LEO - 9. kapitola

Překlad: Lusesita

Graves

Vzbudím se se sluncem pronikajícím oknem.

Řekl jsem interiérové designérce, že chci pokoj celý bílý, abych až se vzbudím, měl pocit, jako bych spal na obláčku a ona mi dala přesně to, co jsem chtěl, ale to, co jsem nevěděl, bylo, že mít tak pohodlnou ložnici často znamená, že je mi zatěžko ráno vstát.

Když se podívám na budík, zjistím, že už je poledne. Rande mám večer a ještě jsem neudělal nic, abych se na něj připravil. Ležím v posteli, sleduju pár sojek, jak si staví hnízdo na stromě za oknem. Zpočátku mě jejich neustálé cvrlikání štvalo, ale každý den za minulý měsíc se společně vracely a teď už jsem si na to zvyknul. Jejich hnízdo vypadá téměř hotové a já jsem natěšený na den, kdy konečně snesou vajíčka.

Dům je tichý a já uvažuju, zda Leo už odešel. Vylezu z postele až moc rychle, navalí se mi krev do hlavy, a když po chvíli neodezní, vzpomenu si, že jsem toho minulou noc vypil až příliš.

Mám kocovinu.

Ale i tak to stálo za to, strávit večer se Shawnem a Jackem, stejně jako poznat nové nájemce. Pak si vzpomenu, že Leo má pořád štěně v pokoji pro hosty. Jdu k oknu, abych se podíval, zda nejsou na zahradě, ale při pohledu dolů, voda v bazéně je klidná a zahrada prázdná. Musel si přinést štěně zpět do svého bytu.

Vklouznu do šortek a jdu bez trička do pokoje pro hosty. Otevřu dveře a uvědomím si, že Leo stále spí. Zapomněl jsem, že mi říkal, že spí nahý. Vejdu do pokoje, Slate je stočený v jeho náručí.

A uvidím, že má erekci.

V tu chvíli rychle zavřu dveře.

Do tváří se mi nahrne krev a jsem rád, že nebyl vzhůru, když jsem vešel. Nemůžu uvěřit, že jsem prostě viděl svého nájemníka nahého. Rychle jdu zpět do své ložnice a zavřu dveře. Podívám se dolů a všimnu si, že mám náznak stanu v trenkách. Nedokážu dostat obrázek nahého Lea z hlavy. Má pěkné tělo, jako většina devatenáctiletých. A přestože jsem na ženy, nedokážu popřít skutečnost, že velikost jeho penisu je velmi impozantní. Možná je to taky jeden z důvodů, proč je Leo tak sebevědomý.

Rozhodně potřebuju sprchu, abych to, co jsem viděl, mohl smýt. Strhnu ze sebe šortky a vejdu do sprchy. Voda smyje pot z mé kůže. Když zavřu oči, vše, na co dokážu myslet, je Leovo nahé tělo. Nevím, proč ho mám stále v hlavě, ale z toho obrázku ztvrdnu. Často si ho ráno ve sprše honím, ale nikdy při myšlence na jiného muže.

Vezmu se do ruky a představím si před sebou přitažlivou ženu. Žena, kterou si vždycky představuju je podobná mé bývalé manželce tak či onak. Vždycky jde o brunetu se zelenýma očima. Hladím se stejně, jako vždy, jenže tentokrát je v mých představách i Leo a nahý. Okamžitě otevřu oči, překvapený, že jsem si ho právě znovu představoval nahého. Přestanu se hladit a natáhnu se po mýdle, nanesu si ho víc, než obvykle a namydlím se.

Můj nejlepší kamarád je gay a jsem velkým podporovatelem LGBT komunity, ale to, jak Leovo nahé tělo ve mně vzbuzovalo pozornost je něco, na co nejsem připravený. Je to proto, že už jsem dlouho neměl sex a vidět nahou osobu stačí, abych ztvrdnul?

Vylezu ze sprchy a snažím se ignorovat erekci, kterou strčím do trenek a obléknu si pěkné plátěné šedé kalhoty. Pak zamířím dolů si udělat kafe. Leo už je v kuchyni a něco hledá ve skříňkách. Upravím si rozkrok, abych se ujistil, že není mého ptáka vidět. Tentokrát má kraťasy, ale pořád je bez trička, které má přehozené, přes jedno rameno.

Když mě uvidí, usměje se.

„Hledal jsem malou misku pro Slata, něco, do čeho bych mu mohl nalít vodu. Olizoval mi hruď, když jsem se probudil, tak mě napadlo, že má žízeň.“

Včera jsem mu to naléval do umělohmotné misky, ale teď pro něj něco mám.

Jdu k jedné ze skříněk a najdu jednu malou kovovou misku, která má perfektní velikost pro štěně. Dám ji Leovi, který ji naplní vodou. Nechci mu říct, že jsem vešel do jeho pokoje a našel ho nahého, protože nechci, aby to mezi námi bylo divné.

„Pořád máme v plánu cvičit na rande?“ zeptá se, zatímco pokládá misku na zem.

Slate se z ní rychle napije.

„Jo, jestli máš čas. Mimochodem, chceš nějaké kafe?“

„Jasně, to by bylo skvělé.“

„Jsem z toho rande trochu nervózní.“ Vezmu mlýnek na kávu a zapnu ho.

„Nervózní? Proč?“

„No, jde o ženu, se kterou si už nějakou dobu píšu a pokaždé, když jsem ji pozval ven, řekla, že je zaneprázdněná. Dnes poprvé jdeme na schůzku a já doufám, že všechno půjde podle plánu.“

„No, v první řadě bys neměl být vůbec nervózní. Nepomůže ti, když budeš. A za druhé, neměl bys vkládat očekávání do ní nebo samotného rande. Jen to navýší tlak. Některá rande jdou dobře, jiná ne. Prostě se na něj musíš připravit, což je vše, co můžeš udělat.“

„Jak to všechno víš? Jsi nějaký randící guru?“ Poškrábu se na hlavě.

„Ne, jen jsem byl na dost špatných rande, abych věděl, jak to funguje.“ Leo si mě prohlídne. „Dnes vypadáš dobře, mimochodem.“

„Díky. To je poprvé, co mám tuhle košili na sobě, je plátěná a prodyšná.“

„Skvělé, nemluv o své košili během rande, pokud ji nechceš unudit k smrti. Mluv o ní a nech ji, aby obstarala většinu mluvení.“

„Takže o sobě nemám vůbec mluvit?“

 „Můžeš o sobě říct během rozhovoru nějaké relevantní informace. Mluv o sobě, aniž bys o sobě mluvil. Dává to smysl?“

„Trochu.“ Řeknu, než se odmlčím a přemýšlím o tom. „Vlastně vůbec ne.“

„Předstírejme, že jsme teď na rande.“ Řekne, zatímco zvedá Slata.

„Můžu nejdřív dokončit kávu?“

Leo se podívá na svůj telefon. „Musíme spěchat, protože s Kingstonem půjdeme koupit postel. A podle toho, co slyším, potřebuješ toho hodně naučit.“

„Ouch. Vážně tak vypadám?“

„Skutečnost, že jsi dobře vypadající profesor s pěkným domem a svobodný ne z vlastní vůle mě přivádí k tomu, že asi děláš něco špatně.“

Má pravdu ve všem, co zatím řekl. Začal jsem se cítit sebevědoměji, že mě Leo dokáže tak dobře přečíst navzdory tomu, jak málo času jsme spolu strávili. Najednou se cítím, jako bych já byl ten nahý.

„Ukaž mi, jak vypadá.“

„Kdo?“

„Tvé rande, kdo jiný?“

„Proč? Nevím, proč by to mělo být důležité.“

„No, pokud si budeme hrát na role, potřebuju zjistit, do koho se mám převtělit.“

Nejsem přesvědčený, ale proč sakra ne. Vezmu telefon a najedu na její profil na Tinderu. Leo projede její fotky a pak otevře konverzaci, kterou jsem s ní vedl.

„Hej, na to se nemůžeš dívat.“ Popadnu telefon. „Teď už jsi vlezlý.“

„Jen chci vědět, o čem jste spolu mluvili.“ Snaží se získat můj telefon nazpět.

„Ne, je to osobní a nic z toho není tvoje věc.“

„Dobře. Čistě na základě jejích fotek bych řekl, že je někým, kdo se stará o svůj vzhled a status.“

„Myslím, že máš pravdu, když zvážím, že jsem jí dal na výběr z několika restaurací, kam bychom mohli dnes jít a ona si vybrala tu nejdražší.“

Poté, co připravím kávu, vezmu ji na zahradu, abychom si mohli užít trochu slunce a Leo mě mohl něco naučit. Tak nějak se změnil v mého randícího kouče.

Leo položí Slata na trávu. Štěně začne čuchat ke kytkám, které mám v zahradě a pak je počůrá.

„Dobře,“ otočí se čelem ke mně. „Chci, abys předstíral, že jsem tvoje rande.“

Přikývnu, a zaměřím se na něj stejně jako bych chtěl, aby mi věnovali pozornost studenti v mé třídě.

Leo vyskočí ze židle a odejde, zmizí za domem. Začneme hrát naše role. Projde kolem rohu a usměje se, když mě uvidí. Když dojde až ke stolu, postavím se a přivítám se s ním.

„Ahoj, je pěkné se s tebou konečně setkat.“ Natáhnu k němu ruku.

„Netřes mi rukou. Obejmi mě. Tohle je rande ne obchodní setkání.“

Otevřu náruč a obejmu ho. Obejme mě a pevně stiskne. Natlačí tělo na mé a já můžu cítit jeho přirozenou vůni. Překvapivě dobře objímá na někoho, kdo se zdá tak chladný.

Pak se posadím, zatímco on zůstane stát.

„Ty mi neodtáhneš židli?“

„To lidé stále ještě dělají?“

„No, chceš holku, nebo ne? Není to tak, že by to ostatní dělali; to že to uděláš ty, budeš mít nad ostatními navrch.“

„Dobrá poznámka.“

Stoupnu si, přejdu na druhou stranu stolu a odtáhnu židli.

Leo se posadí a upije kávy. Slunce způsobuje, že se jeho kůže třpytí. Slate už dokončil, co musel a vrátil se zpět k nám. Kňučí u Leových nohou tak dlouho, dokud ho nezvedne.

„Měla jsi problémy najít tuto restauraci?“ zeptám se Lea.

„Ne, už jsem tu byla. Ne, že by to bylo místo, kam chodím často.“ Řekne Leo, rozhlédne se po mé zahradě, jako by byl ve skutečné restauraci. „Ale je pěkná.“ Můžu říct, že si hraje na divu a já hraju s ním.

„Do jakých restaurací obvykle chodíš?“

„Dávám přednost těm s velkou nabídkou vín.“

„Ach, jsi znalkyně vín.“

 „Ve skutečnosti ne.“ Odhodí své imaginární vlasy dozadu. „Ale mám ráda výběr.“

Snažím se neusmívat, jak moc je dobrý v tom nevypadnout z role.

„A jaký jsi měla den?“

„Byl skvělý, byla jsem v Toronto Island a ležela jsem na pláži. Je tam nový exkluzivní plážový klub, který právě otevřeli. Jmenuje se Elise. Už jsi o něm slyšel?“

Zavrtím hlavou. „Ne, jaký je?“

„To neříkej.“ Vypadne z role. „I kdybys nevěděl, jaký je, nepřipouštěj to, místo toho se jí zeptej, jak se jí líbil.“

„Tak… jak… se ti tam líbilo?“

„Byl v pohodě, až na to, že vedle je nuda pláž. Vidět všechny ty staré nahé muže nebylo přesně to, co jsem čekala.“

Zasměju se. „Nazí staří muži tě obtěžují?“ Ukážu na sebe. „Tak proč jsi tedy se mnou šla na schůzku?“

Podaří se mi z Lea vyloudit úsměv. „Nejsi tak špatný, jak jsem si zezačátku myslel.“ Znovu vypadne z role. „A taky nejsi až tak starý.“

„Rozhodně nejsem mladý. Čekám na krizi středního věku, která může nastat kdykoli.“

Brzy mi bude šestačtyřicet a mám dvakrát tolik, než on. Co to zatraceně dělám, dostávat rady ohledně randění od někoho tak mladého? Ale nemůžu popřít, že má dobré připomínky a všechno, co mi zatím řekl, má smysl.

„Chceš nějaké děti?“

„Ano, dvanáct.“ Vrátí se zpět do role.

„Dvanáct? To je víc, než jsem čekal. Proč dvanáct?“

„No, vždycky jsem chtěla velkou rodinu.“

Usměju se a podívám se na imaginární hodinky na svém zápěstí. „Tak to bychom pravděpodobně měli začít už dnes večer.“

„Začít s čím?“ zeptá se Leo.

„S jejich výrobou.“ Řeknu s úsměvem.

Leo se taky usměje a můžu říct, že se drží, aby se nerozesmál, ale už to dále neudrží a vybuchne. Jeho smích je hluboký a nakažlivý, takže se začnu smát taky.

„Ten byl dobrej. Bude milovat, že ohledně toho dokážeš vtipkovat a taky to bylo sexy.“

„Přál bych si, abych na skutečném rande byl taky takový.“ Napiju se kávy.

„Proč bys neměl?“

„Protože jsem zatraceně nervózní při pokusu udělat dojem na jinou osobu a snažit se říct něco, co by nebylo trapný. Vždycky se tak bojím, že rande dopadne špatně.“

„No, netlač na sebe tak. Některá rande jsou špatná a jiná dobrá. Prostě se pokus si ho užít a budeš v pohodě. Už jsem měl spoustu špatných rande. Nemůžeš na něj umřít.“

Jak spolu mluvíme, Kingston vyjde z domu. Je bez trička a přes rameno má přehozený ručník. Vypadá, jako by se právě probudil a chystá se ponořit do bazénu. Co to s těmito bratry je, copak chtějí být nazí po celou dobu?

Přijde až k nám a položí ručník na opěrku jedné ze židlí a pak se posadí.

„Dobré ráno.“

„Dobré, brácho.“

„Je pořád tady.“ Protře si Kingston oči a všimne si Slata v Leově náručí.

Poškrábe ho za ušima.

„Samozřejmě že je.“ Odpoví Leo.

„Kde jsi sakra byl celou noc?“

„Spal jsem v Gravesově pokoji – teda tom hostinském.“ Opraví se.

„Máš štěstí.“ Začne si masírovat krk. „Strašně mě bolí krk po spaní na podlaze.“

„Tak půjdeme dneska koupit postel do Ikey, nebo co?“ zeptá se ho Leo.

„Jak se tam dostaneme bez auta?“

„Zatraceně, na to jsem nepomyslel. Měli jsme si to půjčené auto nechat ještě jeden den, kvůli nábytku.“

„Můžu vás svézt.“ Řeknu.

Oba bratři se ke mně otočí.

„Vážně?“ zeptá se Leo.

Přikývnu. „Pokud pojedeme hned, tedy. Chci se dostat domů do pěti, abych se mohl připravit na rande.“

„To můžeme.“ Odpoví Leo.

„Zatraceně, chtěl jsem se celé odpoledne válet u bazénu.“ Řekne Kingston.

„No, to můžeš zítra. Potřebujeme postel.“

„Tak dobře.“ Povzdechne si Kingston a vstane ze židle.

Pomyslím si, že se chystá vrátit zpět do domu, ale on se otočí a skočí kufr do bazénu. Tím mě i Lea ohodí.

Jsme mokří a má nová lněná košile se mi nalepí na tělo.

Kingston plave zpět a zhluboka se nadechne a ušklíbne se. „Mám vás.“

Leo si zamumlá něco pod vousy a pak vstane a podá mi Slata. Skočí do vody, popadne Kingstona a stáhne ho pod vodu.

„Pomoc.“ Vykřikne Kingston. „On mě utopí, Gravesi.“

Usměju se. „Začal sis, takže si to zasloužíš. V tomhle stojím za Leem.“

Věděl jsem, že Leo ve skutečnosti bratrovi neublíží a je trochu vtipné vidět, jak se chovají jako bratři. Vždycky jsem chtěl bratra a vidět, jak jsou si blízcí, přál bych si nějakého mít. Kingston se snaží udržet nad hladinou, dokud ho nakonec Leo nepustí, aby se mohl nadechnout.

„To máš za to, že jsi nás všechny zamokřil.“ Řekne Leo.

Kingston plave k okraji a vyleze z bazénu. Leo udělá to samé. Oba jsou promočení a já také.

„Půjdu se převléct. Setkám se s vámi za deset minut před barákem.“

„Jasně.“ Vezme si zase Slata, jako by mu patřil. „Vezmeme ho s námi.“

„Nemůžeme vzít psa do Ikey.“

„Můžeme, když ho propašujeme dovnitř.“

„No nevím, ale můžeš to zkusit, jen se nenech vyhodit.“

Jdu zpět do domu, sundám si košili a navléknu jinou. Kalhoty mám mokré, takže si je musím převléknout též. Pak jdu dolů do garáže, skočím na místo řidiče své Tesly. Koupil jsem si ji jako dárek, abych se cítil lépe po rozvodu. Sotva s ní vyjedu kvůli všem špatným řidičům a provozu ve městě. Vzít Lea a Kingstona do Ikey je dobrá omluva pro to ji vzít na otočku ven. Otevřu garážová vrata a vycouvám na příjezdovou cestu.