Kor.: Evudar
Vlhký flek
O týden později…
Měla bych být v objetí mého spícího
milence, jíst bohatou snídani ze stříbrného podnosu, zatímco piju čaj nebo
kouřit po-orgasmovou cigaretu.
Dobře, poslední část je prostě kurva
stupidní - já nekouřím. Ale hodlám se s tím pohnout z místa. Měla bych dělat
nic jiného, než to, co dělám.
A co já dělám, ptáš se?
Chceš hádat? Ne? Dobře. No, já jsem
přemýšlela o mokrém fleku. Co? Dobře, dívám se na mokré místo, které se vytvořilo na
prostěradle.
Proč to vlastně dělám? Protože to není v
pořádku, je to příliš velký - příliš mokrý.
Myslím, že jsem průměrný typ dívky-v
jistém směru mokrá. Ty víš. Když zažiješ něco žhavýho a vzrušenýho a to podnítí
udělat kaluž do tvého spodního prádla. Ano, to je ten druh mokra - zasraně
nejlepší druh.
Tím průměrem myslím, že já nepřetékám a
neodkapávám po mých nohách. A neudělala jsem tak obrovské mokré skvrny na prostěradlech. A předtím, než se na to
obrátíš - ne, já nejsem jedna z těch dívek, které mohou ejakulovat.
Co to kurva v každém případě vlastně je?
Rozhodně to není dobrá
věc. Zeptejte se Marthy S., ona ti řekne, že to
není dobrá věc.
Takže se ptám sám sebe. "Já. Co to k
čertu, já? Co to teče dolů po tvých zasraných nohách?" Já se zamyslím na
minutu - stále přemýšlím - stále přemýšlí - a ano, konečně - moje já to
pochopilo.
Blbec se udělal uvnitř mě. Můžeš tomu
bláznivě uvěřit. On ví, že nejsem na pilulkách. Mluvili jsme o tom, a dohodli
jsme se. Až do dalšího odvolání - kondomy budou použity
vždy.
Jsem čistá, on je bezpochyby čistý, ale
tohle není dohoda. Dohoda je - znáš to - řekni to se mnou.
C.U.A.A.T.[1]
Vím, co si myslíš. Co to sakra, Lex? Je ti
dvacet sedm let. Neměla bys mít záložní plán? A ano, souhlasím. Měla bych - ale
na mou obranu, to nikdy nebyl můj záměr začít si něco s Jaxsonem.
Jo, věděla jsem, že by se mohlo stát - ale
chtěla jsem se postarat o některé věci předtím, než jsme začali s naší věcí. Zatřesu mým spícím mužem. On nereaguje. Dala jsem do
toho více svalů. On se probouzí.
"Jaxi, musíme si promluvit."
Otevřel jedno oko.
"Je mi líto, zlato-nemůžu. Dej mi pár
hodin, a já budu silný v pokračování."
Dávám mu uhrančivý pohled do jeho oka.
"Zlato… jen jednu. Jen mi dej jednu
hodinu." On se obrátí. Dobře, mám to… on je smetený, zbičovaný, vyřízený -
on je ojetý. Na druhou stranu vykonal mé nejdivočejší (O.K., ne moje
nejdivočejší) očekávání. Ale tohle není čas na odpočinek; je to čas na mluvení.
Překulím ho na záda, a já sednu si na něj rozkročmo.
Otevřel obě oči. Alespoň dělám pokroky.
"Zlato" zakňučel. "Patnáct
minut, prosím… patnáct." Zavřel oči. Naklonila jsem se a zašeptala mu do
ucha.
"Budeš mít štěstí, jestli to někdy
uděláme znovu, blbečku." On otevře oči. Teď mám jeho pozornost.
"Co se děje?" Teď vypadá
ustaraně. Jako by měl - protože se chystám - ho právě roztrhnout.
"Jaxi, zlato?" uměle jsem
zapředla, "Nezapomněl jsi na něco?" Zvedne obočí zmateně. "Co? O
čem to mluvíš?"
Sedla jsem si na kolena a popadla jeho
ruku a umístila si ji mezi nohy. Usmívá se. Blbec si myslí, že chci šukat.
Svatá Luiso. Není to jasné? Musím to hláskovat? Formulovat? Co si o tom myslíš?
Ano, máš pravdu - budu muset použít moje slova. Stejně jako hodná holčička -
dobrý holky používají slova. Postrkuju jeho ruku dál dolů po mém stehnu.
"Jaxsone, co je tohle?" On mi
dává nejvíce zmatený pohled vůbec. "Lex, zlato to je v pořádku, všechno bude
v pořádku. Víš, kde jsi zlato?"
"Co?"
"To je v pořádku zlato. Všichni věci
zapomínáme. Já jsem osobně nikdy nezapomněl na část těla, ale hej to bude v
pořádku. Jsi jen unavená."
Co?
Vím, že právě umíráš "co?" já
taky. Jen vydrž. Způsob, jak věci jdou - dostaneš spoustu šancí. Kloužu jeho
rukou zpátky po mém stehně, a položím jí přímo na mou prosáklou vagínu.
"Jaxi zlato, neztratila jsem rozum.
Já vím, kde jsem, a znám jména všech svých částí. Ta věc Jaxi, zlato. Ta věc
je… že jsem mokrá. Prosáklá - stékající po nohách - mokrá. Namočil jsi mě zlato
- ale není to mokrý."
Slunce se zvedlo - je tam světlo - je tam
pochopení - konečně.
"Do prdele, Lex. Je mi to líto. Jen
jsem se nechal unést. Je mi to moc líto. Nemusíš mít strach, jsem v pohodě… Mám
na mysli, že jsem čistý."
Proč to chlapi říkají vždy až po tom co si
zašukali? Trápí to tebe stejně tak jako mě? Sjedu z něj.
"Vím, že jsi. Ale mluvili jsme o
tomto Jaxi." Vyskočím z postele, popadnu moje spodní prádlo z podlahy,
navlíknu si ho, pak jdu do jeho skříně a popadnu jeho tričko a natáhnu si ho.
Jdu zpátky k posteli a sednu si vedle něj.
"Není to moc pravděpodobné, ale kdyby
náhodou myslím si, že potřebujeme sehnat "pilulku ráno po."
"Dobře," říká, zatímco si
natahuje džíny. "Zavolám svému doktorovi, ale budeš je muset jet
vyzvednout. Nebo bych mohla jít já," řekla jsem a zvedla jsem nadějně
obočí. Jde směrem ke koupelně. Sleduju a tiše prosím k němu, aby mi poskytnul
vydat kartu z vězení.
"To se nestane kotě. Nemůžeš odejít z
panství."
Sakra. Nedostala jsem ani propustku
"jít."
"Dobře," Zakňučela jsem -
našpulila jsem pusu
"Jdu se osprchovat do mého pokoje.
Sejdeme se tam za patnáct." On mě políbí na špičku mého nosu. Teď není to
sladké? Velmi. Že ano? Vracím mu gesto. Jo, já jsem stejně tak sladká.
[1] .(*pozn.
Columbia University Alumni Association Thailand (CUAAT) každoročně zve k účasti
Výročního zasedání & Večeře s mluvením.)
Díky za překlad a korekturu
OdpovědětVymazat