval. Zazvonil mu telefon. "To bude Tony."

"Klidím se," řekla Holly, vyskočila a vypnula DVR. Snažíme se k sobě být ohleduplné, pokud se

jedná o schůzky.

Musela jsem se pevně soustředit, když ke mně Neil přešel a jednou rukou mě objal v pase. Do

kávovaru jsem dosypala kafe a nastavila mu tvář, aby mě mohl na rozloučenou políbit. Super

ležérní. Není na tom nic nenormálního strávit celou noc s mužem. Nic divného.

Přejel mi rty přes ucho a smyslně řekl: "Z Londýna jsem ti přivezl malý dárek. Nemůžu se dočkat,

až ho na tobě vyzkouším."

Pokud bych měla jakékoli pochybnosti o tom, co tím myslí, rozptýlil je tím, že než se obrátil, pleskl

mě přes pozadí.

Zajímalo by mě, jestli by na Neila auto mohlo počkat, pokud bych ho zatáhla do ložnice.

Pravděpodobně ne, vzhledem k tomu, že měl domluvený oběd.

Když odešel, opět se objevila Holly a znovu se posadila na gauč.

Teď, když byl Neil pryč, jsem se jí mohla zeptat na věc, o které jsem přemýšlela od páteční noci.

"Takže... Deja je v pohodě, jo?"

Holly pokrčila rameny. "Jo, je OK."

Tohle v překladu znamenalo: "Chci si ji vzít a mít s ní milion dětí a objímat se s ní na společných

rodinných fotografiích." Ale nechtěla jsem na to poukazovat, protože by to mohla otočit proti mně.

"Kam jste šly?" Klesla jsem na pohovku vedle ní.

"Ach, zná opravdu úžasnou korejskou restauraci, která je otevřena dvacet čtyři hodin denně. Měli tu

nejlepší pikantní hovězí polévku." Holly se povzdechla a náhle se zatvářila pochmurně. "Ale pak...

řekla to."

"Ale ne." Jedna z těch odporných věcí, které lidi Holly říkají. Nebo jedna z nich. Bylo jich více. "Že

jsi takový šťastlivec?"

"Jo. ´Ach ty jsi takový šťastlivec, já musím držet dietu.´ Proč? Proč, když je tak v pohodě?" Holly

zavrtěla hlavou. "Nevím, jestli si s ní dokážu znovu vyrazit. Právě jsem se ve svém životě dostala

do bodu, kdy mám pocit, že se nemusím zahazovat s lidmi, kteří o mém těle říkají takové sračky."

Kousala jsem si spodní ret. Samozřejmě že má pravdu. A já bych se do toho neměla vměšovat. Ale

ony dvě si byly tak podobné, jako stvořené pro sebe. Podle všeho bych měla Deje napovědět. Nebo

bych se na to mohla vysrat a soustředit se na vlastní zatracené problémy. Ony dvě jsou obě dospělé.

Pokud se Holly Deje nelíbila, v tomhle městě jsou další miliony lidí, které by mohla zaujmout.

Pokud se to má stát, stane se to.

"Takže, Neil vypadal docela v pohodě. A strávil tady noc," podotkla Holly a její oči se doširoka

rozevřely. "To teď vypadá jako mnohem zajímavější příběh."

Nejdřív jsem jí měla chuť odseknout ji, ať se věnuje svým věcem, protože mezi námi se nic neděje.

Holly však byla moje nejlepší kamarádka a prohlédla by to.

"Dobře, všimla jsem si, že byl... o něco víc laskavý než obvykle. Ale nikdy předtím se ke mně

láskyplně nechoval. To bylo jiné. Byl pod vlivem prášků, které si vzal kvůli letu a -"

"Ach a řekl: Jsem tak ušlechtilý a takové ty sladké věci?" zděsila se. "Neřekl to slovo na L, že ne?"

"Ne, dobrý bože, ne, ne, ne." Zavrtěla jsem hlavou. "Řekl mi, jak moc jsem mu chyběla."

Holly se ušklíbla. "Ach, to není tak špatné. Ale nebylo to tak dlouho."

"Jo," souhlasila jsem, ale v srdci jsem to tak necítila. Díky jasnému dennímu světlu začala moje

paměť filtrovat znepokojené nejasné vzpomínky z průběhu noci. Udělala jsem určitá rozhodnutí, na

které bych s jiným chlapem nikdy nepřistoupila a to jen proto, že s Neilem jsem se cítila tak

příjemně, jako s nikdy s nikým jiným. Ve skutečnosti jsem nevěděla proč - nebo spíš nechtěla

přemýšlet o tom proč - ale když byl se mnou, nebyla jsem schopna používat zdravý rozum.

Kdykoli jsem dřív cítila, že se mi věci vymykají kontrole, dokázala jsem si vytvořit odstup a díky

tomu nad sebou znovu získat kontrolu. Teď jsem byla bez Neila déle než týden a ani to mi

nepomohlo. Byla jsem o to víc zmatená.

Je možné, že je to díky tomu, že se mi dohromady míchá chlap, o kterém jsem šest let snila s

mužem, kterého jsem teď měla? Předpokládala jsem, že by to spolu mohlo souviset. Moje sny se

točily výhradně kolem sexu. Nikdy jsem nemyslela na to, co by se stalo, kdyby se znovu objevil v

mém životě nebo se do toho zapletly city.

Lákalo mě probrat to všechno s Holly, ale na druhou stranu jsem si nebyla jistá, jestli bych to

zvládla pod vlivem kocoviny. Vzala jsem si kafe a zamířila zpět do svého pokoje. Hrnek jsem

položila na svůj noční stolek a spadla zpátky do postele. Z polštáře jsem cítila závan Neilovi

kolínské. Nebyla jsem pyšná na to, jak jsem zabořila obličej do polštáře a vypískla jako teenager,

ale stálo to za to.

Takže, pokud nic neudělám, věci se budou dál řítit šílenou rychlostí. Dokážu šlápnout na brzdu?

Ani náhodou.