FT - 22. kapitola

Překlad: Eva

Julie

Probudí mě zatřesení. Mé tělo je studené a bolavé. Připadám si, jako by mě někdo praštil kladivem, především moji hlavu. Zasténám a snažím se sáhnout rukou na čelo, ale nejde to.

Co to k čertu?

Vrátí se mi paměť, sakra Wyatt. Moje oči se otevřou a malinko zanaříkám, když se rozhlédnu po okolí. Jsem ve studeném, tmavém suterénu a ležím na skládacím lehátku. Moje ruce jsem přivázané ke kovu u čela lůžka. V puse mám roubík. Ztěžuje mi vypustit hluboký, panický povzdech, který se moje plíce snaží zoufale zadržet. Podívám se dolů, vidím, že na sobě nemám nic víc, než kalhoty a podprsenku.

Bože!

Snažím se poprat se strachem, protože vím, že potřebuji zůstat klidná, abych našla cestu ven. Kvůli oběma, mě a mému dítěti.

O prosím, ať je mé dítě v pořádku.

Hlasitý zvuk mě přinutí otočit se doprava. Okamžitě jsem toho litovala, když mi bolest vybuchla v hlavě. Wyatt přecházel tam a zpět, "No tak čubko. Seber se!"

Když jsem se podívala za Wyatta, můj strach se vystupňoval: svíčka osvětlovala celou zeď obrázků mě. Jsou tam fotky, jak jsem chodila po městě, v mém autě, v mém domě. Nejhorší ze všeho jsou ty, kde spím ve své posteli. Byl v mém domě, zatím co jsem spala a já to nikdy nezjistila.

"No, podívejme se, kdo je vzhůru."

Můj pohled se přetočil na Wyatta, jeho silueta byla zastřená mými slzami, které mi stékaly po obličeji. Jde ke mně a sedne si vedle mě na postel a putuje svými prsty po mé tváři dolů mezi má prsa. Zafňukám přes roubík. Snažím se odtáhnout od jeho nežádoucího doteku.

To ho rozzuří. Praští mě hřbetem ruky tak silně, že se mi odletí čelist na stranu a moje pusa se naplní krví. Zrak mi pohltí temnota, hrozí, že mě znovu pohltí.

Necháš se kurva osahávat od toho odpadu, ale ne ode mě?"

Pláč mě nutí se zhluboka nadechnout, ale ten stupidní roubík mi to nedovolí.

"Když ti sundám ten roubík, budeš hodná, dobře? Nikdo tě neuslyší křičet, nemám na to nervy. A právě teď Julie, moje trpělivost je křehká, když jde o tebe, rozumíš?" Jeho hlas je znovu něžný v kontrastu k jeho zuřivosti, co má v očích.

"Odpověz mi!" zařve a bolestivě zmáčkne jedno moje prso. Donutí mě vykřiknout přes roubík. Kývnu hlavou v odpovědi.

"Hodná holka."

Když odstraní můj roubík, zplna hrdla se vzlykavě nadechnu, "Wyatt, prosím, nedělej to." Vím, že moje prosba je pravděpodobně naprosto zbytečná, ale právě teď je to, to jediné, co můžu vymyslet.

Wyat vezme něžně můj obličej do dlaní, "Nesnáším, že se to muselo stát takhle Julie, opravdu ano. Nemáš ani tušení, jak moc mě to bolí. Miloval jsem tě ta dlouho …" Jeho šílená slova slábnou, když uvidím nepřítomný výraz v jeho očích.

Zkusím svoji vlastní šílenost, "Ted' to vím. Moc se omlouvám, Wyatte. Měl jsi pravdu, máme něco speciálního a já nám měla dát šanci."

Civí na mě, zkouší zjistit, jestli mluvím pravdu. Cokoliv našel, není to, co hledal. Jeho pohled se naplní hněvem a jeho ruka sevře bolestivě moji čelist. "Je pozdě, nechala jsi, aby mi tě ten zkurvysyn odvedl. Zničila jsi moji reputaci s tím zasraným zákazem přibližování. Ted' oba zaplatíte."

Brečím z té bolesti, slzy mi stékají přes pusu. Wyat zhluboka nasaje vzduch, zatím co se jeho oči naplní chlípností. Zavrčí a nakloní se ke mně a hrubě přitiskne svoji pusu na mojí. Vnutí svůj jazyk do mé pusy. Stojí to všechny moje síly, abych udržela nahromaděnou žluč v krku, která hrozí, že mě udusí.

Odtrhne se a zhluboka dýchá, "Zasraně nádherná. Užijeme si spolu spoustu zábavy Julie. Nakonec tě dostanu, ale dám tomu bastardovi lekci, za to, že mi tě vzal.“

Ale ne, Jaxsone.