Bullet - 7. kapitola

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Six

Slyším, jak se směju, když nasedám na zadek motorky a pokládám nohy na kolíky. Poslouchám svůj hlas, když mu říkám svou adresu, a doufám, že jsem jediná, kdo v něm slyší mírné chvění.

Chci to. O tom není pochyb. Být vedle tohohle muže – zírat na jeho zatraceně sexy, dráždivé oči, jak po mě přejíždějí nahoru a dolů, sledovat, jak se mu pod trikem napínají svaly, když míří na kouli přes stůl – měla jsem vědět, že nebudu mít šanci mu odolat, když mu dovolím, aby mě sundal. Dnes večer bylo ještě těžší zachovat chladnou hlavu, než když jsem se skláněla nad napjatými svaly jeho břicha a dávala mu tetování.

Nedá se nic dělat: z tohohle muže vyzařuje sex. A bez ochrany pultu v Rebel Ink nebo dohledu bdělého oka mého šéfa Chanceho jsem mrtvá dřív, než si to uvědomím. Stačila trocha alkoholu, aby odbourala poslední zábrany. To, a ten dráždivý pocit moci, který mi dodávalo vědomí, že mám tu kulečníkovou hru právě teď pod kontrolou. Cítila jsem na sobě jeho oči, jak sledují mé tělo, když se pohybuju kolem stolu. Věděl jsem, že se Bulletovi líbí, co vidí. Záplava rozkoše zaplavila mé smysly, když jsem věděla, že mě vidí, jak mám vše pod kontrolou. Jistá si sama sebou. Sexy.

Bylo to opojné. Chtěla jsem být taková, jakou mě viděl: Svobodná. Šťastná. Dívka, která se pořád neohlíží přes rameno.

Všechno to, co jsem si o sobě myslela.

Zároveň bych lhala sama sobě, kdybych předstírala, že se nebojím toho, co se mezi námi stane. I když po tom toužím – ach, Bože, jak po tom toužím – skutečnost je taková, že už je to celá věčnost, co jsem byla s mužem. Je to tak dlouho, že si na to skoro nemůžu dovolit myslet. Ať se snažím v Bulletovi vzbudit dojem, že jsem v pohodě, klidná a ovládám se, jsem teď pekelně nervózní. Tak, jak jsem nebyla od svého prvního sexu. Moje mysl křičí, že celá tahle věc je obrovská chyba, i když moje tělo říká, ať drží hubu a nechá to být, ať si pro jednou trochu užiju.

Ale ať se propadnu, jestli dám na sobě znát tuhle válku, která ve mně zuří.

Když letíme po dálnici zpátky k Tanner Springs, nemůžu si pomoct a znovu obdivuju, jak jistě a obratně ovládá silnou motorku pod námi. Nezdá se to možné, ale způsob, jakým s ní manévruje s motorkou, tak silnou a schopnou, mě vzrušuje ještě víc, než už jsem. Uvědomuju si, že už mám kalhotky promočené skrz naskrz. Potlačím rozpaky a snažím se zachovat si chladnou, vyrovnanou tvář, i když cítím, že začínám trochu tát.

Než dorazíme do Tanner Springs, jsem zmatená hormony a sotva potlačovanou touhou. Ani na okamžik ale nezaváhám, a Bullet zahne do mé ulice. Ukážu na nevýrazný činžovní dům, kterému říkám domov. Zastaví před ním a opře motorku o obrubník. Trochu neohrabaně seskočím a přidržím se jeho tvrdého, svalnatého ramene, aby mě podepřel. O vteřinu později motor motorky zhasne a on stojí přede mnou.

Jakmile si sundám helmu, jeho oči spočinou na mých. „Nerozmyslela sis to, viď, Six?“ houkne na mě.

Z jeho doutnajícího pohledu je jasné, že moc dobře ví, že jsem to neudělala, ale i tak ho chápu, že se o tom ujistil. Ani neodpovídám. Jen se na něj podívám skrz sklopené řasy, pak se otočím na patě a zamířím nahoru po chodníku. Vím, že mě pozoruje, jak jde za mnou, a tak se trochu víc rozvlním v bocích a užívám si ten tanec svádění, který jsem už dlouho s nikým nevedla. Nějak mě ten tanec trochu uklidňuje – cítím se díky němu víc, jako bych to byla já, kdo sedí na místě řidiče. Alespoň prozatím. Protože už při pohledu na Bulleta poznám, že až budeme v posteli, bude to on, kdo bude velet.

Jestli bude šukat tak, jak ovládá motorku, čeká mě jízda mého života.

 

„Ty ses sem právě přestěhovala?“ Bullet se zamračí, když se rozhlédne po mém sotva zabydleném obýváku.

Přejedu ho pohledem a snažím se ho vidět stejně jako on. Na stěnách nejsou žádné obrázky. Předměty na všech plochách jsou přísně účelové. Květovaná pohovka a nesourodé křeslo jsou poklady z popelnic. Měkký plyšový koberec uprostřed místnosti je jediným dotekem luxusu v mém jinak spartánském interiéru.

„Ne,“ přiznám se rozpačitě. „Jsem tu už nějakou dobu. Jen… se moc nezajímám o cetky, umělecká díla a tak, řekla bych.“

Čím více věcí musím sbalit, tím hůře se mi rychle odjíždí, pokud musím.

Pokrčím rameny v nadměrně velké kožené bundě, kterou mám na sobě. Byl to „dárek“ na rozloučenou od mého bývalého přítele, kterou jsem mu bezostyšně ukradla, když jsem před pár lety uprostřed zimy odjela z města. Vážně bych se jí měla zbavit, vzhledem ke všem špatným vzpomínkám, které s sebou nese. Už jsem to párkrát málem udělala. Ale vždycky mě něco zastavilo. Svým způsobem ji nosím skoro jako štít. Mám pocit, že mi připomíná, abych byla stále ve střehu. Další vrstva tajemství mezi mnou a světem.

Bullet udělá krok směrem ke mně. „Jsi žena podle mého gusta,“ zažertuje a zdá se, že je s mou odpovědí spokojený. Navzdory sobě samé se napnu. On si toho ale zřejmě nevšimne, protože mi nadzvedne lem trička a posunuje mi ho po břiše a přes hlavu. Hodí ho na židli a o krok ustoupí, aby si mě prohlédl.

„Pěkný inkoust,“ zamumlá uznale. Jeho drsné, mozolnaté prsty začnou sledovat hadovité linie kresby, která pokrývá většinu mého pravého ramene a paže. Jsou to vzory, které jsem navrhla – většinou abstraktní, ale přesto pro mě plné významu. Natáhne se kolem mě a rozepne mi podprsenku, já mu to dovolím a mírně se zachvěju, jak mi na prsa dopadá chladný vzduch.

„Jsi kurevsky nádherná, víš to, Záhadná holko?“ vyhrkne. Bulletova pravá ruka se zvedne, aby podepřela jedno ňadro a palcem dráždila už tvrdnoucí bradavku. Když se roztřeseně nadechnu, jeho oči sklouznou k mým.

„Dobrý?“ zeptá se.

Přikývnu a polknu nervózní knedlík v krku. „Velmi.“

Nakloní se, aby se dotkl mých rtů. „Škoda, že jsme na to čekali tak dlouho,“ řekne a vezme mě do náruče. „Musíme dohnat ztracený čas.“

Moje kůže je dychtivá, dožaduje se dalších jeho doteků, ale v hlavě mi zní vzdálený poplašný zvonek. „Počkej!“ Trochu vyjeknu a položím mu ruku na jeho pevnou hruď, abych ho zadržela. „Ty, ehm, víš, že tohle je jen jednorázová záležitost, že?“

„Jo.“ Zasměje se. „Neboj se, Six. Nebudu brečet do piva, když mi pak nezavoláš.“ Jeho smích mě uklidňuje a já cítím, jak se uvolňuji, když mě opírá o zeď. „Ale pamatuj si, co jsem říkal o tvém jménu.“

Jeho ruce mi sklouznou kolem zadku, když si mě k sobě přitáhne. Už je tvrdý jako ocel a já potlačím sténání, oči se mi třepotají napůl zavřené. „Co jako?“ Zalapám po dechu, i když vím, co se chystá říct. Chci ho slyšet znovu.

Jeho rty se dotknou mého krku a pak se přesunou k mým ústům. „Je to počet, kolikrát tě udělám. Tak se připoutej, Záhadná holko.“

 

Poprvé se udělám přímo u té zdi. Jeho ruka mi vklouzne pod sukni, mezi nohy a najde mé promočené nitro. Tiché vrčení jeho hlasu rezonuje celým mým tělem, zatímco jeho rty dál dráždí a požírají ty moje. „Kurva, Six,“ zasténá. „Ježíši, to je sexy. Jsi zatraceně mokrá, víš to?“

Při jeho slovech začínám tuhnout, ale pak si matně skrz mlhu vlastní touhy vzpomenu, že řekl slovo sexy, a přiměju se znovu uvolnit. „Já… už je to nějaká doba,“ přiznám přiškrceným pološeptem.

„Tak ať se to počítá.“ Jeho prst odhrne látku mých kalhotek a zkušeně najde můj klitoris. Když jeho jazyk najde ten můj, začne mě hladit pomalými línými kroužky, ze kterých se mi zatočí hlava. Rytmus našich jazyků se s ním snoubí a vytváří spojení, které rozechvívá celé mé tělo. Něco v tom, jak se mě dotýká, mě ochromuje a já se jenom chytám jeho ramen, když mě drží u zdi a pokračuje v útoku. Jsem bezmocná, celé mé tělo je zajatcem rozkoše, kterou mi poskytuje. Slyším, jak tiše kňučím, moje boky se zvedají a samy se napínají k jeho ruce. Než si uvědomím, jak blízko jsem, už se dělám, třesu se na jeho hrudi, jak se vezu na vlnách.

Pak už jsem v jeho náručí a on mě nese chodbou. Bojuju s mlhou orgasmu a snažím se najít slova, kterými bych ho nasměrovala do ložnice, ale než se mi to podaří, už je tam a odstrkuje změť prostěradel a povlečení, aby mě položil na matraci. Pak už mám kalhotky dole a sukni u pasu a on leží na posteli pode mnou, hlavu mezi mýma nohama.

Jeho jazyk najde mou citlivou uzdičku, která už je oteklá od výstřiku, a jemně po ní švihne. Vykřiknu, ten pocit se pohybuje na hraně mezi rozkoší a bolestí. Bullet trochu ustoupí, ale chytne mě za boky a přitáhne si mě k sobě. Znovu mě začne objímat, tentokrát jemněji, opatrně, aby znovu vybudoval rozkoš drážděním jen natolik, abych chtěla víc, a pak ještě víc. Nějak se zdá, že už zná mé tělo – přesně ví, jak moc na mě má tlačit, než ustoupí, přesně ví, jak mi má pomoci vylézt na horu mé potřeby – až opět skučím a napínám se, zoufale toužím znovu přeletět přes okraj.

Tentokrát je orgasmus hluboký, zdrcující. Mám pocit, jako by celé mé tělo explodovalo, rozkoš vyzařuje ven do všech nervových zakončení a pohlcuje mě svou silou.

Hlavu mám stále na matraci zakloněnou, když cítím, jak se pode mnou pohybuje. Temné oči má přivřené, když klečí mezi mýma nohama. Je teď nahý, jeho penis je tvrdý. Natáhne se dolů a hladí hlavičku po mé pulzující kundičce. Zalapám po dechu při jeho horku, při jeho kluzkosti na mém těle. Instinktivně začnu naklánět boky k němu, ale pak ztuhnu.

„Máš ochranu?“ Zašeptám. Modlím se, aby odpověď zněla ano, protože v tuhle chvíli si nejsem jistá, jestli se dokážu zastavit tak jako tak. Potřebuju ho v sobě cítit.

Jeho jedinou odpovědí je, že zvedne dva prsty. Mezi nimi je lesklý čtvercový balíček z fólie.

Fascinovaně sleduji, jak otevírá obal a posouvá kondom po svém velkém, silném údu. Už jen když vidím, jak na sobě takhle drží ruku, projede mnou záchvěv čiré touhy.

Pak mě znovu chytne za boky a přitáhne si mě k sobě. Tlustá hlava jeho penisu do mě vnikne a já zasténám, když mě následuje zbytek, mé stěny se roztahují, aby mu vyšly vstříc.

„Kurva,“ zachroptí. „Ježíši, kurva, jsi cítit tak dobře. Six.“

Six. Je to dobré, když mi tak říká. Připomíná mi to, že je mezi námi ještě nějaký odstup. Že jsou věci, které o mně ještě neví. Připomíná mi to, že ta intimita mezi námi je jen fyzická, nic víc.

Je to jen sex. Jen úžasný sex. Je to v pořádku.

O chvíli později začne přirážet. Začíná pomalu, jeho délka je tak hluboká, že to skoro bolí. Ale bolest, stejně jako předtím, se s každým přitažením a zatlačením mění spíš v rozkoš. Otevřu oči, abych ho mohla vnímat – plnou, mužnou krásu jeho těla – a naše pohledy se spojí. Začnu odvracet zrak, ale on mě zastaví.

„Zůstaň se mnou,“ nařídí mi. „Oh, kurva, zlato,“ vyhrkne. „Zůstaň se mnou.“

Poslechnu ho. Začíná do mě najíždět tvrději, pumpuje rychleji, oči nespouští z mých. Nikdy jsem se necítila víc nahá, víc odhalená. Sex s ním mi připadá jako pád z vrcholu útesu. Nezná moje jméno, neví o mně skoro nic, ale právě teď vidí tak hluboko do mého nitra, že jsem ještě nikdy nebyla pro nikoho obnaženější tělem i duší. Je to děsivé a vzrušující. A z výrazu jeho tváře, v níž se zračí čirý chtíč – z instinktivní, zvířecí potřeby v jeho očích – poznám, že to cítí taky.

Kluzkost jeho penisu mučí můj už tak citlivý klitoris. Potlačím první zasténání, ale druhé se ve mně rozlehne a můj hlas se spojí s jeho, když znovu zasténá mé jméno. Z hloubi mého nitra se něco spustí – něco, co se nepodobá ničemu, co jsem kdy předtím cítila. Vím, co to je, ale je to jiné. Je to hlubší. Skoro děsivé ve své síle.

„Bullete,“ zakňourám tiše.

„Mám tě, zlato.“ Teď přiráží silněji, buší do mě silou, která nás oba žene dopředu. „Jsi blízko, že?“ Můžu jen přikývnout, protože se mi začíná třást celé tělo. „Udělej se se mnou, Six. Dej mi to.“

Jako by jeho slova uvolnila příval vody. Napůl vykřiknu něco, co není tak docela slovo, jak se napínám a spouštím, vzpínám se a svíjím, jak náraz začíná hluboko ve mně a dopadá na mě jako bomba. O vteřinu později cítím, jak Bullet zasyčí mé jméno a vybuchne ve mně. Mé stěny se kolem něj sevřou, když mě zvedne do náruče, a já kolem něj hodím své ruce a držím se jako o život. Nikdy jsem si nic takového nepředstavovala – je to jako časovaná bomba. Oba se chvějeme společně, oba přicházíme jako jeden, a já se ho držím, jako by mi hrozilo, že mě navždycky smete.

Krev mi buší v uších. Lapám po dechu, hrudník se mi zvedá a klesá. Přitisknu se k Bulletovi a čekám, až vlna pomalu ustoupí. Nakonec se mi dech začne zpomalovat, srdce mi ale stále rychle buší v hrudi. Ruce a nohy mám jako z gumy. Celé tělo mám slabé jako kotě.

„To byly tři,“ houkne se smíchem v hlase. Stáhne hlavu dozadu, aby se na mě podíval, a oči se mu lesknou. „Vím, že jsi říkala, že je to jednorázová záležitost, zlato. Ale musím ti říct, že tvoje tělo má asi jiné představy.“