RTQ - 9. kapitola

Překlad: Marťa

Palmer

Pohladil jsem jí dlaní po tváři. Bolest v jejích očích mě zabíjela. „Promiň, nechtěl jsem tě naštvat.“

„Nemusíš to dělat.“ Ústa měla pevně sevřená.

„Dělat co?“

„Snažit se vynahradit mi to, že mi všichni sexy kluci říkali tlusťoško.“ Spodní ret se jí chvěl a já si ji chtěl přitáhnout do náruče. Měla tak silnou skořápu, ale poznal jsem, že jí někdo ublížil. Prsty mi škubaly nutkáním najít toho politováníhodného hajzla, který utlumil světlo této ženy, a dát mu pěstní lekci.

„Myslím si, že jsi krásná.“ Položil jsem jí prst pod bradu a donutil ji vzhlédnout a vidět v mých očích pravdu. „To, jak jsi včera v noci vypadala v těch šatech…“ trhaně jsem vydechl, „…a v čemkoli, co jsi měla pod tím županem. Sakra, ženská, představoval jsem si, jak přejíždím rukama po tvých křivkách od té doby, co jsem tě uviděl.“

Mina odvrátila pohled, ale ne dříve, než jsem v jejích očích uviděl záblesk slzy. „Přestaň.“

„S čím mám přestat? Vím, že se moc dobře neznáme, ale nelžu ti.“ Kdybych měl srdce, bolelo by mě pro tu nádhernou ženu přede mnou. Když jsem ale viděl bolest, kterou v sobě nesla, naplnilo mě to vztekem. Jak se někdo opovažoval krást jí sebevědomí.

„Jestli se chceš jen s někým vyspat, jsem si jistá, že jsou v resortu desítky žen, které by rády…“

„Nechci desítky jiných žen. Chci tebe.“

Otevřela ústa, ale já její slova přerušil dalším polibkem. Potřebovala vědět, jakou moc nade mnou měla. Nebylo to jen o tom, jak vypadala. Přitahoval mě její postoj, ber nebo nech být, stejně jako její tělo. Pokud šlo o mě, Mina byla kompletní balíček. Typ ženy, které by se měl chlap držet a nikdy ji nepustit.

Její jazyk sklouzl po mém a já cítil, jak se její stěny kolem nás hroutí. Sevřela mi ruce za krkem a stáhla mě dolů, abych si lehl na deku vedle ní. I přes objem našich bund a příliš mnoho vrstev oblečení jsem její křivky cítil. Očekávání, že se dotknu její nahé pokožky, mi zrychlilo tep, až se mi v hrudi rozbušilo srdce.

Převalil jsem se na záda a podepřel se jednou paží, abych si ji mohl dobře prohlédnout. Každá část mě naléhala, abych tuto ženu prohlásil za svou. To by k ní ale nebylo fér.

Mina si zasloužila muže, který jí mohl dát všechno. Mohl jsem jí dát slunce a měsíc a všechny hvězdy na obloze, ale nemohl jsem jí dát jedinou věc, kterou si zasloužila. Nemohl jsem jí dát své srdce. Před lety ho zničili lidé, kteří mě měli chránit.

Přesto jsem jí mohl ukázat, jak si žena, jako ona zaslouží, aby se s ní zacházelo.

Vzhlédla ke mně a její karamelově zbarvené oči překypovaly nadějí. „Myslíš to vážně, že ano?“

Přikývl jsem a poškrábal jsem jí strništěm na své tváři po měkké pokožce na jejím hrdle. Její vůně mě přiváděla k šílenství touhou. Chtěl jsem se do ní zahrabat a nikdy ji nepustit.

„Oheň je teď silný. Myslím, že mi bude tepleji.“ Její prsty se dotkly zipu a rozepnula ho. „Je nějaká šance, že bys mi mohl pomoci sundat pár vrstev, než se upeču?“

Drzá Mina byla zpět. „Pokud ti začnu pomáhat svléknout se, možná nebudu chtít přestat,“ varoval jsem ji.

Kousla se do spodního rtu zuby a vtáhla ho do úst. „Možná nechci, abys přestal.“

Převzal jsem kontrolu a stáhl jí zip až dolů, aby mohla uvolnit ruce z bundy. Pod ní měla oblečenou mikinu se srdíčky. Četl jsem slova načmáraná přes její hrudník a rozesmál jsem se. „Čtenáři romantiky nikdy nechodí spát sami?“

„Správně.“ Sáhla po mém zipu, aby mě vysvobodila z bundy.

„Mám žárlit?“ Zažertoval jsem, když jsem se svlékl a odhodil bundu stranou.

„Jsi žárlivý typ, Jamesi?“ Oči jí zajiskřily.

Viděl jsem, jak bych se do této ženy mohl zamilovat. Sakra, už jsem k tomu byl na půl cesty. Udělala pro mého ducha víc, než všechna terapeutická sezení, na které mě Mama Mae zatáhla, jako teenagera.

„Nikdy jsem si o sobě nemyslel, že jsem žárlivý.“ Dokud jsem nepotkal Minu. Představa, že se na ni díval jiný chlap nebo proboha, jak se jí dotýkal, mě naplnila temnou, nebezpečnou bolestí. „Ale myslím, že s tebou bych musel být.“

Její prsty spočívaly u pasu mých kalhot. „Proč to?“

Protože jsi pro mě až příliš dobrá. Protože jsi anděl a neexistuje chlap, který by tě nechtěl. Protože představa, že si tvé rty nárokuje někdo jiný, zaplétá ti prsty do vlasů nebo jazykem přejíždí po jakékoli části tvé kůže, ve mně vyvolává chuť něco zabít.

Nevyslovil jsem své myšlenky, protože jsem ji nechtěl vyděsit. Ne, když jsem cítil přes látku legín její teplo. Ne, když se v jejích očích rozzářila touha.

„Jsi si jistá, že to chceš udělat?“ Pořád jsem byl v bodě, kdy bych to mohl utnout, kdybych musel.

V odpověď mi sklouzla rukou dolů a pohladila mě po tvrdé hraně mého penisu.

„Poslední šance, Mino. Pokračuj v tom a přesně zjistíš, co jsem si představoval, že ti v duchu dělám.“

Vykulila oči a nasadila širokánský úsměv. „Ukaž, Jamesi.“

Zvedl jsem jí tričko nad břicho a sklonil se, abych přitiskl své rty na křivku její kůže. Byla měkká a teplá, přesný opak tvrdého chladu, kterým jsem byl já. Moje ruce začaly bloudit. Jedna se posunula nahoru přes její žebra. Druhá šla dolů, začala u jejího kolena a postupovala nahoru po stehně.

Mé rty se dotkly jejích a já vdechl její sladkou vůni. Mohl bych se v této ženě ztratit. Chtěl jsem to. Chtěl jsem to víc, než cokoli jiného. Víc, než vyhrát pohár, víc než vést svůj tým k neporažené sezóně.

Oheň praskal, když jsme se svlékali. Vrstvil jsem jednu vrstvu na druhou a vytvořil měkkou plochu, na kterou jsme se mohli uložit před ohněm.

Konečně, zbavená všeho, kromě podprsenky a kalhotek, se Mina přede mnou natáhla. Vlasy se jí rozprostřely kolem hlavy. Vzhlédla ke mně a v očích měla zranitelnost, která tam předtím nebyla. Pak natáhla ruce.

Padl jsem do nich a položil své velké tělo vedle jejího.