BFP - 30. kapitola

Překlad: Dráža

Kor.: Jana

Jack McLachlan

Laurelyn neví, že mám narozeniny, nebo že jediné přání jaké mám, je zůstat s ní doma. Ale nemůžu. Musím jet do domu mých rodičů na každoroční narozeninovou večeři s celou rodinou. Jaký skvělý den to bude.

Ona semnou žije už dva týdny a jsem překvapen tím, jak se cítím, když odjíždím pryč, opouštějící

ji u domu. Chci se pro ni vrátit. Uvažuju nad tím při západu slunce, které je kolem, a připomínám

si své pravidlo, proč setkání s mojí rodinou je to, které nemůže být zrušeno.

Neviděl jsem svou rodinu téměř tři týdny, naposledy co mě moje matka poslala zpátky do Avalonu, abych strávil s Laurelyn Štědrý den. Děkuji, mami. Byl to ten nejlepší dárek, který jsi mi mohla dát.

Moje máma učinila pravidlem, každý týden semnou mluvit o mém vztahu s mojí

"Přítelkyní" a já nejsem zrovna nadšený tím, že se znovu objevím bez ní. Margaret McLachlan na mě bude velice tlačit kvůli nepřítomnosti Laurelyn. Neměl jsem

jí slibovat, že ji přivedu na mou narozeninovou večeři, ale v tu chvíli jsem neměl dostatečnou výmluvu, když jsme o tom diskutovali.

Vejdu do dveří a máma letí do haly. Usmívá se a její oči jsou široké s očekáváním, ale pak jsem viděl, jak se naplnily zklamáním, když zjistí, že jsem sám. Cítím se jako syn na hovno. "Kde je?"

"Je mi to líto, mami. Laurelyn se necítila dobře. Myslíme si, že má střevní chřipku.

Řekla mi, abych ti řekl, jak jí moc mrzí, že nemohla přijet."

Dává mi nesouhlasný pohled a já vím, že jsem to udělal všechno špatně.

"A ty jsi ji nechal samotnou, když je nemocná?"

Do prdele. Na to jsem nemyslel. "Platím paní Porcelli, aby se o ni postarala."

A teď opravdu vykazuje svou nelibost. "Jaké poselství to vysílá, jestliže jsi ji opustil, když je nemocná, Jacku Henry? "

Cítím se jako podvraťák, i když nejsem ničeho vinen. Téměř. "Nemyslel jsem na to."

"To vy chlapci nikdy neděláte, ale to není proto, že bych se málo snažila." Mamka odkráčí z foyeru do kuchyně. Je naštvaná a já chci, aby věděla, že její výuka nebyla marná.

Měla by být hrdá na to, jak ohleduplný jsem s Laurelyn, ale neřekl jsem jí to, takže jsem místo toho nucen snášet její nesouhlas.

Jdu do obývacího pokoje, kde jsou můj otec s mým bratrem v naději, že mezi nimi najdu neutrální půdu.

Nechybuju o tom, že maminka v kuchyni říká Chloe a Emmě, co jsem udělal.

Brzy budu mít všechny dospělé ženy v domácnosti proti sobě. Budu rád, když mé neteře Celia a Mila, nebudou do paktu proti mě zahrnuty.

Evan sedí na podlaze s jeho dětmi a směje se na mě, když jsem sebou hodil na gauč.

"Slyšel jsem, jak je máma na tebe podrážděná až sem. Co jsi udělal?"

"Podrážděná? To je teď tvůj slovník?"

Můj bratr ukazuje na jeho tři roky starý dítě.

"Jemné uši, Jacku, a malá ústa opakují zajímavá slova. Jednou pochopíš, o čem mluvím."

Jo, až peklo zamrzne. "Máma je naštvaná, protože jsem odešel od Laurelyn, i když je nemocná."

Můj táta zavrtí hlavou. Je to moje chyba, ale on je ten, kdo si to bude muset vyslechnout, až budu pryč. "Je mi to líto, tati."

Povzdechne si. "Jacku, ty nevíš, jak moc se těšila na setkání se ženou, s kterou chodíš. To je jediné, co jsem od Vánoc slyšel a teď budu poslouchat, že ji asi nejspíš máš jen na píchání."

"Tati, teď nemůžu nic dělat."

"Můžeš to napravit tím, že řekneš mámě, že ji přivezeš na návštěvu."

Nemůžu mamince znovu lhát. "Víš, jak se věci mají v tomto ročním období. Možná nebudu schopen dostat se pryč z vinice."

"Nezapomeň, jak dobře vím, co tento byznys obnáší, synu. Jsi velice zodpovědný, ale máš velmi

schopný personál. Můžeš na pár dní odjet a přivézt tu ženu sem, aby se setkala s tvojí mámou."

Sakra! "Fajn. Já jí to řeknu."

Slyšíme prásknout dveřmi od skříně v obývacím pokoji. "Řekni jí to teď, Jacku."

Do prdele! Nechci, aby mi moje rodina zasahovala do mého osobního života. Vstanu z pohovky a

jdu na území nepřítele. Dva nové páry odsuzujících očí, mé sestry a švagrové, podporující mou matku v obviňování. Moje sestra naznačuje rukou písmeno ve tvaru "L", v mém směru, když říká loser.

"Mami, je mi líto. Odpustíš mi, když přivezu Laurelyn na návštěvu? Možná, někdy příští měsíc, v závislosti na tom, jak se věci budou vyvíjet na Avalonu?"

Zastaví její fyzické zneužívání chudáků brambor. "Odpustím, ale budeš se snažit přivést ji co

nejdříve jak jen to bude možné."

"Samozřejmě, že budu, mami."

Usmívá se, protože jsem ji oklamal, a já se opět cítím jak pytel sraček. Můj falešný slib

dočasně napraví tuto situaci. Brzy zase budu muset mamince lhát a na to se vůbec netěším.

Konverzace při večeři je příjemná, mnohem víc, než by byla, kdybych to s mámou neurovnal,

takže jsem rád, že to tak dopadlo. Můj táta má především zájem o informace o pokroku jaký jsem udělal se svými štěpy. Nikdo jiný se o to nezajímá, ale oni potěší tátu tím, že poslouchání předstírají.

Po večeři jsem seděl v obývacím pokoji a sledoval Milu, jak se drží konferenčního stolku pro

Podporu, a pak se statečně pustí. Snaží se rozhodnout, zda chce udělat krok, a myslím, že jsem svědkem jejího udatného pokusu chodit.

"Brácho, myslím, že tvoje dítě se chystá udělat svůj první krok."

Evan stojí ve dveřích a jeho hlava je pohřbena v jeho telefonu, jako obvykle.

"Ty mě neslyšíš, Evane? Mila vypadá, že se chystá chodit."

Zvedne hlavu pro rychlé nahlédnutí na svou dceru a jeho pohled je nezaujatý. "Ona nás škádlí, to dělá pořád-tváří se jako že jo a pak se stejně chytne čehokoliv co je před ní."

Nevím. Zdá se mi, že vypadá docela vážně, ale vidím Evana, že neprojevuje žádný zájem.

Zajímalo by mě, kdybych zavolal Emmu, jestli by se přišla podívat. Jsem si jistý, že bude chtít vidět první krůčky své dcery.

"Co přesně děláš na Avalonu, Jacku?" Ptá se Evan.

Při večeři jsem mluvil deset minut o roubování a nechtěl sakra poslouchat, co říkám.

Teď se mě ptá, co dělám. Kretén. "Nebudu ti vysvětlovat všechno znovu. Měl jsi poslouchat u večeře, jestli tě to zajímá."

"No, brácho. To není to, co mám na mysli. "Drží můj telefon a mě udeří v mé mysli, o čem to mluví. On prochází mé fotky kde je Laurelyn, ty kde je téměř nahá.

Vyskočím z pohovky a chňapnu po telefonu, abych mu ho sebral, ale on mi ho vytrhne z ruky.

"Proč si sakra prohlížíš fotky na mém telefonu?"

Odklonil se ode mě, takže na něj nemůžu dosáhnout a pokračuje v prohlížení fotek s Laurelyn. "Máme stejný telefon. Myslel jsem, že to byl můj, když jsem ho zvedl. Chtěl jsem

ukázat mamince nějaké fotky holek. Ještě, že jsem jí nezavolal předtím, než jsem natrefil na tohle."

"Dej mi můj telefon. Hned! "Zasyčel jsem skrz zaťaté zuby.

Kroutí telefonem, aby viděl obraz z jiného úhlu. "Sakra Jacku, tys jí na téhle fotce píchal?"

"Ne!" Já nevím. Možná. Záleží na tom, o které fotce mluví.

Vytrhnu mu telefon z ruky a on má ten pohled v jeho očích. Myslím, že je to obdiv, ale nejsem si jistý. "Ty šťastný bastarde. Emma by mě nikdy nenechala jí vyfotit tak jak je ona.

Ani předtím, než měla děti. A neexistuje, že by mě nechala jí vyfotit při tom, když jí píchám.

Jak jsi jí přemluvil, aby jsi to mohl udělat?"

Jsem naštvaný na svého bratra, že napadl moje a Laurelynino soukromí, raději hraju s ním, než abych s ním začal bojovat. Nebylo by to dobré nakopat jeho prdel před jeho ženou a dětmi.

"Jen štěstí, myslím."

Nechci s ním o Laurelyn takhle mluvit. Je to moje tajemství, a vůbec se mi nelíbí, že bych se o něj měl dělit, ale moje rodina o ni prokazuje příliš velký zájem.

"Jsi s tou dívkou ve vážném vztahu?"

Přišel můj bratr o rozum? Dávám mu "děláš si ze mě kurva srandu?" pohled, když se směju.

"Znám ji měsíc. Co myslíš?"

Hajzlík se mi vysmívá. "Myslím, že se ti nelíbí, že jsem viděl polonahé fotografie tvojí holky."

Tuto část nemohu popřít. Je mi zle z toho, že viděl, co mělo být jen pro moje oči. "Ona není nahá."

"Kecy."

Emma přijde do obývacího pokoje a vidí vraždící pohledy procházející mezi námi.

"Jaký je důvod vašeho boje?"

"Baby, můj velký bratr mi právě ukazoval nějaké fotky jeho americké přítelkyně. Jen do toho, Jacku. Ukaž Emmě svou přítelkyni."

Zasranej zrádce mě chce zaprodat? Nakopu mu zadek tak, že nebude moct být nemravný celý měsíc. Projíždím palcem přes fotky, až narazím na jednu, co nás zobrazuje jako milující pár a

ukazuji ji Emmě. "Evan mi řekl, že je to horký kus zadku, a že se z ní málem udělal. Nemůžu uvěřit, že tohle mohl říct o mé přítelkyni."

Evan: skóre nula. Jack: skóre třicet. Stejně jako počet dní, které bude mít můj malý brácha zablokovanýho svého ptáka. Cha! Sežer si to ty malý zmrde!

Emma na něj zírá. "Em, to jsem neřekl."

"Jackovi je třicet. Mám věřit tomu, že si to vymyslel jen proto, že nemá nic lepšího na práci?"

"Ano, on dělá tohle hovno, aby mě dostal do problémů. Nemá manželku, a tak shledává zábavné dělat nepořádek s tou mou."

Její oči střílí dýky jeho směrem. "Nebudu s tebou teď diskutovat, Evane."

To je pravda, malý brácho. Když nebudeš píchat svou ženu, může strávit příští měsíc s rukou

kolem svého péra přemýšlet o tom, jak není dobré zahrávat si se mnou.

Emma sáhne po mém telefonu, aby se lépe podívala na Laurelyn.

"Jacku, je krásná. Mohu ji ukázat Margaret?"

Je to asi bezpečnější, když budu telefon držet já, takže můžu zabránit v další peep show.

"Já jí to ukážu, až skončí v kuchyni."

Emma mě nenechá dostat se pryč, aniž by řekla mamince o fotkách s Laurelyn, a tak zkontroluju Camera Roll, abych věděl, kde začínají ty sexy. Prvních dvanáct je v pohodě, ale pro jistotu jí

ukážu jen prvních deset.

Maminka přijde do obývacího pokoje, když skončí v kuchyni a Emma to nechává vypuknout. "Margaret, Jack má nějaké fotky své přítelkyně na telefonu."

Moje maminka je u vytržení. "Počkej, musím si vzít své oči." Rozeběhne se do kuchyně a vrátí se s brýlemi na čtení. Vezme telefon z ruky a drží ho tak, aby na ni lépe viděla.

"Oh, Jacku Henry. Je to krásná holka. Měla by mít krásné děti."

Oh, sakra. A je to tady.

Posouvá palcem k druhému obrázku, tam je Laurelyn, jak drží Martin kytaru. Třetí, když hraje na klavír na Avalonu. "Ona je muzikantka. Uměla by učit své děti hrát na hudební nástroje a zpívat."

Slyším svatební zvony v hlavě mé mámy.

Několik dalších fotek jsou náhodné záběry, o kterých Laurelyn neví, že jsem je udělal. Některé s úsměvem, některé vážné, ale vždy krásné.