Bullet - 22. kapitola

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Bullet

„Jsi nervózní?“ Zeptám se jí.

„Trochu,“ přizná Six. Je oblečená a připravená vyrazit, v oblečení, které vypadá podobně jako to, které měla na sobě při focení se Sam. Tentokrát má na sobě černé síťované tričko s dlouhým rukávem přes černé tílko, krátkou sukni a holé nohy na podpatcích na platformě, které zdůrazňují jejich tvarování. Vlasy má stažené z obličeje. Nemá na sobě žádný make-up kromě toho, který zakrývá její tetování, a trochu rtěnky v barvě rumělky. Ve výsledku vypadá asi jako šestnáctiletá, což je samozřejmě záměr.

Vypadá nervózně. Její obličej je bledý, což podtrhuje krásu jejích jemných rysů. Podle náznaku stínů pod očima hádám, že se v noci moc nevyspala. Vypadá nádherně a zranitelně. Dokonalá návnada pro toho úchyla, kterého se snažíme nalákat.

Angel a Beast tu s námi v klubovně nejsou. Na jízdu se nevydají, jsou příliš známí jako prez a viceprezident Lords of Carnage, takže by je mohli poznat. Je tu jen Tank, Striker, já, Tweak a Lug Nut. Všichni jsme bez vest, vyměnili jsme je za kabáty, které skrývají naše zbraně. Tank je hlavní – ten, kdo „prodává“ Six – a my jsme jeho bodyguardi.

Všichni musíme hrát své role a musíme být přesní, jinak obchod padne.

A pokud se tak stane, můžeme být v nebezpečí všichni. Obzvlášť Six.

Na prknech podlahy se ozvou Tankovy těžké kroky a všichni se otočíme, abychom ho viděli. Má na sobě draze vypadající oblek a boty, které pravděpodobně stojí víc než moje měsíční zasraná hypotéka.

„Ježíšmarjá, Tanku,“ ušklíbne se Striker. „Vypadáš jako zasranej pasák.“

„Jo, a o to přesně jde, ty tupý magore,“ opáčí Tank. Očima sklouzne na Six a spokojeně si ji prohlédne. „Pěkně ses oblékla, drahoušku. Budeš perfektní.“

Six si odfrkne a zašklebí se na něj. „Vypadáš docela dobře, Tanku. Skoro slušně.“ Povytáhne obočí a přičichne. „Taky kolínská? To ses vyřádil.“

„Děkuju,“ opáčí a smekne imaginární klobouk. „Kdyby tě tenhle zmrd někdy omrzel,“ pokračuje a ukazuje na mě, „víš, kde jsem.“

Six se trochu začervená a podívá se na mě. Nemůžu si pomoct a odvrátím pohled. Pořád se cítím blbě, že jsem ji do toho zatáhl. V podstatě na tom kurva trvala, ale já jsem se mohl přetrhnout. Měl jsem jí od toho uchránit. Zatraceně.

Ale faktem je, že ji potřebujeme. Potřebuju ji tady, abychom to zvládli.

„Ty taky vypadáš dobře,“ vydechne Six. „Ale divně. Sotva tě poznávám.“

„Dobře,“ zavrčím. „O to jde.“

Kromě toho, že mám na sobě tenhle opičí oblek, jsem si oholil hlavu a také odstranil krátký tmavý plnovous. Místo něj mám blonďaté vousy jako horal, které zakrývají mé rysy. Je to zatraceně realistické, když to tak řeknu, i když to lepidlo svědí jako svině.

„Taky sis měl vzít paruku,“ zachichotá se Six. „Vypadal bys jako Grizzly Adams v obleku.“

„Ha, ha. Máš kurevsky žoviální náladu,“ zabručím, aniž bych věděl proč. Možná žárlivost. Nesedí mi, že nechává Tanka aby s ní flirtoval. „Myslel jsem, že jsi říkala, že jsi nervózní.“

„Samozřejmě, že jsem nervózní. Ale takhle se s nervozitou vyrovnávám.“ Podívá se na mě pátravým pohledem. „Jsi v pořádku?“

Kurva. „Jo, jsem v pohodě,“ vyplivnu a odvrátím se. Skoro mám pocit, že hledám důvod, proč se s ní pohádat. Myslím, že svým způsobem chci, aby se na mě zlobila. Sakra, kdyby byla dost naštvaná, možná by si to rozmyslela. A já bych neměl žádný důvod jí v tom bránit, kdyby teď odešla. Jedna moje část si přeje, aby to udělala. Nezasloužím si její pomoc. Neměl bych ji přijímat. Měl bych chránit ženu, kterou miluju.

Ženu, kterou miluji.

Zatraceně, to je to, co mě vyvedlo z míry, že? Miluju ji. Jsem do téhle krásné, odvážné, nádherné ženy zamilovaný až po uši.

Ale kurva, právě teď mám pocit, že si ji nezasloužím. Ani trochu.

„Dobře,“ zavolá Tank. „Všichni pojďte sem. Než vyrazíme, projdeme si ještě jednou plán.“

Skupina se shromáždí kolem něj. Six si ochranitelsky obtočí ruce kolem těla, po chvilce přejde k němu a popadne tu zatracenou koženou bundu a natáhne si ji přes svůj skrovný obleček. Odolám nutkání obejmout ji, abych jí dodal trochu tepla.

„Jedeme všichni společně v limuzíně,“ vysvětluje Tank naposledy a odkazuje na černý Lexus s falešnými značkami, který máme zaparkovaný venku. „Tweak je řidič. Vy ostatní sráči, jste pořád kolem mě jako moje ochranka. Bullet se bude držet vzadu. Nemůže mluvit, protože by Edge mohl poznat jeho hlas.“

Tank si nás jednoho po druhém prohlédne, než pokračuje. „Neuděláme žádný krok, dokud Edge nebude skutečně v místnosti, se staženou ostrahou, připraven provést transakci,“ řekne. „Stacia je priorita. Udržujeme ji v bezpečí a okamžitě ji odtamtud dostaneme, pokud to bude vypadat, že se to začíná zvrhávat. Plán je takový, že ji odtamtud vytáhneme, jakmile si ji Edge prohlédne, aby byla z cesty dřív, než uděláme nějaký krok. Když to půjde do háje, signálem k akci bude, když řeknu slovo ‚dohoda‘. Všichni víte, co v takovém případě dělat: Stacie, ty padni k zemi a kryj se. Striker, Lug Nut, Tweak, vy máte zbraně. Podle toho, kolik mají mužů, budete střílet na zabití nebo na zranění.“ Tank se podívá směrem ke mně. „Bullet a já se chopíme Edgeho. Je to jasné?“

Skupinou se rozlehne souhlasný hukot. Six se kousne do rtu a přikývne.

„Dobře. Jdeme.“

 

Místo setkání jsme navrhli my. Je to kurva štěstí, že s tím Ellis souhlasil. Za předpokladu, že všechno půjde podle plánu, je to ideální místo pro to, co pro něj mám v plánu. Nedaleko od stodoly na kůlech stával farmářský dům, ale ten byl v tak špatném stavu, že ho majitelé před časem zbourali. Samotná stodola stojí na konci dlouhé štěrkové příjezdové cesty, na pozemku, který je na prodej už pěkně dlouho – minimálně několik let. Hádám, že každý farmář, který za něco stojí, musí vědět, že pozemek nemá velkou cenu, jinak by byl už dávno prodaný.

Velká černá limuzína Lexus, která by vyjela na tu příjezdovou cestu, by tady nejspíš nadzvedla obočí – pokud by nějaké obočí měla. Když ujedeme půl míle po příjezdové cestě a zaparkujeme za stodolou, mimo dohled hlavní silnice, není v dohledu žádný člověk ani auto. Jsme tu první, asi o půl hodiny dřív. Tank posílá Lug Nuta a Strikera aby obhlédli okolí a ujistili se, že Ellis neposlal dopředu nějaké odstřelovače. Vracejí se asi o deset minut později, spokojení, že jsme sami.

Tweak mezitím rozbije zámek na malých bočních dveřích a nohou je vykopne. Všichni vcházíme dovnitř, až stojíme uprostřed prostoru. Je prázdný, až na několik starých provazů, tlejícího dřeva, několik pilových koní na řezání dřeva a starobyle vypadající sekačku na trávu. Není tu moc světla – jen jedna holá žárovka visí na metrovém kabelu uprostřed stropu – a chvíli trvá, než si naše oči zvyknou. Když se mi to podaří, otočím se a podívám se na Six. Od našeho příchodu nepromluvila ani slovo. Její tvář je napjatá, oči nesoustředěné. Skoro jako by se stáhla do sebe.

„Jsi v pořádku?“ Zašeptám.

Neznatelně přikývne. „Jsem v pořádku.“ Její hlas je odtažitý. „Nech mě být, Bullete.“

Čekáme, většinou mlčky. Přichází čas setkání. Uplyne dalších deset minut. Začínám být neklidný.

Najednou se ze dveří ozve Tweak. „Jsou tady.“

Zaujmeme pozici. Já stojím na jedné straně s Tankem, Lug Nut a Striker na druhé. Six stojí uprostřed, vedle Tanka. Slyšíme křupání pneumatik na štěrku. Pak bouchnutí dveří auta.

Do stodoly vchází skupina čtyř mužů. Tweak se přesune a postaví se na mou stranu, přede mě. Odolám nutkání natáhnout se a zkontrolovat si vousy.

„Pánové,“ oznámí Tank žoviálním hlasem. „Jsem rád, že jste přišli.“

Zdá se, že ten vysoký uprostřed tomu velí. Je štíhlý, ale svalnatý, má husté vousy a pod černým oblekem je oblečený do černého roláku. S formalitami se neobtěžuje. „To je ta dívka,“ pronese a přelétne k ní pohledem.

„Je to ona,“ souhlasí Tank. „Prvotřídní kousek, když to tak řeknu.“

„Jak je stará?“

„Řekla mi, že jí bylo šestnáct, když jsme se potkali,“ řekne Tank hladce. „I když mám podezření, že by mohla být mladší.“

Vousáč udělá krok vpřed. „Je to přírodní blondýna, že?“ zeptá se a prohlíží si ji.

„Jo.“ Tank se po něm blýskne pohledem. „Nahoře i dole. A ta nejhezčí prdelka, jakou jsi kdy viděl. I když jsem to zboží ještě neochutnal. Je to panna, malá těsná kundička, připravená pro tvého šéfa.“

Slyším, jak Six z hrdla uniká drobný přiškrcený zvuk. Nejsem si jistý, jestli to hraje, nebo ne. Do břicha mi vjede nůž lítosti. Ale tak jako tak to kurva funguje. Cítím, jak mi v žilách začíná kolovat adrenalin, jak na ni ještě pár vteřin zírá a pak mrkne, zřejmě spokojeně. Sáhne do náprsní kapsy a vytáhne telefon. Udělá pár kroků dozadu, rychle vyfotí Six a pravděpodobně ji pošle Ellisovi.

O chvíli později stiskne tlačítko a přiloží si telefon k uchu.

„Jo. Je tady. Je opravdová.“

Chvíli poslouchá, zavrčí a ukončí hovor.

„Edge přichází.“

Ustoupí a připojí se k mužům, se kterými přišel, a stojí téměř ve vojenském postoji. Už nepromluví, ani se neobtěžuje se na nás podívat.

Ticho ve stodole má zvláštní, napjatý podtón. Svaly mám napnuté jako struny na podělaných houslích. Adrenalin, který mi proudí v žilách, je jako droga a rozechvívá mě očekáváním.

Pak se se skřípěním otevřou dveře a dovnitř vstoupí Ellis.

To mě poser. Můj bývalý nevlastní otec se objevil, to je zatraceně jisté. Jak k nám kráčí, všimnu si, že má na sobě oblek, který je ještě dražší než ten, co má na sobě Tank. Nemá kravatu, ale límeček jeho košile vypadá dost naškrobeně na to, aby se z něj někdo mohl pořezat jako o papír. Levý malíček mu zdobí pečetní prsten. Dokonce i jeho účes vypadá, jako by stál velký peníz. Ten zasranej bílej kretén, kterýho jsem kdysi znal, je skoro k nepoznání.

Skoro. Ale je to on. Určitě je to on.

A takhle přišel ke svým penězům. Kupoval a prodával nejen drogy, ale i lidi. Moje matka byla jen první z dlouhé řady lidí, které obětoval, aby se dostal tam, kde je teď.

Ale tím to kurva končí. Tady to končí. Právě teď.

Jestli jsem se bál, že mě Ellis pozná, nebylo to potřeba. Na nikoho z nás kromě Tanka se skoro nepodíval. Uvědomuju si, že to byla dobrá volba, obléct ho tak, jak jsme to udělali. Ellis touží po penězích. Váží si lidí, kteří je mají. A teď, když je jedním z nich, je Tank jedinou osobou v této místnosti, na které mu záleží.

Tedy Tank a dívka, o které si myslí, že si ji koupí.

„Já jsem Edge,“ řekne Tankovi. Koutky úst se mu roztáhnou do bezděčného úsměvu. Zuby má vyceněné, bíle se lesknoucí a příliš rovné tak, že vypadá ještě víc jako dravec.

„Murphy,“ zalže Tank. Gestem ukáže směrem k Six. „Tady je. Přesně podle rozkazu.“

„Nádhera. Perfektní.“ Když Ellisovy oči padnou na Six, prakticky se v nich zablýskne dolar. Přistoupí k ní blíž a prsty jí pohladí zatoulaný pramen vlasů, který rámuje její bledou tvář. „Kde jsi ji našel?“

„Byla na útěku z pěstounské péče,“ usměje se Tank. „Její rodiče jsou mrtví. Sebral jsem ji na ulici.“ Věnuje Six chlípný pohled. Tank se přesune vedle druhého muže a natáhne ruku, aby Six hrubě sevřel bradu. Nakloní její obličej ke svému. „Zoufale potřebovala někoho, kdo by ji ochránil před chladným a krutým světem. Není to tak, miláčku?“ hlesne.

Six sebou trhne a pokusí se odtáhnout hlavu. Tank ji však pevně drží, takže to nemůže udělat. Ježíši, hrají to tak dokonale, že jsem o tom napůl přesvědčený sám. Nůž v mých útrobách se kroutí stále silněji.

„Vypadá vyděšeně, chudinka,“ zamumlá Ellis, ale šklebí se a chtíč mu prosakuje z pórů.

„Je to panna,“ zopakuje Tank a uvolní její tvář. Ta se roztřeseně nadechne a odvrátí pohled. „Tak nevinná, tak nezkušená. Stojí to za tu cenu.“

Ellis se ušklíbne. „Pochybuju, že to mého klienta bude zajímat tak či onak.“ Přistoupí blíž k Six. Ta o malý krůček ustoupí, ale neodváží se pohnout dál. Jeho tvář je pár centimetrů od její – tak blízko, že si představuji, že cítí jeho dech. „Obávám se, že tvůj nový pán není moc hodný,“ řekne jí a zkroutí ústa do posměšného úšklebku. „Jeho chutě směřují spíš k bolesti než k rozkoši. Zejména její způsobování.“

Six znovu přidušeně napůl vzlykne. Tentokrát to asi nepředstírá. Tohle už zašlo dost daleko. Otočím se na Tanka a snažím se mu naznačit. Je čas ji odsud dostat.

Ale než to stihnu, rozpoutá se peklo.

„Sám si užiju, když tě budu lámat,“ zamumlá Ellis s úšklebkem. „Vlastně si myslím, že si hned teď vezmu malý vzorek.“ Natáhne se k ní, jednou rukou ji obejme kolem pasu a druhou jí sáhne mezi nohy a pod sukni. Přitáhne si ji k sobě a drsně se dotkne jejích úst. Six vydá tlumený výkřik, pak ho odstrčí, noha se instinktivně zvedne, aby ho kopla do rozkroku. Jakmile se jí to podaří, Ellis zařve bolestí a překvapením. Ohne se, v obličeji má masku vzteku. Pak zvedne ruku s prstenem, couvne a udeří ji do obličeje.

Skoro dřív, než to můj mozek zaregistruje, mi rupne. Zmenším vzdálenost mezi sebou a svým bývalým otčímem a udeřím ho tak silně, že vletí dozadu do toho vousáče. Stane se to tak rychle, že to jeho muže úplně zaskočí. Lordi ale čekali na Tankovo znamení, takže jsou připraveni. Striker má vytaženou pistoli a udeří s ní jednoho z dalších mužů, čímž ho srazí k zemi. Vedle něj Tweak střelí dalšího do nohy. Ten vykřikne, zapotácí se a začne sahat po vlastní zbrani, ale Tweak mu do hrudi vpálí další kulku. Skáču po Ellisovi a koutkem oka vidím, že Six leží na zemi. Modlím se, aby nebyla zraněná.

Pošlu Ellise na zem. Šelma ve mně převezme kontrolu, popadnu jeho hlavu a udeřím s ní o cementovou podlahu, přičemž uslyším solidní prasknutí. A pak znovu. Po třetím pokusu už je mimo. Vyskočím na nohy právě včas, abych pomohl Tankovi, který zápasí s jedním z ostatních o kontrolu nad pistolí. Silně ho udeřím do ledvin a pak ho vytáhnu na nohy. Prohne se a začne zvracet. Pistole se smýká pryč.

„Bullete!“ Striker vykřikne. Otočím se právě včas, aby mi pěst zasáhla spánek. Vydám ze sebe řev a sehnu se dopředu, hlavu dolů, vezmu toho zmrda do břicha a srážím ho, dokud oba neležíme na zemi. Jedna tvrdá rána do čelisti ho omráčí na dost dlouho, abych mohl vytáhnout svůj glock. Zamířím mu na hruď a stisknu spoušť.

Vyškrábu se na nohy, rozmáchnu se a očima prohledávám místnost, abych zhodnotil scénu. Tweak, Lug Nut, Tank a Striker jsou na nohou. Ellisovi muži leží na zemi, buď v bezvědomí, nebo mrtví. Moji bratři zírají na místo za mnou. Otočím se, abych se podíval.

Tam, se zakrváceným a opuchlým obličejem, drží Six zbraň. Míří na Ellise.

Z nosu jí teče krev, ret má rozražený a oteklý, když jí beru pistoli z třesoucích se rukou a podávám ji Tankovi. Na lícní kosti se jí už rozlévá fialový květ.

„Jsi v pořádku?“ Zeptám se, můj hlas je chraplavý a zvláštní.

Six němě přikývne.

Natáhnu k ní ruku, ale přestanu se jí dotýkat, bojím se, abych jí neublížil. Místo toho se otočím k Tweakovi.

„Vezmi ji zpátky do limuzíny,“ přikážu.

Six se na mě podívá, oči vytřeštěné. Neřekne ani slovo a vrhne poslední pohled na Ellise, když ji Tweak vede pryč. Nemá co říct. Ví, co se stane. Alespoň v kostce.

Ale doufám, že na mém obličeji nevidí, jak moc si to užiju.

 

Poté, co si Ellis uvědomí, že mu nikdo nepřijde zachránit zadek, netřeba mnoho, aby vyklopil všechno, co ví o bohatém klientovi, pro kterého se snažil koupit Six. Asi mu dojde, že je to jeho jediná šance, jak se z toho dostat živý. V tomhle ohledu se vůbec nezměnil: vždycky byl ochotný prodat kohokoli jiného, aby si zachránil vlastní kůži.

Ale když je vše řečeno a on si uvědomí, že to nebude stačit – že to celé byla léčka, aby ho vykouřili z jeho zasrané díry –, konečně poprvé ochutnám pomstu, po které jsem tak dlouho toužil.

„Jdi vzít kanystry ze zadní části limuzíny,“ řeknu Lug Nutovi.

Výraz hrůzy v Ellisových očích, když si sundám vousy, je pohled, na který nikdy kurva nezapomenu.

Ale to není nic ve srovnání s jeho výrazem, když se Lug vrátí a nese dva velké kanystry s benzínem.

„Kvůli tobě byla moje máma závislá na pervitinu,“ vyhrknu na něj.

Ellis se vzpírá poutům. „Když jsem ji poznal, byla to ožrala,“ opáčí. „Já z ní závislačku neudělal. Jen jsem jí dal to, co chtěla.“

„Uhořela v tom domě kvůli tobě.“ Nakloním se, až mám obličej necelý metr od něj. Dost blízko na to, abych věděl, že vidí, jak mi v očích plápolá nenávist. „Na tuhle chvíli jsem čekal už sakra dlouho, Ellisi.“

Nejdřív nic neříká. Pak začne prosit o život.

Sotva ho kurva slyším.

„Svaž ho.“ Rozkazuju.

„NE!“ Ellis křičí a oči mu divoce vylézají z hlavy.

Lug Nut a Striker mu svazují ruce a nohy, Striker ho mlátí pěstí do obličeje, když se začne příliš vzpírat. Postaví několik pilových koní vedle sebe, takže jejich vrcholy vytvoří jakási nosítka. Pak Ellise vytáhnou nahoru, aby na nich ležel, a zajistí ho tam posledním provazem. Tank stojí nevzrušeně vedle dvou kanystrů s benzínem, ruce má zkřížené a pozoruje je.

Když skončí, přistoupím k pilovým koním, až se dívám na svého bývalého otčíma jako chirurg na pacienta na operačním stole.

„Nikdy ses kurva nestaral o mou mámu, že ne?“ Ptám se a dívám se mu do očí. „Vsadím se, že sis myslel, že jsi mi zdrhnul. Přiznávám, že mi chvíli trvalo, než jsem tě našel. Sakra, možná sis myslel, že už jsi v bezpečí.“ Sáhnu si k pasu, rozepnu si pásek a vytáhnu ho z poutek džínů. Ellis se dál vzpírá, když mu ho omotávám kolem levého předloktí a pevně stahuju. „Ale já bych tě hledal až do smrti, kdyby to bylo nutné.“

Když je provizorní škrtidlo zajištěné, sáhnu do kapsy a vytáhnu lahvičku a injekční stříkačku.

„Držte ho v klidu,“ řeknu Tankovi a Strikerovi.

Pak, zatímco Ellis dál kope a křičí, naplním stříkačku. Žílu na jeho předloktí není těžké najít. Strčím jehlu dovnitř, stáhnu píst a uvidím červenou barvu krve. Uvolním pásek a pomalu vstříknu pervitin.

Na zabití to nejspíš nestačí, ale jistý si být nemůžu. To je jediná vada mého plánu. Když bude mít štěstí, omdlí a zemře dřív, než budu chtít.

Oči se mu na vteřinu stočí zpátky do hlavy. Nedlouho poté se začne znovu pokoušet křičet, ale postupně se mu ztěžka dýchá. Křičí o pomoc, křičí, že nechce umřít, ale nakonec slova, která křičí, přestanou dávat smysl – a zanedlouho už to vůbec nejsou slova, jen zvířecí výkřiky hrůzy.

Když začnou záchvaty, kývnu na Strikera a Tanka. Každý z nich popadne kanystr s benzínem. Vzduch naplní sladká, štiplavá vůně benzinu, když ho vylijí na každý hořlavý povrch – polijí stěny, provazy dřeva i samotného Ellise. Tank použije poslední kapalinu v kanystru, aby vytvořil stopu ze středu stodoly ke dveřím. Vyjdeme ven, a jakmile jsme venku, vytáhnu krabičku zápalek, zapálím ji a hodím dovnitř.

Limuzína už není za stodolou. Tweak s ní na můj pokyn sjel na konec příjezdové cesty. Nechtěl jsem, aby Six něco z toho viděla nebo slyšela. Striker, Tank a Lug Nut sestupují k vozidlu a boty jim křupou ve štěrku.

Chvíli jsem zůstal. Poslouchat, dokud hukot plamenů nepřehluší Elliseho křik.

Když se tak konečně stane, strčím si ruce do kapes bundy. Vím, že pod mým oblečením se skrývá obraz kulky, které mi Six vytetovala do kůže.

A vedle něj pekelný pes. Nositel smrti.

Oheň očišťuje. To už jsem v životě slyšel říkat mnohokrát. Ale teď už chápu, co to znamená.

Cítím se čistší jak už dlouho ne. Tíha mého hněvu a nenávisti – tíha minulosti – byla odstraněna.

Teď je čas vrátit se k ženě, kterou miluji. A nechat minulost odpočívat.

Až se vrátíme do Tanner Springs, budu mít Six co říci.

A první věc bude:

Omlouvám se.