Jude - 30. kapitola

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Jude

Vracíme se do klubovny. Angel mi cestou řekne, ať zavolám Steezovi, že může odejít z tělocvičny a vrátit se, že za chvíli budeme mít kostel.

Smiley se stará o Lilinu nohu. Je to vstupní a výstupní rána, čistá a malá, a já jsem sakra vděčný, že ta pistole v přihrádce toho chlápka nebyla devítimilimetrová nebo něco většího. Přesto bude potřebovat nějaký čas na zahojení a možná bude nějakou dobu kulhat. Možná navždycky, nevím.

Lila je samozřejmě přes to všechno tvrdá jako hřebík. Teď, když už je nebezpečí zažehnáno a Pecher je pryč, byste ani nepoznali, že poslední týdny strávila v ohrožení života. Usadíme ji v jejím bytě, s nohou nahoru a Spikea na klíně. Říkám jí, že si s ní přijdu promluvit později.

Řeknu Angelovi a Beastovi, co Pecherův syn řekl o Steezovi. Že měl dnes Lilu odvézt k nim. Angelovi se napne čelist a ve tváři se mu objeví tik, jako se mu to stává, když je opravdu kurevsky naštvaný. Řekne Beastovi, aby šel s ním do jeho kanceláře. Řekne mi, ať nic neříkám, abychom pokračovali jako obvykle, až se Steeze vrátí.

„Tohle vyřešíme v kostele,“ vyhrkne.

Tak to uděláme. Steeze si nevšimne, že Ghost a Hawk stojí před zamčenými dveřmi do kostela, když Angel bouchá kladívkem. Uvědomí si vše, až když je pozdě, že tam stojí, kdyby se pokusil utéct.

Když mu to dojde, začne blábolit. Říká, že ho Pecher podvedl a on se u něho zadlužil.

„Uvěznili mě, kurva, chlape!“ křičí a oči mu divoce těkají po místnosti. „Měl jsem jim dodat Lilu – prostě ji odvézt –, abych to splatil. Říkali, že si s ní chtějí jen promluvit…“

„Jo, jasně,“ zavrčí Bullet. „Ty jsi, kurva, věděl, co s ní chtějí udělat.“

„Kolik byl ten dluh?“ Striker se zeptá.

„Deset tisíc, chlape.“ Steeze divoce zavrtí hlavou. „Chtěli mi zlámat nohy, možná i něco horšího, kdybych nezaplatil.“

„Do prdele,“ vybuchne Tank znechuceně. „Deset tisíc zasranejch dolarů? Jak ses sakra dostal tak hluboko, ty zatracenej idiote?“

„Dluh z hazardu, chlape!“ Steeze trvá na svém. „Ušili to na mě!“

„Jo, to udělali,“ zavrčí Striker. „Podrazili tě. A ty jsi jim na to skočil.“

„Nechtěl jsem jí ublížit!“

„Jsi si tím jistý?“ Vyštěknu a zvednu se napůl ze židle. „Určitě jsi na ni nebyl nasranej? Že tě odmítla? Dost naštvaný na to, že sis moc nerozmýšlel, jestli ji máš vydat lidem, kteří jí chtějí ublížit?“

„Podívej, vždyť ona není tak důležitá, ne?“ Steeze prosí. „Není v klubu – není to žádná stará dáma nebo tak něco – proč dělat problémy? Říkal jsem si, že Pecher je náš kamarád.“

„Byl.“ Thorn ho probodne zuřivým pohledem. „Je mrtvý, synku. A nikdy nebyl náš přítel. Náš klub ženám neubližuje. Žádné ženě.“

„Deset tisíc dolarů,“ zopakuje Striker a zavrtí hlavou na Steeze. „Výměnou za nevinnou ženu.“

„A tvou čest,“ dodá Beast zachmuřeně.

„A tvůj život,“ dodá Angel.

Steeze otočí hlavou a oči mu padnou na prezidenta našeho klubu. Poprvé se zdá, že pochopil, co udělal. Co se má stát.

Hlasování je jednomyslné. Samozřejmě.

Když je po všem, Angel nařídí Ghostovi a Hawkovi, aby Steezeho odvedli do Twisted Pipes.

Jsou tam letlampy. Nejdřív ho musí zbavit inkoustu Lords of Carnage. Všechno.

To samo o sobě by ho mohlo zabít.

Ať tak či onak, Steeze se z toho živý nedostane.

Angel bouchne kladívkem. Vstává, zatímco Ghost a Hawk berou Steezeho za ruce a vytahují ho na nohy.

„Tohle je zasraná lekce, kterou ses měl naučit už dávno. Asi se to budeš muset naučit po zlém,“ zavrčí.

Pročistí si hrdlo.

Přiblíží tvář k obličeji druhého muže.

Odplivne si.

„Nezahrávej si s Lordy,“ zasyčí Angel, když Steezovi stékají sliny po tváři. „Protože Lordi to oplácejí.“

Steeze začne vyděšeně výt, když Beast otevře dveře kostela. Ghost a Hawk ho odtáhnou pryč. Jak se jeho výkřiky vzdalují, opouštějí kostel i ostatní bratři s vážnými výrazy. Když se chystám udělat totéž, Beast mi položí ruku na rameno a zadrží mě.

„Hej,“ zavrčí. „Chci s tebou chvíli mluvit.“

„Dobře.“ Otočím se k němu a čekám.

„Takže ty a Lila jste…“ Beast se zarazí, oči má tvrdé, podezíravé.

„Jo. Už nějakou dobu.“

Zamračí se a pár vteřin mlčí, jako by se snažil najít slova.

„Jestli jí zlomíš srdce, tak se tu radši už neukazuj, jasný?“ řekne nakonec. „Je mi úplně jedno, jestli jsi Lord.“

„To nemám v plánu.“

„Jo?“ zeptá se nevrle. „Tak co máš, kurva, v plánu dělat?“

„Mám v plánu udělat z ní svou starou dámu,“ vystřelím. „Hned, jak mi přestaneš sežvejkávat prdel.“

Beastovi se ve tváři zableskne rozhořčení.

Pak se začne smát.

„Tak se do toho dej, brácho,“ zasměje se a strčí mě ramenem ke dveřím. „Víš, kde je.“

Když dojdu k Liliným dveřím, několikrát na ně zabuším kloubem. Ozve se, že je otevřeno.

„Ahoj,“ řeknu. „Kostel právě skončil. Myslel jsem, že se na tebe přijdu podívat.“

Lila mě trochu znepokojeně pobídne, abych vešel. „Co to bylo před chvílí za křik?“

„Nic. Nedělej si s tím starosti.“ Posadím se na její postel a dávám pozor, abych s ní příliš neotřásl. „Jak se cítíš? Co noha?“

„Oh, je mi fajn. Smiley mi dal prášky proti bolesti, takže…“ Odmlčí se a věnuje mi úsměv, který je jen trochu křečovitý. „Víš, je to v pohodě.“

„Jo. Vypadá to tak. Máš chuť si popovídat, nebo mám přijít později?“

„Jasně, nejsem zas tak mimo. Jen necítím žádnou bolest.“ Lila se posune do sedu. Spike, který leží těsně u jejího boku, zvedne oči, pak tiše zamručí, položí hlavu dolů a zavře oči. „Co se děje?“

„Chtěl jsem se omluvit. Za to, jak jsem se choval kvůli tvému tátovi. A pak za to, že jsem se choval jako blbec.“

Lila si povzdechne. „No, vybral sis na to ideální čas, protože po dnešku mi už nic nepřipadá tak důležité, víš?“

„Jo, já vím.“ Zadívám se na ni. „Bál jsem se jako čert, že tě odtamtud nedostanu, Liles.“

Její tvář zbledne, i když se snaží udržet lehký tón. „Jo, já taky.“

„Taky bychom to nezvládli, kdybys do toho nedala tolik.“ Přistoupím blíž. „Nakopala jsi jim pořádně zadek, víš?“

„Škoda, že jsem Pechera nezabila hned napoprvé,“ zašeptá. „Ale jsem ráda, že už je pryč.“

„Je po všem,“ uklidňuju ji. „Jsi volná, zlato.“

„Myslíš… myslíš, že mě Angel nechá tady v bytě, dokud se mi noha nezlepší?“

„To doufám, že ne.“

Liliny oči zalétnou k mým. „Cože?“ zalapá po dechu a v očích se jí zračí zrada.

„Není důvod, abys tu zůstávala,“ pokračuju a pohladím ji po tváři, „když mám ve svém pokoji naprosto dokonalou královskou postel.“

Lila na mě zmateně zamrká. „Co to říkáš, Jude?“

„Říkám, že je načase, abychom kolem toho přestali tančit, nemyslíš?“ Nakloním se dopředu a hluboce ji políbím. Zasténá a její ústa se otevřou mým. Polibek je dlouhý, pátravý, a odpověď, kterou hledám, je na dosah ruky. „Od té doby, co jsem tě poznal, mě přivádíš k šílenství, Lilo Dunn. A myslím, že to v dohledné době nepřestane. Miluju tě, Bůh mi pomáhej. Jsem si jistý, že ty to cítíš stejně.“

Lila, skloní hlavu k mému krku, najednou se stydí. „Ano,“ zašeptá.

„Tak pojďme začít zbytek našeho života.“ Natáhnu se pod ni a jednu ruku jí vsunu pod nohy. Nadechne se, ale já si dávám pozor, abych se nedostal příliš blízko k jejímu střelnému zranění. Lila mě obejme kolem krku a mně se nadme hruď, protože vím, že to znamená ano.

„Pro kočku se vrátím později.“ Zvednu ji z postele a vykročím ke dveřím. „Ale teď musím udělat nějaké experimenty.“

„Experimenty?“ zamračí se. „Jak to myslíš?“

„Musím přijít na to, jak tě ošukat do bezvědomí s tou tvou poraněnou nohou,“ odpovím. „Bude to chtít hodně pokusů a omylů, takže bychom měli začít.“

Lilin smích se rozléhá chodbou, když ji nesu do svého bytu. Je to ten nejlepší zvuk, jaký jsem kdy slyšel.

Dávám pozor na Liliino zranění, nebo jsem aspoň opatrný, jak jen to jde, když to oba potřebujeme tak moc. Trochu jsem se bál, aby nebyla z léků proti bolesti příliš omámená, ale její ruce mě objímají kolem krku a přitahují si mě k tělu, jakmile ji položím na postel. V žilách mi koluje horká touha a ještě něco: potřeba si ji vzít. Vlastnit ji. Aby to bylo skutečné, oficiální a navždy.

„Lilo,“ zašeptám jí do krku, když do ní vstoupím. „Já tě kurva miluju.“

„Jude…“ zasténá, když se zvedá, aby mi vyšla vstříc. Její teplo obklopuje můj pulzující penis. Začínám se pohybovat, nejprve pomalu, ale ona mě pobízí a brzy nás oba pohání instinkt, šukáme tvrdě a hluboko, já jí upřeně hledím do očí. Je to mezi námi navždy a oba to víme. Konečně jsem potkal svůj protějšek. Lila Dunn mi bude do konce života dělat potíže. A já bych to nechtěl jinak.

„Tohle mi chybělo,“ zasténám. „Kurva, to jsem potřeboval.“

„Jsem blízko,“ zašeptá Lila. „Ach, Jude, ach, Bože…“

„Jsem tam s tebou, zlato,“ hlesnu, když cítím, jak se mi stahují koule. Mé ruce se napínají na jejích bocích, jak se zasouvám hlouběji a hlouběji, a najednou se Lilino tělo vzpíná, jak křičí a prohýbá se proti mně. S hlasitým řevem se pustím a vyprázdním se hluboko do ní. Naše výkřiky se rozléhají po pokoji, dokud oba nezůstaneme vyčerpaní a lapající po dechu. Seberu Lilu do náruče, stále v ní, a přitisknu ji k sobě.

Jsem si docela jistý, že to klub slyší.

Ach, dobře.