FT - 7. kapitola

Překlad: Simča, Kača

Julia

Probudím se obklopená tím nejúžasnějším teplem, "Mmmmm," zamumlám a zamotávám se do toho tepla. Zničehonic slyším zavrčení… "Zůstaň kurva v klidu!" Velká ruka mě popadne za bok a uklidňuje moje pohyby.

Ztuhnu, srdce mám v krku, zatímco se mi v mysli přehrávají vzpomínky ze včerejšího večera. Ó Bože… Jaxson.

Matrace klesne, když vyletí z postele. "Sakra," křičí předtím, než vejde do koupelny a práskne dveřmi.

Co se to k čertu právě stalo? A proč byl v mojí posteli? Snažím si vzpomenout na cokoliv po nemocnici, ale nemůžu. Podívám se pod deku a vidím, že jsem jen v podprsence a spodním prádle. Oh, sladký Ježíši. Prosím, neříkej mi, že jsem se ho snažila svést? Zasténám ztrapněním, když si vzpomenu, jak mi zklidňoval pohyby, zatímco jsem se snažila o něj celá otřít. Potom nejsem lepší než ta lehká děvka Melissa. Skvělý! Způsob, jak na něj zůstat naštvaná, Julie, opravdu toho teď bude litovat.

Vytáhnu se ze svého sebemučení, když uslyším otevřít dveře od koupelny. Rychle se posadím, cuknu sebou, kvůli pohmožděným žebrům a vytáhnu deku nahoru pod paže, abych se zakryla tak moc, jak jen to je možné.

Jaxson vyjde, postaví se přímo přede mě a opře se o zeď. Cítím, jak na mě zírá, ale cítím se příliš trapně na to, abych se na něj podívala.

Zhluboka se nadechnu, "Podívej Jaxsone, opravdu se omlouvám. Minulou noc jsem byla mimo, vím, že to není žádná výmluva, ale nepamatuju si to."

"O čem to sakra mluvíš?" ptá se zmateně.

Povzdechnu si, samozřejmě, že mě donutí to říct. "Omlouvám se za… to, že jsem se s tebou snažila mít sex, dobře!"

Můj obličej zuřivě rudne trapností. Když nic neřekne, vzhlédnu k němu a vidím ho pobaveně se na mě dívat.

"Nech mě si to ujasnit. Probudila ses polonahá se mnou v posteli. Hovno si pamatuješ a myslíš si, že jsi to ty, kdo mě svedl?"

"Dobře, tak proč jsem jinak polonahá?"

"Protože jsem ti sundal šaty, zatímco jsi spala," říká, jako kdybych byla idiot.

"Proč jsi to udělal?"

"Spala bys radši v nich?"

Chvíli nad tím přemýšlím… "Počkat, takže jsem se s tebou nesnažila mít sex?" ptám se zmateně… Oh, prosím, ať je to pravda.

"Kdyby ses se mnou snažila mít sex, Julie, pořád bys mě v sobě cítila."

Srdce mi vynechá tlukot z jeho nakřáplého hlasu a nenávidím se za to pulzování, které začne mezi mýma nohama z té jeho arogance. Nasupeně se na něj dívám, snažím se ten účinek skrýt.

"Usnula jsi ještě předtím, než jsme se vůbec dostali do auta. Přinesl jsem tě tady a Kayla odešla předtím, než mi došlo, že budu potřebovat pomoct s tím, jak tě dostat z oblečení. Zůstal jsem na zemi, ale v polovině noci jsi mě požádala, abych ležel s tebou, tak jsem to udělal," vysvětlí všechno až příliš vesele.

Jsem z jeho pobavení otrávená, "Jsem ráda, že to považuješ za tak vtipné."

"Nechápu, proč sis hned nemyslela, že já jsem byl ten, kdo něco zkoušel?"

"Nikdy mě to ani nenapadlo, vím, že bys mě nikdy nevyužil."

Úsměv mu zmizí z tváře a smutně zatřese hlavou.

"Co?" Zamumlám, cítím se nepohodlně.

"Nic," potom změní téma, "Co tvoje hlava?"

Pročistím si hrdlo, "Není to tak špatné, to žebra mě dneska hrozně bolí."

"Nejspíš bychom měli vyměnit obvaz a dát ti na ně nějakou mast. Chceš si dát první sprchu?"

Cítím se nesvá, když myslím na něj, jak to dělá. Než můžu cokoliv říct, vzpomenu si na babiččinu pozdní snídani. "Sakra! Kolik je hodin?" zeptám se v panice.

"Devět."

"Do prčic. Musím si pospíšit, musím být za hodinu v domově důchodců na babiččinu pozdní snídani."

"Julie, nemyslím si, že je to dobrý nápad. Měla bys zůstat a odpočívat."

"Jaxsone, má narozeniny, nepřijdu o to, budu v pořádku." Shodím ze sebe deku, potom zakřičím a rychle ji zase zvednu, vzpomenu si, že jsem ve spodním prádle. "Dovolíš?"

"Tak to vůbec," říká, není vůbec ochotný odejít.

Ukážu na dveře, "Ven!"

"Není to nic, co bych předtím neviděl, Julie."

Tiše na sebe zíráme, napětí zaplňuje místnost, když oba vzpomínáme na tu noc. Uhnu pohledem, jako první přerušuju oční kontakt.

"Jasně, to už je dávno, věci se mění," oba víme, že už nemluvím o svém těle.

"Ne všechno se mění, Julie."

Opravdu právě teď nechci vést tuhle konverzaci, takže ignoruju jeho komentář a změním téma. "Potřebuju jít do sprchy, takže…" znovu zamávám na dveře.

"Potřebuješ si nejdřív zakrýt obvaz předtím, než se osprchuješ, pamatuješ?"

Ne, nepamatuju, ale neřeknu mu to.

"Kde máš potravinovou fólii?"

"Ve spíži."

Jakmile vyjde ze dveří, vyskočím, potom sebou znovu škubnu z mých pitomých žeber. Rychle jdu ke skříni a obleču si župan, předtím než se vrátí zpět dovnitř.

"Díky," natáhnu ruku.

"Udělám to."

"Zvládnu to, Jaxsone, teď mi to dej," vytrhnu mu to z ruky a jdu do koupelny. Stěží si zvládnu nasadit fólii. Žebra mám tak citlivá, že mám z té bolesti závratě. Vstoupím do sprchy a zasténám, když mi teplá voda teče po bolavém těle. Každý sval mě z mého pádu bolí. Až mi pohmožděniny zmizí, budu potřebovat jít za Kaylou na masáž. Myju se rychle, vím, že nemám moc času předtím, než musím být u babičky a neochotně odejít. Nahodím si čisté spodní prádlo a podprsenku a potom znovu župan. Vycházím z koupelny a vidím Jaxsona sedět na mé čerstvě ustlané posteli. Vedle sebe má gázu, obvazy a mast.

"Může mít holka nějaké soukromí?" zeptám se otráveně.

"Přestaň reptat a pojď sem."

"Jaxsone, zkusím to a udělám to sama."

"Ne! Vím, co dělat a ty ne."

"Nemůžeš čekat, že před tebou budu stát polonahá."

"Není to tak velká věc, jen pojď sem a budeme to mít za sebou." Stojím tam, kde jsem, nejdu k němu blíž. "Hned, Julie!" Vyžaduje pevně.

Abych byla upřímná, nejspíš budu mít problémy a nevěnovala jsem pozornost tomu, co sestra minulou noc říkala. Jdu k němu, vím, že nemám moc na výběr, ale naštvaně se na něj dívám, abych mu dala vědět, že ohledně toho nejsem šťastná. Jsem dost uzavřená osoba, ani se nepřevlékám před zrcadlem. Jaxson a Justin jsou jediní kluci, kteří mě viděli nahou, oba už před dlouhou dobou.

Když k němu dojdu, otočím se svou zraněnou stranou a snažím se otevřít místo u svých pochroumaných žeber, aniž bych musela otevřít celý župan. Moc dobře to nejde.

"Nemůžu to takhle udělat. Otevři ten župan," říká tvrdě. "Ne!"

"Ježíši, Julie, nebudu se dívat nikam jinam, než na tvoje žebra, ano? Plýtváš časem. Nepotřebuješ se snad brzo dostat za babičkou?"

Sakra, má pravdu. "Dobře! Ale myslím to vážně, Jaxsone, nedívej se nikde jinde!" Vážně bych neměla být tak paranoidní. Ten kluk se ode mě držel sakra dál šest let, není to jako by skákal po každé příležitosti vidět mě nahou.

Otočím se k němu trošku víc, abych mu čelila. Když začne rozevírat můj župan, řekne, "Ježíši, to je pěkné."

"To stačí!" Rychle zavřu svůj župan a otočím se, abych rychle utekla, když mě popadne za paži a směje se.

"Dělám si srandu, Julie."

"To není vtipné."

"Omlouvám se, nemohl jsem odolat. Už to neudělám, slibuju," snaží se zadržovat smích, ale na tom místě je pitomý úšklebek, které mě vytáčí úplně stejně.

Dobře, tu hru můžou hrát dva… "Slibuješ?" Ptám se vážně.

"Ano, slibuju," říká, snaží se skrýt úsměv. Otočím se k němu úplně, rozvážu si župan a odhazuju ho z paží dolů, takže mi spadne k nohám. Ostře se nadechne, když před ním stojím v černé saténové podprsence a kalhotkách. Můj hněv zmizí, když je ten úšklebek, který tam byl před pár momenty, pryč. Čelist má zatnutou, když mi zírá na břicho, úplně zamrzlý.

Ha! Už to není tak vtipné, že ne kámo? "Halóó? Začneš někdy v nejbližší době? Je mi tady trochu zima," říkám netrpělivě, když si užívám jeho mučení.

"Kurva se mnou," zamumlá si pod vousy. Konečně se pohne a dá se do práce na mých žebrech.

Když mi jde stáhnout obvaz, ostře se nadechnu a popadnu ho za ramena, zarývám do něj nehty. "Au, au, au," zavírám oči a chci brečet, tak moc to bolí. Nepříjemná páska, která drží gázu a bolestivě tahá na mé odřené pokožce, se přidává k citlivé pohmožděnině a je to bolestivá kombinace.

"Omlouvám se, snažím se být opatrný," říká chraplavě.

Bolest zmizí, když jeho horký dech udeří mé břicho. Najednou jsem si vědoma, jak je mé tělo blízko k jeho, když stojím mezi jeho nohama a jak silný je ten pocit jeho ramen pod mým těsným sevřením. Do prdele! Už to není tak vtipné. Stojí mě to každý kousek vůle, nesevřít nohy k sobě, abych zastavila tu bolest, která se mezi nimi děje.

"Chceš si vzít ještě nějaké léky proti bolesti?"

Jaxsonova otázka mě vytrhne z mé sexuální mlhy a dál se pevně držím jeho ramen, bojím se, že pokud nebudu, tak mi nohy vypoví službu z té potřeby, která přese mě proudí.

Pročistím si hrdlo a snažím se nenechat můj hlas prozradit to, co doopravdy cítím. "Ne, možná až tom, co přijdu od babičky. Nechci být na její snídani malátná."

Když mi odstraní obvaz, začne mi jemně nanášet mast. Ta studenost je pro mé přehřáté tělo úleva. Cítím pod svým sevřením Jaxsonovo napětí, když mi ji maže.

"Opravdu toho kurevníka zabiju."

"Byla to tak trochu chyba nás obou," šeptám neklidně.

"Julie, nic z tohohle nebyla kurva tvá chyba."

Neodpovídám, protože zrovna teď o Wyattovi nechci mluvit, zvláště ne s Jaxsonem.

"Cooper se dneska staví, aby si s tebou promluvil o včerejší noci."

"Dobře, ale bude to muset počkat, až po babiččině snídani." Jaxson souhlasně kývne.

Když skončí s posledním obvazem, jdu pryč, abych odešla, když mě chytne za můj zdravý bok a přitáhne mě k sobě blíž. Vytrhne mě to z rovnováhy a chytím se znovu jeho ramen, abych se ustálila. Jeho zapálený pohled se mi toulá nahoru po těle k obličeji.

"Příště až něco takového vytáhneš, Julie, bolavé žebra nebo ne, jen tak lehce tě nepustím (pozn. překl. - I won´t let you off the hook - moc nechápu, o čem mluví, takže nevím ani, jak to přeložit).

Oh, ten chlap je tak nesnesitelný! Sexy...ale nesnesitelný. Zírám do jeho intenzivně rozčíleného pohledu, zatímco se mezi námi stupňuje potřeba. Vzchopím se a nakloním se blíž se sebedůvěrou, kterou necítím. "Potom příště, Jaxsone, nezačínej něco, co nedokončíš."

Jeho pohled zintenzivní a jeho sevření se na mém boku zpevní, "Oh, Julie, znáš mě přece líp. Vždycky dokončím to, co začnu." Zalapám po dechu, když se nakloní a dá mi něžný polibek na mé chvějící se břicho. Jeho měkké rty na mé nahé kůži způsobují, že mi ztvrdnou bradavky, zatímco mi po těle naskočí husí kůže. Běží mi svýma drsnýma rukama vzadu po nohách a chytí můj zadek, nutí mě sténat. Zničehonic mu zazvoní telefon a probouzí mě z mého vzrušeného stavu. Čelem frustrovaně padne na mé břicho. Rychle se od něj odtlačím a snažím se znovu získat kontrolu nad svým tělem.

"Co!" Vyštěkne, když zvedne frustrovaně telefon. Jeho hladový pohled cestuje po mém těle, když poslouchá kohokoliv, koho má na telefonu. Přeruším oční kontakt, rychle vejdu do šatníku a zavřu za sebou dveře. Roztřeseně se zhluboka nadechnu, když se o ně opřu. Pro pána Julie, proč jsi ho musela tak vyzývat? Je to jako mávat kusem masa před medvědem. Jsem ze sebe znechucená, jak snadno jsem mu propadla; ten chlap má nade mnou pořád tolik kontroly. Slyším Jaxsona mluvit s někým, kdo předpokládám je Cooper.

"Jde dneska ráno navštívit Margaret, zavoláme ti, až se vrátíme zpátky, pak můžete přijít." Odkdy jdeme k babičce 'my', pomyslím si mrzutě. "Je mi u prdele, co on chce, zabiju ho, jestli se k ní znovu přiblíží."

Nechci slyšet zbytek konverzace, tak se vzdálím ode dveří a převleču se. Plánovala jsem si obléct kraťasy, ale změním názor, nechci nic, co by přiléhalo na můj bolavý bok, takže vytáhnu krátké, bavlněné, lehké letní šaty. Přiložím ucho ke dveřím a už Jaxsona neslyším telefonovat. Zhluboka se nadechnu, otevřu dveře a jdu rovně do koupelny, nepodívám se jeho směrem. Začnu si dávat make-up, ujišťuju se, že jsem opatrná na svoje stehy.

"Panikaříš, Julie?" zeptá se Jaxson, jde za mnou, aby se postavil u dveří koupelny.

Naštvaně se na něho podívám v zrcadle, pak zapnu fén, přehlušuju cokoliv, co by mohl říct. Po celou dobu mě pozoruje se zúženýma očima. Přetáhnu si pěšinku vlasů přes stehy, nejsem schopná schovat je celé, ale většinu ano.

"Budeš mě ignorovat celý den?" zeptá se mrzutě, když vypnu fén.

"Ne! Protože ty tady celý den nebudeš." Otočím se, abych odešla, ale Jaxson pořád blokuje dveře. "Dovolíš?"

"Někdy si o tomhle budeme muset promluvit, Julie."

Povzdechnu si, cítím se unaveně a to je jenom 9:30 ráno. "Já vím, Jaxsone, ale teď ne."

Frustrovaně vydechne a přikývne. "Fajn. Potřebujeme si promluvit s Cooperem, až se vrátíme z pozdní snídaně."

"Proč říkáš 'my'?"

"Protože jdu s tebou."

"Ne, nejdeš!"

"Neopustím tě, Julie, tak na to zapomeň!"

"Už jsi to udělal!" Sakra! Proč jsem to do prdele musela říct? Odvrátím se, naštvaná sama na sebe, že jsem mu dala najevo, jak raněná pořád jsem. Vezme můj obličej do dlaní a donutí mě se na něho podívat. Poprvé od té doby, co jsme ho spatřila, vidím v jeho očích nějaké výčitky.

"Slibuju, Julie, napravím to."

"Co když je už příliš pozdě?"

"Nikdy není příliš pozdě, protože já to s tebou nikdy nevzdám." Odvrátím se od jeho pevného pohledu.

"Nech mě jít s tebou navštívit babičku, vážně bych ji rád viděl."

Věc se má tak, že vím, že by babička byla v sedmém nebi, kdyby ho viděla. Dlouze vydechnu, "Fajn," řeknu, vzdávajíc se. Když vidím v jeho očích úlevu, dodám, "Ale pojďme si ujasnit jednu věc, Jaxsone, říkám ano, protože vím, že bude šťastná, že tě vidí. Dělám to pro ni, ne pro tebe. Neznamená to, že ti odpouštím."

Nic neřekne, ale má znovu ten otravný úšklebek.

"Přestaň se šklebit a pojď," odstrčím ho na stranu a odkráčím. Když se za mnou zasměje, chci se otočit a dát mu facku.

***

Zastavíme první u Jaxsonova hotelu, takže se může rychle osprchovat a převléct. Potom, co stalo v mém pokoji, se rozhodnu zůstat v autě.

Za pár minut se Jaxson vynoří z hotelu, vypadá typicky sexy a jistý si sám sebou. Jeho obvyklé bíle tričko perfektně obtahuje jeho vypracovanou hruď, ale dal si přes to rozepnutou námořnickou košili s dlouhým rukávem. Tmavé seprané džíny mu visí přesně tak nízko na bocích, aby si mě zrakově dobíraly. Přísahám, že ten chlap je chodící orgasmus.

"Libí se ti, co vidíš, Julie?" zeptá se mě s namyšleným úšklebkem, když nastupuje do auta.

Rychle odvrátím pohled, uvědomím si, že na něj civím jako idiot. Můj obličej červená ztrapněním. Bože, jsem ubohá. Ignoruju jeho komentář a změním téma, "Jsem překvapená, že nebydlíš s Cooperem."

Zabručí, "Nabídl mi to, ale nechtěl jsem rušit nebo slyšet jeho a Kaylu, jak si vyšukávají mozek. Pamatuju si, jaký to bylo s těma sračkama žit předtím. Plus, s tím, jak se ke mně Kayla chová, je to tak nejspíš lepší. Mohla by mě ve spánku zabít, pokud by dostala šanci." Zahihňám se, vím, že to je nejspíš pravda.

O pár minut později zastavíme u domova důchodců, Sunny Acres. Dvorek je zaplněný přepychovou zahradou, kde se místní obyvatelé posadí a budou pít čaj, zatímco se budou dívat ven na oceán.

"Kdy se sem Margaret přestěhovala?" zeptá se Jaxson, nasávajíc výhled.

"Asi před dvěma roky. Bylo pro ni těžké opustit domov, ale věděla, že by nemohla snést všechny ty zahradní práce. Vypadá, že to tu vážně miluje. Vždycky tady probíhají nějaké akce: bingo, tanec, dokonce noční margarita."

Jaxson se usměje, "Vsadím se, že se jí to líbí."

Usměju se, "To ano, ta žena miluje svoje margarity."

Projdeme předními dveřmi a zamíříme rovně do jídelny, která je zaplněná lidmi. Zahlédnu babičku vzadu v místnosti, jak se směje s pár přáteli. Jeden z nich na mě ukáže a ona se otočí se zářivým úsměvem, který rychle odumře, když zpozoruje Jaxsona. Zvedne roztřesenou ruku k jejímu krku a v šoku na něho zírá. Moje srdce se sevře, když se podívám na Jaxsona, jak má ruce v kapsách a vypadá sám sebou nejistý. Babička k nám kráčí s šokovaným pohledem zamrzlým na Jaxsonovi.

"Jaxsone?" zeptá se, jako kdyby si ho představovala.

Jaxson si nervózně odkašle a přikývne na babičku, "Jsem to já, jak se máte, paní Margaret?"

"Oh, Jaxsone!" řekne babička, vzlykajíc, zatímco omotala paže okolo jeho pasu, "Jsem tak ráda, že jsi v pořádku, drahoušku." Štípou mě oči a moje hrdlo se mi začíná z babiččina emocionálního stavu svírat. Ví o tom, že se Jaxson zranil a o všem, co se stalo, když jsem přijela do Německa.

Jaxson ji nepohodlně poplácá po zádech, "Taky vás rád vidím."

Babička trochu odstoupí, pak se natáhne a popadne jeho obličej, nutí ho se pro ni ohnout, aby na něho dosáhla. Dá mu polibek na obě tváře, "Jsi dokonce ještě hezčí, než si pamatuju. Jak je to možné?"

Protočím oči, ten chlap nepotřebuje ještě víc pozvednout ego. "Tohle je ten nejlepší dárek k narozeninám, jaký jsem mohla dostat." Ježíš, vážně? Věděla jsem, že by babička byla šťastná, že ho vidí, ale nemyslela jsem si, že ho nechá vyklouznout tak lehce.

Konečně se otočí a vezme mě na vědomí, "Říkala jsem ti, že se vrátí, srdíčko."

"Babi," řeknu přísně mezi zuby.

Babča se zahihňá mými rozpaky, "Pojď sem, drahoušku," pevně mě obejme, naštěstí z mé zdravé strany. Zalapá po dechu, když se nakloní, aby mi dala pusu na tvář.

"Julie, co se ti probůh stalo?" zeptá se a dívá se na moje stehy.

"Minulý večer jsem tak trochu spadla, babi, ale jsem v pohodě, není se čeho obávat."

Zlostně se na Jaxsona podívám, když zabručí, vypadám kvůli němu jako lhářka.

"Julio Sinclair. Co mi neříkáš?"

Frustrovaně vydechnu. Hádám, že o tom dříve nebo později uslyší. V tomhle městě se nic neutají. "Měla jsem menší spor s Wyattem, to je všechno."

"Tohle ti udělal Wyatt?" zeptá se pobouřeně, "Věděla jsem, že ten kluk byl potížista, vždycky mě štval on i jeho otec." Podívá se na Jaxsona, "Nakopal jsi mu zadek?"

"Babi!" Vynadám jí, Jaxson nepotřebuje žádné další povzbuzení.

"Jasně sakra a ani jsem s ním ještě neskončil."

"Hodný kluk!" řekne a poplácá ho po rameni. Frustrovaně na oba dva protočím oči.

"Opravdu, babi, bylo to jen nedorozumění. Potřebuju na toaletu. Hned se vrátím." Zamumlám, když rychle odejdu.

Jaxson

Sleduju Julii odcházet a vím, že je naštvaná, že jsem Margaret obeznámil s tím, co se stalo.

"Pojď, drahoušku, posaď se," Margaret mě vezme ke stolu. Když se posadím, překvapí mě, když mi dá pohlavek.

"To je za to, že jste ublížil Julii, vážený pane," řekne a ukazuje na mě prstem.

Kurva! Věděl jsem, že to s ní nebude tak snadné. Odkašlu si a snažím se jí to vysvětlit.

"Opravdu mě moc mrzí, že jsem jí ublížil, ale věřte mi, když říkám, že tak to bylo nejlepší. Nebyla by schopná to zvládnout, kdyby mě viděla tak, jak jsem vypadal."

Margaret položí láskyplně své ruce na moje, "Už jsem ti to říkala předtím, Jaxsone, je silnější, než si myslíš. Hodně jsi jí ublížil, když jsi ji takhle poslal pryč. Obávala jsem se, že se z toho nikdo nedostane."

Hruď se mi sevře pocitem viny, "Vynahradím jí to."

"Já vím, že jo, drahoušku, ale varuju tě, nebude to jednoduché."

"Já vím, ale nenechám toho, dokud mi neodpustí."

"Skvělé!" řekne a poplácá mě po zádech, "a zatímco budeš žádat o odpuštění, mohl bys jí taky říct, že ji miluješ." Trhnu k ní pohledem, zatímco se panika zmocní mé hrudi. "Oh, nedívej se na mě takhle. Vždycky jsem věděla, že ji miluješ, Jaxsone. Čekala jsem dlouho na to, až přijdeš, aby ses s tím smířil, ale ty jsi trošku pomalý v tom, abys to pochopil, drahoušku," řekne s hihňáním.

Zatřesu hlavou, "Zaslouží si někoho lepšího, než mě, Margaret. Potřebuje někoho, kdo ji může milovat způsobem, jakým si zaslouží. Já nevím, jak milovat, to je něco, na co jsem nikdy nebyl."

"Jaxsone, láska není vždy něco, co se naučíš, je to něco, co cítíš. A já vím, že ji cítíš, můžu to vidět ve tvých očích pokaždé, když se na ni podíváš."

"Jsem vážně v rozhozený, Margaret, potom, co se stalo v Iráku snad ještě víc." Je mi nepohodlně z toho, že jí to přiznávám, ale snažím se, aby porozuměla.

"Oh, drahoušku!" řekne se slzami v očích, "pokud jí to dovolíš, pomůže ti se zahojit, Jaxsone.

Neznám nikoho jiného, kdo by Julii miloval nebo chránil víc, než ty. Jen se podívej, co se stalo s tím zlým ničemou Wyattem," řekne naštvaně.

Tělo se mi sevře hněvem, když si vzpomenu na minulou noc. Jsem na sebe naštvaný, vím, že kdybych tam byl dřív, nic z toho by se nestalo. Vždycky jsem si myslel, že dělám správnou věc, když se držím dál, ale podívejte se na ten bordel, co se stal.

Margaret mě vytrhne z myšlenek, když se dotkne mé tváře. "Jaxsone, všechno, co říkám, je, že máš pro jednou myslet srdcem a ne hlavou. Uvidíš, kam tě to dovede."

Jsme přerušeni, když jedna ze zaměstnankyň jde k nám.

"Zdravím, Margaret, tohle je tvůj vnuk?" Ta holka se na mě koketně usměje a hodí si vlasy za záda.

"Ne! Je to Juliin chlap, teď odsud vypadni!" řekne Margaret ostře, překvapujíc mě jako svině.

Zlostně zírá na vzdalující se záda té holky, "Ta holka je nestyda. Měl bys vidět některý ty punčochy, který nosí s uniformou."

Ta dáma mě zasraně baví. Odvrátím se, snažím se, skrýt úsměv, když uvidím Julii, jak si k nám dělá cestu. Je tak zkurveně nádherná, že mě bolí se na ni jen dívat; především protože musím nutit svého ptáka, aby se nepostavil, kdykoliv jsem kolem ní. Můžu říct, že ze způsobu, jakým jde, je v bolestech, ale snaží se to skrývat.

Nakloním se, když se vedle mě posadí na židli. "Jsi v pohodě? Přinesl jsem ti léky proti bolesti, pro případ, že by sis nějaký potřebovala vzít."

Zatřese hlavou, "Jsem v pořádku, ale i tak děkuju."

Než mám šanci se s ní hádat, nakloní se a vytáhne dárek, který přinesla, dávajíc to Margaret, "Hodně štěstí, babi."

"Julio! Každý rok ti říkám, že mi nic nemáš dávat."

Julia obrátí oči v sloup, "A každý rok ti něco dávám, takže přestaň vyvádět a otevři to."

Margaret vytáhne velkou černou knihu z dárkové tašky. Otevře ji a zalapá po dechu, okamžitě začne slzet. "Oh, Julie, to je tak nádherné, děkuju ti!"

"Nemáš zač, babi. Jsem ráda, že se ti to líbí."

Když Margaret dolistuje stránkami, podá mi to. Ta kniha je její životní příběh, zaplněná fotkami jí a jejího manžela, Julie a její mámy. Už jsem předtím fotku Juliiny mámy viděl a jsem vždycky udiven její krásou. Julia vypadá tak hodně jako ona.

Julia vezme knihu a obrátí ji na nějakou stránku, "To je můj taťka, přesně potom, co odešel z námořnictva," řekne, ukazujíc na fotku.

"Nebyl nádherný?" zeptá se mně Margaret. Přikývnu nemotorně, protože je pro mě trochu divný souhlasit. Julia se mým rozpakům zachichotá. "Ten muž mi bral dech pokaždé, když vešel do místnosti. Nezáleželo na tom, jak dlouho jsme byli spolu, nikdy jsem se z dívání na něho neunavila. Velmi mi chybí."

Julia se nakloní a popadne ji láskyplně za ruku. "Měl by tě rád, Jaxsone. Už jsem ti to řekla předtím a myslím to vážně, jsi hodně jako on. V momentě, kdy jsem tě potkala, jsem věděla, že jsi byl ten pravý pro moji Julii."

Ježíš, ta žena se už nedrží zpátky, co?

Julia vypustí odfrknutí a pustí její ruku. "Nech toho, babi."

Než může Margaret říct cokoli dalšího, dvě starší dámy se k nám přijdou posadit. Obě mají velký úsměv, zatímco se na mě ze zvědavosti dívají.

"Margaret, kdo je tenhle hoch a kde jsi ho schovávala?"

"Tohle je Juliin Jaxson," odpoví Margaret vesele.

"Není můj nic!" Nemůžu si pomoct a zasměju se Juliinému vrčení. Zlostně na mě zírá.

"Proč ne? Je pěkný, Julio. Musíš se chlapa jako je on pevně držet," řekne jedna, mrkajíc na mě.

Fajn, to je trochu nepříjemné.

Julia se usměje, když si všimne mých rozpaků a obtočí paži okolo mých ramen, "No, Gladys, vypadá to, že dneska je tvůj šťastný den, protože se právě stalo, že tady Jaxson je nezadaný."

Zabodnu do ní pohled, co to kurva chystá?

"Oh, vážně?" řekne Gladys a dívá se na mě, jako bych byl zasraná hostina nebo něco takového.

"Jo a slibuju, že ho pro tebe sem přivedu častěji. Měla bych ho přivézt na taneční večery, miluje tančit, Gladys."

Oh, za tohle zaplatí. Zasraně dobře ví, že tančení nesnáším. Podívám se na Margaret, doufám, že mi pomůže, ale ona jen vypadá strašně pobaveně.

"Rád tančíš?" zeptá se Gladys nadšeně.

"Uh, vlastně ani ne." Její výraz opadne, což mě nutí se cítit jako kretén. Ježíš! Nikdy jsem si nemyslel, že by nastal den, kdy se budu obávat, že raním city nějaké staré dámy za to, že ji odmítnu. "Jen prostě nejsem moc dobrý tanečník, to je všechno."

Její obličej se znovu rozsvítí, "Oh, zlato, neboj se. Umím tancovat dost dobře za nás oba," řekne a obdaruje mě dalším zamrkáním.

Ježíš, je ta dáma opravdová?

Julia mě teď popadne za tvář, "Oh, neposlouchejte ho, Jaxson je jen skromný. Věřte mi, tenhle chlap má některé zabijácké pohyby."

A dost! Popadnu ji za zadní stranu hlavy a zlíbám jí z tváře ten drzý úsměv.

"Správně, Jaxsone," povzbuzuje mě Margaret.

Julia zalapá po dechu, když mé rty spočinou na jejích a to udělá mého ptáka bolestivě tvrdého. Zpočátku je ztuhlá a nepolíbá mě zpátky. Ale když jí olíznu rty, zasténá a otevře je pro mě. Vtrhnu jí jazykem do pusy a začínám být opilý její chutí.

Kurva se mnou! Chutná dokonce líp, než si pamatuju.

"Ó můj!" řekne někdo u stolu, což mě nutí si vzpomenout, že nejsme sami. Pomalu se odtáhnu a zírám na Julii, která má zavřené oči. Kurva! Jen jsem zamýšlel přitisknout na její rty tvrdý polibek, ne ji přede všema zřídit. Juliin pohled se začne zpřísňovat hněvem, ale to neskryje potřebu, kterou tam vidím.

"Co to sakra děláš?" zašeptá ostře, odstrkujíc mě.

"Co?! Jen jsem názorně předváděl nějaký z mých zabijáckých pohybů, o kterých jsi jim říkala."

Margaret se zahihňá, "Pojďte vy dva, jídlo je připraveno." Ty tři se zvednou a jdou ke stolu s jídlem.

"Páni! Musím říct, že bych ráda viděla, co ten kluk má za vybavení."

Co to kurva! Slyšel jsem dobře?

"Už to nikdy znova nedělej, Jaxsone," řekne Julia naštvaně, ukazujíc prstem na můj obličej.

Popadnu ji za zápěstí a přitáhnu si ji k sobě, "Pak příště dvakrát přemýšlej, než se mnou budeš hrát tyhle hry. Když mě takhle vyzýváš, Julie, všechno, co to dělá, je, že můj pták tvrdne. Myslel jsem, že ses tohle naučila dneska ráno v tvém pokoji."

"Jsi tak nesnesitelný," zlostně na mě zírá se směsicí hněvu a touhy.

"Přijmi to, Julie, líbí se ti to a chceš víc," vím, že bych na ni už neměl tlačit, ale nemůžu odolat.

Podívá se dolů přes džíny na mého tvrdého ptáka a zamrká, "Ty vypadáš jako ten ovlivněný, Jaxsone."

"Neříkej mi, že kdybych teď strčil ruku pod tvé šaty, nenašel bych tvé kalhotky vlhké.

Její oči vzplanou vzrušením, ale snaží se to skrýt za úšklebkem, "Hádám, že to je něco, co nikdy nezjistíš," pak vstane a dodá, "Vezmi si čas na zklidnění, než přijdeš a dostaneš jídlo." Odejde, ale podívá se přes rameno a domýšlivě se usměje. Nutí mě to chtít ji vzít do koupelny a ukázat jí, kdo má kontrolu.

Kurva! Ta žena testuje moje limity a to jsem kolem ní nebyl ani 24 hodin. Zřejmě bude těžší se krotit, než jsem si myslel. Potřebuju si udržet čistou hlavou, snažím se napravit ten zmatek, co jsem napáchal, ne to ještě víc posrat. Podívám se na ní ve frontě a zírám na její zadek, když se ohne, aby sebrala něco pro Margaret.

Jsem v takovém háji!