RTMM - 8. kapitola

Překlad: Marťa

Camden

Nějak jsme nakonec skončili na mých předních schodech a sledovali jsme, jak padá sníh.

„No, tohle jsem asi chtěla,“ řekla Paige se smíchem. „Tábořit ve sněhu.“

Pořád byla zabalená v mé mikině a dece. Tepláky si dole na nohách srolovala, aby je přizpůsobila krátkosti svých nohou. I ji moje obří oblečení spolklo, pořád vypadala zatraceně sexy.

Když jsem sešel dolů poté, co jsem si dal studenou sprchu, stačil jediný pohled na ni a ta sprcha byla zbytečná. Pohled na její tvrdé bradavky a tíhu jejích prsou pod tou tenkou bavlnou ve mně vyvolaly chuť se k ní přitisknout a přejet rukama po jejích křivkách.

Poposedl jsem si. „Takže, jak ses v kempu vyspala?“

Slabě se na mě usmála. „Vlastně dost strašně. Země byla tvrdá a hrbolatá, kamenitá a opravdu studená. Ale spala jsem ve spacáku a počítala jsem s tím, že podloží bude samý kámen a tvrdé.“

Já z ní byl kurevsky tvrdý, kdykoli jsem se na ni podíval. Kristepane, na co jsem to vůbec myslel?

„A ty? Spal jsi někdy na tvrdé zemi?“

Přejel jsem si rukou zezadu po krku a podíval se na její malý stan. Odkašlal jsem si. „V horách Afghánistánu je docela chladno.“

Podívala se na mě a pak mi položila ruku na koleno a stiskla ho. Její prsty byly malé a bledé, a přestože nehty neměla příliš dlouhé, byly pěkně tvarované a zakončené fluorescenčním růžovým lakem. Bylo to ženské a sakra sexy. Neříkala mi žádné prázdné fráze a z nějakého důvodu tohle pro mě znamenalo mnohem víc, než cokoli, co by mohla říct.

Ticho přerušilo auto, které přijíždělo po mé příjezdové cestě. Věděl jsem, kdo v něm byl ještě dříve, než jsem ho uviděl.

„Sakra.“

„Co se děje?“ Zeptala se Paige.

„Máme společnost.“

„Vykulila své modré oči barvy jezera Tahoe a vstala. „Můžu se vrátit do stanu a poskytnout ti soukromí.“

„Opravdu bych byl raději, kdyby ne.“

„Kdo je to?“

„Pamatuješ, jak jsi mi vyprávěla o svém bývalém?“

Přikývla.

„No, tak jednu takovou jsem měl taky. Než jsem odešel do armády. Vrátil jsem se, jako jiný muž a nečekal jsem, že zůstaneme spolu. Upřímně řečeno, ani před mým odjezdem nešlo o nic vážného. Chci říct, že jsme byli ještě děti a pak, když jsem byl pryč, zemřeli moji rodiče.“ Zavrtěl jsem hlavou. „Ale Gina mi nikdy nedala příležitost říct jí, že bychom v tom, co bylo před mým odjezdem, neměli pokračovat. Uviděla moje zranění,“ ukázal na svou tvář, „vypadalo to tenkrát mnohem hůř, když jsem se poprvé vrátil domů a neměl vousy. Stačil jí jeden pohled na moje zranění a odešla. Řekla, že to nezvládne.“

Paige se zamračila. „To je strašné. Takže jestli tě odkopla, proč se pořád vrací?“

Auto už bylo na dohled, ale stále měla možnost vejít do mé chaty. „Myslím, že proto, že se můj obličej uzdravil lépe, než si představovala, nebo možná proto, že nedostala žádné jiné nabídky, nevím, proč. Ale teď ji nemůžu přimět, aby mě nechala na pokoji. Opakovaně jsem jí říkal, že mezi námi dvěma už nic nebude. Pořád se tu náhodně objevuje. Nosí mi jídlo. Proč dnes?“

„Je Valentýn, Came,“ řekla Paige. Pak se postavila přede mě. „Vím, jak se jí zbavit.“

„Opravdu? Jak?“

„Ufalešníme ji předstíraným vztahem a udusíme to v zárodku.“ Pak mi vlezla na klín, objala mě kolem krku a přitulila se k mému tělu.

„Počkej. To jsi právě použila slovo falešný, jako sloveso?“ Zeptal jsem se.

Ozvalo se bouchnutí dveří od auta a já si říkal, že bylo příliš pozdě na to, aby Paige na moji otázku odpověděla.

„Came,“ zašeptala Paige.

„Co?“

„Polib mě.“

Chytila mě za bradu a pak se naše rty setkaly a já zapomněl na všechno, kromě naprosté dokonalosti jejích úst a toho, jaký pocit byl cítit je na svých. Její rty byly jemné a sladké a ona vydala sexy zvuk, když jsem přes ně přejel jazykem.

 „Camdene?“ Ginin hlas byl pronikavý a ozýval se opravdu blízko. „Camdene?“

Paige se odtáhla od našeho polibku a měla vytřeštěné oči a oteklá ústa a já ji chtěl jen přitáhnout zpátky k sobě. Nikdy jsem neviděl nic krásnějšího, než byla v tuto chvíli ona.

„Camdene!“ Zakřičela Gina.

Chytil jsem Paige za boky, abych si ji pevně usadil na klín, a pak jsem otočil hlavou, abych se podíval na druhou ženu. „Ahoj, Gino. Co tu děláš?“

Vypadala rozzuřeně a v ruce držela talíř zakrytý fólií. Pravděpodobně s nějakými sušenkami nebo tak něco a rty měla nalíčené příšernou jasně růžovou rtěnkou, která ostře kontrastovala s jejími oranžovočervenými vlasy.

„Je Valentýn a já ti chtěla přinést něco dobrého,“ řekla Gina. Pak stočila ostrý pohled plný dýk na Paige a kývla bradou. „Kdo jsi?“

Paige se naklonila dopředu, ale nejevila žádnou snahu opustit můj klín. „Jsem Paige. Jsem Camova…“

„Valentýnka,“ vložil jsem se do toho, než mohla Paige říct něco jiného. „Paige je moje valentýnka. Nemám pravdu, panenko?“

Otočila se a já se setkal s jejíma modrýma očima a znovu mě přímo v hrudi zasáhl pocit domova. A s největší jasností jsem si uvědomoval, že tuto ženu chci. Chci si ji nechat. U sebe, ve svém životě. Ta myšlenka mě měla vyděsit, ale místo toho jsem se cítil tiše, klidně a upokojeně.

„Jo, to určitě jsem.“ Věnovala mi zářivý úsměv a vtiskla mi na rty sladký polibek, než mi položila hlavu na rameno. „Kdo jsi říkala, že jsi?“ Zeptala se Paige.

Gina si hlasitě odkašlala. „Jsem Gina. Camden a já…“

„Jsme si na střední párkrát vyšli,“ doplnil jsem vysvětlení. Protože přiznejme si to, Gina měla na vztah, který jsme měli, trochu pokřivený pohled. Chápu, že jsme byli děti, ale nikdy jsme si nic neslíbili. Viděla mě, jako záložní volbu nebo co, a to mě nezajímalo. Raději budu sám.

Gina několikrát otevřela a zavřela pusu, takže vypadala, jako ryba.

Paige si zabořila obličej do ohybu mého krku a já si byl docela jistý, že mě olizovala nebo okusovala. Sakra, určitě si brzy všimne, jak moc se mi to líbilo. Až jí bude zespodu tlačit moje péro.

Sevřel jsem jí boky a zavrčel: „Chovej se slušně.“

Zachichotala se a vypustila z pusy do studeného vzduchu jemné obláčky páry.

Podíval jsem se na Ginu a ona zalapala po dechu. „Co?“ Zeptal jsem se.

„Usmíváš se. Camdene, neviděla jsem tě usmívat se od té doby, co jsi odešel.“ Viditelně polkla, a pak přikývla. „Jsem ráda, že jsi našel někoho, kdo tě udělá šťastným.“ Udělala krok vpřed a položila talíř s pamlsky na schod vedle nás. „Užijte si hezkého Valentýna.“

Postavil jsem se s Paige v náručí a ona zaječela.

„Came, co to děláš?“

Pleskl jsem ji po zadku. „Pokud si dobře pamatuješ, musíme pokračovat v dalším výzkumu.“ Kývl jsem na Ginu a pak jsem postavil Paige na nohy přímo před jejím stanem. „Až po tobě.“

Paige rozepnula zip, vlezla dovnitř a já hned za ní.

Zavřel jsem za námi a slyšel odjíždět Ginino auto.

Paige se na mě usmála. „Myslím, že to pochopila.“

„Taky si to myslím.“ Plížil jsem se směrem k Paige.

Vykulila trochu oči. „Co to děláš?“

„Říkal jsem si, že kdybych tady byl s tebou, mohli bychom tu dělat nějaké věci, kvůli výzkumu.“

„Aha,“ vydechla.

„Jako například, věděla jsi, že se muži z hor opravdu rádi tulí?“ Sjel jsem nosem po straně jejího krku a ona se se zakňouráním vyklenula.

„To jsem nevěděla.“

„Je to pravda. Díky tomu se cítíme velcí a silní a udržuje nás to v teple.“ Rozepnul jsem její spacák a cvaknutí zipu znělo naprosto pornograficky. Pak jsem ho otevřel, aby si mohla lehnout na teplou vnitřní vrstvu, zatímco já se uložil vedle ní.

„Horalové jsou skvělé přikrývky.“ Podívala se na mě a jemně se usmála. „Alespoň ty.“ Paige mě objala rukama kolem ramen. „Taky jsi první horal, kterého jsem kdy políbila.“

Mohl jsem se v jejích očích ztratit. Byly jasné a modré a prostě krásné.

„Tvoje vousy jsou měkčí, než jsem si představovala.“

„Představovala sis, jaké jsou moje vousy?“

„Jistě.“

Pokryl jsem ji polibky přes čelist až k uchu a dolů po jejím krku. Voněla úžasně. Jako sluníčko a čerstvé bobule s nádechem hřebíčku.

Naklonil jsem se, abych se jí podíval do tváře a její oči byly zavřené a rty pootevřené. „Všichni tvoji středověcí rytíři byli hladce oholeni?“

„Hladcí, jako dětské prdelky.“

Zaklonil jsem hlavu dozadu a zasmál jsem se. Byl to smích vycházející z hloubi břicha a už to byla nějaká doba, tak se mi napínaly svaly, ale zdálo se, že si moje tělo pamatovalo, jak na to.

„Páni.“

„Co?“ Zeptal jsem se a umíval se na ni.

„Jsi tak hezký. Chci říct, že tobě sluší i zamračení, opravdu ano, ale když se usměješ, a pak zasměješ.“ Roztřeseně se nadechla. „Prostě páni.“

Zvedl jsem obočí. „Jsi vždycky tak dobrá se slovy?“

Otevřela ústa a pak mě praštila do boku. „Sklapni. Se slovy jsem velmi dobrá.“

„Prostě páni,“ napodobil jsem ji.

„Jsi nejhorší.“

„Chci tě znovu políbit,“ řekl jsem.

„Pro výzkumné účely?“

Zavrtěl jsem hlavou. „Jen proto, že chci.“ Naklonil jsem se ale tak, abych jí dal prostor. „Ale jestli nechceš, tak to neudělám. Žádný tlak.“

Obtočila mi nohy kolem pasu a přitáhla si mě blíž. „Ale já chci. Hodně moc.“

„Myslela jsi vážně, co jsi řekla?“

„Kterou část?“

Teď jsem byl na řadě já, abych ztěžka polkl. „Myslíš, že jsem hezký?“

„Ach Came, myslím, že jsi víc, než hezký. Jsi ten nejžhavější muž, jakého jsem kdy viděla. Divoce mě přitahuješ.“ Olízla si rty. „Můžu ti říct tajemství?“

„Vždycky.“

„Měla jsem o tobě vlhký sen.“

„Kdy?“

„Během mého spánku.“

„Možná proto jsem si musel dát uprostřed dne studenou sprchu.“

Zářivě se na mě usmála a mně se rozbušilo srdce. Tu ženu bych mohl milovat. Mohl bych si otevřít hrudník a předat jí klíče od svého srdce a ona by mohla být mým vším. Stačilo, aby mě požádala.

„Came?“

„Ano, panenko?“

„Polib mě.“