Raw - 20. kapitola

Překlad: Kikina

Lexi

Dlouho a usilovně jsem přemýšlela o tom, co se včera s Twitchem stalo. Hodiny a hodiny jsem přemýšlela o tom, jak se cítím, a dokonce ještě víc přemýšlela o tom, co je třeba udělat.

Rozhodla jsem se, že za ním zajdu do práce. A teprve až když dojdu před jeho kancelář a stojím přede dveřmi, si uvědomím, jak pitomá musím být.

Ale když to neudělám teď, neudělám to nikdy. Takže to musím udělat. Právě teď.

Lhala bych, kdybych řekla, že nejsem vyděšená.

Vcházím bez zaklepání a jeho podrážděný obličej se zvedá, aby se podíval, kdo ho vyrušuje. Když uvidí mě, překvapeně povytáhne obočí, ale zase se rychle vzpamatuje. Dívá se zpátky do počítače, píše a zamumlá, "Mám tady dost práce. Co potřebuješ, Lexi?"

Lexi. Žádnej Anděl.

Zavírám za sebou dveře a udělám dva kroky vpřed. Moje suverénnost vyletí ven otevřeným oknem. "M-myslím, že potřebuješ nějakou pomoc," řeknu slabě.

Ztvrdne mu výraz. Oči mu zchladnou.

Ztrácím i ten zbytek kuráže, který jsem myslela, že mám a hlas mi zakolísá. "Zajít za psychiatrem není nic špatnýho, Twitchi. Sama jsem tam byla."

Najednou vstane. Jeho židle s prásknutím narazí do zdi. Vyjeknu. Nařídí, "Vypadni."

Když pochopí, že se nemíním hnout, pomalu, jako predátor, obejde stůl.

Lev chystající se zabíjet.

A já jsem stejně tak vyděšená, jak jsem si jistá, že by byla ta antilopa.

Když je stopu ode mě, zašeptám, "Nemusíš žít takhle, Twitchi."

Zavírá oči. "Řekl jsem, vypadni."

"Je to prostředek k dosažení cíle."

Tiká mu sval na čelisti. "Vypadni, Alexo."

"Cítil by ses jako nový člověk."

Okamžitě otevírá oči. Naklání se, dokud se nedotýkáme nosy, drtí zuby a zasyčí, "Kurva, vypadni, ty děvko."

Ta urážka po mě hned sklouzne. Jako sociální pracovnice vím, jak fungují obranné systémy lidí a kromě toho, už mi říkali i hůř. Chvějíc se rozhodnu něco zkusit.

Něco neuvěřitelně pitomýho.

Pomalu natahuju třesoucí se ruce a jemně vezmu jeho obličej do dlaní. Jeho čelist se pod mými dlaněmi napne a jeho chladné, přimhouřené oči se setkají s mými. Zašeptám, "Ty mi nechceš ublížit."

Vyplivne, "Pokud by ti měl kdy někdo ublížit, měl bych to bejt já."

Srdce mi vynechá úder. Po tváři se mu roztáhne krutý úšklebek. "Co se děje, Lexi? Máš strach?"

Zamrkám.

Zadrhne se mi dech. "Děsíš mě."

"Tak proč seš pořád tady?"

"Protože potřebuješ pomoc."

"Ne od tebe."

"Když ti nepomůžu já, tak kdo?"

V očích se mu ještě jednou zablýskne, než je zavře a opírá se čelem o moje. Chraplavě řekne, "Ublížím ti." Prohlášení.

Srdce mi tluče jako o závod, ale rukama sevřu jeho tváře pevněji. "Neublížíš. Věřím ti."

Dívám se, jak k sobě ještě pevněji tiskne víčka. "Pak jsi hloupější, než jsem si myslel."

Přiblíží svoje dožadující se ústa k mým a já se k nim prudce přitisknu. Dává mi nemilosrdné, trestají polibky. A já je přijímám, líbám ho stejně tak divoce. Jazykem laská můj spodní ret, když naráží svou erekcí do mého boku.

Teplo mi spaluje útroby.

Ruce mi kloužou z jeho tváří dozadu na krk. Musím se k němu dostat blíž.

Přitahuju si jeho hlavu, znovu spojím naše rty a zasténám. Chutná tak dobře. Stejně jako sladkosti a skotská. Nikdy v životě jsem neochutnala něco víc opojného.

Začínám chápat pojem opilý láskou.

Jeho svalnaté paže mě obejmou kolem pasu a bez varování mě zvedne. Moje nohy se obtočí kolem jeho štíhlých svalnatých boků a jde se mnou ke stolu.

Vím, co se stane. Měla bych to zastavit. Opravdu bych měla.

Ale nemůžu.

Chci to. Strašně moc.

Střed mi zaplavuje vlhkost. Twitch má na mě tenhle hrozný vliv.

Otáčí mě skoro až krutě, silně mi zatlačí na záda a břichem se tedy opírám o stůl. Moje ruce, které jednají podle vlastního úmyslu, se setkávají za mými zády a on je pevně svírá jednou svou. Zvedá mi sukni, zatahá za kalhotky a jsou pryč. Prostě jen tak.

I když ho nemůžu vidět, cítím ho. Dlaní volné ruky klouže z mých zad na zadek a zmáčkne ho předtím, než ho slyším ztěžka vydechnout, zatímco prsty cestuje po zadní straně mých stehen. Pouští mi ruce a nevrle přikáže, "Nech je tam. Ani se kurva nehni, Lexi."

Proplétám si malíčky za zády a kundička se mi sevře, když jeho konečky prstů doputují do mé vlhké štěrbiny. Zachvěju se. Slyším ho cucat si prst a dělat mmm. Trhnu boky.

Tak strašně moc ho potřebuju. A vím, že to cítí. Úmyslně mě mučí.

Našpulím rty. Nepotřebuju jeho projevy moci.

Najednou mi roztáhne půlky zadku od sebe a cítím, jak jazykem švihne mezi mými záhyby. Pevně k sobě svírám ruce, vytřeštím oči a zalapám po dechu, "Ach Bože!"

Vyštěkne, "Ani slovo, kurva. Nebo přestanu."

Koušu se do rtu, zafňukám, ale poslechnu. Jako vždycky.

Uchopí můj zadek pevněji, roztahuje půlky víc; jeho jazyk proniká do mého vstupu a mě se rozklepou nohy. To vlhké teplo jeho jazyka je skoro příliš, aby se to dalo snést. Tlačí se do mě hlouběji, nosem narazí do mého druhého otvoru, jak líže mou štěrbinu.

Muchlá se s mou kundičkou jako by to byla moje pusa.

Tak odhodlaně. Tak nadšeně. Nárokuje si ji.

Je to nebe. Nikdy v životě jsem se necítila víc chtěná.

Zeptá se, "Líbí se ti to, zlato?"

Okamžitě strnu. Tohle je past.

Už Twitche znám. Je to podvodník. Podfukář a švindlíř.

Ale najednou jsem nervózní a potím se.

Když neodpovím, uznale pronese, "Hodná holka."

A i když ten výraz nesnáším, zvlášť když přichází od něj, něco to pro mě znamená. Moje tělo úlevou klesne na stůl a on mě dál líže, jako bych byla jeho poslední jídlo.

Takovýhle by orální sex měl být. Bez zábran a uvolněný. Ne trapný a nemotorný, jaký jsem vždycky měla.

Jazykem klouže kundičkou, dokud se známé vlhké teplo nesetká s místem, které jsem ještě sexuálně neprozkoumala, a líže znovu a znovu. Tohle je pro mě nové. Nevím, jak bych se měla cítit, ale žaludek mám sevřený a záda ztuhlá. Zašeptám, "Přestaň."

Ale on samozřejmě nepřestane. Místo toho mi jednou rukou masíruje půlku a natahuje se přes druhou. Prsty má na mém klitorisu a pomalu a jemně ho tře. Téměř láskyplně.

Pocity se začnou měnit. Už mi není nepříjemně. Vlastně hořím.

Dýchání se mi prohlubuje a začnu se pohybovat proti jeho prstům. Zpevní jazyk a tlačí ho do mě.

Moje útroby se přetočí a kroutí.

Neměl by to být tak dobrý pocit!

Malíčky se navzájem drží pevněji. Tělo se mi chvěje.

Tlačí se dál a jeho dech mi tam ohřívá pokožku. Natlačím se na něj, on zavrčí, olízne mě ještě jednou a vstává.

Prostě vím, že mě ošuká. A mohla bych brečet štěstím.

Slyším rozepínání zipu. V tiché místnosti to zní tak hlasitě. Ale když se mě jeho péro dotkne, vykulím oči a odtáhnu se od něho.

Tvrdě mě dlaní pleskne po zadku, až sebou škubnu a nadskočím. Pevně mě chytá za vlasy a lehce zatáhne, říká, "Ty to chceš."

Chci? Opravdu to chci? Nejsem si jistá.

Hlavička jeho péra se mi znovu usadí u zadního vstupu a zašeptá, "Teď máš šanci se dostat pryč. Seš si tak jistá, že ti neublížím? Seš dost pitomá na to, abys zůstala?"

Kurva!

Tohle je zase zatracenej test! A já selžu. Do hajzlu!

Nejsem na to připravená. Ne takhle. Někdy jindy možná, ale ne teď.

Z koutku oka mi vyklouzne slza a s roztřeseným dechem nepřesvědčivě říkám, "Věřím ti."

Odkud se to vzalo, si nejsem jistá. Ale právě to bylo řečeno. Už je příliš pozdě na to, vzít to zpátky.

Cítím, jak mu celé tělo tuhne, když zasyčí, "Vybrala sis špatně."

Jeho špička do mě vstupuje a já se zachvěju. Trochu to bolí, ale můj vstup je od něj tak nasliněný, že to může být jen šokem z toho. Zadrhne se mi dech, když mi padá další slza. On si za mnou povzdychne a bere mé ruce za zády do svých, nakloní se a vtlačí do mě péro trochu hlouběji. Štípe to a tak zavírám oči, obočí mám svraštěné bolestí.

Zašeptá, "Jestli nechceš, aby to bolelo, jak nejvíc to může, musíš se na mě natlačit. Hned."

Hned jak domluví, se pomalu tlačí dovnitř a já dělám, co mi řekl. Kuličky jeho piercingu jdou dovnitř bez problému. Žaludkem mi víří pocity. Nikdy předtím jsem se necítila tak plná. Nebolí to, jen trochu štípe. Na chvíli se zastaví a ztěžka oddechuje. Volnou rukou mě pohladí po vlasech a něžně řekne, "Hodná holka."

Neuběhne ani minuta než pouští moje ruce, aby mě mohl pevně chytit za nadloktí. Zašeptá, "Drž se, zlato."

A pak to začne.

Vtlačí se tak hluboko, jak najednou může, trochu se vytáhne a pak do mě přirazí. Před očima mám bílé skvrny.

Vjíždí do mě stálým tempem a jediné co můžu dělat já je držet tak jak mě vojíždí. Jsem těmi pocity tak zmatená. Je to úžasný pocit. No, ale s Twitchem je všechno úžasný pocit.

Hrana stolu s každým přírazem naráží do mého klitorisu a téměř z ničeho nic cítím, jak se začínám napínat, když mi těžkne dech. Sevřu se kolem něj a on zasténá, "Kurva, Anděli. Dělej. Pusť to."

Neschopná to zadržet nijak déle, se udělám.

Tělo mi ztuhne a mám pocit, jako když padám. Z té nejvyšší hory. Do oceánu čisté extáze.

Pulzuju s každým přírazem a koušu se do jazyka, abych si zabránila křičet nahlas.

Tak jak rychle to přišlo, to je pryč. Zanechá mě to malátnou, nesnášející osobu, která mě vojíždí.

Jak to udělal? Nechám se od něj tak snadno zmanipulovat.

Píchá mě v očích, pevně je zavírám, v rozpacích z toho, že ho chci. Tiše pláču na stole a vztek ve mně vzrůstá.

Najednou se přestane hýbat. Sténá a zaplní mě teplo a já si koušu ret, abych si zabránila ve vzlykání.

O chvíli později se ze mě jemně vytáhne a podává mi hrst kapesníčků. Bez ptaní si přidržím kapesníčky tam, odkud mi pravděpodobně kape a odcházím do jeho soukromé koupelny a zamykám za sebou dveře.

S omýváním si dávám načas, a jakmile jsem hotová, pokládám si prkýnko na záchodě a na chvíli si sedám.

Popotahuju a otírám si oči a přemýšlím, proč mi to ten chlap dělá. Můj život byl dobrý, než jsem se s ním potkala. Teď je to chaos. A co je horší, já to nechávám se dít.

Moje mysl po mě hází slova, která pohřbívám hluboko.

A i když nechci, aby to byla pravda, někde ve svém srdci z nějakého podělanýho důvodu Twitche chci, bez ohledu na to, jak narušený je.

Dneska jsem sem přišla, abych si to prostě tak nějak ujasnila.

Někdy, když se podíváte dostatečně zblízka na člověka, se kterým si chcete něco ujasnit, obrázek té osoby se tak rozmlží, tak zkreslí, že jediný s čím vás to nechá jsou jen nejasné myšlenky a další otázky.

Tohle se stává, když se snažím pochopit Twitche.

U tohohle chlapa neexistuje žádná předvídavost. Vím, že je narušený. Vím, že je komplikovaný. Ale nemůžu si pomoct od přemýšlení, co by se s ním stalo, kdybych ho opustila. Ale je to jen myšlenka.

Pitomá myšlenka.

Nemůžu ho opustit. Nepustím ho.

Potřebuje mě.

Ty ho potřebuješ.

On mě potřebuje víc. A já tady pro něj budu.

Přikývnu při své vnitřní povzbuzující řeči a vycházím z koupelny, abych našla Twitche zpátky za svým stolem psát jako by se nic nestalo. Otevřu pusu, abych promluvila, když utrousí, "Jak jsem řekl, mám hodně práce. Příště si domluv schůzku."

Stojím tam v úplném tichu. Puká mi srdce.

Právě mě zavrhnul?

Čím déle tady stojím, tím víc ve mně roste vztek. Právě když si říkám, abych se otočila, odešla a už se nikdy nevrátila, nečekaně zaječím, "Bože, ty seš takovej vyjebanej kretén!"

******

Twitch

"Bože, ty seš takovej vyjebanej kretén!"

Hlava mi vyskočí nahoru a zamračím se. Chvíli je ticho, oddechuje a pak, "A já se nenávidím za to, že tě miluju."

Cože to právě řekla?

Rty se jí chvějí a přiškrceně řekne, "Protože se tě nedokážu vzdát."

Po tváři ji padá slza.

Zadrž. Počkat. Co to právě řekla?

Lexi mě miluje? Od kdy?

Pomalu vstávám, dojdu k ní a pátrám v její uslzené tváři. Když jsme skoro úplně u sebe, zvednu ruku, abych jí pohladil po tváři. Ale ona ucukne.

A to mi trhá vnitřnosti.

******

Lexi

Zvedá ruku, aby mi sevřel tvář.

"Nedělej to, zlato. Nedívej se na mě takhle. Neublížím ti. Ne takhle."

Nevím jak, ale tak nějak už to vím.

Šeptem dodává, "Zabil bych toho, kdo by to zkusil."

Okamžitě odpovím, "Já vím."

Ale to co nedodám je, "A to mě děsí k smrti."

Twitchovi oči zírají do mých; Vím, co přichází a tak zvedám tvář, když on tu svou sklání ke mně a polibkem si nárokuje mé rty.

A ten polibek vyjadřuje mnohem víc, než by slova kdy mohla.

Nenávidím se za to, že tohohle chlapa miluju.

******

Twitch

Líbám Lexi se vším co mám a skoro cítím, jak mnou proudí její láska.

Cítím se opilej. Opilej láskou.

Opírám si čelo o její a zašeptám, "Musíš mi slíbit, že mě nikdy neopustíš. Já-já… prostě musíš."

Její odpovědí je, "A ty mi musíš slíbit, že se pokusíš mě taky milovat. To co mi děláš… tak se nezachází se člověkem, kterého miluješ, Twitchi."

Miloval jsem tě už od tvých šesti.

Líbám ji ještě jednou a bez zaváhání jí říkám, "Jestli mi slíbíš, že mě nikdy neopustíš, budu tě milovat. A budu na tebe hodnej. Budu s tebou zacházet jako s královnou."

Mojí královnou.

Někde jsem slyšel, že jen králové se můžou před svou královnou plazit.

A já se budu plazit před Lexi.

Bolí mě na hrudi. Nevím, jestli se mi tahle věc s láskou líbí.

Ale ona zašeptá ty magický slova, "Slibuju, že tě neopustím."

A prostě jen takhle…

…se Lexi stala mou.