FPWP - 18. kapitola

Překlad: Mirus

Kor.: Evudar

LILY

Dorazil bezpilotní člun z Friendship a dovezl Lilyino objednané zboží. Zůstal stát na přistávací ploše. Pořádně si to rozmyslela. Nechtěla těmto hrdým a chudým vesničanům nabídnout neužitečné dárky. Nechtěla se jen vychloubat.

V noci se spolu milovali ještě třikrát, protože muži Acerex se zotavovali velmi rychle a rychle byli připraveni na další kolo. Lily si byla vědomá toho, že Ravex’ton v ní několikrát vyvrcholil, ale to jí starosti nedělalo. Pokud by to mělo k něčemu vést, tak jí to vůbec nepřišlo jako špatný čas k otěhotnění. Kromě toho byla na lodi vynikající lékařská péče.

Ještě ani nebyl večer. Ravex’ton chtěl pozvat do svého stanu hosty, aby ji neformálně přivítal do kmene. Pomáhala mu s přípravami a ze člunu vyzvedla náklad potravin. Ne moc – nechtěla tomuto hrdému kmeni, který měl potíže se získáváním dostatku jídla předhazovat opačnou situaci na Zemi. Když hosté dorazili, byli to většinou bojovníci různého věku a pár rodin s dětmi. Přivítali se s Lily s větší srdečností, než zažila ve stanu náčelníka a ženy ji i objaly. Znovu ji napadlo, že se tito lidé vůbec nepřetvařovali. To platilo pro všechny kmeny, ale obzvlášť pro kmen Ytter. Bylo to, jako by jejich těžké životní podmínky setřely jakoukoliv fasádu a zanechávaly po sobě pouze tvrdé jádro. Kmen Ytter byl jedno z nejlepších míst, které Lily kdy navštívila. Dospělí seděli a bavili se spolu pomocí překladače, postaveného uprostřed, zatímco děti hrály hry, které Lily objednala z lodi. Když už nic, třeba bude kmen akceptovat aspoň pár staromódních herních konzol. Plnou verzi 3 D-VR, kterou měla sama ráda, Acerex obvykle odmítli, takže ji ani nevzala. Lily seděla vedle Ravex’tona, ale udržovala mezi nimi pár centimetrů odstup. Nebyla si jistá, jak moc se k němu mohla na veřejnosti tulit. Pokud by se jen dva dny po svém příjezdu chovala jako jeho přítelkyně, mohlo by to ostatním připadat podivné. Ale ona to tak necítila. Už toho spolu zažili tolik, že jí to přišlo, jako by se znali léta. Hlavu měla plnou romantického a erotického snění a věděla, že některé myšlenky byly dost iracionální. Samozřejmě, že pro ně žádná budoucnost nebyla možná. Ale co se týkalo jí, tak dnes byli pár. Zítra už možná nebudou. S tím se vypořádá.

Jedna žena jménem Narema držela v náručí malého syna a věnovala Lily teplý úsměv. „Těším se na tu mimozemskou technologii, kterou nám ukážeš. Možná by tam mohlo být něco, co by dětem pomohlo, aby spaly tehdy, když si to jejich matka přeje? Nějaké tlačítko, které by se dalo zmáčknout?“

Lidé se tomu očividnému vtipu zasmáli a Lily se přidala. „Některé problémy se prostě vyřešit nedají. Myslím, že děti spí, kdy chtějí, jedno na jaké planetě jsou. Ale pokud by byl někdy nemocný, tak bychom ho pravděpodobně mohli vyléčit.“

Ženy v místnosti se naklonily, aby lépe slyšely. „Dokonce i spalničky?“

Lily přikývla. „Dokážeme vyléčit skoro každou dětskou nemoc. Pokud chcete, mohu se zeptat v lékařském oddělení.“

„Co válečná zranění?“, zeptala se jiná žena. Byla tu bez mužského partnera.

Lily nebyla na tomto poli žádnou expertkou, ale než odletěla do vesmíru, absolvovala záchranářský kurs. „To záleží na zranění. Ale pokud se bojovníkovi dostane pomoci hned, může být vyléčeno kromě useknuté hlavy nebo těžkého poranění páteře skoro všechno. Bojuje tvůj muž někde?“

V místnosti nastalo ticho a Lily by se nejraději nakopala do zadku. Očividně to nebyla dobrá otázka. Tak osobní otázka? Dokonce na veřejnosti? Skvělá velvyslankyně.

„Muž Deory byl zabit před pěti lety na Bherecu“, pronesl Ravex’ton tiše. „Granát. Je to hrdina království.“

Ozvalo se souhlasné mumlání a poté se rozhovor znovu rozproudil.

„Omlouvám se, že jsem se zeptala. Nechtěla jsem být zvědavá“, řekla Lily Deoře.

Deora se nezlobila. „Prokázala jsi mi čest, když ses mě zeptala na mého hrdinného muže. Samozřejmě ses neptala pouze ze zvědavosti.“

„Obyvatelé Země už dlouho nemuseli vést válku“, vysvětlil Ravex’ton. „Mají jiné tradice, které se od našich liší. Například my o válce, když jsme na neformálních shromážděních ve vesnici, nemluvíme. Ale někdy je to potřeba.“ Věnoval Lily milý úsměv, aby jí ukázal, že neporušila žádné pravidlo. Nebo aspoň ne moc.

Vzhlédla k němu. Tak silná tvář. Vyzařovala z ní autorita, i když byl uvolněný a usmíval se. Ty zářivé oči, které ji teď probodávaly, ale zřejmě se jim líbilo, co viděly. Ta smyslná ústa. Tvrdý život, který ho sice zocelil, ale nechal mu i dost něžné srdce, aby více než jednou riskoval svůj život pro cizího člověka. Jeho vášnivá a velmi vynalézavá milostná hra. Opravdu by ho dokázala opustit?

Děti byly hlasité, ale nerušily. Protože bylo na planetě tak málo žen, těch pár žen, které se provdaly, přivedly na svět často větší počet dětí. Zčásti to bylo tím, že se cítily povinovány vytěžit ze svého štěstí co nejvíc, ale především proto, že je těšilo dávat děti svým osudovým partnerům. Nemluvě o lásce, které ke svým dětem cítily. Děti byly na Acerex doslova rozmazlovány, dokonce i v kmeni Ytter, jak Lily zjistila. Ale nebyla tu žádná šance, že by přehnaná shovívavost vedla k arogantním nebo rozmazleným dospělým. Válečnické zkoušky dostaly z chlapců to nejlepší a všechny dívky vyrůstaly v zodpovědné ženy, protože musely.

Hosté jeden po druhém odcházeli, až zůstali ve velké, teplé místnosti pouze Lily a Ravex’ton. Oheň vrhal plápolající stíny na závěsy, polštáře a koberce a Lily se zřídkakdy cítila tak příjemně. Teprve před pár hodinami se tady na té kožešině na zemi milovali. Cítila, že to bylo správné.

Ravex’ton vytáhl nůž a kousek dřeva a začal svýma velkýma klidnýma rukama něco vyřezávat.

Lily celý večer usrkávala z jedné sklenice pozemského červeného vína a nyní ho dopila. „Nepozval jsi svou matku.“

Ravex’ton pomalu přikývl a soustředil se na svou práci. „To není její způsob setkávání. Stejně se dozví všechno, co se tu řeklo.“

„Není moc oblíbená, co?“

Zaváhal. „Ne tolik, jak by si přála. Obávám se, že nemůže zapomenout, že byla kdysi Mahan náčelníka kmene Ytter. Teď může nanejvýš doufat, že se stane matkou příštího náčelníka, ale to není to samé.“

„Vypadá to, že mě nemá moc ráda.“

Zvedl oči od své práce a věnoval jí uklidňující úsměv. „Nevěřím, že by to bylo tebou, ale tím, že nemá ráda žádné změny. A nyní to vypadá tak, že teď nastane mnoho změn.“

„No, neváhala mě při posledním setkání umlčet.“

Ravex’ton se rozesmál. „Umlčet tě? Vůbec to nedopadlo tak, jak si představovala. Zeptala se tě na ostatní kmeny, abys byla v pokušení lhát nebo říkat polopravdu, až budeš vyprávět, kolik technologie ostatní kmeny už od Pozemšťanů převzaly. Věděla, že s ničím takovým nesouhlasily. Kdybys spadla do pasti, tak už bys tu nebyla. Náčelník by ti řekl, abys odešla. Ale ty jsi odpověděla podle pravdy, aniž bys cokoliv přikrášlila, a proto ti náčelník dovolil zůstat. Takže by se dalo říct, že její plán nefungoval tak, jak měl. Hm. Myslím, že se špatně vyjadřuji.“

„Obrátilo se to proti ní“, navrhla Lily. „Skvělé. Už jsem si myslela, že je po všem. Ale nečekám, že z toho něco vzejde. Starší bojovníci si ty věci prohlédnou a poté mi zdvořile řeknou, že se mám ztratit.“

„Možná“, řekl Ravex’ton a jen tak položil Lily ruku na prsa. Tiše zasténala, aby mu dala vědět, že se jí to líbí, a že po něm taky touží. „Ale třeba z toho přece jen něco bude.“

Uchopila ho za jeho tvrdou délku v kalhotách. „Opravdu si to myslíš?“

Něžně ji políbil na rty. „To ví pouze duchové. Ale myslím, že tu nějaká naděje je.“