AKFS - EPILOG

Překlad: Lusesita

Kor.: Lenka, Budula

Luca

O rok později

„Je všechno připraveno?“

„Ano, pane Luco,“ řekne Faugor. „Sáně jsou naloženy a seznamy připraveny. Pan Magnus bude velmi překvapený.“

„To je účel.“

Strávil jsem posledních několik hodin vyhýbáním se svému miláčkovi a udržováním ho zaneprázdněného, zatímco mi elfové pomáhali s připravováním dárků pro dnešní večer. Uplynulý rok byl jedním slovem úžasný. Magnus pracoval tak tvrdě, že jsem ho donutil, aby strávil několik hodin s rodiči, než vyrazíme.

Teď je vše připraveno a on může strávit celou noc tím, co umí nejlépe – rozdáváním kouzla po celém světě.

Ukázalo se, že mé dovednosti projektového řízení se hodí. V několika oblastech jsem přispěl k vylepšení procesů, které nespoléhají na magii a díky tomu jsme ještě efektivnější než v době, kdy jsem se sem dostal.

„Co je to?“

Otočím se při dunivém zvuku mé lásky. Překvapený výraz na jeho tváři stojí za všechen ten shon.

 „Ahoj lásko, to je mé překvapení pro tebe. Všechno je připraveno celé hodiny před rozváženín.“

Jeho pohled změkne. „Proto jsi mě přinutil jít na oběd s rodinou?“

Tiše se zasměju. „Jo. Jen jsem chtěl pro tebe něco udělat. Celý rok jsi tak tvrdě dřel. To nejmenší, co můžu udělat, je, aby byly připravené dárky.“

Magnus mě obejme a podívá se mi do očí. „Rozmazluješ mě.“

„Zasloužíš si to. Dáváš světu všechno, a kdo ti to oplácí?“

„Nepotřebuju nic víc, než už mám. Ty jsi ten nejlepší dárek.“

„No i tak na tebe doma něco čeká.“

Nakloní hlavu a tvář se mu rozzáří. „Pojďme se na to podívat.“

Prakticky běžíme nahoru do kopce do našeho domu. Magnus vrazí dovnitř a spěchá ke stromku v obývacím pokoji, ale nic tam nenajde. Rozhodli jsme se, že dávat si navzájem materiální dárky je zbytečné, místo toho trávíme svátky vytvářením vlastních tradic. Otočí se ke mně se zmateným výrazem a najde mě, jak si držím jmelí nad hlavou.

Na tváři se mu objeví široký úsměv. „Polibek.“

Přikývnu. „Správně. Polibek pro Santu. Přestože jsme sdíleli mnoho polibků a ještě více budeme, nedokázal jsem vymyslet lepší způsob, jak zahájit Štědrý večer, než vášnivým mazlením.“

„Ach můj drahý Luco, ty znáš cestu k mému srdci, viď?“

„Zapamatoval jsem si ji.“

Magnus se ke mně připlíží, přitáhne si mě do náruče, a jak přibližuje ústa k mým, zašeptá, „Šťastné a Vánoce, lásko.“

„Šťastné a Veselé, Santo.“

Konec