LEO - 11. kapitola

Překlad: Lusesita

Graves

Pomyslím si, že Leo už vzdal snahu mi pomoct a nechal mě, ať si poradím sám. Nemůžu vystát fakt, že mi rozházel postel poté, co jsem ráno strávil tolik času jejím stlaním, ale o pár minut později se vrátí s košilí v ruce. Podá mi ji a já si všimnu, že voní po něm a uvažuju, zda ji vypral poté, co ji měl naposledy na sobě.

„Tuhle jsem měl na sobě naposledy, co jsem byl v restauraci. Necítil jsem se v ní ani moc oblečený, ani málo. Je to pěkná košile, kterou mi dal jeden z bratrů, takže ji nepolij polévkou nebo tak.“

Držím ji před sebou.

„Tu si nemůžu vzít.“

„Proč ne?“

„Protože ty barvy jsou až moc zářivé. Budu vyčnívat. Nikdy bych si na sebe něco takového nevzal.“

Je to košile s květinovým potiskem v mnoha barvách. Je to pěkná košile a pěkný materiál, ale nic pro mě.

„Zkus si ji a uvidíme.“ Vezme si ode mě štěně.

Podívám se na telefon a uvědomím si, že už nemám moc času.

„Odejdeš z mého pokoje, nebo si mám sundat oblečení před tebou?“

„Prostě se převleč.“ Řekne, vleze znovu na postel a znovu ji rozhází. „Není to tak, že bych ti okukoval zadek.“

Zasměju se tak, jak se lidé smějí v nepříjemných situacích. Rozepnu si košili a obléknu si tu, co mi dal. Leo na mě zírá.

„Nevím, proč se cítíš tak nepohodlně. Máš zabijácké tělo.“

„Vážně si to myslíš?“

„Doufám, že budu v takové formě, až mi bude pětačtyřicet.“

„Posilovna pomáhá.“

„Ty tam chodíš?“

„Jo, právě jsem v létě začal. Jestli chceš, můžeš jít někdy se mnou. Je tam plno lidí, jako jsi ty.“

„Nevím, jestli to mám brát jako kompliment.“

Usměju se a mrknu. „Je to kompliment.“

Vklouznu do košile. Je tak příjemná, že cítím, jako bych na sobě nic neměl.

„Vážně. Pokud ji dnes přivedeš domů, bude pryč z tvých břišáků. Holky milují chlapy s pekáčem buchet.“

Zvedne tričko a ukáže mi svůj, neuvědomujíc si, že jsem ho ráno viděl zcela nahého, když jsem vešel do pokoje pro hosty a našel ho tam s ranní erekcí. Ten obrázek mám stále v mysli a nedokážu se dostat přes skutečnost, že jsem viděl svého nájemníka nahého v mém vlastním domě.

Zapnu si košili a podívám se na sebe do zrcadla. Leo sleze z postele a poplácá mě po rameni. Otočím se a on mi rozepne vrchní knoflíček.

„Jde o rande, ne svatbu. Nemusíš si zapínat všechny.“

Pak mi uhladí košili na ramenou a já si všimnu, jak jsou jeho ruce teplé.

Znovu mě otočí, abych byl čelem k zrcadlu. „Tak, podívej se na sebe. Vypadáš miliónově.“

Naše těla jsou stavěna jinak. Má širší ramena, než já a jeho svaly jsou více vyrýsované, ale jeho košile mi padne skvěle.

„Tak dobře, obleč si ten modrej oblek.“

„Vážně? Nemyslíš si, že je to moc?“

„Budeš v pohodě. Byla tam spousta chlapů v obleku, když jsem tam byl já.“

Nemám moc času se s ním hádat. Už mám na sobě jeho košili. Věděl jsem, že se nechystá opustit moji ložnici, tak se přinutím stáhnout kalhoty, abych si obléknul ty od obleku. Leo si prohlíží mé tělo zvědavýma intenzivníma očima. Před Leem se bez kalhot cítím sebevědomě.

„Hned zastav.“ Řekne, zatímco si natahuju kalhoty přes stehna.

„Co zas?“ řeknu a stále si sunu kalhoty nahoru.

„Co to máš sakra za spodní prádlo?“

Podívám se dolů a vidím, že má na mysli mé seprané slipy značky Fruit of the Loom.

Leo zavrtí hlavou.

„Co je s nimi?“

„Skutečnost, že to opravdu nevíš, mě vážně znepokojuje.“

Zasměju se. „Není to až tak vážné. Chováš se, jako by šlo o lékařskou pohotovost.“

„S tímhle druhem spodního prádla je to vážnější, než lékařská pohotovost.“ Leo znovu sleze z postele. „Kde máš šuplík se spodním prádlem?“

Ukážu k vrchní zásuvce komody a Leo ji otevře, prohrabává se jí a všechno přehazuje, jako by mu to tady patřilo.

Kousnu se do jazyku, abych něco neřekl.

„Nemůžeš mi říct, že řídíš Teslu a nevlastníš ani jeden pár pěkného spodního prádla.“

„Prostě to nevidím jako něco důležitého pro můj život.“

Leo se na mě podívá, jako bych se zbláznil.

„Představ si toto. Jsem holka a rozhodnu se s tebou jít domů. Kleknu si připravena ti ho vykouřit. Rozepnu ti kalhoty, a když je stáhnu, uvidím obnošené slipy z Fruit of the Loom, které vypadají, jako bys je koupil ve Walmartu před dvaceti lety.“

Krev se mi nahrne do tváří, při popisu toho, že je ženou, která se mi ho chystá vykouřit, a já začnu tvrdnout. Už je to dlouho, co jsem od nějaké ženy dostal tento typ reakce.

„Co budeme dělat? Nemám čas teď jít ven a koupit si nové spodní prádlo.“

Vytáhnu si kalhoty nahoru, abych se zachránil před znemožněním, kdyby viděl moji bouli.

„Teď se cítím, jako bych byl tvůj otec. Táta tě takové věci neučil?“

„Očividně můj se nezajímal tolik o spodní prádlo, jako tvůj.“

„Nosíš takový typ spodního prádla, protože si myslíš, že si nevrzneš.“

„No, to je pravda. Neplánuju se s ní dneska vyspat. Kdyby se to stalo, tak skvěle, pokud ne, tak se nic neděje.“

„Myslím, že to říkáš, protože se nechceš cítit zklamaně, pokud to nebude fungovat. Je to tvůj způsob, jak se chránit, obranný mechanismus.“

„Dobře, Leo. Myslel jsem si, že tu jsi, abys mi pomohl, ne abys mě ponižoval.“

„Potřebuješ slyšet pravdu. Jsem tu, abych ti pomohl, a chci, abys uspěl.“

Povzdechnu si a posadím se na křeslo vedle postele.

„Říkáš tedy, že bych si neměl brát spodní prádlo?“

„Ne, myslím, že je to ještě divnější, pokud na to tedy nejsi.“ Řekne a pozvedne obočí, vypadá, jako by dostal nápad.

Aniž by něco řekl, znovu opustí můj pokoj.

Jdu ke Slatovi na postel. „Ty nebudeš soudit moje spodní prádlo, že?“

Slate mi olízne ruku a já si přeju, aby byl svět plný psů místo lidí. To by učinilo můj život mnohem snazší. Nevěděl jsem, co Leo chystá tentokrát a rozhodně jsem si nemyslel, že se vrátí s trenkami, které patří jemu, protože to by bylo divné.

Uvědomím si, že jsem se mýlil, protože když se o pár minut později vrátí zpět, podává mi pár bílých boxerek Calvin Klein.

„Neříkej mi, že jsou použité.“

„Měl jsem je na sobě několikrát, ale vypral jsem je. Buďme upřímní. Jsou novější, než cokoli, co vlastníš.“

„Radši budu riskovat, že mě dnes večer odmítne kvůli mému spodnímu prádlu, než abych si oblékl tvoje boxerky.“

„Pokud jde o čistotu, mám stejné nutkání, jako ty. Můžeš si obléct moje spodní prádlo, ale raději bys ho měl pak vyprat, protože na něm nechci žádné tělesné tekutiny. Tyhle trenky nejsou levné.“

„Já vím a to je taky důvod, proč nehýřím penězi na spodní prádlo, protože stejně není vidět.“

„Dokud někdo nezačne vyšilovat, že máš na sobě slipy od Fruit of the Loom. Nejsi třináctiletý kluk, který zůstává ve svém pokoji a hraje celý den videohry.“

Zasměju se. „Dobře, obleču si je, ale tentokrát vážně budeš muset opustit můj pokoj.“

Leo se místo toho rozhodne znovu vlézt do mé postele, kde je Slate.

„Vážně. Nesundám si spodní prádlo, když jsi tu ty.“

„Čeho se bojíš?“

„Ničeho, jen je ujetý, abys mě viděl nahého.“

Uvědomím si, jak pokrytecky zním, jelikož jsem ho ráno nahého už viděl, jenže to on neví.

„Stydíš se za svoje tělo, nebo co?“

„Ne.“ Řeknu rozhodně.

Vlastně jsem docela hrdý na své tělo, na kterém jsem dost pracoval, ale nechci jeho další posměšné poznámky. Vím, že přicházely z dobrého důvodu, ale moc mi nepomohly s mým sebevědomím.

„Na střední jsem hrával fotbal i hokej. Myslím, že jsem viděl víc ptáků, než většina gayů. Věř mi, když ti řeknu, že o tvého nejevím žádný zájem.“

Tenhle kluk nemá žádný smysl pro hranice. Když se znovu podívám na telefon, uvědomím si, že nemám čas se s ním hádat.

Sundám si svoje modré slipy a obleču si Leovy boxerky. Vím, že je už předtím měl na sobě, ale vypadají nově. Koutkem oka se podívám na Lea, který hledí přímo na mě.

„Aha! Věděl jsem to.“

„Co je to tentokrát?“

„Kdy ses dole naposledy holil?“

Srdce mi začne bít rychleji a cítím se odhalený.

„Nepamatuju si.“

Leo se zhluboka nadechne. „Tam dole to vypadá jako džungle.“

„Některé ženy to tak mají rády.“

„Žádná, o které bych věděl.“

Jsem hrdý na své ochlupení. Cítím se díky němu více mužsky a dospěleji. Zkoušel jsem se úplně oholit, ale nesnášel jsem, jak to vypadalo. Dokonce jsem na něj šel i s voskem, ale ani to se mi nelíbilo.

„Mám to tak rád.“ Natáhnu si kalhoty. Cítím se jinak, když má na sobě prádlo od Calvina Kleina. Musím připustit, že měl pravdu. Cítil jsem se líp, i když bylo zakryté kalhotami.

„Je v pohodě být tam dole na přírodno. Jsem si jistý, že některé ženy si myslí, že je to sexy, ale rozhodně si to tam můžeš zastřihnout, aby to vypadalo úhledněji.“

„Neuvědomil jsem si, že půjdeš po všem, když jsi mi nabídl pomoc.“

„Jsem stejný perfekcionista, jako ty, jen jiným způsobem.“

„No, příště si upravím i koule, abys byl spokojený.“ Zažertuju, ačkoli Leo to vzal asi vážně.

Nakonec si obléknu sako přes Leovu košili a podívám se na sebe do zrcadla. Vypadám jako úplně jiný muž, ačkoli jsem neudělal nic jiného, než si oblékl košili, kterou bych si sám nikdy nevzal a spodní prádlo, které ani není vidět.