Byl tím nejnádhernějším mužem na světě. A miloval její zadek.
Bethany potlačila bláznivě nadšené zahihňání a vzhlédla, nacházejíce ho dívat se na ni přes světlo svíčky na jídelním stole. Byli venku na jejich vlastní soukromé terase, dostatečně vysoko, aby jim to poskytlo maximální soukromí. Paříž jiskřila pod nimi v koberci světel a pohybujících se aut. Přes Zachovo rameno, oslnivě osvětlená ikonická věž vypadala takřka dost blízko, jenom se dotknout.
Ale byl to ten muž, kdo jí uchvátil.
Měl oblečené černé jeansy a indigové tričko, které dělalo úžasné věci s jeho očima. Jeho vlasy, stále lehce vlhké ze sprchy, se leskly ve slabém světle a musela sama sebe zastavit, aby se nenatáhla a neuhladila zpět hustý pramen, který mu sklouzl na čelo.
Velmi rychle se naučila, že dotýkání se Zacha bylo v rozporu se schopností jasně přemýšlet. Téměř to udělala, v jedněch krátkých bílých letních šatech bez rukávů, které si zabalila, poté co mu ledabyle pohladila hruď, když jí míjel v ložnici.
Jediná věc, která ji zachránila od dalšího sexuálního maratonu poté, co ji uvěznil u sloupku postele a pokračoval v hltání jejích úst, bylo hlasité kručení jejího vyhladovělého žaludku.
Zach jim jako předkrm objednal ústřice, následovaly steak s hranolky a salát pro něj a těstoviny carbonara pro ni. Podávané Chardonnay bylo božské, ale byl to muž sedící naproti ní, který v ní nadále probouzel vnitřní elán pokaždé, když se na něj podívala.
„Na co myslíš?“ vyhrkla, poté se zarazila. V časopise jednou četla, že ptát se muže, na co myslel, bylo jako říkat si o to být zraněna. Znala ho stěží dva dny, ale už věděla, že Zachary Savage měl tu sílu zranit ji. Mnohem více než se podařilo Chrisovi zranit ji s těmi jeho hovadinami o pohlavních preferencích.
„Myslím na spoustu věcí, ale nejvíc myslím na … třicet minut.“
„Třicet minut?“
„Jop. To je vše, co bývalo mohlo zabránit, aby se tohle stalo.“ Gestikuloval mezi nimi, jeho pohled neopouštěl její tvář. „Nevěřím na náhody nebo karmu nebo nějaký takovýhle blbosti. Ale nemůžu si
pomoc, abych si nemyslel, že jsem v New Yorku byl z nějakého důvodu. Protože teď se tohle stalo, a nedovedu si představit, jaký by byl zbytek mého života bez tohohle zážitku.“
Přesně tak, uzemnil ji. V očích se jí objevily slzy a rychle zamrkala, aby je zahnala.
Polkla. Poté polkla znovu, ale knedlík v krku se odmítal hnout.
Přesto promluvila.
„Na chlapa, co nevěří na karmu, je to hodně zodpovědnosti, připustit takovou náhodu.“
„Mám pocit, že bych tě potkal v určitém okamžiku znovu. Dříve nebo později.“
„Jak jsi na to přišel?“
Pokrčil rameny. „Pracuješ na organizování událostí. Mám několik společností, které využívají New Yorské organizátory.“
„To je pořád nejistý.“
„Takže si myslíš, že to byl osud?“
Co se mezi nimi stalo, co se dělo, bylo příliš silné, aby to bylo něco náhodného. A upřímně, k smrti ji to vyděsilo.
„Nevím, možná.“
„Cokoliv to je, jsem rád, že se to stalo teď.“
„Proč?“
„Byla bys raději, kdybychom se potkali, když mi bylo devatenáct a nemoct šukat víc než jednou týdně?“
Zasmála se. „Myslím, že ne.“ Vzala si další sousto jejího jídla a žvýkala, nanejvýš si vědoma, že na ni stále zíral. Bethany přemýšlela, jestli si někdy zvykne na Zachův nestydatě invazivní pohled, kdykoliv byli v jedné místnosti. Bylo to téměř jakoby se jí chtěl zavrtat pod kůži a dozvědět se každé její tajemství.
Divné bylo, že jedna její část mu v tom chtěla dát volnou ruku.
„Takže třicet minut a mířil bys kam přesně?“ zeptala se.
Než odpověděl, usrkl si vína.
„San Francisco. Tam sídlím. Mám dům v Palisádách. Zastavili jsme v Newarku, abychom doplnili palivo.“
„Proč San Francisco? Vyrostl jsi tam?“
„Ne.“ Sklopil oční víčka, zakrývaje výraz v jeho očích. Když je opět zvedl, jeho výraz byl pečlivě neutrální. „Vyrostl jsem v Luisianě.“
Jeho hlas ji varoval, aby dále nesondovala. Navzdory horlivé zvědavosti, která ji přepadla, vyslyšela ten hlas. Byl nějaký důvod, že si Zachary Savage tak fanaticky střežil své soukromí. Fantastický sex jí nedával právo vědět každé jeho tajemství a naopak. Ačkoliv byla jedna věc, na kterou byla zvědavá.
„Proč indigová?“ zeptala se. „Je to tvoje oblíbená barva nebo tak něco?“
Pozvedl jeden koutek úst v úsměvu, který byl neskutečně sexy. Její vnitřnosti se sevřely pevněji.
„Částečně. Indigo je moje prostřední jméno.“
Poklesla jí čelist. „I ne. Tvoje jméno je Zachary Indigo Savage? Byli tví rodiče hippies nebo tak něco?“
Úsměv zmizel. „Jo … tak něco. Můžeme změnit téma?“ Temné šedé oči ji propichovaly, jedno obočí pozvednuté způsobem, který říkal, že otazník označený na konci věty byl jenom formalita. Vířil v ní proud hněvu.
„Můžeme, ale musíš to vědět předem. Nemám ráda tajemství. Můj bývalý přede mnou skrýval obrovské tajemství a přiměl mě věřit, že jsme v pohodě, když jsme nebyli – “
„Řekl jsem ti, že byl hlupák.“
„Ať je to jak chce, byla bych raději, aby mi u nohou neskončila další šokující zpráva, až to budu nejméně očekávat. Pokud nechceš, abych tě poznala lépe, tak fajn. Chtěla bych věřit, že moje instinkty jsou dost bystré a že nespím se sekyrkovým vrahem nebo sadistou kopajícím do štěňat. Ale chci nějaké ujištění, že to co právě teď děláme, nebude mít žádný dopad na mou budoucnost.“
„Můžu tě ujistit, že jsem nikdy v životě nekopl štěně a nevlastním sekyru, v každém případě žádnou, kterou bych osobně používal. Pokud jde o ostatní, to ti nemůže zaručit nikdo, Broskvičko. Ale já ti můžu dát určitě ujištění.“
„A to jaké?“ naléhala.
„Jako exklusivitu. A vědomí, že nic z mé minulosti tě přímo neovlivní žádným škodlivým způsobem.“
„A nepřímo?“
Pokrčil rameny. „Pokusím se udržet můj soukromý život soukromým, ale ne vždy uspěju. Ne s moderními technologiemi, tak rozšířenými, jak jsou. Média by mohla zjistit, že jsi se mnou ve spojení. Vadilo by ti to?“
„To záleží. Chceš, abych zůstala tvým malým hříšným tajemstvím?“
Znovu se napil a slízl si kapičku vína ze rtů způsobem, který ji přiměl chtít skočit přes stůl a zhltnout každý kousek jeho rtů, potom pokračovat stejně tak dobře na zbytku jeho těla dokud nebude cítit stejnou potřebu, jakou cítila ona.
„Broskvičko, chci tě tak hříšně, jak jen tě můžu dostat, promočenou vlhkostí a často.“
Její tvář zčervenala. „Tak jsem to nemyslela a ty to víš.“
Pokrčil rameny. „Bulvár vymýšlí příběhy, někdy to může být bolestné. Stal jsem se vůči tomu v určité míře imunní, ale ty potřebuješ být připravená.“
„Na co přesně potřebuji být připravená?“
„Můžou to zkoušet a dostat se do tvé minulosti, zjistit kdo jsi a použít to, aby určili tvé postavení v mém životě.“
„Takže když zjistí, že jsem jenom obyčejná dívka, která vyrostla na venkově ve státě New York, mohli by usuzovat, že jsem nějaký druh zlatokopky, který do tebe zkouší zaklestit drápy?“
„Nemusí to být tak špatné. Možná usoudí, že jsem uchvácený zcela mimořádnou dívkou, z jejíhož těla se mi motá hlava a pták mi tvrdne víc než kdy jindy.“
Pohltil ji žár, ale úzkost řítící se skrze ni nezmizela. „Ale s největší pravděpodobností to bude bývalý.“
Vážně přikývl, pohled jeho zúžených očí směřující do její tváře.
„Můžeš to zvládnout?“
Olízla si rty a pokrčila nad tím rameny.
„Možná to nebude potřeba. Jenom jsem souhlasila, jet s tebou do Marakéše, pokud to potom ukončíme –“
„Neukončíme,“ vložil se do toho klidně, když jí doplnil víno.
Její srdce udělalo tu hloupou věc, poskočilo ji v hrudi a zanechalo ji bez dechu.
„Proč jsi si tak jistý?“
„Broskvičko, ztrácíš čas sledováním špatné linie argumentů. Nebude po ničem po Marakéši. Ani zdaleka ne. To ti můžu slíbit. Můžu ti tam také zaručit soukromí. Je to o tom, co se stane, až se dostaneme zpátky do Států, s tím si musíš dělat starosti.“
Hrála si s posledním soustem těstovin na talíři. „Ale ty žiješ v San Franciscu. Já žiju v New Yorku. Jak to bude fungovat?“
„Můžu pracovat odkudkoliv na světě. Plus mám velmi prostorné soukromé letadlo, několik aut a dostatečně funkční mobilní telefon. Vyřešíme to.“
Její starosti se nezmírnily. Pomalu položila vidličku. „Zachu … Tohle je moc rychlé. Nevím jestli … “
Vstal a šel kolem k místu, kde seděla. Podřepl na paty, popadl ji za boky a otočil židli tak, aby byla čelem k němu.
„Udělej mi laskavost. Zavři oči a představ si svůj život za týden od teďka. Potom si ho představ měsíc od teďka,“ instruoval ji zlehka, ale dost zatvrzele, aby věděla, že byl vážný. Její srdce udělalo další z těch hloupých kotrmelců.
„Chceš mě tam?“
Shledala, že přikyvuje ještě předtím, než domluvil. „Ano, chci.“
Políbil ji na ústa, pokračoval v nátlaku, dokud je pro něj neotevřela. Špičkou jazyka se dotkl jejího, kmitali v erotickém průzkumu, než si probojoval cestu hlouběji.
S jejím potřebným zasténáním se odtáhl.
„Tak to je všechno, na čem záleží.“ Jednou rukou jí přejel přes bok a otřel se jí o rozkrok. Byl to ten nejlehčí dotek, ale její puls přesto vystřelil. „Tohle je všechno, na čem záleží.“
„Skvělý sex je všechno, na čem záleží?“ prořízl jí střípek bolesti.
„Skvělý sex je vynikající začátek. To byl důvod, proč ses připojila k výletu klubu Indigo, není to tak?“
„Já … ne opravdu. Chtěla jsem vidět, o čem všem ten zážitek je.“
„Takže ses nepoohlížela po nikom, s kým se dát dohromady?“ vrčel ta slovy, jakoby mu trpkla na ústech.
„Já nevím. Možná …“
„Bez ohledu na okolnosti, našli jsme se. Jediný rozdíl tady je, že máš zážitek se mnou, namísto nějakého jiného chlápka, jehož tvář se snažím nepředstavovat si. A neskončím, jakmile mé letadlo přistane zpět v Newarku. Mimo jiné, slíbil jsem ti Bora Bora, pamatuješ?“
Pomalu přikývla. Ačkoliv se cítila trochu uklidněná, nemohla setřást pocit jako na horské dráze, který se přes ni vlnil. Ale potom ji znovu políbil. Účinek úst Zacharyho Savage na jejích byl lekcí v tom, jak zničující může chemie být.
Zničil ji jen jediným dotykem jeho rtů na jejích. Když o několik minut později zvedl hlavu, byla na kraji židle, přidržující se jeho ramen. Jeho tělo k ní bylo pevně zaklíněné, nohy měla stočené kolem jeho boků.
Oba se podívali dolů. Její šaty vyjely nahoru odhalujíce její nahá stehna a jeho viditelná tvrdá erekce byla přitisknutá proti jejím vlhkým kalhotkám. Zahoupal boky a to tření jí zelektrizovalo naběhlý klitoris.
„Bože!“
Zasmál se. „Myslím, že můj názor znáš, že?“
Vytahujíce se z jejích rukou a nohou jí upravil oblečení, vrátil se na své místo, doplnil její takřka prázdnou sklenku a zvedl jeho.
„Řekni mi něco o tvé práci. Máš ráda, co děláš?“
Dobře. Předpokládalo se, že povede souvislou konverzaci, zatímco se vznášela na pokraji dalšího orgasmu?
Projela si zoufale prsty skrz vlasy. „Já … ehm … myslím, že jo. Mám vzdělání v pohostinství a organizování událostí se zdálo perfektní volbou, když jsem absolvovala.“
„Proč perfektní volbou?“ zeptal se.
„Moje babička vlastnila B&B (*) v Conecticutu, když jsem byla malá. Trávila jsem tam léta, když jsem byla dítě a milovala jsem vymýšlet hry a aktivity pro rodiny, které tam přišly. Vypadalo to jako přirozená volba, když došlo na kariéru.“
*druh ubytovacího zařízení, poskytující nocleh a snídani – bed and breakfast
„Je Neon tvoje první práce?“
Překvapeně vzhlédla. „Jak víš, kde pracuji?“
„Vyplnila jsi to ve svých osobních dokumentech, kdy jsi žádala o členství v Indigu.“
„Ah. Ano, přidala jsem se jako junior organizátor před třemi lety a byla jsem povýšena na společníka minulý rok, předtím než …“
„Před čím?“
Chvíli přemýšlela a pokrčila rameny. Nebylo nic špatného nechat ho vědět, že o něm věděla předtím, než se připojila k výletu.
„Moji šéfové chtěli do tvého podniku. Požádali mě, abych tě prověřila. Zjistila, jestli se některé z tvých obchodních zájmů neshoduje s našimi. Ale společnosti, které vlastníš, jsou mega liga. Když jsem podala zpětný report, že nemůžu najít způsob, jak se tam dostat, mé vyhlídky v Neonu byly chvíli zmařené.“
„Ach, takže naše shledání nebylo konec konců osudové?“ Zněl slabě zklamaný a pohled, který jí dal, byl mírně vypočítavý.
„Cože, ty myslíš …? Neměla jsem ponětí, že budeš v Newarku! A moje přítomnost na výletu klubu Indigo neměla nic společného s prací. Mimochodem, vzhledem k tomu, že jsi měl přes pět tisíc žadatelů, ze kterých vybrat, byl by to obrovský hazard dělat si naději, že budu vybrána.“
„Ale bylas vybrána.“
„Byl bys radši, kdybys mě nepotkal?“
„Myslím, že v tomhle jsme si ujasnili mé pocity. Ale zajímalo by mě, co bys dělala, kdyby ta příležitost vznikla …?“ naléhal.
Položila sklenku. „Zachu, udělala jsem si pravidlo nikdy nespat s klientem, potenciálním nebo jiným.“
„Nastalo někdy tohle pokušení?“
„Sedmdesát pět procent událostí, které organizuji, jsou společenské události – párty, gala večery, víkendové stmelující výlety. Alkoholem posilněné testosterony mají tendenci vést k flirtování.“
Jeho ruka se sevřela okolo sklenice, stočil pohled a opřel se jím do ní.
„Zašlo to někdy dál než na flirtování?“ zeptal se sametovým hlasem.
„Jen jednou. Naštěstí mé reflexy „kolenem do rozkroku“ byly ostré jako břitva. V době, kdy vystřízlivěl, na ten incident zapomněl.“
Trochu se uvolnil. „Takže jsem zmařil tvé šance na povýšení?“
„Sheena, moje šéfka šla tvrdě za tím získat tvůj podnik brzy poté, co klub Indigo odstartoval. Na chvíli umírala touhou rozšířit firmu. Předložili jsme návrh, ale bylo to slabý, protože jsme neměli dostatek informací.“
„Většina mých společností je uvedena na burze.“
„Ano, ale ona chtěla něco extra.“
Přikývl. „No dobře, v téhle situaci bych to udělal stejně.“
„Jo, takže jsem navštívila tvé New Yorské kanceláře a mluvila s jednou z tiskových mluvčí o klubu Indigo. Neodhalila nic navíc, než co už bylo veřejně známé.“
Nesmlouvavě se usmál.
„Ale řekla mi o extra hostech, kteří smí do tvého letadla. Řekla jsem o tom Keely –“
„Tvoje sexistická kamarádka,“ dodal suše.
Bethany se zasmála. „Jop. Dotlačila mě k tomu se přihlásit, zbytek už je historie.“
Zavrtěl hlavou. „Ne historie. Jsme teprve na začátku, bejby.“ Vstal ze židle, odložil sklenku s ležérní grácií. Vnitřnosti se jí sevřely beznadějným chtíčem. Chytil ji a přitiskl si ji blíže k tělu. Zcela nepřekvapená zjistila, že jeho erekce neodezněla. Jednou rukou jí sevřel vlasy, odhalujíce její čelist a krk jeho jemným polibkům, zatímco druhou ji sevřel v pase.
„Jaké je Keelyino příjmení?“
„Proč?“ zeptala se poté, co popadla dech.
„Protože jí hodně dlužím za to, že tě přivedla do mého života.“
Jeho jazyk jí obkroužil rty. To mělo okamžitý a průkazný účinek na rozmělnění jejích vnitřností a zvlhnutí jejího pohlaví.
„I když máš podezření, že jsem měla postranní úmysly, právě teď?“
Nepatrně se odtáhl a shlížel na ni dolů.
„Neomlouvám se za kontrolu mé pozice ve tvém životě, Bethany. V mém postavení jsem se musel naučit klást otázky ze všech úhlů. Mimo to, nevěřím tak snadno.“
„Já vím. Vzpomínám si na velmi důkladnou prohlídku ve tvé kanceláři.“
Pozvedl koutek úst, ale jeho tvář zůstala vážná. „Jenom čas ukáže naše záměry. Doufám, že jsi s tím v pohodě?“
Zaváhala. Co řekl, dávalo smysl, ačkoliv ta její iracionální část chtěla jeho důvěru v ní jako v přímou a bezvýhradnou. V hloubi duše věděla, že ona mu na nějaké úrovni věřila, alespoň tak, že učinila to rozhodnutí, vzdala se výletu klubu Indigo a jela s ním do Paříže.
Ale tak, Chrisovi věřila bezvýhradně. Dokud jí nehodil do klína tu jeho šokující zprávu.
Opatrnost byla dobrá. Opatrnost byla nezbytná.
„Ano, jsem s tím v pohodě.“
Vydechl a přes tvář mu přešel výraz úlevy, předtím než sklouzl oběma rukama na její zadek a pevně ho sevřel.
Když se v reakci otřásla, zasténal, přitlačil si ji blíže a zvedl ji.
„Dej si nohy kolem mě, bejby.“
Vyhověla mu, přenesla její vlhký střed do úrovně jeho skálopevné erekce. Začal couvat zpět do apartmá. Být tak blízko jeho teplému, nádhernému tělu přimělo její touhu plát ještě žhavěji.
Neschopna čekat déle, chytila jeho tvář do dlaní a políbila ho na ústa žhavým, potřebným polibkem.
Klopýtl a slyšela, jak pleskl rukou o sklo dveří, aby neupadl. Se vzdouvající se hrudí, prohloubil polibek, jeho jazyk klouzal proti jejímu v erotickém příslibu, co by jí jeho pták udělal ve velmi blízké budoucnosti.
Potřebujíce ho více, než kdy co ve svém životě potřebovala, zhoupla boky proti jeho tuhé délce.
„Do prdele. Nemůžu jasně uvažovat, když tohle děláš.“
„Dobře. Nechci, abys jasně uvažoval. Je to jenom fér, protože já taky nemůžu jasně uvažovat.“
Třela prsa o jeho hruď a byla odměněna další jadrnou kletbou.
„Počkej, Broskvičko. Prosím, jenom další minutku.“
Zakňučela a on jí sevřel zadek. Slyšela otevření dveří a vklopýtali do obývacího pokoje. Očekávala, že ji povalí na pohovku, jako to udělal dříve, překvapením sebou trhla, když pokračoval v chůzi.
„Nemám tady žádné kondomy.“
Obdařila ho dalším žalostným zaskuhráním. Bude to trvat minimálně několik minut, dostat se do jeho apartmá. I dvě minuty byly příliš dlouho.
„Chci tě teď, Zachu! Prosím … to bolí.“
„Já vím, zlatíčko. Zlepším to během minuty. Slibuji. Jenom vydrž.“
Zatnula mu prsty do ramen, když natáhl svůj krok. Ještě předtím, než úplně vstoupil do ložnice, jí strhl kalhotky. Její šaty následovaly, jakmile ji postavil dolů. Klouzal po ní žhavým pohledem a rukama přešel k pásku a zatáhl za něj.
Jakmile byl nahý, popadl ji a hodil ji na postel. Než se mohla nadechnout, vklouzl dvěma prsty do její žhavé vlhkosti, způsobujíce, že se její už tak zvýšené smysly začaly vymykat kontrole.
„Poslední hodinu jsem umíral touhou šukat tuhle malou těsnou kundičku,“ šeptal těsně předtím, než sevřel svá ústa přes její tvrdou bradavku.
Zvrátila hlavu dozadu a rozevřela více stehna.
„Tak na co čekáš?“
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za komentář! :-)