Pete
Bojím se o
Reagan, takže jí volám od Reedů, tetovacího salónu, kde pracuji se svými
bratry. Vzhledem k tomu, že nikdo nebyl doma, šel jsem do práce
s kluky. Zavěsím telefon a zhluboka
se nadechnu. Za pět minut ji někdo vysadí před obchodem. Nemám ponětí, co se
stalo s Mattem, ale má Reaganino auto a ona jela domů s cizincem.
Nijak zvlášť se mi to nelíbí, ale Matt by neudělal nic, co by jí ublížilo.
Alespoň ne schválně.
Konečně
vchází do dveří. Mám svou pistoli opřenou o něčí záda, jak kreslím obrys.
Frustrovaně vydechne, když prochází dveřmi. „Všechno v pořádku?“ ptám se.
Nemůžu přestat s tím, co dělám. Ne teď.
„Fajn,“
říká. „To bylo tak divný.“
Emily je
usazená na stole, houpe nohama a cucá lízátko. Je tak kurevsky roztomilá ve
svých kanadách a džínech, že jí chci obejmout. „Co bylo divný?“ zeptá se.
„Ty děti,“
řekla Reagan. „Bojím se o ně.“
Vypráví nám,
co se stalo a všechno o tetě, která nikdy předtím ty děti neviděla. „Možná o
tom Matt ví víc a může to později dovysvětlit?“ domnívám se.
„Jsem ráda,
že šel,“ říká Reagan. „Jinak by to býval nenáviděl.“
Do dveří
vchází žena a každý muž v obchodě přestane s tím, co dělá. Má na sobě
krátkou, opravdu krátkou sukni a vypasovaný top s holými zády. „Co pro vás
můžeme udělat?“ ptá se Friday, dívka, která provozuje přední část salonu.
„Ráda bych
si nechala udělat piercing,“ říká a skousne si spodní ret.
„Může někdo
z vás piercing udělat?“ volá Friday. Friday je opravdu pěkná ve stylu Katy
Perry. Má tetování na ramenou a přes záda až k nohám. Vím o těch na
nohách, protože jsem jí je dělal. Má lebky, zkřížené kosti a želvy a nějaké
opravdu divné sračky. Obléká se celá retro, jako spoře oděná kráska
z šedesátých let.
„Jaký druh
piercingu?“ ptám se.
Každý pohled
v místnosti se otočí k ženě a ona se začervená. „Jeden z těch
piercingů!“ zakřičí Friday dramaticky.
„Pete to
může udělat,“ říká Paul.
Reaganina
ústa se otevřou dokořán. Jde blíž ke mně. „Nebudeš dělat soukromý piercing,“
zasyčí. Dělám je celou dobu, ale už je ani dál dělat nechci. Položí mi dlaň
kolem ucha. „Jediná soukromá místa, kterých se budeš dotýkat, jsou moje.“
Srdce se mi
dme. Líbí se mi to. Líbí se mi to hodně. „Omlouvám se,“ říkám. „Malá dáma
promluvila.“ Zvedám obličej a Reagan se sklání, aby mě políbila.
Paul se
podívá na Logana, ale Emily mu něco opravdu rychle znakuje a ušklíbá. Zavrtí
hlavou. „Nemůžu to udělat,“ říká.
„Proč ne?“
vyfoukne Paul ztěžka.
„Protože
chci mít dneska večer sex,“ říká Logan. „A zítra večer. A další večer.“
Sam tu není.
Pravděpodobně někde peče dort. A všichni víme, kde je Matt. Paul odhazuje pero
na stůl, kde kreslil tetování. „Vy chlapy jste k ničemu,“ stěžuje si. „A
podpantofláci.“
Jsem šťastný
být podpantoflákem. Logan jde přes místnost a plácne si se mnou a Emily se
zakření na Reagan. „Díky, že to vezmeš za tým,“ říkám Paulovi.
Nebude to
pro něj těžký. Ta holka je nádherná. „To je, co musím udělat, takže vy kluci
můžete mít sex.“ Povytáhne si džíny a
pomůže jí vybrat piercing. Bere sebou Friday, když jde za závěs, protože během
roků jsme se naučili, že nemáte dělat intimní práci bez dívčí přítomnosti. Něco
jako, že mužský gynekolog má vždycky ženskou sestru v místnosti. Vychází o
několik minut později a dívčí chůze je legrační.
Odchází,
Paul si sedá a pak se začne smát. Hází ubrousek na mou hlavu. „Vy kluci stojíte
za hovno,“ říká.
Friday
vstává a říká, „Pojďme na hot dog.“
„Mám pro
tebe hot dog,“ říká Paul.
„Sliby,
sliby,“ zacvrliká Friday.
Popadne ji
do kravaty a tře jí vršek hlavy klouby. „Dal bych to s tebou dohromady,
kdybys měla ráda ptáky, Friday.“
Friday udělá
obličej, jako kdyby ucítila něco zkaženého.
Friday není
lesba, ale Paul si myslí, že je. Když tady poprvé začala, pěkně zostra po ní
vyjel a ona začala mluvit o jedné z jejích přítelkyň z jedné noci.
Předpokládal, že je homosexuální. Ona a já jsme jednou v noci dlouho
pracovali a přiznala mi, že není. Má ráda muže. Jen je jednodušší pracovat
s bandou z nich, když si myslí, že je lesba. Ještě jsem to Paulovi
neuvedl na pravou míru. Je příliš legrační sledovat ho s ní. Je jako jedna
z kluků a já jí tím způsobem mám rád. Nemohl bych na ní myslet jako na
holku, i kdybych se snažil, a to bylo i předtím, než jsem potkal Reagan.
Friday bere
Emily a Reagan na hot dog za rohem. Odcházejí a nemůžu vydržet nesmát se, když
Paul sleduje houpání zadku Friday. Ušklíbne se na mě a pokrčí rameny.
„Vole,
nedostaneš se jí do kalhotek,“ říkám.
„Můžu se
dívat,“ prohodí stále s úsměvem.
Do dveří
vběhne kluk a nese krabici. Tohle se v našem sousedství stává často. Děti
potřebují jíst a berou každou příležitost, aby si vydělali pár babek. „Chceš
jedno koupit?“ ptá se, a ukazuje mi, co má v krabici.
„Kolik?“
ptám se.
„Pět
dolarů,“ říká.
Dávám mu
deset a sáhnu do krabice a vytahuji můj nákup.
„Nepřineseš
tu věc s sebou domů,“ varuje mě Paul. „Co když je to nemocné?“
Oh do
prdele. Co když je nemocné?“ Nacpu ho do kapsy u mikiny a ujistím se, že může
dýchat. „Vezmu ho k veterináři.“
„Radši to
udělej, než jí ho dáš. Její pes právě umřel, pitomče.“
„Dobře. Budu
zpátky za chvilku.“ Otáčím se zpátky k Paulovi. „Máš nějaké peníze?“
zašklebím se na něj.
„Kurva, bylo
pro mě levnější, když jsi byl ve vězení,“ reptá. Ale sáhne do kapsy a vytáhne
peněženku.
„Řekni
Reagan, že budu za chvíli zpátky,“ říkám. Vycházím, držím jemně ruku kolem
boule v kapse. Té, která vrní. Ne té druhé.
Ďakujem
OdpovědětVymazatDěkuji
OdpovědětVymazat