ADE - 10. kapitola

Překlad: Sinnel

Kor.: Evička

Riley stála a mračila se na svého mokrého druha. Cákal vodu na Roama a Bálinta, kteří byli rozhodnutí, že by bylo zábavné hrát si ve vodě spolu s ním. Věděla, že se ve svém současném stavu nedostane ven, ne, pokud nebude chtít všem ukázat svůj nahý zadek.

„Co? Já jsem nebyl tím, kdo to začal,“ řekl Vox na svou obranu a chytil Roama, který se mu plazil po zádech. „Navíc je stejný jako ty. Nebojuje fér. Mám na zadku půl tuctu otisků jeho zubů.“

Riley zavrtěla hlavou, protože se na ni Roam přes Voxovo rameno usmál.

„Vy dva jste v šíleném nepořádku. Pojď sem, ty malý darebo,“ zasmála se, a když Roam natáhl ruce, podala mu svou.

Zahradou se rozlehl její hlasitý výkřik, protože se natáhl Vox a byl tím, kdo ji sevřel za ruce. Trhnutím ji přetáhl přes okraj fontány přímo k sobě do klína. Jakmile se začala odtahovat, pevně ji sevřel.

„Voxi, ty…“ Když ji políbil, hlas se jí vytratil.

Roam a Bálint si odfrkli a usoudili, že s dospělými už nebude žádná legrace. Takže místo toho začali zápasit spolu, a přitom kolem sebe cákali vodu a křičeli. Ty zvuky brzy přitáhly pozornost Amber a Jade. Přes zahradu vyrazily k nim a vyškrábaly se přes okraj.

„Ach ty,“ zasmála se Cara, když viděla, v jakém stavu se Trelon vypotácel z křoví. „Co se ti proboha stalo? Jsi tak špinavý! Myslím, že se potřebuješ přidat k dívkám.“

Trelon po ní střelil podrážděným pohledem, ale pak mu oči potemněly a rty se mu zkřivily v ďábelském úsměvu. Když s vrtěním hlavy začala couvat, zasmál se. Natáhl se po ní a zvedl ji do náruče.

„Myslím, že máš pravdu,“ zamumlal, otočil se s ní a zamířil k třpytivé vodě. „Proč se k nám nepřipojíš?“

„Trelone… NE!“ vypískla. „Ach, je tak studená!“

Abby, Ariel a Pearl se smíchem sledovaly, jak dívky kolem sebe stříkaly vodu a hrály si. Trisha a Kelan se vzdali pokusu chytit Bálinta. Místo toho oba seděli bok po boku s nohama ve vodě a také kopali nohama a cákali vodu kolem sebe.

Ariel hladila Drahouška, který seděl vedle ní. Když za ní dorazil Mandra, usmála se. Na rty ji vtiskl tvrdý polibek, až jí po celém těle přejel mráz.

„Takže, jak se ti dařilo? Našel jsi vajíčka?“ zeptala se a v očích se jí tajemně jiskřilo.

„S Kelanem jsme jich našli hromadu,“ pochlubil se a posadil se vedle ní. „Dali jsme je Drahouškovi do vaku. Chudák Jabir žádné nenašel,“ řekl a s ustaraným zamračením se rozhlédl kolem sebe. „Kde je Jabir? Myslel jsem, že byl s tebou.“

„Ne, celou dobu byl s tebou a Kelanem,“ řekla srdečně.

Rychle se zvedl a zběsile se rozhlížel kolem. „Ne, nebyl. Jeho symbiont ukazoval, jak si hrál a pak si odpoledne zdříml.“

Protože byl tak bledý a vypadal otřeseně, konečně se nad ním slitovala. Natáhla ruku a dotkla se jeho zaťaté pěsti. Když ji vytáhl nahoru, vstala a objala ho kolem pasu.

„Je v pořádku. Každou chvíli by se měl vzbudit,“ ujistila ho a tváří se mu přitiskla k hrudi, takže slyšela, jak mu srdce divoce bušilo. „Je v bezpečí, Mandro. Celou dobu jsem věděla, kde byl.“

„Kde…?“ začal se ptát.

Jeho pozornost upoutalo Jabirovo tiché zablábolení. Podíval se dolů a nevěřícně zíral, jak Jabir vykoukl hlavičkou ze zlatého vaku na Drahouškově břiše. V jedné ruce svíral napůl snědené vajíčko a druhou měl napřímenou.

„Vidíš, říkala jsem ti to,“ zasmála se. „Byl celý čas s tebou a Kelanem. Na těch vajíčkách si opravdu pochutnal.“

„Syn…“ začal Mandra, než natáhla hlavu a uvěznila mu rty.

„Sakra, přísahám, že to musí být ti nejnadrženější muži, které jsem kdy měla tu čest vidět,“ řekla Pearl se zavrtěním hlavy. „Jak sakra někdy něco zvládnout udělat?“

„Omlouvám se,“ ozval se za ní hluboký hlas.

Otočila, aby pronesla sarkastickou poznámku, ale ta slova ji umřela na rtech. Pohledem ztuhla na obrovském muži, který stál pár metrů od ní. Zatímco oči přejížděla po jeho svalnatém těle, polkla. Takové svaly neviděla… nikdy. Očima sledovala odhalenou opálenou kůži, až se zastavila u dvojice planoucích zlatých očí.

„Kdo sakra jsi?“ vyhrkla a zvedla se.

Asim při pohledu na štíhlou postavu ženy přimhouřil oči. Líbilo se mu, jak jejím dlouhým nohám padly ty černé kožené kalhoty. K nim na sobě měla tmavě modrou, hedvábnou halenku zastrčenou do pasu. V duchu ji jí už vytahoval, aby pod ním mohl přejet rukama až na její jemnou kůži. Čistě bílé vlasy měla nahoře zakončené do ostnů, takže to vypadalo, jako by jimi už prohrábl prsty.

O pozornost se přihlásil i jeho drak, kterému uniklo tiché zavrčení. V okamžiku, kdy na dračí volání odpověděl jeho symbiont, poznal, že to byla jeho družka. Do zahrady vklouzlo zlaté stvoření a přistálo jen pár stop od Pearl. Nikdo z nich ji nechtěl ztratit. Jejím hledáním strávili až příliš mnoho staletí.

„Moje!“ zavrčel Asim a začal se měnit.

„Co to sakra?“ vyhrkla Pearl vylekaně, když se jí kolem zápěstí vytvořily zlaté pásky. „O kom to sakra mluvíš?“

„Jsi moje, ženo,“ zavrčel před ní Asim hrdelním hlasem a vypustil svého draka.

„A sakra!“ zaječela Pearl, když se kolem ní omotal tmavě šedý ocas. „Kde je moje zatracená zbraň, když ji právě potřebuji?“

„Babi!“ vykřikla Riley a snažila se vytrhnout Voxovi. „Pusť mě! Pearl!“

„Nemůžeš ho zastavit,“ zamumlal Vox, zatímco sledoval, jak se obrovský, bitvami zjizvený drak zvedl ze země, s Pearl bezpečně uzavřenou ve zlaté kleci.

Riley nevěřícně sledovala, jak babička zmizela přes zdi paláce. Otočila se a podívala se na Voxe, který jen pokrčil rameny, a pak se znovu zadívala zpátky nahoru do teď již prázdného nebe. Trvalo to pár okamžiků, kdy do sebe vstřebávala to, co se právě stalo. Stále bojovala s nevírou a realitou. Pak ji uniklo tiché zachichotání. Čím déle o tom přemýšlela, tím více se smála.

„Odplata je svině,“ řekla a usmála se na Abby, která se stále v šoku dívala na oblohu. „Nemůžu se dočkat, až to zjistí Tina. Opravdu to bude milovat!“ dodala s odkazem na svou nepřítomnou sestru, která byla stále zpátky na Sarafinu.

Vzduch naplnil smích. Děti, když zjistily, jak byli dospělí rozptýlení, se pokusily využít situace a znovu uniknout. Abby se otočila a usmála se na svou širší rodinu. Pak si znovu uvědomila, jak moc jí chyběla bezprostřední rodina. Se zavřenýma očima přejela po zlatém pásku, který měla na zápěstí a hledala tak odpověď od Zoranova a Zoharova symbionta. Pak otevřela oči a tiše vyklouzla ze zahrady pryč.