středa 30. prosince 2015

Layers - 43. kapitola

Překlad: Leona
Kor.: Evudar



Po šoku


Babča a já jedeme zpátky domů v ohromeném tichu. Právě jsem zažila, k čertu já stále zažívám největší neskutečný moment mého života. Stewart si odkašle. "Je všechno v pořádku, Lizbet?"
"Dva penisy," Babča šeptá.
"Pardon?" On odpoví. Nikdy jsem neviděla mojí babičku, tak že by ztratila slova, tak tichá, tak, že není naštvaná, že jsem se z toho málem podělala. To mě znervózňuje.
"Budeme mít dvojčata, Stewarte. Dva chlapci. Dva penisy," řekla jsem hrdě.
"Dvojčata?" Ptá se nevěřícně. "Budeme mít chlapce… oba dva?"
"Jo, dvě - dvojčata." Já se směju, protože jsem šťastná a ohromená a absolutně naprosto nad moje chápání.
Jedno dítě. Dobře, mohla bych být schopná předstírat mojí jednu z možností přes tohle - ale dva? V žádným bláznivým případě!
Svatý peklo! Dvě rychle tlukoucí srdce, dvě těla se vším, na správném místě a ano, dva penisy. Jistým způsobem se cítím špatně, kámo. Dobře špatně ne špatné. Myslím?
Co sakra já budu dělat? A co Jaxson? Zajisté bude překvapený, ale bude šťastný? Bude dokonce věřit, že jsou jeho? Já bych měla svoje pochybnosti, ne? Mám na mysli, jeden den si myslíš, že jsi tak sterilní jako skála pak… dvojčata. Vypadá to, že máte několik plavců co plavou prsa přes vše, pane Ryane. Proč je všechno v mém životě tak komplikované?
Babča a já to bereme s klidem na zbytek dne. Jsme v šoku - post-traumatickým stresem. Byla jsem se, na ní podívat četla její Kindle - ne, sledovala jsem ji, jen zírat na její Kindle přes hodinu. Nakonec to vzdala a vypla ho.
"Alexio, má drahá, musíme si promluvit." Vypnu svůj Kindle.
"Dobře."
"Tento zvrat událostí má… je nečekaný."
"Babčo, já vím, že toto klade závažné zauzlení do svých plánů, ale já se stále chystám převzít funkci generálního ředitele. Já jsem dala slib, a já ho dodržím. Nebude to snadné, ale spousta žen má děti a pracují. Já osobně neznám žádnou, ale vidím je každý den. Jsou všude kolem nás - dělají maminkovský věci. Ach můj Bože. Nemám ponětí… o maminkovských věcech. Všechno, co vím, je, že to musí být těžké a ohromující. Maminky, které vidím, vypadají, jako by nespaly za posledních deset let. Zvládnu to. Budu muset stáhnout každý rodičovský knihy, které člověk zná. K čertu-ty jsi to udělala. To přece nemůže být tak těžké. Co si to namlouvám? To mě poser. Já tohle nedokážu."
"Kriste, Alexio, přemýšlíš příliš mnoho. Dokážeš to. Jsi chytrá-dokonce nadpřirozeně chytrá. A není to jako ža budeš sama. Jaxson tam bude a můžeš si najmout sto chův, pokud je budeš potřebovat. Máš štěstí; většina maminek nedostává žádnou pomoc."
"Máš pravdu, já jsem šťastná. Ale co když nemůžu… co když já. Ach, sakra babčo, jsem vyděšená. Co když to psychicky nezvládnu? Už jsem se jednou zhroutila - co když…?"
"Aliso Alexio Lizbet Marie Grantová-k čertu vzchop se. Nejsi stejná osoba, kterou jsi byla před pěti lety - ani v nejmenším. Předtím, než jsi šla na malou směrnici-nebo co to sakra bylo. Chtěla jsem říct, že nic jiného nehraje žádnou roli kromě mých důležitých vnuků. Dokonce ani Grant International."
"Ó můj bože. Myslím, že peklo právě zamrzlo. Nikdy jsem si nemyslela, že by ta slova prošla přes tvoje rty."
"Jsem stejně překvapená jako ty. Já nevím, co se děje. Seděla jsem tady, a já nemůžu myslet na nic jiného. Vše, co vím, je, že mám tuto drtivou potřebu milovat a chránit tyto děti. Nikdy jsem necítila toto s tvým tátou, nebo dokonce tebou a Sam. Vím, že to zní hrozně, ale co můžu říct, že je to pravda. Poté, co jsem se dostala přes tu věc s dvěma penisy - něco báječného a nečekaného do mě vjelo. Možná je to můj mateřský instinkt co se konečně vynořil. Kdo sakra ví?"
"Myslím, že je to zázrak. Svatá matka Boží, dvakrát za den dělá zázraky, do třetice přijde spíš neštěstí?"
"Doufám, že to tak k čertu není. Nemyslím si, že toho dnes více zvládnu."
"Babčo co já budu dělat? Věci mezi Jaxsonem a mnou - no, nejsou dobré. On ví, že se něco děje. Ale on nemá ani tušení, jak velký něco je. Kdyby mi řekl, že on není Jaxson Ryan a má nějaký jiný život. Já bych byla víc než trochu naštvaná."
"On tě miluje?"
"Říká, že ano."
"Jestli tě opravdu miluje, pak ti odpustí. Miluješ ho?"
"Ano. Sakra babčo, že jsem takový hlupák. Nikdy jsem mu to neřekla. Moc jsem se bála, abych mu to řekla"
"Proč?"
"Obávala jsem se, že když mu to řeknu, dám mu sílu, aby mi ublížil."
"Tvoje srdce se zastaví, když jsi kolem něj?"
"Ano. To se všechno zastaví."
"Pak, má drahá, už tu moc má."
"Máš pravdu, to má."
"Takže tohle je to, co budeš dělat. Uspořádáš si věci se Zanem. Po tom, poletíš zpátky do New Yorku, a řekneš Jaxsonovi že došlo na zázrak-nebo dva. Pak se vrátíš do Londýna a my přijdeme na náš další krok."
"No, ty jsi stále tak panovačná a kontrolující jako nikdy předtím. Modlila jsem se za ten třetí zázrak."

1 komentář:

Děkujeme za komentář! :-)