High - 11. kapitola

Překlad: Lucka

„Bethany, díky Bohu! Co se to kurva děje?“ křičela jí do ucha Keely v okamžiku, kdy přijala hovor.

„Proč? Co se stalo?“ Bethany kmitla očima k místu, kde vedle ní seděl Zach, prsty nebezpečně vířil nahoru po jejím stehně. I přes látku Capri kalhot, které měla na sobě, ji jeho dotek elektrizoval.

V letadle bylo několik dalších míst, ale on si vybral místo právě vedle ní. A jistěže věděl, že jeho blízkost dělala paseku s jejími schopnostmi myslet, protože nasadil ten samolibý, sexy úsměv.

„Do mýho bytu mi byla dneska ráno doručena bedna Dom Perignon (exklusivní šampaňské) a ty nejnádhernější fialový kaly.“ křičela Kelly.

„A to je špatné proč?“

„Bylo tam napsané -Díky za mojí Broskvičku- nemám ponětí odkud to přišlo a kdo to kurva Broskvička je, ale bylo to podepsaný jako Z. … takže …?“

Bethany vykulila na Zacha oči a jeho úsměv se prohloubil, když ústy naznačila –co to sakra?-. Když její pohled sliboval peklo, odpověděl jí pohybem prstů výše, dokud se neotřel o její kopeček. Chybějící kalhotky udělaly jeho dotek extra smyslným. Zatajila dech a zkousla si silně ret, aby si zabránila zasténat. Právě si ji vzal, s kondomem, v jeho luxusní ložnici v zádi letadla sotva před půl hodinou, a pořád pro něj hořela intenzivněji než kdy jindy. Ta hloubka sžíravé potřeby ji děsila, proto ta potřeba spojit se s Keely. Její nejlepší kamarádka přinesla osvěžující dávku zdravého rozumu, který cítila, že ji opouští pokaždé, když spočinula očima na Zachovi.

„Hej, jsi tam?“

„Jo, Keely, jsem tady, ale jsem v letadle, takže nevím, jak dobré spojení je – “

„Spojení je perfektní,“ přihlásil se dobrovolně Zach, dost hlasitě na to, aby to Keely slyšela.

„Dobře … může mi prosím někdo s dobrou znalostí angličtiny říct, o co tady jde?“ Dožadovala se Keely, její hlas prosycený netrpělivostí.

Zach klidně natáhl svou volnou ruku pro telefon. Bethany pozvedla obočí a sevřela rty, oplatil jí to silnějším stisknutím svých prstů mezi jejíma nohama. Rychle se vzdala svého telefonu.

Stiskl tlačítko hlasitého odposlechu a položil si telefon na koleno. „Keely, tady je Zachary Savage.“

„Ahoj.“

Zachova ústa udělala tu věc s pozvednutím jednoho koutku a její klitoris zapulsoval.

„Chtěl jsem ti projevit mou vděčnost, že jsi přiměla Bethany přihlásit se na výlet klubu Indigo a že jsi ji v neděli dopravila do Newarku. Usoudil jsem, že jsi v tom sehrála významnou roli.“

„Jop, to všechno já.“ odpověděla Keely samolibě.

„Doufá, že se ti šampaňské a květiny líbí.“

„Bedna archivního šampaňského dražšího než tisíc dolarů? Co by se mi na tom nelíbilo? Ale co je s tou Broskvičkou?“

Otočil hlavu a pohlédl na ni, stále s tím úsměvem. „Vadilo by ti, kdybych tohle neprozradil?“ Jeho oči přejely pomalu přes Bethany, až se dostaly k místu, kde spočívaly jeho prsty. Náznakem potemněly předtím, než se zvedly, aby se znovu setkaly s jejími.

Byl vzrušený. Hluboce, eroticky, hladově vzrušený jen tím, že se na ni díval.

Bethany to nemohla pochopit.

„Dobře, okej, jistě. Ale slíbíš mi jednu věc?“ požadovala její kamarádka.

„Pokusím se.“ zachraplal Zach.

„Cokoliv děláš, nepokroč kurva k tomu, abyste si navzájem říkali Hoeny Boo Boo*. Nechci si nazvracet do Dom Perignon.“

*přezdívka aktérky z dětské soutěže krásy, s jejíž rodinou byla natočena reality show, pochopila jsem, že celá rodina měla celkem přihlouplé přezdívky

„Jakoby se stalo, Kelly.“

„Drž se, Zachary Savage. Jenom se o tu mojí holku starej, nebo za tebou přijdu s tupým nástrojem. Dom Perignon ne Dom Perignon.“

Jeho šedé oči vesele tančily. „Pochopil jsem.“ Vypnul tlačítko hlasitého odposlechu a podal jí ho zpět.

„Jsi v pořádku?“ zeptala se Bethany.

„Dokud jsi v pořádku ty. Udržuji Iron Balls (přezdívka Bethaniny šéfové) informovanou o novinkách ohledně tetičky Mel. Je jí hůř ze dne na den.“

Bethany se zasmála a poté si povzdechla. „Dokud ji neujistíš, že se moje tetička Mel zázračně uzdravuje, než se vrátím zpátky. Nechám tě v tom pokračovat. Karma může být děvka a já si nechci zahrávat s tetičky životem.“

„Neměj obavy, řekla jsem ti, že ti kryju záda. Ehm, jsem pořád na odposlechu?“

Přelítla pohledem k Zachovi. Opřel se hlavou o opěrku, ale jeho oči byly stále naladěny na ni.

„Ne.“ řekla.

„Takže všechno v pohodě s tebou? Chová se k tobě dobře? Bavíš se?“

„Ano, ano a ano.“

„Skvělý. Pokračuj v tom. A zůstaň v kontaktu proboha. Víš, jak nesnáším, když mě necháš mimo.“

„Zůstanu. Čau, Keely. Mám tě ráda.“

Zavěsila. Zach ji stále sledoval. „Co?“

„Líbí se mi.“

Podívala se více zblízka, aby viděla, jestli je to povrchní, nadávala sama sobě, že se toho snaží z jeho slov vyčíst příliš.

„Dobře. Je pro mě důležitá.“

Jeho pohled se změnil ve zkoumavý. „Jak důležitá?“

„Jsou nějaké kategorie důležitosti?“

Pokrčil rameny. „Jenom chci vědět, jestli s ní budu muset soutěžit o tvou pozornost, až se vrátíme do reálného světa.“

Chystala se odpovědět negativně, zastavila se. „Byla tady pro mě, kdykoliv jsem ji potřebovala.“

Jeho oči se do ní zavrtaly. „A jak moc jsi jí potřebovala?“

„Hodně moc před šesti měsíci. A hodně od té doby. Byla mi oporou.“ Navzdory jejímu úsilí neznít roztřeseně, slyšel v jejím hlase jemné chvění. Jeho nozdry se mírně rozšířily, znamení, z něhož rozpoznala, že byl něčím vážně naštvaný.

„Řekni mi, co ti ten kretén udělal.“

„Kdo, Chris?“ Pokrčila rameny, ale plamen ponížení ji uvnitř sežehl. „Rozhodl se, že dává přednost jiným kreténům. Doslova. Mužského pohlaví.“

Zach vykulil oči. Potom sevřel čelist. Ruka na jejím kopečku sklouzla níže, sevřel ji pevněji, majetnicky. Ten úchop ji spoutal, přiměl ji nemyslet na nikoho jiného, jenom na něj.

„Řekl ti, že preferuje muže?“

„Nejen řekl. Zavolal mi po práci jeden páteční večer a požádal mě, abych se s ním setkala. Myslela jsem, že půjdeme na náš pravidelný drink a jídlo. Místo toho mě představil jeho milenci, v baru kam jsme běžně chodili. Potom řekl milenci, aby šel s ním do bytu, který jsme spolu sdíleli a pomohl mu zabalit jeho věci. Ukázalo se, že sháněli byt několik týdnů – týdnů, kdy jsem si myslela, že je pryč kvůli práci. Rozhodli se, že to chtějí udělat oficiálním, jakmile najdou místo, kde budou. Žijí spolu v loftu v Soho.“

„Do prdele.“ Uchopil ji v týle a přisunul si ji do náruče. Jakmile ji usadil pohodlně, jeho ruka se vrátila do předchozí pozice na jejím stehně. „Víš, co si myslím, že je?“ zaskřípal skrz zuby.

Slzy, které cítila ve svém hrdle, jí dělaly za těžko mluvit. Zavrtěla hlavou.

„Je to zbabělec a kretén. Žádný chlap, který potřebuje morální podporu, aby věci ukončil, si tě nezasluhuje. A chlap, který nedokáže vidět ten neocenitelný poklad, kterým jsi, si tě nezasluhuje už vůbec.“

Překvapil ji nápor slz, když by z ní sakra neměl vyjít. Procházela se Zachem zcela novou úrovní zkušeností. Zkušeností, o kterých věděla, že z nich bude sakra otřesená, než věci skončí.

Zamrkala zpět hrozící slzy a pokusila se zasmát, ale podařilo se jí jenom skřehotavé zakašlání. „Právě teď sis vydělal opravdové body k dobru.“

Zašklebil se. „Beru je. Ale nepotřebuju je, abych ti řekl, jak krásná jsi. Jak naprosto nádherná a sexy a velkorysá a přátelská jsi. Jak neuvěřitelně dávající a nekonečně fascinující. Nedokázal to vidět, jeho ztráta.“

Tentokrát tu povodeň nemohla zastavit. Se zaklením jí setřel slzy palcem pryč.

„Neplač, bejby. Ne pro takovýho debila.“

„Nepláču kvůli němu. Pláču protože … protože …“

Zatřásla hlavou. „Děkuju ti.“

„Že jsem řekl pravdu? Že chci, abys viděla, že si zasloužíš být uctívaná? Mám v úmyslu ti to říkat často a důsledně. Dokud tomu neuvěříš.“

„Způsobuješ, že tomu chci věřit. Když se mě dotkneš, cítím se krásná.“

„To protože jsi. Každý. Tvůj. Kousek. Pokaždé, když jsem s tebou, ti chci ukázat, jak jsi krásná. Kruci, Broskvičko, chodím kolem s pérem dost tvrdým na zatloukání hřebíků. Jsem překvapený, že mi v mozku zůstalo dost krve na to, abych dával jednu nohu před druhou.“

Zasmála se, a intenzita v jeho šedých očích se zmírnila, ne však hlad. Hlad tam byl vždy. A skutečnost, že byl zaměřen na ni, ji vzrušila tak moc, že se zachvěla.

„Zase máš ten výraz.“ Zamyslel se.

„Jaký výraz?“

„Ten zastřený pohled, který mi říká, že máš nemravné myšlenky.“ Rukou sklouzl z její šíje do vlasů, hladil jí pokožku hlavy, než sevřel prsty v pěst v majetnickém úchopu.

„Můžeš mi to dávat za vinu? Můžu cítit tvýho silnýho, krásnýho ptáka pod mým zadkem. Říkáš mi krásný věci. Mezi tvými ústy a tvým ptákem jsem beznadějně ztracená a bezostyšně závislá. Chci tě tak moc, Zachu. Tak strašně moc.“

Zasténal a položil čelo na její. „Taky tě chci. Ale jakkoliv moc chci právě teď udělat něco konkrétního a příjemného, nemůžeme. Budeme přistávat za méně než deset minut.“

Trhnutím se napřímila. „Opravdu?“

Natahujíce krk, vykoukla z nejbližšího okénka. Vše co mohla vidět, byla suchá, úchvatně krásná poušť protkaná ojedinělými shluky zeleně.

„Jop. A nedívej se tak zklamaně. Mám v úmyslu uspokojit každou touhu, kterou jsi kdy měla.“ Vrátil ji zpět na sedadlo, naklonil se přes ni a zajistil jí bezpečnostní pás. „Teď opakuj po mně. Často a důkladně.“

„Často a důkladně.“

Usmál se. „Hodná holka.“

*****

Zach pozorně sledoval Bethany, když poprvé pohlédla na Marakéš. Nebylo to pro každého. Samozřejmě, když sem přivezl Sadie, dlouho a hlasitě si stěžovala na vlhkost a horko.

Zatímco jemu to nevadilo. Vyrůstat v Louisianě znamenalo dlouhá a parná léta. A zatímco si přál dostat se pryč z jeho rodiště dlouho předtím, než unikl, na tom horku bylo něco, co shledal hluboce vzrušujícím a takřka duchovním.

Léta, která strávil se svojí matkou, když byla dostatečně při smyslech, byla speciální.

Bolest se do něj zařízla, ale odstrčil ji a soustředil se na ženu vedle něj.

Ženu, u které začínal mít dojem, že by se mu mohla dostat pod kůži, kdyby polevil na ostražitosti. Ženu, které se téměř nemohl nabažit, bez ohledu na to, jak hodně šukali.

A páni, jak miloval ji šukat.

„Kde jsme teď?“ zeptala se, když jejich klimatizovaný, přepažený Jeep jel skrz ulice hemžící se místními v dlouhých hávech a dychtivými turisty.

„Projíždíme skrze Staré město. Támhle je Medina, historická čtvrť.“

Škubla hlavou k místu, kam ukazoval, oči široké radostí.

„Líbí se ti to?“

Zasmála se. „Miluju, co jsem doposud viděla. Jak je to k tobě daleko?“

Kývl směrem ke sněhem pokrytému pohoří Atlas, které se vyvyšovalo v dálce. „Půl hodiny. Vrtulník by byl rychlejší, ale chtěl jsem, abys viděla město zblízka.“

„Proč Marakéš?“

Zach zaváhal, zakořeněný spouštěč pudu sebezáchovy ho nakopl. V mysli se mu mihla myšlenka, že možná Marakéš nebyl tím správným cílem cesty.

Když její úsměv začínal uvadat, zatnul zuby. „Před šesti lety jsem trampoval skrz Afriku. Maroko bylo jednou z mých zastávek. Zapůsobilo na mě, tak jsem si tady koupil dům.“

Její tvář se opět rozjasnila a on si uvědomil, že zadržoval dech. Uvolnil ho a přisunul se k ní blíže. Určitě to nemělo nic společného se skutečností, že se zmítal pokaždé, když ze sebe odhalil trochu víc. Části sebe, které nikdy nikomu neodhalil, najednou cítil povinnost je sdílet, ne protože by chtěl, ale protože viděl, jak moc to pro ni znamená.

„Neumím si tě představit, jak trampuješ.“

Jeho úsměv byl napjatý. Trampování samo o sobě nebylo velký problém. Byl to důvod, který za tím byl, co nechtěl odhalit. „Dobře, ale trampoval. Celou cestu v žabkách.“

„Hmm, žabky … sexy.“ Zakolísala směrem k němu. Uzavřel prostor mezi nimi a přejel jí palcem přes rty. Když její jasně modré oči potemněly, zasténal a odtáhl se zpět.

„Maroko není zrovna zemí veřejně projevující náklonnost, bejby, ale musíme jí sledovat. Zvlášť protože se nebudu schopný ovládat, jakmile tě jednou políbím.“ Teď nemohl vyhovět jeho potřebě pro ni, ale okna Jeepu byla dostatečně zatemněná, že mohl sklouznout rukou po jejích stehnech a spočinout mezi jejíma nohama, v místě kde nejvíce toužil být.

Když sebou pod jeho dotykem trhla, ztvrdl. Bože, nemohl si vzpomenout, kdy byl tak tvrdý, tak nepřetržitě. Kdyby tak nemiloval šukat ji, bylo by to zatraceně na obtíž.

„Možná jsme si přeci jenom měli vzít vrtulník.“ Zašeptala, její pohled na všeříkajícím důkazu jeho vzrušení pod jeho jeansy.

„Věř mi, Broskvičko, tu chybu znovu neudělám.“

Popadl její ruku a umístil ji přes jeho erekci, potom zasténal znovu, když bolest hrozila ho zlikvidovat.

Mimo dohled Philipa, který byl za volantem, přitlačil její ruku pevněji do jeho napjaté erekce a pracoval s její rukou nahoru a dolů.

Sledoval její tvář, sledoval růst její vzrušení, jak v její ruce mohutněl. Když si jazykem obkroužila rty, potlačil hnusné zakletí. Chytil ji za šíji a přitáhl si ji k sobě.

„Přestaň to dělat,“ varoval ji u ucha.

„Zachu, uvěznil jsi mojí ruku pod tvou,“ zašeptala prudce zpět.

„Tohle nemyslím. Myslím to, co děláš se svým jazykem. Nutí mě to myslet si, že chceš vsát mýho ptáka až dozadu do tvého hrdla a důkladně si to užít.“

Její volná ruka ho pevně sevřela na stehně. „Co když chci právě tohle udělat?“ odpověděla troufale. „Máš výjimečně krásnýho ptáka.“

„Pak ti řeknu, že dostaneš svou šanci, spíš dříve než později.“

Odtáhl se a stiskl tlačítko intercomu napojeného na předek auta. „Skončili jsme s vyhlídkovou trasou, Philipe. Dostaň nás do domu, jak nejrychleji to bude možné.“ Posadil se zpět a sledoval jemné vlny žáru zaplavující její tvář. „Teď není čas na to, bejt upejpavá, Broskvičko. Vyslovila jsi přání a je mojí povinností ho vyplnit.“

Zasmála se, ten chraplavý zvuk v něm vyvolal příjemné hučení. „Dostane se ti vykouření a ty to podáváš, jako bys mi prokazoval službu?“

„Mám v úmyslu udělat ten zážitek příjemným pro oba z nás. A nikdy o tom nepochybuj, bejby, postarám se o tebe, než skončíme.“

Sledoval, jak polkla a zhluboka se nadechl. Zkusil to ještě několikrát a cítil, že jeho prudký hlad je jen nepatrně více pod kontrolou.

„Jak dlouho to bude, než se tam dostaneme?“ Napětí v jejím hlase zrcadlilo to, jak se cítil.

„Deset minut.“

„Okej, potřebuju rozptýlení. Takže, poslal jsi Keely šampaňské a květiny. Chceš o tom mluvit?“

„Tady není o čem mluvit. Myslel jsem to, jak jsem řekl. Chtěl jsem jí ukázat svou vděčnost.“

„Ale vůbec jí neznáš. Co tě přimělo myslet si, že nepoběží do nejbližšího bulváru, aby jim prodala svůj příběh, jakmile zjistila, kdo jí ten dárek prodal?“

„Věřil jsem, že by ses nepřátelila s někým takovým.“

Nadechla se a její nádherné oči se spojily s jeho. „Já … děkuju ti.“

„Rádo se stalo.“ Upustil od toho, aby jí řekl, že si Keely tajně prověřil. Nelitoval, že je opatrný. V minulosti už se hodně spálil na to, aby věřil a riskoval.

Ale Bethany věřil. Něco na ní ho nabádalo chtít upustit od jeho nekompromisních pravidel důvěry.

„Pořád na mě koukáš, jako bych měl postranní motiv,“ řekl.

„Tak to není. Jsem asi trochu zmatená, že jsem o tvé osobě nenašla na internetu skoro nic, když jsem si tě vyhledávala, a přesto jsi tady, tři dny poté, co jsi mě potkal, ukazuješ se na veřejnosti s minimální péčí o rizika.“

„Některá rizika za to stojí.“

Vykulila oči. „A já jsem jedním z nich?“

„Znám tě jenom tři dny a přeci s tebou riskuju, jako nikdy s nikým jiným. Tady bych se mohl vážně spálit, ale jsem ochotný to podstoupit.“

„Zachu … nevím co na to říct.“

„Není potřeba, abys něco říkala. Jenom mi pořád dávej to, co mi dáváš – tvojí společnost a tvé nádherné tělo.“

„To máš,“ vydechla v odpovědi vroucně, jakoby měla závrať.

Ježíši. Byla tak úžasná. Tak dávající. Hlad, který ho takřka pohltil, když ji poprvé uviděl, ještě zintenzivnil. Tímto tempem z ní bude na kolenou ve dne v noci, pokud nebude opatrný.

A úlevou viděl, že Philip zabočil na dlouhou soukromou prašnou cestu, která vedla k jeho domu. Ze všech jeho domů byl na tenhle nejvíc pyšný. Nemohl se dočkat, až ho předvede Bethany. Hned poté, co ji ošuká. A udělá se jí do pusy. A znovu jí ošuká.

Sevřel ruku v jejím týle. Trhla sebou, ale neodtáhla se. Líbilo se mu to. Miloval skutečnost, že nebyla vyděšená z toho, jak náročný uměl být. Nebyla vyděšená jeho hladem po ni.

To by mohlo udělat příštích několik dní tím spíše zábavnější, když věděl, že se nemusí držet zpátky. Tím spíš, až jí ukáže požitky jeho herny.

*****

Zachův dům byl spíše palác.

Byl ohromující. Byl tam jen jeden nedostatek.

Všude byla voda.

Starý strach narazil do Bethany silou hurikánu a přetrvával v ní, když s každou místností, kterou prošli, vše co viděla, byl výhled na různé vodní prvky.

Zach byl příliš soustředěný, aby došel k jeho cíli – jeho ložnici, předpokládala – aby zaznamenal její napětí. Bethany za to byla ráda, protože to byl jeden způsob, jak bojovat se strachem a úzkostí, která se skrze ni řítí.

Bohaté tapiserie a lesklé mramorové podlahy prosvištěly, jak skoro běželi přes pokoje plné historie a krásy.

A jakmile se tam dostali, jeho apartmá bylo stejně dech beroucí. Vyvýšená postel, jedna z největších, jaké kdy viděla, působila vyzývavě, až se jí zvýšil tep.

Za širokými okny s mušelínovými záclonami zvonil ve vzduchu zvuk fontány.

Uvnitř, napětí vzrostlo, když ji Zach sledoval, jak položila kabelku a skopla boty. Jeho hruď ztěžkla, jak se zhluboka nadechoval.

Dávala si na čas, stáhla si z hlavy sluneční brýle značky Oliver Peoples a umístila je na vysokou komodu hned vedle.

Potom uvolnila knoflík a svlékla si Capri kalhoty a tmavě zlaté prádlo a krajkový top bez rukávů.

Chladný vzduch ze skryté klimatizace ji ovanul přes rozpálenou kůži, jak stála v indigové podprsence, kterou si koupila v Paříži a oblékla si jí po jejich sexuálním dostaveníčku v letadle.

Zachův pohled spočinul na té barvě, poklesl k jejímu bezkalhotkovému rozkroku a se zasyčením vydechl. „Máš na sobě mojí oblíbenou barvu.“

„Líbí se ti?“

Začal si rozepínat košili. „Pojď sem a poznáš to.“

Než udělala krok, setřásl jeho bílou košili. Pohledem na jeho skvělé tělo jí roztávaly vnitřnosti a vyschlo jí v ústech. Byl tak nádherný. Jeho tvář byla uměleckým dílem a nad jeho tělem by pěla úctyhodné ódy. Stále měla za těžko uvěřit, že ji opravdu tak chtěl.

Došla k němu a zastavila se. Stále se na ni díval, když uvolňoval knoflík od jeansů a stáhl si zip.

„Co chceš dělat, Broskvičko?“ zachrčel.

Navlhčila si spodní ret. „Chci tvýho ptáka v mých ústech.“

Na několik vteřin, během nichž se snažil dostat pod kontrolu, zavřel oči, když si stáhl jeansy a odkopl je. Když přistoupila blíže a uchopila ho za pas, jeho oči se prudce otevřely.

Ponechávajíce své oči na jeho, pomalu klesla na kolena.

Dlouze a těžce zasténal. „Bože, vidět tě na kolenou mě dělá tak zasraně tvrdým.“

Sklouzla mu prsty přes erekci napínající jeho boxerky a zasmála se. „Už jsi tvrdý, Zachu.“

„Tak potom ještě tvrdším. Mnohem tvrdším. Cítím se, jako bych se chystal explodovat, bejby.“

Vřelé prsty osvobodily její volně sepnuté vlasy ze skřipce, když mu přejížděla rukama nahoru po stehnech, cítila pod prsty jeho teplé, provazovité svaly.

„Ještě ne. Chci tě na chvilku ochutnat.“

„Kurva, jo.“ Prsty jí přejel skrz vlasy, přitahujíce ji za zadní část hlavy. „Tak moc tě potřebuju, bejby.“

Uchopila ho za koule a cítila, jak se mu v její dlani napnuly. „Taky tě potřebuju.“

Navlhčila si rty ještě víc a vsunula si jeho širokou špičku do úst. Trhl sebou proti jejím ústům a zaklel.

Hrála si jazykem přes jeho vyvýšený okraj a cítila krev vlnit se pod sametovou pokožkou.

„Kriste!“

Naučila se hodně rychle, že Zach neměl rád ztrátu kontroly na dlouhou dobu a tak se Bethany rozhodla, pohybovat se rychle. Kroužila přes něj jazykem a brala ho tak hluboko do úst, jak mohla. Naplňoval ji, pulsoval energií a vitalitou, když na něm pracovala. Silné žíly jí naplňovaly ústa, jak ho sála.

Usmívala se ženskou hrdostí, když zasténal jeho uznání. „Ach, Broskvičko, jsi v tom tak dobrá.“

Tak jak to věděla, brzy to převzal. Oběma rukama ji uchopil za hlavu a houpavým pohybem jí zasouval ptáka do úst, brzy nasadil rytmus, kterým ji znovu a znovu zasahoval až dozadu do hrdla.

Bylo to tak dekadentní, tak krásně zvrácený. Tekutý žár jí zvlhčil pohlaví a klitoris jí tou horkostí nabobtnal.

„Podívej se na mě, Bethany.“ Naklonila hlavu a pohlédla do vzrušených očí se ztěžklými víčky. „Máš mě ráda vydaného na milost, že jo? Miluješ vidět mě takhle vzrušenýho?“

„Hmm.“ Její hučivou odpovědí sebou trhl silněji, když vibrace jejího hrdla zasáhly jeho citlivou špičku.

„Bože, takhle mě uděláš!“

„Hmm.“ Zkusila znovu.

Jeho stehna se třásly a koule se mu stáhly. První vytrysknutí semene, jí takřka přimělo dávit. Snažila se polykat tolik jeho horké, slané chuti, kolik mohla.

Stáhl se zpět dost na to, aby mohla popadnout dech.

Sevřela kořen jeho ptáka. „Ještě,“ dožadovala se,

„Ježíši. Jak kurevsky nenasytná jsi?“ Vklouzl zpět dovnitř a zůstal tam, tryskajíce silněji do jejích úst. Ztěžkla mu hruď a ústa měl otevřená, jak polykal vzduch. Hluboké záchvěvy jím otřásaly od hlavy až k patě, jak se jí vyprazdňoval do úst.

Bethany stále nemohla mít dost. Propadly se jí tváře, vysála každou poslední kapičku, dokud se nevytáhl z jejích úst s bolestivou grimasou. Ale zaznamenala, že byl pořád takřka úplně tvrdý. Zach nikdy úplně nezměkl. Bylo to skoro jako by byl vždycky připravený naplnit každou její potřebu.

„Bejby, myslím, žes mě vysála do sucha.“ Naklánějící jí bradu si vzal její ústa ve žhavém polibku, než jí zvedl z pohlady. „Myslím, že je jenom fér, když ti to oplatím.“

Hodil ji na jeho postel a hladovýma očima sledoval, jak se na zádech posouvala doprostřed.

„Sundej si podprsenku. Je tak pěkná a já ji nechci zničit.“

Třesoucíma se rukama rozepla podprsenku a hodila ji na něj. Chytil ji do zubů a předstíral, že ji trhá. Navzdory vzrušení se smála a usadila se hlouběji v jeho posteli.

Mrštil podprsenkou pryč a plížil se po posteli. Zabořil se jí do ohbí krku a hluboce vdechl. „Voníš tak dobře. A vsadím se, že jsi taky úplně mokrá. Je to tím, že jsi mě tak vysála, Broskvičko?“

„Ano,“ řekla zadýchaně.

Popadl polštář a umístil jí ho vedle boku. „Otoč se a lehni si pro mě na ten polštář.“ Čekal, dokud mu nevyhověla. „Teď chci, abys roztáhla nohy. Tak široce, jak můžeš.“

Srdce jí pumpovalo dost hlasitě na to, aby ji ohlušilo. Bethany roztáhla nohy, ale on nebyl spokojený.

„No tak, bejby. Umíš to líp, než takhle.“ Povzbuzoval ji.

Natáhla více, až její nohy byly takřka kolmé k jejímu tělu a její pohlaví bylo široce otevřené jeho spalujícímu pohledu.

Bethany zrudla rozpaky a akutním očekáváním. Byla neuvěřitelně mokrá z toho, jak ho měla vydaného na milost, z toho, jak cítila jeho životní sílu pumpovat jí do hrdla. Nikdy se necítila více obnažená. Nebo víc vzrušená.

Zach vydal z hrdla zvuk uznání a umístil se jí mezi nohy. Rukama jí sklouzl přes zadek a plácl do obou půlek. Zalapala po dechu, když se osten bolesti smíchal s jejím vzrušením a udělal ji ještě vlhčí. Pleskl jí znovu a poté zasténal.

„Tak růžový. Tak nádherný. Tak hodně mokrá pro mě. Jsi neuvěřitelná, víš to?“

Zakňučela, potřeba mít jeho ústa právě tam, ta sladká touha ji zevnitř pohlcovala.

„Zachu, prosím!“

„Brzy, bejby. Právě teď se na tebe chci jen dívat.“

„Udělej to, prosím. Bože, prosím udělej to.“ Shrábla si vlasy k jedné straně a otočila se, aby ho viděla. Naléhavý hlad v jeho tváři jí takřka vzal dech. Ale už věděla, že se tomu nevzdá, dokud nebude v pohodě a připravený.

Frustrovaná se začala otáčet. Prudké plesknutí přes zadek, ji udrželo v klidu. „To není fér, Zachu!“

„Oh, ale je. Právě teď jsi měla ty na milost mě. Nebyl jsem připravený se udělat, ale ty jsi mě zpracovala tím tvým nezbedným jazykem a nádhernou pusinkou. Vystříknul jsem dlouho předtím, než jsem byl připravený. Nyní je na tobě, abys trpěla.“

Sklonil hlavu a vyfoukl jí na klitoris horký dech. Držel ji dole, když sebou trhla a foukl znovu, poté kmitl jazykem přes její nervy naplněný střed.

„Ach!“

„Ještě?“

„Ano!“

Kmitl jazykem ještě několikrát, potom vtáhl její klitoris do úst, pokračoval v sání, jakoby to byl jeho oblíbený bonbón.

Brutální rozkoš v ní řvala a za očními víčky jí tančily hvězdy. Napětí jí svíralo stehna a její pohlaví se sevřelo okolo jeho zkoumajícího jazyka.

„Tak kurevsky nenasytná.“ Broukal si.

Ponořil jazyk hlouběji a Bethany se silně zakousla do polštáře, zastavujíce se prosit ho, aby jí dodělal. Sklouzl prsty přes její mokrou štěrbinku, pracoval na tom, aby si jí důkladně otevřel. Prvním dotykem jeho palce, tlačícího dolů, se skrze ni prodíral zvláštní druh rozkoše.

Trojnásobné vnímání jeho prstu, jazyka a úst ji nakonec přeneslo přes okraj. Křičela ve vyvrcholení, když se mu udělala do úst. Chvění se přes ni valilo, když ji vpíjel, jazykem ji lízal znovu a znovu, polykal každou krémovou kapku.

Přitulil se tělem přes její, zůstal na loktech a tiskl tvář k její. „Cítíš se dobře?“

„Hmm. Víc než dobře.“ Cítila se ochablá, plovoucí na moři čiré slasti. Nějakým způsobem našla sílu stáhnout nohy, vděčná, že neprotestoval.

Jistě, o vteřinu později zjistila, že měl jiné plány, když ji znovu otočil a nastavil penis k jejímu vchodu.

Obnovené vzrušení v ní udeřilo, jak vzhlédla do jeho nádherné tváře. Dravý hlad tam stále byl. Když ji políbil s tak zraňující intenzitou, cítila na jeho rtech své šťávy. Ústa, která před chvílí hltala její pohlaví, nyní hltala její ústa. Potom postupoval horkými polibky přes celou její tvář, podél čelisti k ušnímu lalůčku.

„Kondom nebo ne?“ zachraptěl jí u ucha.

Ačkoli věděla, že by tento okamžik přišel, Bethany při té otázce ztuhla. Vstupovala tady na úplně neznámé území. A ne jenom fyzicky. Tohle bylo poprvé pro oba z nich. Jak jednou udělá tenhle krok, nebude cesty zpět.

Ale i tak, už se odchýlila ze své pohodlné zóny, ve které vždy předtím byla. V okamžiku, kdy spočinula očima na Zacharym, byla ztracena. Nebyl jako žádný jiný muž, kterého kdy předtím potkala.

A věřila mu, když řekl, že ji bude ochraňovat.

Pohlédla mu do očí. „Chci cítit tvou kůži na mé. Uvnitř mě.“

Jeho pohled potemněl a dech se mu zadrhl v hrudi. „Broskvičko,“ vydechl.

Jednou rukou jí sklouzl pod týl a druhou jí chytil za koleno a omotal si ho kolem boku.

Pomalu do ní vklouzl, jeden skvělý kousek za druhým. Ten pocit byl úžasný, syrový a tak osobní. Její tkáně, napuchlé náporem jejího předchozího orgasmu, se roztáhly, jak se do ní tlačil hlouběji. Špička jeho ptáka se dotýkala okraje její dělohy, třel to tajné místo a způsoboval, že se celé její tělo chvělo super citlivou slastí.

„Zachu …“

„Já vím, bejby. Taky to cítím.“ Sevřel pevně čelist. Vytáhl se zpět a pohlédl dolů na její tělo a svého ptáka lesknoucího se jejími kluzkými šťávami. „Bože,“ zasténal. Přirazil zpět do ní, jeho pohyby ne tak propracované, jako předtím. Hluboké chvění ho zasáhlo od hlavy až k patě, a ona si skousla ret s hlubokým vědomím, že to ona mu tohle dělá.

Bethany roztáhla nohy více do šířky, přizpůsobujíce se mu, přizpůsobujíce se ohromujícímu pocitu, že je poprvé v jejím životě šukaná tak úplně. Když sklonil hlavu, vyrazila vstříc jeho polibku.

Její ústa se spojila s jeho a držela se ho za ramena jako o život. Střetli se přitahujíce se navzájem. Nasávala ho nenasytně do svého těla každým okamžikem. Jeho sténání se vystupňovalo do prodloužených stenů, jak bojoval o dech.

Extáze tančila blízko, napínala ji svým příslibem nejlepšího orgasmu jejího života. Očekávání bylo stejně tak špatné, jako rozuzlení. „Ach, Bože … já nemůžu … je to příliš moc, Zachu!“

Sevřel ruce v jejích vlasech a držel ji v klidu. „Můžeš. Jen o trošku dýl, bejby. Bude to stát za to, slibuju.“ Přirážel boky v sérii hlubokých, probodávajících pohybů, ze kterých byla udýchaná.

„Stojí to za to už teď. Víc než to. Prosím … Tak moc se chci udělat!“ Napnula stehna okolo jeho boků a stiskla je, cítila pohádkovou euforii, jak se přes ni krade.

„To je ono, bejby. Zmáčkni mě tou tvojí sladkou, těsnou kundičkou.“ Sklonil hlavu a vtáhl jednu tvrdou bradavku do úst.

Ten vjem se přenesl přímo do hladu mezi jejíma nohama a způsobil křečovité stahy jejích svalů. Udělala se dlouze a tvrdě, silou, která ji zasáhla od hlavy až k patě.

„Kurva!“ Zach sténal. „Udělám se pro tebe tak tvrdě, Broskvičko.“ Jeho vykřiknuté uvolnění bylo to nejhlubší, co kdy slyšela. Horké semeno ji zaplavilo takovou silou, že se obávala, že se v něm utopí. Stříkal nekonečně, jeho vzdechy byly hudbou pro její uši, jak se bezmocně chvěl v její náruči.

Myšlenka na to, že tohle bylo jeho poprvé, skrze ni vyslala mocný pocit. Konejšivě ho hladila rukou po zádech, dokud se jeho chvění nezmírnilo do občasných křečí, vůbec se nestarala o to, že ji jeho váha drtí do postele.

Po nekonečných minutách zvedl hlavu. „Omlouvám se, vím, že tě drtím, ale nemůžu se hýbat.“ Jeho tělo sebou znovu trhlo.

„Jsem v pohodě. Mimochodem, taky se nemůžu hýbat.“

Zasmál se, potom se uvolnil zpět do její náruče. „Hej, Broskvičko?“

„Hmm?“

„Možná budeš chtít zvážit pořízení pojistky celého těla. Nemůžu ti slíbit, že nebudeš trvale křivonohá v době, kdy budu s tebou.“

„Totéž,“ zašeptala mu u ucha.

Jeho hluboký smích v ní rezonoval. „Pojďme si dát sprchu, potom ti poskytnu velkolepou prohlídku.“