Yool - 21. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Yool

„Tak to je vánoční stromeček.“ Wyn stál vedle mě, malou hlavu nakloněnou vzhůru, aby mohl civět na tyčící se stromeček, který byl na vrcholu uříznut, aby se vešel do místnosti. Vedle něj stál vrcholek stromečku, trpasličí verze stromečku, který byl také ozdoben papírovými řetězy a drobnými strunnými světýlky. „A to je nějaký dávný pozemský zvyk?“

Zvýšil jsem hlas, aby mě slyšel přes příliš veselou hudbu. „Podle toho, co říká Brooke, si každý člověk, který slavil Vánoce, dal do svých domovů jeden.“

Wyn si poklepal tlustým prstem na bradu. „Lidé jsou zvláštní tvorové.“

Oba jsme se rozhlédli po přeplněné místnosti, která přetékala lidmi, když se večírek oficiálně rozběhl. Prostor byl potemnělý jen světly ze stromečku a těmi, která se vinula kolem stěn kvůli osvětlení, ale i tak bylo dobře vidět, že se Valox pro tuto příležitost oblékl. Někteří měli červené klobouky s bílými obláčky na koncích, zatímco jiní si oblékli nějakou kombinaci červené a zelené.

Ve vzduchu se vznášela vůně sušenek, které byly navršené vysoko na podnosech a rychle se konzumovaly. Usrkl jsem ze sladkého nápoje, o kterém jsem věděl, že je okořeněný mimozemským ginem, i když jsem ho nikdy předtím ochutnal.

Zvláštní lidské rituály a fantastické legendy obklopující Vánoce znemožňovaly zpochybnit Wynovo tvrzení, že ta stvoření jsou divná, i když to byla odvážná slova vzhledem ke všem neobvyklým mimozemšťanům, se kterými jsme se setkali. „Ještě jednou díky, že jsi našel stromek a přinesl ho.“

Wyn zabručel na znamení díků. „Máš štěstí, že mě ti piloti našli a souhlasili s tím, že mě přivezou. A máš štěstí, že jsem už doručil náklad našeho klienta.“

Polkl jsem další sladký punč. „Žádné problémy s výměnou?“

Wyn do sebe hodil svou vlastní sklenici vánočního nápoje. „Nejdřív váhali, protože očekávali, že s tebou budou jednat, ale přesvědčil jsem je, že ses nečekaně zdržel. Chtěli svůj pašerácký chlast tak moc, že se přes to přenesli.“

Přikývl jsem a upřel pohled na Brooke na druhé straně místnosti, jak se smála se svým kopilotem a několika dalšími přítelkyněmi. Vlasy měla rozpuštěné a vlnité kolem ramen a tmavé sako od uniformy vyměnila za barevný pletený top, který nazvala svým ošklivým vánočním svetrem. Jen při pohledu na podsaditý úplet, který obsahoval všechny barvy spektra, mě svědila kůže a byl jsem vděčný, že netrvala na tom, abych si zakryl hruď.

„Když jsi mi poslal ten přenos o tom stromečku, bál jsem se, že jsi přišel o rozum.“

Odtrhl jsem pohled od Brooke a podíval se na svého kamaráda. „Asi jsem ti měl dát víc vysvětlení, ale neměl jsem moc času poslat ten vzkaz.“

Wyn na mě naklonil svou holou hlavu. „Teď, když vidím, jak se na ni díváš, všechno to dává smysl.“

„Cože?“ Zavrtěl jsem hlavou. „Brooke?“

Wynovy oči se zúžily, až byly sotva vidět. „Nejdřív jsem ti věřil, víš. Myslel jsem, že ti záleží na tom, abys ctil hru a svůj dluh. Na pašeráka jsi byl vždycky podivně čestný.“

„Záleželo mi na tom, abych ctil svůj dluh. Tu hru jsem prohrál poctivě.“ Znovu jsem se napil, jak se mi pod Wynovým zkoumavým pohledem rozehřála tvář.

„O tom není pochyb, ale kdy ses do ní zamiloval?“

Skoro jsem vyprskl pití na svého přítele a hlasitě jsem zakašlal, než jsem stačil znovu promluvit. „Kdo říkal, že…?“

Wyn na mě mávl rukou. „Nesnaž se lhát, Yoole. Sledoval jsem vás dva spolu a viděl jsem, jak se na ni díváš. Honil ses za sukněmi po celé galaxii a nikdy ses na ženskou nedíval tak, jako se díváš na tuhle.“

Srdce mi bušilo, když jsem myslel na Brooke, ale přinutil jsem se nedívat se jejím směrem a ještě víc se inkriminovat.

„Jsi pašerák, Yoole.“ Wyn mi zabodl prst do hrudi, ale podařilo se mi jen píchnout do břišních svalů. „To jsme oba. Není to ten druh života, který se hodí rodinám a partnerům.“

„To vím,“ odsekl jsem. I když jsem cítil, že se k Brooke čím dál víc upínám, ignoroval jsem to, co bylo zřejmé – nemohl jsem zůstat a ona by nechtěla odejít. Pašerák a bojovník za svobodu se nemíchali. Naše světy byly příliš odlišné, i když jsme měli nepopiratelné spojení.

Wynův výraz změkl a plácl mě rukou po zádech. „Kdo jsem, abych ti říkal to, co už víš? Užívej si to, dokud to trvá.“

Vydal jsem z hrdla drsný zvuk. Wyn se snažil být nápomocný, ale to neznamenalo, že mu nechci vrazit pěstí do krku za to, že mi připomněl, že budu muset Brooke brzy opustit.

„Vím, že ti technicky dlužím dvojnásobek naší sázky,“ pokračoval můj přítel. „Je jasné, že jsi s tou samicí spal, přesně jak jsi říkal. Nikdy jsem o tobě neměl pochybovat nebo sázet na to, že samice odolá tvému šarmu.“ Zamračil se, když zavrtěl hlavou, ale nakonec se na mě podíval se zábleskem v očích. „Co kdybychom to zabalili, když jsem sem kvůli tobě dotáhl ten strom?“

Než jsem stačil odpovědět, Wynovi ztuhla tvář a z tváří mu zmizela modrá barva. Otočil jsem se a uviděl za sebou Brooke, ústa měla šokovaně otevřená a oči zalité slzami. Bezpochyby jsem věděl, že právě slyšela každé slovo o sázce, že ji dostanu do postele.