ADE - 9. kapitola

Překlad: Sinnel

Kor.: Evička

Kreon se opíral zády o strom. Nepřítomně si mnul kotník, kterým zapadl do díry. Celá tahle část zahrady byla prošpikována těmi zkurvenými věcmi. Už zapadl minimálně do třech z nich. Bude si muset dát dlouhý rozhovor se zahradníky. Netušil, co za typ stvoření si dělalo nory. Ať už to bylo cokoli, bylo to nebezpečné a nehodlal riskovat, že by do nich mohlo spadnout jedno z dětí.

Chci vejce, zavrčel jeho drak. Cítím je, ale nejsou tam.

Myslíš, že to nevím?, zavrčel Kreon tiše.

Další věc, která ho mátla, bylo to, že neviděl ani jednu ze svých dcer. Zamířily tímhle směrem, ale jakmile zalezly pod křoví, jako by zmizely! Promnul si čelo a znovu se rozhlédl po okolí.

Rozzářily se mu oči, protože jeho pozornost upoutala červená skvrna. Pod jedním z keřů, ani ne o tři metry dál, bylo jasně zbarvené červené vajíčko. První, které našel.

Konečně!, pomyslel si a vyskočil na nohy. Dostanu alespoň jednu z těch zatracených věcí.

Přešel ke keři a klekl si. Ze rtů mu unikla kletba a oči se mu rozšířily šokem, protože se země pod vajíčkem najednou otevřela a vajíčko v ní zmizelo. Vyškrábal se vpřed a ignoroval bodnutí, které ucítil na čele, protože zavadil o jednu z nízkých větví. Dopadl na břicho a zadíval se dolů do malého tunelu, který se objevil.

Z něho na něj zíraly zářivě zlaté oči orámované hustými černými řasami.

„Spring!“ zašeptal nevěřícně, když se díval dolů na dráčka v barvě bílé, růžové a zlaté.

Sledoval, jak na něj zamrkala a usmála se. Pomalu rozbalila jazyk a odhalila červené vajíčko, které v něm měla zabalené.

Pak tlamu zavřela, aby svou trofej znovu ukryla, v úzkém tunelu se otočila a odběhla pryč. Zmizela a nechala ho tam jen zděšeně a nevěřícně zírat.

„Bohyně, pomozte mi!“ vydechl.

Zavrtěl hlavou, snažil se vyrovnat se skutečností, že všechny ty tunely vytvořila jedna z jeho dcer. Rychle se vymanil ze křoví a otočil se, aby se mohl posadit. Očima znovu zběsile zkoumal oblast. Když uviděl, jak Spring vynořila hlavu z jedné z děr o deset metrů dál, zvedl se. Vajíčko, které nesla, opatrně položila na zem a pak znovu strčila nosem do díry.

Když viděl, jak se rozhlédla, než pak tiše zavrkala, srdce mu poskočilo.

Zahlédl, jak ze stromu sletěl rozmazaný stín a podlomila se mu kolena. Stín se zformoval do tvaru nádherné bytosti, napůl ptáka – napůl dráčka. Popadl vajíčko a rychle se znovu rozplynul. Při pohledu na to, jak se slabě zkresloval vzduch kolem něj, zatímco letěl, než se pak stvoření znovu zformovalo na větvi stromu poblíž, přimhouřil oči.

Malé stvoření bylo celé černé jako jeho drak, ale místo toho, aby mělo šupiny, bylo pokryté hedvábně černým peřím. Dokonce i křídla a ocas byly z peří. Hlavu mělo dračí s delikátními kostmi a dlouhou čelistí. Zatímco sledoval, jak se otočilo, aby se na něj podívalo vážnými tmavě modrýma očima, hrdlo se mu pohybovalo nahoru a dolů. Skoro jako by se ho tiše ptalo, zda vzal na vědomí, že bylo jiné.

„Phoenix,“ zašeptal s úžasem. „Moje krásná, nádherná holčičko.“

Klečel na zemi jako zamrzlý a zíral na svou nejmladší dceru. Teprve, když ucítil lehké šťouchnutí do paže, které provedla Spring svým měkkým nosem, se podíval dolů. Drobný bílý, růžový a zlatý dráček se mu znovu tlačil k paži, až mu pod ní mohla vklouznout a pak se mu dostat do klína. Jednou paží ji objal a pak se vrátil očima k místu, kde seděla Phoenix vysoko nad ním.

Když zjistil, jak se mu dívala přes rameno, zamračil se. Otočil se, aby zjistil, co upoutalo její pozornost. Za ním stála Carmen, celá ztuhlá. Před ústa si pevně tiskla pěst a ve slunečním světle se jí v očích leskly tiché slzy. Když doširoka rozevřela náruč a zavolala na Phoenix, srdce se mu rozbušilo láskou.

„Pojď sem, zlatíčko,“ zamumlala Carmen. „Pojď k mamince.“

Zvedl se ze země a Spring si držel blízko u hrudi

Phoenix se vrhla z větve dolů. Na zlomek vteřiny zmizela a pak se znovu objevila, těsně předtím, než přistála Carmen v natažených pažích. Jakmile ji Carmen držela dobře v náručí, objala ji a zabořila se tváří Phoenix do krku.

Kreon si Spring v ruce opatrně posunul, aby si mohl blízko u srdce držet všechny tři své dívky. Projela jím ochranitelská vlna, silnější než kdy dřív. Se zavřenýma očima pevně držel Carmen a cítil, jak jí projel záchvěv emocí.

„Bude to v pořádku,“ zamumlal. „Ochráním vás všechny. Přísahám. Všechny vás ochráním.“

Carmen se neochotně odtáhla, ucítila, jak se jí na vlhké kůži dotýkaly drobné prstíčky. Phoenix našpulila drobné rtíky a políbila svou mámu na mokrou tvář. Spring, aby nezůstala pozadu, udělala to samé Kreonovi.

„Mami,“ zachichotala se Phoenix.

„Tati,“ zasmála se Spring.

„Ach moje děti,“ zašeptali Carmen a Kreon společně a oba se zabořili koleny do měkké trávy.

„Začínám se cítit trochu…“ začal Kreon a díval se na Carmen s nádechem paniky.

„Zahlcený?“ zachichotala se Carmen. „To i já.“

Díval se do zářících očí své družky. Nedokázal odolat, předklonil se a na rty, ji vtiskl horký polibek. Když se Spring začala v jeho sevření svíjet, pustil ji, aby mohl rukama obejmout Carmen kolem štíhlého pasu a přitáhnout si ji k sobě blíž. Se smíchem se od sebe oddělili až v okamžiku, kdy se po nich začaly obě dívky plazit, protože si myslely, že šlo o hru.

„Miluji tě,“ vydechl Kreon a zadíval se Carmen do očí. „Děkuji.“

„Taky tě miluji,“ zašeptala Carmen těsně před tím, než mezi ně strčily hlavy Phoenix se Spring a začaly tátu zasévat spoustou mokrých polibků. „Stejně tak i dívky.“

Nikdo z nich neviděl zlaté stvoření, které sedělo vysoko na stromě a drželo velikonoční košík plný barevných vajíček. Aikaterina zvedla jasně růžové vajíčko. Stačilo jediné mávnutí ruky a jeho skořápka zmizela. Na okamžik si prohlížela lehce narůžovělé vajíčko a pak si ho strčila do úst. Z toho potěšení se jí rozšířily oči. Podívala se dolů na šťastnou rodinku, a když se na ni Phoenix podívala, vzduchem jí s mrknutím poslala polibek, mrkla na ni a pak zmizela.