Layers - 33. kapitola

Překlad: Leona
Kor.: Evudar

Prostě se to stalo

Později to ráno…

"Lex". Otevřu oči a Jax se oblékl a sedí vedle mě se šálkem kávy. Bůh mu žehnej.

Sedla jsem si a vzala od něj šálek a on mě políbil na čelo. Musím mít ranní dech zabiják - ten líný zadek ranní ústní víly.

"Kolik je hodin?"

"Půl osmé."

"Jdeš brzy?"

"Jo, Will se chystá před soud dnes ráno, a já chci být u toho." Beru si doušek kávy. Aaaach. Tekutý nebe.

"To je pochopitelné. Myslím, že je to dobrý nápad." Postavím moje kafe na noční stolek a vylezu z postele. Jdu do svého šatníku a vklouznu do županu.

"Mohu ti udělat něco k snídani?" Zeptala jsem se, když jsem popadla šálek kávy a jdeme ven z ložnice a do prostoru kuchyně.

"Ne, já jsem v pohodě."

"Jsi si jistý?"

"Jo, mám pracovní snídani."

"Dobře" řekla jsem a otevírám ledničku. "Hele, zapomněla jsem ti poděkovat za zásobení lednice a spíže. A za všechny tyto krásné lilie." Sedne si na barovou stoličku a posunuje se nad několika naaranžováními.

"Myslím, že jsi mi poděkovala způsoby lepšími než slova." Usmála jsem se. "Jo, to jsem udělala." Jeho telefon zvoní a on to zvedne. "Lane" říká a odpovídá. "Co se děje? Ne. Ne, ne." Přejde k řadě oken a dívá se dolů na ulici.

"Do prdele! Ne. Jo. Dejte mi deset a já budu dole." Pak se odpojí.

Pokračuje v dívání se dolů na ulici. "Kurva," zavrčí.

"Hej, co se děje?" Ptám se a courám se k oknu a dívám se dolů.

"Co to sakra?" Podívala jsem se na Jaxe. "Co se děje? Kurva Jaxi, tam musí být stovka tisku a paparazzi tam dole."

"Lex, podívej se na mě." Udělám to.

"Tam byl únik do tisku o tvém zapojení se mnou a zpronevěře."

"To není možné. Ty a partneři jste podepsali mlčenlivost. Já jsem podepsala mlčenlivost. Jak kurva se to stalo?"

"Nevím. Ale zjistím to."

"Ne, ne, ne." Trucuju. "Řekl jsi mi, že se to nikdy nestane. Řekl jsi, že mě ochráníš."

"Lex, já jsem… já se snažím. Je zřejmé, že jeden z partnerů prozradil tuto informaci."

"Opravdu? Nekecej. Nemáš ani ponětí o tom, co jsi právě udělal."

"Lex, neudělal jsem nic z toho."

"Ale ty jsi Bože-zatraceně Generální ředitel!" Křičím. "Musíš to pohřbít… a rychle!"

"Nemůžu to pohřbít. Lane říká, že je to všechno přes internet." Začínám přecházet po místnosti.

"Do prdele! Jaxsone, věděl jsi, že jediný důvod, proč jsem zůstala na panství a nežalovala tvůj pěknej zadek, protože jsem nechtěla tuto publicitu."

"Nažalovala můj zadek. O čem to kurva, mluvíš?"

"Nemáš ponětí, o nepořádku, který jsi pro mě udělal."

"Alexio," křičí. "Nechtěl jsem kurva udělat nic z toho."

"Pokud se babča dozví o tom, zabije mě a tebe pohřbí."

"Co? Co má tvoje babička co společnýho s tím?"

"Nic, jestli to můžu pohřbít před tím, než o tom uslyší."

"Nedáváš žádný smysl." Jdu pryč od okna, do kuchyně a popadnu můj mobil. "Já to zvládnu. Ty zřejmě ne."

"Zvládnout co?"

"Ty to nechápeš!"

"Jo, máš pravdu, že ne. Chceš mě poučit?"

"Ne, nechci."

"Pokud mi to neřekneš tak ti nemůžu pomoct!"

"No, já ti to nemůžu říct, takže se domnívám, že mi nemůžeš pomoct!"

"Jak dlouho to bude trvat, abys mi věřila? Proč jen kurva mi neřekneš co je to velký tajemství?"

"Jaxsone, to ne… nemůžu zatím. Pracuji na tom - ty jen potřebuješ…"

"Cože? Věřit ti? Chceš, abych ti věřil, ale ty mi nebudeš věřit. To není fér." Položila jsem telefon zpátky na ostrůvek a sedla si na židli. Jaxson sedí na židli vedle mě.

"Máš pravdu - to není. Nemohu se zeptat na něco od tebe, když ti to nemohu vrátit."

"Lex, já nevím, proč, nebo čeho se tak bojíš. Jediné, co vím, je, že mě nevpouštíš dovnitř. Nemůžeš nebo nechceš mi věřit. Miluji tě. Miloval jsem tě dokonce, i když jsem chtěl tě nenávidět."

"Jaxi… já…"

"Ne, Lex. Pokud mě nemůžeš nechat… a pak nevím. Nevím ohledně nás."

"Jaxi, jen potřebuju víc času." Nakloní se nade mnou a políbí mě dlouze a láskyplně. Naše rty se rozdělí a on se mi dívá do očí.

"Bože, pomoz mi… Miluju tě tak moc. Ale já potřebuju, abys mě milovala zpátky." Pak mě políbil na čelo, postavil se a vyšel ze dveří.

" Bože, pomoz nám oběma."