sobota 16. května 2026

TBP - 3. kapitola

Překlad: Lusesita
Kor.: Lenča, Budula


Damon

Od prvního okamžiku, kdy jsem Owena spatřil, jsem ho chtěl. Je nádherný, ale taky milý a okouzlující. Přistihl jsem se, že jsem na něj hleděl, zatímco mluvil a nechtěl, aby někdy přestal. Díky čemuž jsem vypadal jako idiot. Přál jsem si zeptat se ho na mnohem víc otázek ohledně jeho práce, koníčků, života, ale pokaždé, když jsem se pokusil zformulovat větu, nevyšla ze mě.

Nakonec jsem se rozhodnul, že nikdy nebudu na jeho úrovni.

Když mě pozval k sobě domů, navzdory extrémně trapné schůzce, kdy jsem zněl jako blázen, jsem rychle souhlasil.

Jsem jím neuvěřitelně přitahován. Je chytrý, krásný, soucitný. Všechno, co jsem chtěl a ještě víc. Škoda, že nejsem ani zdaleka na jeho úrovni. Vztah mezi námi by nikdy nevydržel. Netrvalo by dlouho, než bych ho unavil, protože bych nebyl schopný držet krok v rozhovorech s ním. Nedej bože, kdyby mě musel vzít na nějakou večeři na univerzitě, nebo někam, kde bych musel komunikovat s ostatními doktory, jako je on. Pak bych opravdu vypadal jako pitomec.

Viděl jsem, jak se to dělo. Omegové, kteří se oženili, jako můj Omega otec, zahořkl a hněv byl v jejich životech dost často.

Rozhlédnu se po jeho domě, jakmile vejdu dovnitř. Kuchyně a jídelna jsou spojeny do jedné, je zde dost dlouhá linka. Každý povrch je nedotčený, jako by se tu nikdy nevařilo, nebo možná jen rád uklízí.

Na druhou stranu můj dům je plný věcí. Nechávám konvici a mlýnek na kafe na lince spolu s cukrem a medem. Také tam mám většinu odměrek, lžící a dalšího nádobí. Když vařím, chci mít všechno po ruce, žádné hledání.

Odměrky už skoro nepoužívám. Od doby, kdy jsem se začal učit vařit, se spíše orientuju podle chuti, než abych odměřoval ingredience.

„Máš velmi pěkný dům.“

„Děkuju ti.“ Stojí u kuchyňské linky. „Vážně chceš, abych ti udělal kafe?“

Zakřením se. „Ne, jsem v pohodě.“ Nevím, co dělat, nebo říct. Pohlédnu přes pokoj, kde jsou poličky plné knih, lemující stěnu. Jsem si jistý, že všechny četl. Pravděpodobně některé z nich i napsal. Během večeře se zmiňoval o knize, kterou teď píše, a vím, že už jich pár se svým jménem na kontě má.

Možná nejsem schopen s ním udržet konverzaci v oblasti odborných znalostí, ale to neznamená, že nedokážu stimulovat Owena jinými způsoby. Uzavřu mezi námi prostor a sleduji jeho tvář kvůli jakémukoli náznaku zaváhání. V okamžiku, kdy bych ho viděl, bych vycouval, ale místo toho mě uvítá. Nakloní se do mého doteku, když ho pohladím po tváři a přitáhnu si jeho tvář k sobě.

Políbím ho, přejedu mu jazykem po rtech, dokud mě nepustí dovnitř. Chutná po whisky a něčím kořeněným, žhavým, návykovým. Touha putuje mým tělem dolů přímo do klína. Pták mi ztvrdne a tiskne se proti látce kalhot.

Zvednu rty z jeho. „Ložnice?“

„Dolů chodbou.“ Odpoví rychle a znovu mě políbí. Jazykem se hladově setká s mým a pevně mě drží proti sobě, jako by mě nechtěl pustit.

Chytím ho za boky a zvednu do vzduchu. Ovine mi nohy kolem pasu a ruce kolem ramen. Dál mě líbá, jako by se mě nemohl nabažit.

Mé pošramocené sebevědomí z večeře se navrací plnou silou. Chce mě a já jeho. Vezmu ho do ložnice a položím ho na postel. Rozepnu mu kalhoty a sundám je, zatímco on si sundává košili.

Podlaha se světle modrým kobercem je bez poskvrnky a já hledám koš na prádlo, do kterého bych oděv mohl hodit. Chytne se za péro a začne se hladit s pohledem upřeným na mě. Hlad a touha v jeho očích způsobí, že nízko zavrčím. Nechci zmeškat žádnou z těchto akcí. Nechal jsem ho začít beze mě. Odhodím jeho oblečení na podlahu a moje se k jeho brzy připojí.

Zakryju jeho tělo svým. Rukama mě hladí po zádech a zarývá do mě nehty. Boky narazí do mých, jak jeho tělo vyhledává tření, které oba potřebujeme. Tento omega je v ložnici divoký. Oždibuje kůži na mém krku a pravděpodobně tam i zanechá značky, které zítra uvidím, což mě netrápí. Budu je potřebovat všechny, jako vzpomínky na něj.

„Damone.“ Zakňučí, když opustím jeho bok.

Kondom, potřebuju kondom. Rychle se pohybuju, jdu ke svým kalhotám a vytáhnu obal. Roztrhnu ho, naroluju si kondom na penis a vrátím se k němu. Nepřestal se hladit a sledoval mé pohyby. Jsem v pokušení mu udělat striptýz, ale nahý už jsem. Možná někdy jindy.

Natřu si prsty lubrikantem a přitisknu je k jeho dírce.

Jeho tělo mě přivítá a netrvá dlouho, než je na mě připravený.

„Teď, prosím, Damone.“

„Pro tebe cokoli, Omego.“ Přitisknu ústa na jeho a nastavím se. Jedním rychlým pohybem se dostanu do něj a zabořím se až po koule.

„Damone.“ Vykřikne a já ho znovu políbím.

Rozpohybuje boky a střetává se s mými výpady. Netrvá dlouho a už jsem připravený vybuchnout, ale chci zpomalit, aby to trvalo déle.

„Kurva, Damone!“ Owen zvedne svého ptáka a potřísní si hrudník. Prohne záda, jak vrcholí.

Sledováním, jak se pode mnou rozpadá a vědomím, že jsem to já, kdo mu poskytl takové potěšení, mě přivede na vrchol. Znovu do něj přirazím, tentokrát hlouběji, než předtím a udělám se. Zarývá mi nehty do lopatek a bodnutí bolesti mě ještě pobízí. Udělám se víc, než kdy předtím, zatímco on přijímá vše, co mu dávám.

Ruce se mi chvějí, jak se nad ním zkouším udržet a než můžu zkolabovat, přetočím se na bok. Owen mě následuje a teď odpočívá na mé hrudi.

Přijde mi, jako celé hodiny, než se náš dech vrátí do normálu a jsem schopný vstát. Rozhlédnu se kolem.

„Koupelna je za dveřmi.“ Ukáže ke vzdálenějšímu rohu místnosti.

„Díky.“

Poté, co se očistím, vezmu mokrou žínku k Owenovi a podám mu ji.

„Díky.“ Široce se na mě usměje a jeho oči jsou unavené, ale šťastné.

Chtěl bych si ten pohled uchovat, ale žádný foťák na světě by nebyl schopný adekvátně zachytit výraz uspokojení, který právě má. Čím déle tu stojím, tím víc mi dochází, že to byl špatný nápad.

Můj orgasmický opar se rozplynul a já si uvědomím, že spát spolu byla ta nejhorší možná věc, co jsem mohl udělat. Už se s ním nemůžu znovu vidět. Nikdy by to nefungovalo; večeře to jen potvrdila. Začnu se oblékat. Owen se posadí a deku si omotá kolem pasu. „Můžeš zůstat, jestli chceš. Naše noc nemusí ještě skončit.“

„Musím ráno do práce.“

„Jasně, zítra je sobota.“ V jeho hlase jsou jasné pochyby.

„Já vím, ale zítra musím dohnat nějaké zprávy.“ Nestřetnu se s jeho pohledem. Je to pravda, zítra musím pracovat, ale není to to, co mi brání zůstat přes noc.

„No, pokud o víkendu nemáš žádné plány, já nic nemám.“

Obléknu si košili a začnu si třít zátylek.

„Umm, nemyslím si, že je to dobrý nápad.“

Zkříží si ruce na hrudi a ostře na mě pohlédne. „Nechystal ses zavolat, že? Žádné druhé rande.“

Kousnu se do rtu. Intenzita jeho pohledu mě nutí chtít souhlasit se vším, co chce on. Není divu, že je tak dobrý profesor. Jeho studenti se pravděpodobně svíjí pod silou jeho pohledu, když se dožaduje odpovědi na některou ze svých otázek.

„Byla to zábava a tak, ale prostě si nemyslím, že je to dobrý nápad.“

„Správně, sex byl fajn, ale vídat se není na pořadu dne. Chápu to.“

„Tak to není, to ty jsi mě pozval k sobě.“

Protočí oči. „Jo, pozval, ale ty ses mě nechystal pozvat na druhé rande ani předtím, že?“

„Asi ne, ne. Prostě si nemyslím, že se k sobě hodíme.“ Cítím se, jako bych měl dva centimetry. V tuto chvíli se cítím jako lůzr, ale není nic, co bych s tím mohl dělat.

Zhluboka se nadechne a zakryje dekou.

„No tak hádám, že děkuju za večeři a za všechno ostatní. Prosím, zamkni za sebou, až budeš odcházet.“ Lehne si a uhnízdí mezi polštáři.

Mohl jsem být vedle něj, kdybych chtěl, kdybych nebyl takový zasraný zbabělec. „Dobře, dobrou noc.“ Řeknu rozpačitě.

„Cokoli.“ Přetočí se zády ke mně.

Cítím se jako nástroj. Právě proto bychom se k sobě nehodili. Dokonce mu ani nedokážu vysvětlit, že se ani nepřibližuju k jeho úrovni inteligence. Každou větu, kterou jsem dokázal vyplodit, jen potvrdila můj názor.

Dostaň to ze sebe, Damone. Použij slova!

Teď si asi myslí, že jsem jen další kreténský Alfa, který si chce na prvním rande jen vyhodit z kopýtka a nechat za sebou Omegu se zlomeným srdcem.

Do prdele, jsem idiot.

Možná bych mu to mohl napsat, sesumírovat myšlenky a pak mu to vysvětlit. Můžu mu poslat mail, ale s mým štěstím bude prošpikovaný hrubkami, a nebude ani dávat smysl.

Takhle je to lepší. Čistý řez, i když trochu krutější, než bych preferoval.

Owen bude pro nějakého Alfu skvělým Omegou. Přeju si, abych toho byl hoden.


31 komentářů:

  1. 🤦‍♀️🤦‍♀️🤦‍♀️.
    Ďakujem za preklad a korekciu a som zvedavá na pokračovanie 😊

    OdpovědětVymazat
  2. Ďakujem za super preklad a korekciu 😁.

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji moc za další kapitolu💞

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji a těším se na pokračování 🙂

    OdpovědětVymazat
  5. Milada Kostelníková16. května 2026 v 16:03

    Děkuji moc za další super kapitolu a korekturu.

    OdpovědětVymazat
  6. Moc děkuji za nový překlad kapitoly. Jana

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji za další kapitolu

    OdpovědětVymazat
  8. Díky za kapitolu 💛🧡❤️

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji za kapitolu

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)