Shanghai byla horká … a vlhká … a nádherná.
Její císařské apartmá v Indigo Mandarin Shanghai – zjistila, že všechny destinace klubu Indigo byly spojeny s podniky vlastněnými Zachary Savagem – jí přimělo chtít plakat radostí, ale byla to myšlenka být provázena po úžasném čínském městě, co přimělo Bethaninu krev hučet vzrušením.
Samozřejmě, její doprovod s tím měl také hodně co do činění.
Plných dvanáct hodin po tom zjistila, že je těžko uvěřitelné, že tak snadno souhlasila vzdát se svého životního výletu a řekla Zachovi ano. Jedna její část zůstávala pozastavena v nevíře, co zamýšlela. Zbytek cítil nutkání využít příležitosti, vzdát se té neuvěřitelné chemii, která mezi nimi vřela pokaždé, když se na ni podíval těma pronikavýma šedýma očima.
Cítila ho za sebou a otočila se od zkoumání ohromného nefritového Buddhy a starověkých řezeb na stěnách chrámu Jing´an, jejich čtvrté a poslední zastávce na prohlídce.
„Jsi připravena odejít?“ zeptal se tím tichým, chraplavým hlasem, který způsoboval, že její srce uhánělo o trochu rychleji.
Jeho ruce byly znovu zastrčené v zadní části jeho džínů, známý postoj, který rozpoznávala pokaždé, když přišel do těsné blízkosti.
Modrá košile, kterou měl na sobě s džíny, obepínala jeho širokou hruď a z otevřeného límečku, zahlédla jasnou, zlatavě hnědou pokožku, která rozechvívala celé její tělo.
„Ano.“ Její hlas se jevil napjatý a donutila se spolknout výtrysk podráždění, které se znenadání objevilo.
Z nějakého důvodu, Zachary Savage, který dělal velmi zřejmým, že se jí chce ve velmi blízké budoucnosti dostat do kalhotek, šel nyní z cesty, aby se jí nedotkl. Věděla, že to nebylo proto, že by chtěl zachovat smysl pro slušnost před jeho zaměstnanci. Po části jejich prohlídky nařídil Tracy, její osobní průvodkyni, a Philipovi, jejímu osobnímu strážci, aby jim poskytli soukromí, zatímco ji provede po nádherných Yuyuanských zahradách.
Ale i když byli sami, ačkoli zůstával blízko, byl velmi opatrný, aby se jí nedotkl. Nutkání zeptat se ho, proč, měla na špičce jazyka, ale spolkla to a zastavila svou vlastní touhu, aby přistoupila blíže a sklouzla rukama po tom vyrýsovaném, lákavém hrudníku.
„Jsi v pořádku?“
Vzhlédla a zjistila, že se na ní dívá, oči přimhouřené a zkoumá ji způsobem, který v ní vyvolal obavy, že mohl číst její myšlenky.
Rychle přikývla. „Jsem v pohodě, jen trochu vyčerpaná z té túry po celém městě.“
Boty, které vybrala k jejím džínům a bílému krajkovému topu, začínaly tvrdě tlačit a její chodidla bolela od tempa, které nasadil, když v devět hodin ráno opustili hotel. Ale její smysly byly z toho zážitku v jednom ohni.
„Měla jsi mi říct, abych zpomalil.“
„Jo, a nechat si ujít všechna ta úžasná místa, na která jsi mě dnes vzal?“
Jen se usmál, zničující úsměv, který jí vyslal horko do žaludku a vyvolal zapulsování v klitorisu.
„Jsem rád, že sis to užila.“ Ustoupil zpět a pokynul limuzíně, která stála při chodníku u schodů do chrámu.
Jeli přes Pudong District a vjeli do srdce kosmopolitní Shanghaie, s mrakodrapy a kultovními věžemi, které se tyčily k nebi.
„Děkuji, že jsi mě tady provedl,“ řekla, když je auto vezlo zpět k hotelu.
Bethany se snažila nehltat ho očima, když si hověl vedle ní na zadním sedadle. Samozřejmě, on neměl žádné takové zábrany. Kdykoliv se posunula, jeho pohled ji následoval. Sledoval ji se soustředěním predátora v džungli, a ačkoliv jeho postoj zůstával elegantní a uvolněný, přetrvávala na něm ovinutá energie, kterou její rozjitřené smysly nemohly ignorovat.
„Bylo mi potěšením,“ řekl jen. Zvedl jednu ruku a vklouzl s ní na zadní sedadlo na místo, kde se její chaotický drdol dotýkal opěrky hlavy. Snad dokonce chytil pramen mezi jeho prsty. Byla příliš ohromená tím, co jí jeho blízkost dělala, než aby to zjistila.
Rozprostřelo se mezi nimi ticho. Necítil se nakloněn ho prolomit. Ne, Zachary se chystal jenom si hovět jako predátor na slunci a dívat se na ní. A ona … ona byla stále rozčílená tou „zírat, ale nedotýkat se“ hovadinou, která se děla. Otočila hlavu, když byla vidět řeka Nanpu, ale to nezmírnilo vědomí, plazící se přes její kůži.
Otočila se k němu zpět. „Takže, kolika jazyky mluvíš, kromě mandarínštiny a angličtiny?“
„Pěti. Sedmi pokud počítáš méně spořádaná slova ve dvou dalších jazycích,“ odpověděl.
„Myslíš sprostá slova?“
Jeho ústa se stočila do jednoho z těch hříšných úsměvů. Její pohlaví se silně sevřelo a její bradavky se napnuly potřebou.
„Ne, myslím slova při šukání, Bethany. Jsem plynulý v řečtině a arménštině. Pokud se ti to líbí, můžu popsat každý tvůj pohyb, každý tvůj zvuk a jak se tvá sladká kundička cítí okolo mýho ptáka, když tě šukám. Máš ráda sprostou mluvu během sexu, Bethany?“
Oheň ji pohltil. Její ruce se sevřely v klíně, sledujíce ho se naklánět blíže, pohledem jí horečně přebíhal přes obličej.
„Proč je to důležité?“ podařilo se jí vymáčknout.
„Chci, abys mi řekla, co tě potěší, co tě vzruší. Stejně jako mám já v plánu naučit tě, jak uspokojit mě.“ Naklonil se ještě blíže, přinesl sebou tu opojně mužnou a drahou vůni jeho exklusivní vody po holení.
Její smysly se zapotácely, jako se potácely, když šla včera do soukromého hangáru.
„Chceš vědět, co mě potěší?“
Přikývl.
„Zjistit trochu víc o muži, kvůli kterému se vzdám mého výletu, by bylo hezké.“
Jeho pohled zchladl a uvolnil se zpět na sedadlo. Odvrátil od ní jeho okouzlující pohled a hleděl ven z okna.
„Víš, kdo jsem, způsobem, který se počítá.“
„Dovoluji si nesouhlasit. Znám tvé jméno a některé z podniků, ve kterých jsi zapojený. Jak mám vědět, že pod tímhle drahým oblečením nejsi ve skutečnosti sedmdesáti letý starý muž závislý na plastické chirurgii a steroidech?
Zasmál se, teplý, drsný zvuk, kterým se jí kroutily prsty u nohou.
„Plastickou chirurgii je snadné dokázat. Stejně jako obvinění se steroidy.“
Zaplavilo ji více tepla. Viděla ho včera v jeho apartmá vzrušeného. Jeho tvrdost byla pod jemným materiálem jeho pohodlných kalhot nezpochybnitelná. Ta velikost způsobila, že jí vyschlo v hrdle a její pohlaví se hladově napnulo. Tady není žádné dlouhodobé užívání steroidů.
„Ať je to jak chce, potřebuji trochu víc. Pokud to pomůže, já začnu. Je mi dvacet čtyři let, za dva týdny dvacet pět. Před dvěma roky jsem se přestěhovala do New Yorku. Předtím jsem žila ve Westchesteru s mými rodiči, a promovala jsem jako jedna ze třech nejlepších na univerzitě v Cornellu.“
Úsměv, kterým ji obdařil, byl tajemný. „Tohle všechno vím.“
Bethany cítila náraz šoku. „Víš?“
Přikývl. „Polovina těch informací byla na formuláři, který jsi vyplnila.“
„A ta druhá polovina?“
Na zlomek vteřiny sevřel rty. „Každý host klubu Indigo je důkladně prověřován předtím, než je schválen pro zážitek. Četl jsem tvé papíry, když jsi přišla.“
Její šok zmizel a přikývla. „To dává smysl. Takže o mně víš všechno -“
„Ne úplně všechno, ale mám v úmyslu to zjistit.“ Temný příslib k ní vyslal impuls poplachu i vzrušení.
„Dopřeješ mi tedy stejnou laskavost?“
Pokrčil rameny. „Mé jméno znáš. Je mi třicet jedna. Jsem heterosexuální a vlastním několik podniků po celém světě. Mám rád letadla a baseball, ale nedostanu se k tomu dívat se nebo navštívit mnoho zápasů.“ Znovu na ni upřel svůj pohled, to intenzivní nárokování svou energičností. Poté pohledem klesl, aby se jí zdržel na prsou, než se vrátil zpět k její tváři. „A právě teď nemůžu myslet na nic jiného, než na moment, kdy tě ošukám.“
Dával jí lesklý zevnějšek, načechraný kousek, který může najít každý s přístupem k internetu. Potom skryl neochotu něco prozradit řečmi o sexu. Bojovala proti touze, která se jí vlekla břichem a snažila se soustředit.
„A co rodina? Máš nějakou?“
Ledový chlad zmrazil jeho tvář a potemnil mu oči. Dívala se, ohromená jak pevně sevřel čelist a muž, který na ni před chvílí hleděl hladově, úplně zmizel.
„Žádná, o které bych chtěl mluvit.“
*****
Jak přišla definitivní odpověď, byla tak strohá a tak tupá, jak ji mohla dostat.
Stáhl ruku z opěradla sedačky, ruce na stehnech sevřel v pěsti, jak se otočil a koukal z okna. Bethany sledovala jeho profil, znovu zasažena naprostou nádherou Zacharyho Savage. Dokonce i s tváří poznamenanou ledovým zamračením, ten muž byl nepopsatelně žhavý.
Bylo jasné, že začala hovořit na citlivé téma. Chtěla by vzít tu otázku zpět, ale zkousla si jazyk.
Chtít poznat muže, se kterým má v úmyslu spát, nebyl zločin. Sakra, v téhle době, kdy vám naskakuje husí kůže na každém rohu, to byla povinnost.
Přesto, zadržela dech, když povzdechl a otočil se k ní.
„Patrně máš několik políček, které si potřebuješ odškrtnout, aby ses ujistila, že co se mezi námi bude dít, je v pořádku. Věř mi, Bethany, nemůže to být víc správně. Byla bys více klidná, když ti řeknu, že jsem nikdy nic takového předtím neudělal?“
„Myslíš vyzvednout ženu z jednoho z tvých letadel a plánovat s ní spát?“
Jeden koutek jeho úst se pozvedl, ale jeho tvář zůstávala smrtelně vážná. „Neletěl jsem letem klubu Indigo od jeho prvního letu před šesti lety. A rozhodně jsem nikdy nejednal tak impulzivně, abych se tam dostal.“
Znovu zažila záblesk šoku, potom si vzpomněla na jeho instrukce na letišti. „Tvoje posádka byla překvapená, že jsi změnil plány,“ zašeptala.
„To proto, že jsem zastavil v Newarku jen proto, aby letadlo doplnilo palivo. Bylo to skoro hotové, když jsi přišla. Další půl hodina a býval bych byl pryč.“
Nechal tenhle poslední kousek informace doznít, nechal je oba vstřebat tu šťastnou náhodu jejich setkání. Když se jeho oči znovu střetly s jejími, chlad byl pryč. Touha byla zpět plnou silou, bušící do ní, vytrvalá a neústupná.
A přesto, zatraceně, ani se nepohnul, aby se jí dotkl. Nebo se přiblížil.
Bylo to téměř jakoby Zachary Savage zamýšlel svádět ji samotnými svými slovy.
A jak úspěšnou práci odváděl. Bethany se posunula, jak cítila, že jí zvlhly kalhotky z hladového pohledu jeho očí. Chvění mezi jejíma nohama se přesunulo do stavu plného pulsování a její prsa byla tak těžká a překypující, že je chtěla vzít do dlaní a sevřít je, aby ulevila jejich bolesti.
„Takže vidíš, všechno ostatní je nadbytečné. Co je důležité je ty a já a naše touha prozkoumat, co je mezi námi.“
Byla ušetřena odpovědi, když se auto posunulo k zastávce před vytříbeným sloupovým vchodem Zacharyho hotelu. Když portýr viděl, kdo byl v autě, vyskočil do pozoru a spěchal otevřít dveře.
V době kdy vystoupil na chodník vedle ní, převzal na sebe ležérně odměřenou osobnost, kterou zobrazoval ve společnosti po celý den. Odpověděl na několik pozdravů, když jí vedl přes foyer, s mramorovou podlahou a designem, nad kterým jí poklesla ústa, k řadě soukromých výtahů, které obsluhovaly její a jeho apartmá.
Hotel byl vyzdobený stejně jako zbytek Zachových podniků, které viděla online a i ty které doposud viděla osobně. Prvky vytříbeného vkusu s nejnutnějším nádechem indigové, která oznamovala svůj převládající osobní kontakt.
Vstoupili do výtahu a vzápětí se k ní otočil.
„Nezapomeň, že na letiště odjíždíme za čtyři hodiny,“ řekl, když se dveře výtahu zavřely, izolováni v intimním prostoru, zatímco uháněli do osmnáctého parta.
Právě bylo šest. Dala na Tracynu radu a aklimatizovala se na to šílené časové pásmo, ve kterém přistáli.
Zacharyho soukromý letoun je vyzvedne v Paříži, ale z Shanghaie letí komerčním letem.
„To mi dává dost času na masáž před večeří.“
V rychlém nádechu nasál vzduch, poté zastrčil ruce do kapes. Letmý pohled ji ukázal, že jeho oči ztmavly do břidlicového odstínu. Nevěděla, jestli ho myšlenka na ni dopřávající si masáž vzrušila nebo popudila, protože jeho tvář zůstávala tak neutrální, jako byla od té doby, co vystoupili z limuzíny.
„Indigo restaurace podává ty nejlepší humry v Shanghaii, rezervuji stůl na osmou.“
„Skvělé. Friday´s Child vystupují v klubu hned vedle v devět, takže to bude perfektní.“ Jax jí poslal další zprávu, když se jí nepodařilo zúčastnit se jejich zkoušky v letadle. Odmítnout dvakrát by bylo hrubé.
Opět viděla Zacharyho rty našpulit se a tentokrát věděla, že to bylo popuzením.
Škoda. Neměl právo vylévat si city, nepatrně nebo jakkoliv jinak, když se ještě ani nedostali do první fáze. Nebo když se zdál odhodlaný udržet si odstup.
Posledních několik měsíců ji naučilo, že vážně chybila ve čtení mužů, ale i přes to, Zachary Savage dal jasně najevo – názorně najevo – co má v úmyslu, aby se mezi nimi stalo. Jeho slova jí zanechala tak rozžhavenou, že byla milisekundu od toho, aby se na něj vrhla.
Až na to, že se zdálo, že on nespěchá, aby ji následoval. Chris z ní udělal úplného hlupáka a zanechal v ní jizvy, kterých se bála, že se nikdy nezahojí. Poslední věc, kterou potřebovala, byly smíšené signály od dalšího muže.
„Zajistím, aby se tvá recepční ujistila, že jsou tvé tašky zabalené a připravené, až skončí koncert.“
Že povolil tak rychle, ji poněkud uklidnilo. Ale ne natolik, aby ji to zastavilo a rázně řekla, „Není potřeba. Už je to vyřízené.“
Pozvedl obočí.
„Tracy vypadala ztracená, když jsem jí ráno řekla, že ji nebudu potřebovat a že brzy odjedu. Nabídla se mi zabalit a já souhlasila.“ Půvabná brunetka, která jí byla přidělena, se jí zeptala, jestli udělala něco špatně. Bethanino rychlé ujištění ji uklidnilo. Nechat ji postarat se o její zavazadla, která sotva vybalila, tu mladou ženu potěšilo.
Dveře se otevřely a oni vystoupili. V tomto poschodí byla pouze dvě apartmá. Vyndala z kabelky vstupní kartu a zastavila před dveřmi vpravo.
Odložila tašku na jemný, krémový odkládací stolek a otočila se, nacházejíce Zacha opírajícího se o zárubně. Jeho pohled projel místnost a pak se vrátil k ní.
„Takže, uvidíme se tak za hodinu?“
Přikývl, ale nepohnul se, aby odešel. Z výrazu v jeho očích jí vyschlo v krku.
„Máš něco na srdci?“ řekla a všimla si, jak chraplavý byl její hlas.
„Tohle je naposledy, co dostaneš masáž od kohokoliv jiného, než ode mě, Bethany.“
Majetnické pulzování v jeho hlase způsobilo, že se jí sevřelo břicho. „Už dost s těmi značně nabitými slovy, Zachu. Na muže, který mě nepřetržitě propichuje svýma očima, mě fakt, že ses mě ještě ani nepokusil políbit, udivuje, jestli to nejsou jenom řeči.“
Trhl sebou a napřímil se tak rychle, že se jí zadrhl dech. Postoupil vpřed, poté se zastavil, pěsti sevřené na stehnech. Její smysly na něj křičely potřebou uzavřít ten prostor mezi nimi. Ale on jen sevřel jeho nádherné rty a vjel rukou do jeho hustých černých vlasů.
Skutečnost, že se nechystal přiblížit, dělal tu šílenou potřebu cítit jeho ústa na jejích ještě silnější. Dívala se, jak se přiměl vrátit kontrolu zpět do svého těla.
„Potkali jsme se před třiceti osmi hodinami a čtyřiceti šesti minutami, Bethany Greenová. A zamýšlím vydolovat z těchhle tvých plných rtů polibek každou minutu toho času – ale až bude ten správný čas.
Budu tě líbat až budeš prosit o smilování. Potom tě políbím jinde, přímo mezi tvýma nohama. Mám v úmyslu vychutnávat si tě hodiny, dokud nebudeš prosit o mýho ptáka. A pak tě budu šukat, dokud neomdlíš z toho, jak budeš křičet mý jméno. A pokud si myslíš, že tohle jsou jenom slova, nemám v úmyslu otřásat tvým zasraným názorem, potom je mi tě ale líto. Protože realita rozmetá tvojí mizernou představu.“
Její ústa byla stále pootevřená poté, co se otočil na patě a odešel. Byl to až zvuk, když se zabouchly jeho dveře přes halu, co ji probudilo z omámení.
Napůl omámená, zírala přes místnost, nesoustředěná a vratká. Doklopýtala k vytříbené pohovce a zhroutila se na ni.
Bezesporu, Zachary Savage to se slovy uměl. A ona zjišťovala, že tyhle slova vyvolávaly v jejím těle odezvu jedinečným a opojným způsobem. Shlédla dolů a zděsila se, když viděla její ztvrdlé bradavky, bolestivé a jasně viditelné přes její top.
„Bože!“ Znechucená sama sebou, vyskočila a zamířila do ložnice.
Do doby, než se o patnáct minut později objevila milá masérka středního věku, přesvědčovala sama sebe od běsnící, sexem zkažené cizinky, kterou se stala, aby byla opět normální, sexuálně deprimovanou ženou, jak byla zvyklá.
Myslel to vážně, když řekl, že ho kapela nezajímá. Ve skutečnosti se Zach zdál rozhozený až na hranici podrážděnosti a to bylo stěží třicet minut soukromého koncertu Friday´s Child.
„Nemáš rád rockové kapely, je to tak?“ musela se naklonit blíž, aby byla slyšet přes chraplavé číslo hlavního zpěváka, dost blízko, aby cítila žár Zachovi pokožky těsně nad límečkem jeho košile a štiplavou vůni jeho vody po holení.
V polokuřáckém klubu mohla vidět ženy a nějaké muže, jak na něj opakovaně vrhaly zkoumavé pohledy. Nikdy jim pohled neoplatil nebo neprojevil zájem. Jeho pozornost byla zaměřena výhradně, přímo na ni, způsobem, že se cítila, jakoby byla trvale zapojena do elektrického zdroje pouhým jeho pohledem.
Potřásl hlavou a pramen jeho vlasů jí pošimral po tváři. Projelo jí zachvění.
„Rockové kapely jsou v pohodě.“
„Ale?“ sondovala, chtějíce, aby jí hodil alespoň kostičku. Přestože řekl, že nepotřebují žádné zbytečné výmysly v celé té -poznat se navzájem- věci, chtěla vědět něco o záhadě, kterou Zachary Savage byl.
Vydal zvuk, který zněl z poloviny jako povzdech a z poloviny jako zafunění.
„Někdo, koho jsem kdysi znal, miloval jejich hudbu. Slyšet je, přináší zpět vzpomínky.“
Byla tak šokována, že jí poskytl něco osobního, že nechtěla uznat, co znamenalo to, co jí právě řekl. A cítila, že v ní narůstala další otázka ještě předtím, než to mohla zastavit.
„Někdo. Máš zájem to rozvést?“
Jeho pohled potemněl. „Nijak zvlášť.“
A opět, strohý a otupělý. Nemusel jí ta slova říkat, aby věděla, že se potřebovala stáhnout.
Tentokrát dbala na radu. Odvrátila pohled od jeho mocného pohledu a hleděla k pódiu, kde píseň spěla k závěru.
Jax předvedl propracovanou sérii bubnových riffů (*), které končily v ohlušujícím crescendu, způsobující, že místnost zdivočela.
* Riff je v rockové hudbě krátká melodie, motiv nebo jedna fráze, obvykle část delšího sóla, často v úvodu písně a během písně se opakující. Riffy jsou divácky nejpoutavějšími částmi rockových písní.
Jak přijímali nadšený potlesk, podíval se na ni, namířil na ní paličkou od bubnů a mrkl.
Zčervenala, usmála se a zamávala mu.
„Dáváš mu špatné signály. Přestaň,“ řekl Zach, jeho hlas se držel v napětí, které začínala rozpoznávat.
„Prosím?“
„Nenech ho, aby si myslel, že jsi dostupná, protože nejsi. A než začneš něco namítat, přemýšlej na moment o tom, že je to marné. Strávila bys raději své poslední hodiny v Shanghai hádáním se se mnou nebo si užila kapelu.
„Vynikám ve více věcech najednou. Zvládnu obojí.“
„Místo hádání mi můžeš říct, co je s tvými chodidly,“ řekl.
„Mými chodidly?“
„Třeš si je o nohu od stolu posledních deset minut.“
„Bolí víc, než jsem myslela, že budou bolet. Masérka se ptala, jestli je chci promnout, ale odmítla jsem, protože jsem se nechtěla opozdit na večeři.“
Byla nedočkavá se na něj opět podívat. Zdálo se, že o tom ví. Úsměv, kterým ji obdařil způsobil, že jí husí kůže rozechvěla tělo. Sklopil víčka a zdálo se, že po několik vteřin diskutuje sám se sebou. Potom jeho teplá dlaň sklouzla pod její lýtko a zvedla její nohu do jeho klína.
Začal pod jejím kolenem. Teplé, příjemné ruce mnuly její napjaté svaly v jisté masáži, která jí vysála vzduch z plic a způsobila, že jí krev tvrdě bušila v uších. S očima upřenýma na její tváři, používal jemný tlak směrem dolů po její noze, dokud nedosáhl na to předpokládané místo uprostřed jejího chodidla.
Bethany si nemohla pomoct a z hrdla ji vyšlo zasténání. Slyšel to. Jeho šedé oči potemněly do takřka černé a jeho nozdry se rozšířily. Opět přitiskl palec přes hladký sval, dost na to, aby způsobil potěšení a bolest. Její pohlaví silně pulzovalo.
„Líbí se ti to?“
Byla příliš daleko na to, aby myslela na dvojsmyslnost.
„Ano.“
Nad její jednoduchou odpovědí se pousmál. Byl to samolibý úsměv, plný živelné spokojenosti. Dala tomu muži, co chtěl. Zasáhl ji pocit nečekané radosti.
„Vidíš, jak to bylo jednoduché?“ Zvýšil tlak, potvrzujíce, že to není poprvé, co dává masáž nohou. Projelo jí ostré bodnutí. Ohromená si uvědomila, že žárlí.
„Nech si tu škodolibou radost, Savagi,“ odsekla, snažíce se rozptýlit své pocity. „Už je to pryč. Dáváš dobrou masáž nohou. To je toho.“
Jeho úsměv byl smrtelně erotický. „Dávám dobré všechno.“
„A teď se jen chvástáš.“
Zíral na ní dlouhou chvíli, potom se rozhlédl kolem, krátký pohled roztěkané netrpělivosti doprovázel tento pohyb. „Musíme tady zůstat?“ zeptal se.
„Na to odpovím, až se podíváš taky na mojí druhou nohu.“
Udělal to, tak účinně, že steny, které přísahala znovu nevydat, z ní vyskočily, než se mohla zastavit.
Jeho úchop na vteřinu zesílil. „Bože, nemůžu se dočkat, až tě uslyším takhle sténat, když budu až po koule hluboko uvnitř tebe.“
Trhla chodidlem nad tou představou, která jí vyvstala v mysli. Přitáhl si její chodidlo blíže, hlouběji do jeho rozkroku. Když si uvědomila, na čem spočívá plocha jejího chodidla, zalapala po dechu.
Byl velký a překypující a pevný jako ocel. Než mohla tu myšlenku zavrhnout, její chodidlo se proti němu protáhlo.
Jeho zasténání bylo tiché a výrazné, zvuk, který se otřel o její nervy a udeřil přímo mezi jejíma nohama. Na vteřinu stiskl její chodidlo proti němu, potom ho neochotně přemístil. Opatrně položil její chodidlo a nasadil její boty zpět.
„Ne, že bych neocenil práci nohou, Broskvičko, ale když mě poprvé uděláš, chci být plně usazený uvnitř tvé sladké kundičky, s tvými výkřiky zvonícími v mých uších.“
Její mozek se smažil, ale ještě pořád zvládla vybreptnout, „Ehmm … Broskvičko?“
Jeho úšklebek byl široký a svůdný a tak krásný, že ji bolelo na prsou, jen ho viděla.
„To ten tvůj zadek mě přiměl myslet na pevné, šťavnaté broskve. Nemůžu se dočkat, až se poprvé zakousnu.“
Stále to ještě vstřebávala, když se upravil, zajel si trochu roztřesenou rukou přes vlasy a postavil se.
Díval se na ní dolů, jednu ruku napřaženou.
Kapela byla uprostřed písně o žhavé, smyslné noci, když umístila svou ruku do jeho a opustila klub.
Tracy na ni čekala, obě brašny Louis Vuitton, které Keely naléhala, aby si vzala, hezky uspořádané na portýrském vozítku, když mířila do apartmá.
Pohled drobné brunetky přelétal mezi Zachem a jí, Bethany zachytila rychle skrytý výraz závisti, když její oči sledovaly Zacha ke dveřím jeho apartmá.
Otočila se a zachytila Bethanin pohled, potom se rychle usmála. „Bylo mi potěšením, dělat Vám hostesku, slečno Greenová,“ řekla, její tón neprozrazoval nic než čistý profesionalismus.
I přes divné pocity, které se přes ni plazily, se Bethany usmála. „Děkuji, Tracy. Omlouvám se, že nezůstávám po celou cestu.“
„To je v pořádku. Bude mi potěšením být Vaší hosteskou opět až … mám na mysli, když se k nám připojíte na jiné cestě.“
Jelikož byla nulová šance, že by se jí tohle v životě stalo znovu, Bethany se jen usmála. Její usměv se rozšířil, když se ze Zachova apartmá objevil Philip, nesoucí velká značková zavazadla.
Vyměnil si několik slov s Tracy, než zavedl Bethany do výtahu.
Když Zach vyšel, Bethany se otočila. Okamžitě ucítila to kolena podlamující nadšení z vědomí a zvýšený tep, způsobené díváním se, jak se pohybuje.
Jakoby byl na ní dokonale naladěný, prudce zvedl hlavu a jeho oči se střetly s jejími.
Přes rty mu přejel pomalý úsměv a ona zapomněla dýchat.
„Neuvědomila jsem si, že se o tebe Philip na téhle cestě také stará,“ řekla.
„Philip se o mě staral po deset let,“ odpověděl.
V překvapení zaváhala. „Ale já myslela, že je můj osobní strážce.“
„Možná jsem udělal pár upravujících opatření, než jsme opustili New York.“
„Několik opa-… myslíš tím, že sis byl tak jistý, že dosáhneš tohoto cíle? Že půjdu s tebou?“
„Ne jistý. Doufal jsem. Kromě toho, Philipovi věřím. Víc než jakékoliv jiné lidské bytosti.“
Neočekávaný náhled do jeho života ji přiměl pohlédnout na něj, zadržujíce dech, jak čekala na víc.
Ale on pouze nastoupil do výtahu a stiskl tlačítko prvního patra.
Jízda limuzínou na letiště byla rozdílná od té, která je přivezla z jejich cesty do hotelu.
Obchodní svět se probudit spolu s aktivitou na druhé straně země, Zach Savage byl v plném podnikatelském módu. Naslouchátko na místě, nahodil notebook, zamumlal omluvu a poté pokračoval v jednom telefonním hovoru za druhým celou cestu na letiště. Přepínal z francouzštiny do angličtiny a němčiny s plynulostí, nad kterou se jí oči rozšiřovaly úctou. Stěží přestal, aby ukázal pas a byl zpět na telefonu.
Opouštěli VIP sekci, aby nastoupili na palubu jejich letu, když se k ní otočil s těma pronikavýma, klid beroucíma očima. „Omlouvám se za tohle, ale zkouším vyčistit můj rozvrh tak, jak je to možné, než přistaneme v Paříži. Je to OK?“
Představa, že se jí ten žhavý, lahodně sexy milionář ptá, jestli je OK obchodně jednat, rozplynula stopy podráždění, které cítila. Pomyšlení, že pro ni čistí svůj rozvrh, způsobilo, že jí zabolelo na hrudi neznámým způsobem. Sáhla do kabelky.
„To je v pořádku. Jen pokračuj. Potřebuji si vyřídit nějaké telefony.“
Ztuhl a zvedl obočí. Odpověděla.
„Moji rodiče. Slíbila jsem, že se s nimi spojím, až přistanu v Shanghai.“ Také potřebovala dát vědět Keely, že se odchyluje z jejího -jednou za život- zážitku.
Zda by jí Keely fandila nebo ne byla jiná situace. Přes všechny její -chytni život za koule- postoje, Keely uměla být extrémně uzemňující a konzervativní, v určitých situacích.
Nemusela by si myslet, že Bethany dělá chybu, když přijímá cokoliv to bylo, co ji Zachary Savage nabízel. Ale opět – nemusela by.
Což bylo, proč Bethany vycouvala a poslala její nejlepší kamarádce textovku, místo aby jí zavolala, poté co dohovořila se svými rodiči. Třebaže byli překvapení její neočekávanou změnou plánu, přijali její bezstarostné vysvětlení, proč zahodila zážitek v klubu Indigo – rozhodla se přidat se ke kamarádce do Paříže a Maroka, namísto aby dokončila cestu.
Vypla svůj telefon a následovala Zacharyho Savage do první třídy. Zaznamenala, že byli jediným osazenstvem a otočila se k němu. Jeho pohled byl pevně upřený na ni, zatímco mluvil plynulou italštinou a přerušil spojení, jen když předstoupila letuška a ukázala jim jejich sedadla. Bethany přijala s úsměvem sklenku chlazeného šampaňského a čokoládové lanýže a zkoušela nevypadat ohromeně tím luxusním okolím.
Zach přerušil hovor na tak dlouho, aby vzlétli. „Všechno šlo dobře s tvými telefonáty?“
„Moji rodiče neví o mé cestě tolik, aby se ptali, proč jsem zešílela a opouštím to. Vše co chtějí vědět je, že jsem v bezpečí.“
Přikývl. „Tvé bezpečí je zaručeno. O tom nikdy nepochybuj.“
V jeho tónu byla hloubka přesvědčení, které ji přimělo mu věřit. Vzal kousek čokolády a krmil ji jím, sledujíce její rty hladovýma, intenzivníma očima jak kousala a olizovala si rty.
S tím, co vypadalo jako monumentální úsilí, nakonec odvrátil pohled a sedl si zpět do křesla.
„Zkus to a trochu se prospi, Broskvičko. Budu potřebovat tvoji sílu v hodinách a dnech, které přijdou.“
„Další chvástání, Savagi?“
„Velmi přátelské varování od velmi hladového masožravce, který zamýšlí přestat, jenom když budeš v nebezpečí, že se staneš trvale křivonohá,“ řekl temně. Vzal její takřka prázdnou sklenku od šampaňského a postavil ji na stranu. Potom natřásl jemnou luxusní kašmírovou deku, kterou jim darovala letuška.
Než se mohla zeptat, co to dělá, stiskl tlačítko na jejím sedadle a Bethany cítila, že se sedadlo pokládá s téměř tichým zvukem.
Když byla plně položená, položil přes ni deku a zastrčil ji. Zvedl sklenku a pozvedl na ni obočí.
Zatřásla hlavou, protože nepotřebovala více alkoholu. Mezi mocí jeho slov a jemností jeho doteku, celé její tělo bzučelo.
Tento muž byl silný, mocný, ale citlivý takovým způsobem, který vzbudil hluboko v jejím srdci strach. Pokud by nebyla opatrná, mohl by ji zničit. A to vše ještě předtím, než na ni položil jediný prst.
Otočil se k ní zpět a vyslal k ní jeden z těch duši rozpouštějících úsměvů. Poté bylo naslouchátko zpět na místě a pustil se do další obchodní konverzace.
Chvíli zkoušela číst časopis, potom cítila, jak jí začínala klesat víčka. Bylo to, jak usínala, uhnízděná v luxusu tlusté kašmírové deky, když k ní ta myšlenka pronikla.
Nikdy se ho nezeptala, co myslel tím „až bude ten správný čas“.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za komentář! :-)