FT - 21. kapitola

Překlad: Eva

Julie

Probudím se další ráno a vím, před tím než vůbec slezu dolu po schodech, že se Jaxson včera večer domů vůbec nevrátil.

Kam šel? Vrátí se vůbec?

Je to ta poslední myšlenka, která přese mne převalí čerstvou vlnu pláče. Do háje s tím. Utřu si je z tváře před tím, než mohou stéci. Nečekám, než mi zničí make-up. Vejdu do kuchyně a uvidím Sawyera a Cadeho u stolu, tvrdým tónem se dohadují, ale okamžitě přestanou, když mě uvidí.

Sawyer se postaví, "Ahoj Julie."

Smutně se na mě usměje, "Ahoj. Slyšeli jste, vy kluci, o něm vůbec?"

Oba lítostivě zavrtí hlavou, "Stejně tak já," zašeptám sklíčeně, snažím se potlačit příliv slz, které se zoufale snaží prodrat ven.

Sawyer ke mně přistoupí a obejme mě, "Jsem si jistý, že o něm dneska uslyšíš."

Přikývnu, ale necítím se přesvědčená. Najednou uslyším klíče ve dveřích. Moje srdce povyskočí, protože si myslí, že to je Jaxson. Moje naděje se rychle vypaří, když dovnitř vejde Kayla.

Zprudka se zastaví, "Uh,je. Použila jsem klíče, protože jsem nechtěla probudit Jaxsona," Všechny nás přelétne pohledem a zpozoruje moje uplakané oči, "On tady není?"

Zavrtím hlavou.

Kayla zlostí zčervená, "No to je zkurvysyn. Co udělal? Nakopu mu prdel."

Sawyer zavrčí, "Stoupni si do fronty."

Kayla ke mně přistoupí a obejme mě, "Měla jsi mi zavolat Julie. Přišla bych a byla bych tu s tebou."

Zakroutím hlavou, "To je dobrý. Sawyer a Cade tu se mnou zůstali a máme před sebou velký den. Nechci abys z toho byla otrávená."

Kayla se na mě účastně podívá, "Nemusíme jít dneska Julie. Můžeme to přeložit a jen se tu tak povalovat."

Zprudka zatřesu hlavou, rychle ten nápad zamítnu, "Ne! Zpříma se na ně podívám. Nezničíme si den. Plus, bude to pro mě nejlepší. Pomůže mi to se doreagovat."

Ano správně.

"Jsi si jistá, zeptá se Kayla znovu.

"Ano!"

"Dobrá, pak bude lepší, když vyrazíme, abychom byli včas na první schůzce."

"Jasně, dej mi sekundu," popadnu banán a ovesnou tyčku na cestu. Pak přistoupím k Sawyerovi a obejmu ho, "Děkuji vám, za všechno, včera v noci."

"Bez problému Julie. Máš mé číslo na mobil, správně? Když budeš dneska cokoliv potřebovat, zavolej. Jestliže ta skopová hlava nebude zpátky, až se vrátíš domů, budeme tady."

Zasměji se a přikývnu, "Jasně."

Pak jdu ke Cedemu a také ho obejmu. Překvapí mě, když si mě k sobě přitáhne a opravdu mě obejme nazpět a není to jedno z jeho trapných obětí.

Když se odtáhneme, podívám se na oba, "Zkusíte ho dnes najít? Jen ho zkontrolujte a ujistěte se, že je v pořádku."

Cade přikývne, "Jo, to uděláme."

"Děkuji," slabě zašeptám, pak vyjdu ze dveří s Kaylou za zády.

Cesta autem je tichá a smutná. Zabočíme na I-90 přes Charleston, hlavní silnice je naprosto opuštěná.

"Zdá se mi to, nebo to vypadá, jako bychom byli právě teď jediní živí na planetě?" zažertuji a snažím se zlepšit náladu.

Kayla se uchechtne, "Je neděle, všichni jsou v kostele. Ačkoli musím říct, že je pěkné jet po prázdné silnici."

Je to pěkné - sluníčko svítí a my máme otevřené Kaylino střešní okýnko u auta. Jsme v teple a autem proudí čerstvý vzduch. Přináší to trochu míru do mého bolavého srdce.

"Sakra, vypadá to, že jsme to zakřikly." Řekne Kayla a vytrhne mě z mých myšlenek.

Podívám se za sebe a uvidím velké, stříbrné auto, které jede za námi. Otočím se zpátky, natočím hlavu proti oknu a dívám se smutně ven.

"Jsi si jistá, že budeš v pořádku?"

"Jo, já…," moje slova náhle odumřou a zalapám po dechu, když mi hlava trhne dozadu.

"Co je to za sráče?" řekne Kayla panicky a pevně uchopí volant, "Co to do pytle dělá?"

Otočím se a zjistím, že to stříbrné auto je přímo za námi a nepolevuje. Je nám přímo za zadkem. Kayla přejede do druhého pruhu a on nás následuje v těsném závěsu.

"O můj bože, co má za problém?" zeptám se rozechvěle.

Kayla zrychlí a tak i on. Můj žaludek klesne strachem a já si uvědomím, že jsme v pěkném průšvihu.

Kayla letmo pohlédne do zpětného zrcátka, "Poznáváš ho? Můžeš ho vidět? Nemůžu říct."

Mávnu rukou, "Ne, myslím, že má čepici a sluneční brýle. Ani nepoznávám ten vůz."

Najednou se vůz přesune na Kaylinu stranu a řidič prudce trhne volantem, ze strany do nás vrazí. Obě zakřičíme, "Kurva, on se náš snaží vytlačit ze silnice! Julie vytáhni mi mobil a zavolej 911. Rychle!"

Natáhnu se k přihrádce, kde se Kaylin mobil nabíjí. Moje roztřesené prsty jsou stěží schopný vyťukat ty tři čísla, která potřebuji.

Ten sráč do nás zase narazí, zatím co zadávám čísla.

"Zkurvysyn," zařve Kayla naštvaně a dupne na plyn.

"911, jaký je váš nouzový stav?"

"Prosím pomozte nám! Moje kamarádka a já jsem na I-90 směrem na Charlesto, je tu stříbrné auto, které se nás snaží vytlačit ze silnice."

"Dobrá, zůstaňte klidní a …"

To bylo to poslední, co jsem slyšela, než do nás zase vrazil. Ted' se auto vymklo kontrole. Všechno se stalo zpomaleně. Náš řev naplnil vzduch, zdál se vzdálený dokonce i mým uším. Auto letí do příkopu, několikrát se přetočí. Sklo se rozbije a lítá všude kolem nás a pořeže jemnou kůži na mém obličeji.

Dítě.

Rychle mě napadne obalit si ruce kolem břicha, doufám, že to poskytne aspoň malou ochranu. Pás u sedadla se mi zařezává do boků. Bolestivě mě drží na sedadle. Nakonec se auto přestane přetáčet a my zůstaneme převrácení kolmo na střechu.

Sedím zařezaně a snažím se vstřebat, co se právě stalo. Podívám se na Kaylu a vidím jí opřenou o volant, z čela jí teče krev.

To mě vyrve z mého šoku, "Bože, Kaylo? Bože." začnu vzlykat, "Kaylo probuď se," zatáhám jí za ruku a pak si uvědomím, že se jí nesmím dotýkat. S rozklepanou rukou uvolním svůj pás a dívám se po jejím telefonu. Uvědomím si, že mám stále kabelku na rameni, začnu se v ní přehrabovat a snažím se najít svůj mobil, když se moje dveře rozletí.

Kouknu se a zakňučím, když uvidím Wyatta. "Wyatte!?" rozhlédnu se a hned mi dojde, že to byl on v tom stříbrném autě. "Co to sakra děláš!?" vzlykavě zakřičím, "jsi zasraně šílenec?"

Neodpoví, jeho hrubá ruka mě popadne a začne mě tahat z auta ,"Ne! Jdi ode mě pryč!" řvu z plných plic a začnu do něj bušit. Narazím do země a vzdáleně cítím bolest, ale jsem tak nabuzená strachem a adrenaline, že to plně necítím.

Popadne ze mě vlasy a táhne mě ke svému autu. "Ow! Zastav to! Jdi ode mě ty zkurvysynu!" kopu a cítím, jak jsou moje vlasy trhány z hlavy. "Kaylo! Kaylo! Kaylo!" řvu její jméno a chci, aby se probudila, vyděšená že už to nikdy neudělá.

Wyatt prohodí naší pozici tak, že stojí přímo nad mojí hlavou, stále ruce plné mých vlasů. Odhodí svoje sluneční brýle. Jeho oči je zuřivost. Jeho výraz šílence mě donutí zafňukat strachem.

Nakonec poprvé promluví, "Sklapni tu svojí nevymáchanou držku, děvko!" zvedne pěst a vrazí jí do mého obličeje, pak všechno zčerná.

Jaxson

O pár hodin později vtrhnu do tělocvičny. Dostal jsem zprávu od Sawyera hodinu po tom, co jsem opustil Annin dům. Řekl mi, že se setkáme v tělocvičně. Řekl jsem mu, že nejdříve chci vidět Julii ale on mi sdělil, že dnes jedou s Kaylou koupit šaty.

Cade, Sawyer a Cooper stojí u ringu a vypadají nasraně, když vcházím. No kurva, už ted' můžu říct, že to nebude příjemný. Zatřesu hlavou a jdu jim naproti. Jakmile mě Sawyer zahlédne koutkem oka, jde mi naproti a potkáme se v půli cesty. Jeho postoj je uvolněný a klidný, ale jeho oči planou vztekem.

Než stačím plně registrovat jeho zlost, zaskočí mě, a zasáhne mě pravým hákem do čelisti. Moje hlava poskočí a já spadnu na prdel. Neočekával jsem ten náraz.

"Omlouvám se ty zkurvysynu!" zařve a zase se ke mně hrne.

Ted' jsem na něj připravený. Postavím se, zablokuji jeho další ránu a sám mu jednu natáhnu.

"Ježiši Kriste! Uklidněte se, oba dva!" zařve Cooper a odtáhne mě. Cade popadne Sawyera a zadrží ho. Čekám na zlost, která by mě postrčila k tomu, abych Sawyerovi utrhnul hlavu. Ale nic nepřijde, protože vím, že jsem si to zasloužil.

"Je v pořádku?" zeptám se tiše.

"Ne! Není zasraně v pořádku! Co je do prdele s tebou špatně? Vejdu dovnitř a najdu tvojí ženu na podlaze, obklopenou rozbitým sklem. Vyplakává si svoje zasraný oči, protože jsi jí odrovnal s tím, že jí nemiluješ nebo protože nechceš to zatracený dítě."

Ostře mi bodne v hrudi a zatřesu hlavou v zamítnutí, "Já vím, podělal jsem to."

"Máš zatraceně pravdu, že jsi to podělal! A doufám, že tvůj lítostivej zadek pošle do háje."

Jeho slova mě vyprovokují a já začnu bojovat proti Cooperovo sevření, "Oh, na to bych si kurva vsadil že v to doufáš. Jsem si jistej, že si zkurveně miloval být tam pro ni včera večer. Snažit se jí utěšit."

"Do prdele, ty oslí hlavo. Ty moc dobře víš, že bych ti to nikdy neudělal. Mám k vám víc respektu než ke komukoliv jinému. Ale něco ti řeknu, právě teď by sis zasloužil nakopat prdel. Někdo musel zaskočit a dávat na ní pozor, zatím co ty, jistě jako peklo, jsi nemohl."

Naše hrudníky se zvedaly vztekem a já se snažil zklidnit. Vím, že všechno, co Sawyer řekl, je pravda.

Najednou se zapnula Cooperova vysílačka, kterou má na boku, "Šerife?"

Cooper položí ruku na moje rameno a natáhne se, aby si vzal vysílačku, "Jo, co se děje?"

"Omlouvám se, pane, ale musíte hned do nemocnice. Kayla měla těžkou nehodu."

Julie!

Během sekundy všichni čtyři vyběhneme ze dveří. "Nastupte," zařve na nás Cooper, abychom nasedli do jeho služebního vozu. Zapne sirény a vyrazí.

Jakmile vtrhneme skrz dveře pohotovosti, slyšíme Kaylu brečet a křiče, "Prosím, ztrácíte čas. Musíte jí najít!"

Jdeme po zvuku její žádosti a vběhneme do pokoje. Kayla sedí na kraji svojí postele s obvázanou hlavou. Její obličej je pořezaný a potlučený. Grace sedí vedle ní, drží jí za ruku a brečí.

"Kde je Julie?" zeptám se a horečně se rozhlížím.

Před tím než může Kayla odpovědět, Cooper mě odtlačí na stranu a spěchá k ní, "Ježiši zlato, jsi v pořádku? Co se zatraceně stalo?"

"Proboha, Coopere, musíš pomoct Julii."

"Kde kurva je?" znovu vyštěknu.

Můj žaludek se sevře strachy, když začne Kayla plakat ještě víc, "Odtáhl jí. Zkurveně jí odtáhnul."

Hrozí, že mě zadusí panika, "Kdo to zatraceně udělal?"

"Wyatt! Vytlačil nás ze silnice. Omdlela jsem, ale probrala jsem se, když křičela moje jméno. Táhnul jí za vlasy k jeho autu, pak jí uhodil." Začne nekontrolovatelně vzlykat, "Bože, Coopere, uhodil jí tak silně, že přestala řvát, úplně jí odrovnal."

Nohy se mi podlomily. Mísí se ve mně strach a zlost. Moje srdce tluče tak nahlas, že ho všichni mohou slyšet.

Kurva ne! NE! Ne! Ne!

"Jaxsone, chlape, uklidni se. My ji najdeme." Vzdáleně slyším Sawyerův hlas.

"Kurva! Je do prdele mrtvej! Já ho zasraně zabiju!"

Něčí paže se mě snaží zadržet, když kolem začnou lítat věci. Ten, kdo je za mnou, se mě snaží uklidnit a srazí mě k zemi.

"Zatraceně chlape, získej nad sebou zasranou kontrolu. Jsi vycvičený na sračky, jako je tahle, Jaxsone. Dej se zasraně dohromady, nebo nebudeš schopen jí pomoct."

Cadeho slova projdou skrz zuřivost, která mě pohltila.

Moje hrud' se nadýmá zlostí a strachem, zavřu oči a snažím se uklidnit. Vám, že je v pořádku.

Ježiši Julie, tak zasraně se omlouvám.

"Dobrý?" Zeptá se Cade skrz namáhavý povzdech o minutu později.

Přikývnu, "Jo, jsem v pořádku."

Jde ke mně a pomůže mi vstát. Podívám se okolo a vidím věci, které jsem zdemoloval. Křeslo je na tříšky, stůl a tác leží na jedné jeho straně, lékařské potřeby jsou poházené po celé podlaze.

Zabořím si prsty do vlasů, "Kurva. Omlouvám se."

Grace přikývne na moji omluvu. Je bílá jako duch. Kayla začne zase plakat, "Coopere, prosím. Vy chlapi jí musíte jít hledat."

Jdu k ní, "Kaylo, slyšela si cokoliv dalšího? Neřekl něco o tom, kam jí chce vzít?" Zavrtí hlavou a brečí ještě usilovněji.

Zástupce promluví, "Šerife, máme nahrávku z 911, kde slečna Julie mluví během nehody. Operátor zůstal na lince během celé událostí, zkopírovali jsme jí na pásku."

Cooper přikývl a pak se lítostivě podíval na Kaylu, "Ježiši, nechci tě zatraceně teď opustit."

"Coopere, poslouchej mě,"řekne Kayla a vezme jeho obličej do rukou, "Budu v pořádku. Julie tě teď potřebuje víc než já. Jsi nejlepší, prosím, běž a najdi ji."

"Zůstanu s Kaylou," Řekne Grace přes její vlastní slzy.

"Dobře," souhlasí Cooper zdráhavě. Pak Kaylu políbí, "Miluji tě."

Jeho tři jednoduchá slova zaskučí hluboko ve mně. Nikdy jsem to zasraně Julii neřekl, jenom proto, že jsem byl tak vyděšený. Bůh ví, kde je ted'. Vystrašená a sama. Myslí si že jí nemiluju nebo naše dítě… .

Kurva! Dítě.

Podívám se na Sawyera a Cadeho, "Jdeme." Vyběhnu ze dveří a sprintuji dolů do haly.

"Jaxsone zastav," řekne Cooper a snaží se mě dostihnout, ale já nezastavím.

"Zatraceně, říkám zastav." Když popadne moje rameno, narazím ho proti zdi a zařvu do jeho obličeje.

"Já kurva nemám čas zastavit. Potřebuji ji najít hned."

"Co, chceš do prdele udělat beze mě?" Zeptá se Cooper rozčileně.

Lítostivě zatřesu hlavou, "Nemám na výběr Coopere, teď pro mě zákon neznamená nic a ani nebude. Ten zkurvysyn vzal moji dívku a moje dítě, je zasraně mrtvej."

"Poslouchej Jaxsone," řekne Sawyer a ukončí to, "mysli na Julii a dítě, budou tě potřebovat, až tohle skončí."

Moje oči zůstanou přišpendlené na Cooperovi, "Rozumíš tomu, co jsem ti řekl? Jediná věc, která pro mě má význam, je dostat Julie a dítě živé, a nezastaví mě nic i kdyby to mělo znamenat porušit zákon. Jsi na to připravený?"

"Opravdu si myslíš, že moje první priorita není stejná jako ta tvoje? Ona pro mě taky hodně znamená Jaxsone."

Přikývnu, vím, že má pravdu, "Dobře tedy. Tak sakra jdeme, čas běží."

"Šerife?" zakřičí zástupce a přiběhne, "Mám tu zprávu od Reynoldse, že Wyattův dům je prohledaný a čistý, žádné stopy po něm nebo po slečně Julii."

"Dobrý, chci všechny záznamy nemovitostí zaregistrované pod jménem Jennings, to zahrnuje i starého pána. Také přived' Raye, potkáme se tam."

"Ano pane."

My čtyři naskočíme do Cooperova policejního auta a zamíříme na stanici.

Ježiši Julie, vydrž zlato, prosím, jen vydrž.