HF - 17. kapitola

Překlad: Lusesita

Kor.: Terez

Cax

 

 

Tři týdny beze slova s Axelem. Každý den mi připadal neuvěřitelně prázdný. I když odstřihnout ho bylo nejbezpečnější, pořád jsem smutný.

Všude se po něm dívám. Když procházím kampusem, pohledem setrvávám na každém muži, který by mohl být Axel. Dívám se po něm v potravinách, ve frontě v kavárně.

Nezkoušel jsem se ho hledat, prostě nevím, jak přestat.

Během Scottova koncertu jsem uvažoval, co dělá – jestli už v Providence našel gay bar a jestli šel domů sám. Prakticky mě dovádělo k šílenství sedět v posluchárně a přát si, abych byl na kilometry daleko.

„Chceš jít na zmrzlinu?“ zeptal jsem se Scottyho po koncertě.

„Není pozdě?“ To byl Scotty. Vždycky lpěl na pravidlech a doufal, že se tím vyhne problémům. Přesně jako já.

Jak depresivní.

„Jen na chvilku.“ Spěchám do auta. „Potřebuju něco oslavit.“

„Dobře, jdeme na to.“ Pobaví mě.

Svátky se vlekly. Absolventský komplex byl vylidněný. Někdy se má vyzařující samota zdála jako jediná známka života. Provedl jsem nějaký výzkum pro svou diplomovou práci, ale často jsem byl jen myšlenkami jinde.

Myslel jsem, že bude snazší, až se všichni studenti po Novém roce vrátí zpět. Vyučování začalo v pondělí, ale jak jsem seděl za stolem s novou skupinkou vysokoškoláků, můj pocit samoty nezmizel. Vypadali o stovky let mladší, než jsem se já cítil.

V kanceláři asistentů pedagogů byly vyvěšeny všechny věci související se začátkem semestru. Rychle si prohlídnu program basketbalových utkání postgraduálních studentů a doufám, že zápas s atletickým oddělením bude brzy. Zjistím, že bude až za měsíc.

Povzdechnu si.

Strávil jsem dlouhé hodiny v knihovně. V úterý odpoledne si uvědomím, že dost dlouho koukám do blba. Proto to vzdám, zavírám jednotlivé záložky v internetovém prohlížeči. Z rozmaru znovu zkontroluju pracovní mail. Přišla mi zpráva z oddělení pro studijní záležitosti.

To je zvláštní.

 

Drahý pane Williamsi,

je vyžadována vaše přítomnost příští pondělí v 9:00 v Trainor Hall na slyšení týkající se obvinění ze sexuálního obtěžování v případu Henryho Williamse seniora vs. Axel Armitage.

 

Zprávu si přečtu asi desetkrát, protože mi nedává žádný smysl.

Pak pomyslím na otce a uvědomím si, že dává.

Postavím se tak rychle, že převrátím židli. Popadnu bundu a vyrazím ven z knihovny skrze atrium. Jakmile opustím budovu, nezamířím domů, ani do otcova domu, protože bych jen řval na otce před bratry. A nejdu ani do baru, kde bych se hloupě ožral, ačkoli to není až tak špatný nápad.

Místo toho jdu přímo do parku a pokračuju cestou až k Axelovu bytu.

Musí vyšilovat.

Zatraceně! Přijel sem kvůli práci a neprojevil mi nic jiného, než lásku. A teď můj zkurvený fotr se ho snaží vtáhnout do bahna. Axel. Muž, kterého miluju. Mé srdce tepe jen pro něj.

V době, kdy dospěju na konec lesní cesty a vyběhnu po jeho schodech, už jsem rozjetý. Jakmile dospěju až ke dveřím, naléhavě na ně klepu. A jakmile se dveře otevřou, vstoupím dovnitř, aniž bych čekal na pozvání.

„Caxi.“ Couvá, zatímco já postupuju dopředu. „Neměl bys tu být. Nastaly jisté potíže a –“

„Seru na potíže! Je to zasraný ďábel. Už to déle nevydržím.“ Zakřičím, stojím tam, hruď se mi ztěžka zvedá a tvář mám zarudlou ze zimy a hněvu.

Axel vypadá tak nejistě, až se mi z jeho nejistého pohledu zlomí srdce. „Zlato, neměl bych s tebou mluvit…“

„Pak nemluvme.“ Uzavřu mezi námi vzdálenost a položím mu ruce na hruď, ale neklidný pohled mu z očí nezmizí. Tak chytím oběma rukama jeho tričko a políbím ho.

„Umm.“ Vydá ze sebe s překvapením. Obejmu ho kolem krku a kousnu ho do spodního rtu. Přitáhnu si ho k sobě. Prostě jsem musel. Už mám dost toho, že nechávám lidi, aby ovládali můj život. Léta jsem se snažil vyhovět otcovým pitomým pravidlům a nevzešlo z toho nic jiného, než katastrofa.

Dost.

„Axeli. Polib mě.“ Dožaduju se rty u jeho.

Povzdechne si a srdce se mi zastaví strachem. Bylo už příliš pozdě? Kdo by chtěl chlapa, který si sebou vláčí takovou přítěž?

Ale Axel ústa povolí. Chytne mě za boky a něžně políbí.

Z hrudi mu vyklouzne další povzdech a poddá se mi.

Pořád se ve mně bouří tisíce syrových emocí, abych byl jemný. Proniknu mu jazykem do úst a pohybuju jím po jeho. Zasténá a polibek prohloubí.

A pak už se pohybujeme.

Axel mě postrkává k posteli. Jdu a snažím se nezakopnout o vlastní nohy. Mezi polibky do mě nadále strká a tentokrát ne zrovna jemně. Nedočkavé ruce do mě strkají, dokud se zadkem nedotknu postele. Bunda je mi drsně stržena z ramen a odhozena na podlahu.

Teď jsme na stejné vlně. Jeho polibky jsou stejně naléhavé, jako moje, pravděpodobně proto, že rozumí. Je to pro nás teď, nebo nikdy. Budoucnost je každou minutou ošklivější. Jeho práce je v nebezpečí, můj život balancuje na útesu.

Tady, v Axelově bytě je jen přítomnost a Axel udělá krátký proces s knoflíky na mé košili.

Skopnu boty, pak ho chytnu za pas kalhot a rozepnu knoflík. Nikdy předtím jsem to nedělal – prostě jsem se natáhl po tom, co chci. Je tak zatraceně osvobozující jít tam, kam mě vede srdce. Následuje rozepnutí zipu, pak mu vklouznu rukou do boxerek, kde už na mě čeká pěkný, tlustý pták. Pohladím ho a on mi ztvrdne v dlani.

„Do prdele.“ Zajíkne se. Zvuk jeho vzrušení rozpálí i mě. Už bylo promarněno mnoho času čekáním, až se život zlepší. Stáhnu mu kalhoty z boků a oni sklouznou, jak jsem potřeboval. Odkopne je a přetáhne si tričko přes hlavu. Jeho žhavý, odhodlaný pohled je vše, co jsem kdy chtěl.

Svléknu si košili a vysoukám se z džínů a spodního prádla, pak se ještě zbavím ponožek. Jsem v jeho posteli zcela nahý. Stojí nade mnou s hladovým výrazem ve tváři. „Pojď sem,“ lehnu si a roztáhnu nohy. Připadá mi to, jako nejsprostější věc, kterou jsem kdy udělal, ale přesně to právě teď potřebuju. Potřebuju, aby mě ojel.

A taky už nikdy nemyslet.

Axel si vleze na postel na rukách a kolenou. Pořád má na sobě boxerky, takže mu odtáhnu pas od těla a vklouznu rukou dovnitř a obalím ji kolem jeho péra.

Sykne a ten zvuk je pro mě tak nádherný. Pak boxerky odhodí a přesune tělo na druhou stranu postele, aby byl čelem k mým prstům u nohou. Skloní tvář k mým slabinám a vezme hlavičku do úst.

Celým tělem mi projede záchvěv. Bože, to je tak dobré. Natáhnu se mezi jeho nohy, projíždím prsty jemné chloupky na vnitřní straně stehen, než vezmu do ruky jeho koule.

Znovu zasyčí a já cítím, jak mu v ústech ztvrdnu ještě víc. Touhou začnu pohybovat boky, jsem šílený touhou. Chci sát, šukat a otírat se o něj najednou. Spustí hlavu mezi mé nohy a já zařvu tak nahlas, že jsem byl slyšet asi na kilometry daleko. Axel mi saje koule jednu po druhé. „Otoč se,“ zachraptí.

Bez zaváhání se otočím na břicho. Axel se sám přesune po posteli. Teplé prsty se mě snaží otevřít. Pak mě chytí za boky a zatahá. „Na kolena.“

Zvednu zadek a pak jsou jeho ústa nazpět. Dráždí kůžičku za koulemi jazykem. „Och, Kriste.“ Zalapám po dechu, zatímco mě zkoumá teplým vlhkým jazykem. „Ojeď mě, prosím.“

Vtiskne mi letmý polibek na vnitřní stranu stehna. „To mám v plánu.“ Plácne mě po zadku. „Roztáhni nohy.“

Udělám, co žádá. Na okamžik zmizí a nechá mě tu se zadkem ve vzduchu, naprosto odhaleného.

A já to miluju. Přesně sem jsem potřeboval zajít. Konečně.

O chvíli později slyším otevírání lubrikačního gelu. Pak už mám jeho pevné tělo za sebou a kluzkými prsty mi smáčí dírku.

Zhluboka se nadechnu a soustředím se na uvolnění. Vklouzne do mě prstem, ale já už jsem připravený. Zatlačím proti němu. „Víc.“

Axel se skloní a políbí mě na záda. „Musím to vzít pomalu.“ Zamumlá.

„Seru na pomalu, na tohle jsem čekal celý život.“

Znovu mě políbí na páteř. „Nech mě tě nejdřív otevřít, pak do tebe budu bušit, jak si zasloužíš.“

Zasténám a spustím se na lokty. Cítím, jak přidá druhý prst.

Pálí to, ale přesně to chci. „Jo.“ Lapám po dechu. Rozhoupám boky k jeho ruce. Jsem omámený touhou a adrenalinem. Hraje si se mnou, zatímco hekám a čekám.

Celý život jsem po tomhle toužil – po Axelových rukách na mém těle. Vlastní mě. Všechen hněv, který jsem si sebou dnes přinesl, se proměnil v touhu. Chvěju se potřebou a zoufalstvím. Tlačím se na něj a šukám mu ruku. „Prosím,“ vzlyknu.

„Brzy.“ Zašeptá.

Zabořím tvář do přikrývek a zasténám. Kašlu na brzy. Už jsem skončil s brzy.

Konečně uslyším roztrhnutí kondomu a znovu otevření lahvičky lubrikantu. „Připravený, zlatíčko?“ Ucítím tlak jeho krásného tvrdého ptáka proti dírce.

S hrdelním zasténáním zatlačím proti němu. Na jeden strašný okamžik si pomyslím, že to nepůjde. Pak mé svaly povolí a pustí mě dovnitř.

Axel zasténá, jak se do mě ponoří hlouběji. Najednou jsem ho tak plný. Musím zavřít oči, abych se té senzaci přizpůsobil.

Za mnou se Axel pomalu nadechne a vydechne. „Jsi v pořádku?“

Přikývnu, protože jsem, ale také jsem přemožený. Na tohle jsem čekal roky. Oči mi zvlhnou emocemi. Axel. Konečně. Ano…

Lehce se zhoupne. „Chystám se pohybovat, kdybych ti ubližoval, nebo se ti něco líbilo, řekni mi to.“

Znovu přikývnu. Axel ze mě trochu vyjede a zase se zatlačí dovnitř. Jde o tak neznámý senzační pocit, až zadržím dech.

Pohladí mě po boku a jemnými prsty mě polechtá na žebrech. „Dýchej zlato, uvolni se pro mě. Potřebuju, aby ses uvolnil. Jsi tak zatraceně sexy.“ Stáhne se a pak se do mě zaboří až po kořen. „Mmm. Miluju s tebou šukat.“

Peprnější slovník je přesně to, co jsem potřeboval. Roztáhnu nohy a ještě víc se mu otevřu. „Vezmi si mě.“ Žadoním.

„Mám tě. Teď už jsi celý můj. Otoč se.“ Celý se ze mě vytáhne.

„Co? Proč?“

Plácne mě po zadku. „Na záda. Potřebuju ti vidět do tváře, zatímco tě budu šukat.“

Přetočím se, Axel si zvedne nejprve jednu moji nohu, pak druhou na ramena. Zvláštní pozice, ale výhled se mi opravdu líbí – Axel usmívající se na mě. „Udělej to.“ Vydechnu.

Přivře oči, zatímco se tlačí dovnitř. „Och kurva. Tak dobrý. Tak těsný.“

Posunu boky a užívám si výhledu, co se skýtá nade mnou. Svrašťují se mu břišáky, zatímco se se mnou pomalu miluje. Při následujících pár přírazech zhluboka dýchá, pak se začne pohybovat rychleji.

Pak to začalo. Trochu upraví pozici a mě začnou mravenčit a pálit končetiny.

„Ach…“ zasténám.

„Líbí se ti to?“ Zhoupne boky směrem nahoru.

Někdo zařve. Ten někdo jsem byl já.

„To je ono.“ Supí. „Budu přirážet do toho místa a ty se uděláš hodně tvrdě.“

Teď už sténám. Z každého přírazu se mi zamotá hlava. Něco se ve mně začne vzdouvat, něco takového jsem ještě nikdy necítil. Zvednu jednu ruku k Axelově tváři a políbím ho. Pak ještě navýší tempo. „Tak moc tě miluju šukat, zlato, dotkni se sebe pro mě.“ Pohne mojí chvějící se ruku k mému ptáku a povzbuzuje mě, abych se hladil, ale jsem příliš zaměstnaný tím zvláštním celotělovým vzrušením, že do toho nevkládám přílišné úsilí.

Nade mnou se Axel uchechtne. Odstrčí mi ruku a začne mě hladit, zatímco do mě přiráží.

„Jsem blízko, Caxi.“ Zatne čelist a já vidím napětí jeho krku, jak se snaží oddálit nevyhnutelné.

Je tak krásný a alespoň pro tuto chvíli celý jen můj. Koule se mi začnou stahovat a já se vznáším nad krásou toho všeho.

„Udělej se pro mě, bejby.“ Vycedí. Se zavrčením do mě znovu tvrdě zajede a já cítím, jak se vzrušení přelije do obrovské nahé vlny rozkoše. Přitisknu své nepoužitelné tělo proti posteli a zalapám po dechu.

„Kurva jo.“ Supí. „Och, do prdele, Caxi…“

Jakoby zdálky slyším, jak vrčí během orgasmu, ale já už jsem někde jinde. Všechno na několik okamžiků potemnělo.

Poté, co se vrátím zpět do svého těla, zjistím, že mě Axel líbá na čelist. „Zlatíčko, jsi v pořádku?“ šeptá.

„Anooo…“ vydechnu. „To bylo…“ Snažím se to popsat, ale nejde mi to. „Tak šílené. Neskutečné.“

„Líbilo se ti to?“

„Kurva jo.“ Na břiše však mám jen malou loužičku semene. „Zvláštní – moc jsem se neudělal.“

Políbí mě na rameno. „Prostatický orgasmus je úplně jiný druh. Někteří ani nezůstanou tvrdí, když vrcholí.“

„Nemyslím, že se dokážu pohnout.“ Zašeptám.

„Tak se nehýbej.“

Zavřu oči. Axel se pohybuje po pokoji, ale nezajímá mě proč. O chvíli později mi mokrým teplým hadříkem otře břicho, pak mi s ním sjede níž. Povzbudí mě, abych se pohnul a on se tak dostal pode mě. Udělám mu místo v jeho vlastní posteli.

„Mmm.“ Vydám ze sebe, když mě k sobě přitáhne teplými pažemi.

„To bylo perfektní.“ Vydechne mi do ucha.

„Jo.“ Téměř moc unavený, abych dokázal promluvit. „Myslel jsem, že už se to nikdy nestane. Že je konec.“

„Konec s tím, jak se ohledně tebe cítím? Nikdy,“ povzdechne si.

„Miluju tě,“ zamručím a pak ho nechám, aby mě držel, zatímco upadám do říše snů.