Brick - 9. kapitola

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Brick

„Tak co s tím budeme dělat?“

V čele stolu sedí Rock a vypadá unaveně. Vedle něj se soustředěně mračí Angel, náš viceprezident. Nálada v kostele je dnes ráno pochmurná a napjatá. Právě jsme se dozvěděli, že včera večer došlo k požáru v jednom z podniků v centru města. Celý podnik byl vyrabován a policie už mluví o žhářství.

„Nevím, ale lidé ve městě začínají být zatraceně nervózní.“ Gunner se opře v křesle. „Víš, že tenhle požár bude příští týden na titulní straně novin.“

„Jo,“ řekne Angel znechuceně. „Se všemi těmi předními slovy o zločincích, kteří se ‚skrývají na očích‘, a podobnými sračkami.“

„Je jen otázkou času, kdy nás začnou přímo jmenovat,“ zamumlám.

Hawk si odkašle. „Víš,“ začne, „myslím, že budeme muset zvážit možnost, že policajti vědí, že to nejsme my. Nebo dokonce, že spolupracují s Hollowayem, aby to na nás nějak hodili.“

„To jsem zvažoval,“ vyštěkne Rock. „Otázka je, co s tím kurva uděláme.“

„Možná musíme sami zjistit, kdo to je,“ řeknu. „Nevypadá to, že by s tím policie dělala něco jiného, než že se ohání městem a dává citáty do Tanner Springs Star.“

„To znamená spoustu člověkohodin práce, kterou by měli dělat policajti,“ opáčí Rock.

„Jo, já vím.“ Rozhlédnu se kolem stolu. „Rozhodně nás to zatíží. A my na to opravdu nemáme dost lidí.“

„To je pravda,“ přikývne Thorn. „I s těmi prospektory.“

„Možná je načase začít uvažovat o přijetí nějaké nové krve,“ zabručí Geno, náš pokladník.

Ozve se Striker. „Taky jsem o tom přemýšlel. Z více důvodů. Sakra, Iron Spiders se v poslední době rozrůstají zatraceně rychle, jak to tak vypadá. Nemůžeme si dovolit, aby se příliš rozrostli, pokud si chceme udržet naše území.“

Iron Spiders jsou klub na jih od nás. Poslední rok jsme s nimi vedli válku s přestávkami. Není žádným tajemstvím, že se snaží oslabit náš klub a jdou po našem území. Zatím se nám podařilo vyhnout se obětem na naší straně, ale bylo to o fous. Naposledy, když po nás šli, se Hawkova stará Samantha ocitla uprostřed a málem ji zabili.

Angel souhlasně přikývne. „Nemůžeme přesně vědět, kolik mají Spiders mužů, ale kdybych měl hádat, řekl bych, že už se možná blíží k téměř dvojnásobnému počtu záplatovaných členů než my.“ Víc už neřekl a ani nemusel. Zatím jsme se proti nim drželi – lépe než drželi –, ale jestli je jejich počet tak velký, jak si myslím, tak už to dlouho platit nebude.

„Taky je tu možnost, že za vším tím svinstvem v Tanner Springs stojí Spiders,“ odpovím. „Mohl by to být způsob, jak s námi vyjebat zadními vrátky. Oslabit naši pozici na našem území.“

„To je pravda,“ zamumlá Tweak. „Zaměstnávají nás tím, že na nás poštvou zákon.“

Chvíli je ticho. Čekám, že Rock něco řekne, ale on neudělá nic, jen vražedně zírá na stůl.

„Kolik z vás zná muže, o kterých si myslíte, že by se hodili na Lord of Carnage?“ zeptá se nakonec Angel a rozhlédne se kolem. Téměř tucet rukou se zvedne. Přikývne. „Dobře. Podívejte, myslím, že tady musíme jednat rychle. Pojďme aktivně naverbovat nějaké perspektivní muže, o kterých si myslíme, že jsou špičkoví. Všichni se pokuste vzpomenout si alespoň na jednoho člověka, za kterého se můžete zaručit. Ale žádné děti, co mají mokré uši. Potřebujeme čísla, ale čísla nestačí. A myslím si, že se musíme podívat na to, jak postupovat dál a zalátat perspektivní hráče, které máme, pokud si myslíme, že jsou připraveni.“

„Myslím, že Bullet a Lug Nut jsou připraveni,“ nabízí Geno řeč o našich nejnovějších nadějích. „Jsou houževnatí a v krizových situacích stabilní. Myslím, že se osvědčili.“

„Jo. A Bullet je jediný prospekt, kterýho jsem kdy viděl a který mě dokáže opít pod stolem,“ usměje se Gunner. Kolem stolu se rozlehne sbor hlasitého smíchu. Je to vítaná chvilka odlehčení.

„Myslíš, že bychom o nich měli hlasovat?“ Zeptá se Angel a obrátí se na Rocka.

„Aha, takže můj názor je žádaný?“ Rock se ušklíbne zpět.

Angel se na něj vyrovnaně podívá. „Ptám se na otázku.“

Na vteřinu si připadá jako napětí ve vzduchu těsně před úderem blesku.

Nikdo nepromluví. Rock vypadá, jako by čekal, že Angel řekne víc, ale Angel se nechytá návnady.

Nakonec se Rock odvrátí a podívá se na nás všechny. „Dáme hlasovat o Bulletovi a Lugovi, příští kostel. Ale to náš problém neřeší. Nové vyhlídky potřebují čas na prověření. Mezitím musíme jednat.“

„Měli bychom si promluvit s některými místními podnikateli,“ navrhnu. „S těmi, kteří už byli zasaženi, abychom začali. Zeptat se jich, jestli si před vloupáním nevšimli nějaké neobvyklé aktivity nebo něčeho podobného. Nabídnout naši pomoc.“

„Dobrý nápad,“ přikývne Gunner. „Měli bychom se zamyslet nad tím, co mají všechna místa, která už byla zasažena, společného. Zkusit přijít na to, jaké jsou jejich motivy. Mohlo by nám to pomoci získat představu o tom, které podniky by mohly být další na řadě.“

„Jo,“ souhlasí Hawk. „A bude to pro nás dobré PR. Zpomalí to lidi od domněnky, že za to můžeme my, když uvidí, že se snažíme pomoci s řešením problému.“

„Ještě jedna věc,“ zamyslí se Angel a otočí se na Rocka. „Myslím, že bychom si možná měli promluvit s Death Devils.“ Devils jsou klub na východ od nás. Naše dva kluby spolu v minulosti obchodovaly a my jsme s nimi dělali kroky k předběžnému spojenectví. „Myslím, že by bylo dobré se jich zeptat, jestli se s něčím podobným nesetkali tam, kde jsou. Zjistit jejich názor na to, co mají Spiders za lubem. Možná bychom se mohli dohodnout na spolupráci. Alespoň do té doby, než se naše počty zvýší.“

Rock neochotně přikývne. „To je dobrý nápad. Spojím se s Ozem. Uvidíme, co na to řekne. Jestli je ochotný udělat schůzku.“

Ještě pár minut se bavíme o tom, kdo osloví které podniky a podá o tom zprávu, a pak Rock schůzku přeruší. Všichni bratři vycházejí z kostela, kromě Angela a Rocka, kteří za sebou zavírají dveře.

„Kurva,“ zamumlá Gunner ke mně, když přecházíme a dáváme znamení Jewel, naší hlavní barmance, aby nám dala pivo. „Ať už se mezi Rockem a Angelem děje cokoli, nelíbí se mi to. To poslední, co teď klub potřebuje, je, aby se ti dva do sebe pustili.“

Jewel si nás chvíli prohlíží, když si přitahujeme stoličky u baru, ale ví, že je lepší se na nic neptat. Tiše nám odšpuntuje pár lahví a nenápadně se přesune na druhý konec.

„Nekecej, brácho.“ Dlouze se napiju ledové tekutiny. „Kurva, to chutná dobře. Ať už je to ale cokoliv, je to mezi nimi.“

„Jo,“ zamračí se Gunner. „Doufám, že na to přijdou.“

Několik minut popíjíme piva a snažíme se mluvit o něčem jiném. Nakonec dopiju svoje a vstanu. „Myslím, že půjdu na chvíli domů,“ řeknu mu.

„Vrátíš se později do klubovny?“

„Jo, možná,“ řeknu nezávazně. „Dohoním tě později, dobře?“

„Jasně, brácho. Uvidíme se, až se uvidíme.“

Zvednu prst na rozloučenou a vyjdu ven k motorce, trochu vydechnu, jak mi napětí opouští ramena. Za normálních okolností bych se tu zdržel s ostatními bratry a možná bych si vzal jeden z bytů nahoře a dneska tu přespal. Ale právě teď hledám trochu času pro sebe. Abych si srovnal všechny ty sračky, které se mi honí hlavou.