HF - 11. kapitola

Překlad: Lusesita

Kor.: Terez

Cax

Netušil jsem, jak se stalo, že směřuju k Merrylinu v Massachusetts, alespoň si to namlouvám.

Dnes jsem se zeptal Amy, zda se nechce podívat na film. Je to poprvé, co jsem ji požádal, aby se mnou šla ven od doby, kdy si našla svého IT přítele, ale už měli společné plány. Samozřejmě, že měli.

Byl jsem tak zoufalý, že jsem požádal i všechny tři bratry. Dokonce jsem byl připravený se dívat se Scottym na animák, ale bohužel taky něco měl. Scotty šel na narozeninovou oslavu s přespáním. Jako by mi Bůh nařídil odjet do Merrylinu za Axelem.

Sbalil jsem si do tašky věci na převlečení a zubní kartáček a GPS mě vyvedla z města, vyřknul jsem tichou modlitbičku, aby mě dnes večer žádný z bratrů nepotřeboval. S mým štěstím bude mít někdo problém a já budu sto padesát kilometrů daleko.

I tak jedu. Tohle dobrodružství mi přijde jako dobrá příležitost. Nikdo neví, kam mířím, dokonce ani muž, za kterým jedu. Můj otec nikdy neopustil město a v Merryline nemá žádné kamarády, nóbl předměstí, kam se přestěhovali bohatí bostoňané kvůli větším pozemkům.

Je neuvěřitelně osvobozující na jednu noc opustit svůj život.

Pak je tu ta záležitost s gay barem. Když mi Axel napsal, kam míří, mojí první reakcí bylo, že bych nikdy na takové místo nemohl jít, ale potom, co jsem o tom chvíli přemýšlel, jsem si představil, jak tam jde Axel sám. Jak se mu dostane pozornosti minimálně poloviny chlapů v baru a zatraceně mě to naštvalo, protože jsem věděl, že se to stane.

Samozřejmě můj zrádný mozek zaběhl ještě dál  - jak Axel s jedním z mužů odchází, jak míří k posteli, sundávají si oblečení… Ten obrázek mi dal dostatek podmětů, abych zahodil obavy a nasedl do auta.

Cesta na východ je dlouhá a klikatá. Jakmile jsem dostatečně blízko, zastavím na čerpačce a zatímco tankuju, napíšu mu mail. Zkontroluje si schránku, ne? Pokud mi už neodepsal.

Caxastrofa: Kde jsi? Jsem deset minut od baru.

Odpověď dostanu dřív, než dotankuju.

Axelhoda: Převlékám se. Vyzvedneš mě v Merryline Motor Lodge?

Nezdál se šokovaný, že jsem přijel. Nevím, jestli mám být naštvaný, nebo potěšený.

Odbočím k jeho motelu, čímž zmatu navigaci. Jakmile vjedu na parkoviště, uvědomím si, že nevím, jak ho najít, ale jak podruhé přejíždím řadu dveří, uvidím Axela, jak spěchá k autu. „Čau,“ řekne, jako bychom tohle dělali pořád.

„Čau, pořád si nejsem jistý, zda je to dobrý nápad.“

Rozzáří se na mě a hnědé oči se mu třpytí. Ten úsměv mi směřuje rovnou do klína.

„Jasně že myslíš, ale přesto tam pojedeme.“

„Vážně? Ty chceš jít na místo s názvem Hřídel?“

Ukáže čelním sklem ven. „Jeď, Caxi. Musíme se na to místo podívat, už jen kvůli zábavě.“

A tak jsem vyjel. Nachází se jen pár kilometrů odtud, a když zajedu na parkoviště, ženský hlas v GPS úspěšně prohlásí. „Dojeli jste do… Hřídele!“

Začneme se strašně smát a je to zatraceně dobrý pocit.

Jdu za Axelem do velkého přeplněného baru. U baru byli tři muži. Po celém obvodu jsou stoly a ve vzdáleném rohu kulečníky.

Axel mi přitiskne ústa k uchu, protože je tu tak hlučno, že bych ho jinak neslyšel. „Jdu se probojovat k baru. Dáš si skleničku Cabernetu?“

Zavrtím hlavou. „Pivo, stejné, jako si dáš ty.“ Natáhnu se pro peněženku, ale on položí ruku na moji. „To je na mě, hned jsem zpět.“

Odejde a já se rozhlížím po místnosti a snažím se vše pojmout. Muž s mužem, kam až oko dohlédne. Vždycky jsem uvažoval, jak vypadá svoboda. A teď to vím – vypadá, jako tohle místo. Tu a tam jsou zde i ženy, ale spíše výjimečně. Většinou vidím muže v párech s hlavami u sebe – mluví, smějí se, líbají. Snažím se nezírat, ale jejich otevřenost mě učí.

Neustále se pohledem vracím k jednomu konkrétnímu páru – dva kluci po dvacítce. Oba drží lahev piva v jedné ruce a druhou drží za biceps jeden druhého a líbají se, jako dlouho ztracení milenci.

A teď jsem tvrdý a cítím se provinile, že zírám.

Axel se vrátí zpět se čtyřmi láhvemi piva. „Pojďme najít místo, kde je trochu klidněji,“ ukáže bradou k zadní části. Jdu za ním k nedávno obsazenému vysokému stolu, kde ještě leží prázdné skleničky.

Pikolík v pomalovaných džínách a jeden v tílku přijdou, aby stůl uklidili. „Díky,“ řeknu, než se posadím na jednu z barových stoliček.

„Žádný taneční parket, sakra,“ pošle Axel dvě piva mým směrem. Pak se zasměje. „Měl jsi vidět výraz tvé tváře, když jsem řekl taneční parket.“

„Netancuju.“

Zakření se. „Zapracujeme na tom.“

Nezapracujeme, protože více takových nocí nebude. Neopouštěl jsem svůj život často, a i teď se obávám, že mi zazvoní telefon s nějakou katastrofou, než vůbec odejdeme. Tak se tedy dlouze napiju vynikajícího piva, které Axel vybral a rozhlížím se. „Dovol mi položit ti otázku.“

„Do mě.“

„Kdybych sem s tebou dnes večer nešel, jak obvykle postupuješ? Prostě by sis někoho našel na rychlovku?“ Nikdy jsem neměl příležitost si dopřát život, který jsem chtěl. Ale i kdyby nikoho nezajímalo, co jsem udělal, nebyl jsem si jistý, jestli jsem ten správný člověk na jednorázovky. Představa, že bych se obnažil před mužem, kterého jsem poznal v baru, byla zastrašující.

Úsměv mu z tváře zmizí. „No, rád chodím na taková místa a vždy je tu někdo, kdo loví.“

O to nepochybuju. Každému by stačil jeden pohled na Axela a koupil by mu drink. Je celý balíček – nádherné tělo, rozkošná tvář. Chytrý, zábavný, přesně ten kluk, kterého bych chtěl, kdybych mohl randit.

„Ale nejsem moc na barové jednorázovky. Jsou riskantní.“ Rychle se rozhlédne po baru. „Na vysoké… jsem byl v situaci, kdy jsem se necítil bezpečně. Takovou věc bych si nerad zopakoval.“

„To se vsadím.“

Pohlédne zpět na mě. „Takže, kdybych sem dnes večer přišel sám, asi bych si zahrál kulečník.“ Nakloní hlavu ke stolu v rohu místnosti. „Ale na konci večera bych pravděpodobně odcházel sám. Pokud by se tedy neobjevil někdo super okouzlující chlápek, ze kterého bych byl jak vzrušený, tak se cítil v bezpečí. A vypadal by jako kříženec Zaca Efrona a Channinga Tatuma.“

Rozesměju se. „Tak s tím hodně štěstí.“

Podepře si tvář dlaní a usměje se. „Tak smýšlím o tobě.“

Překvapeně polknu doušek piva. „To je trochu nadhodnocené, příteli. Myslím, že se kvůli takovému nařčení ohradím.“

Nic víc neřekne. Zůstane jen ten úsměv, který cítím až v klíně a žár v jeho očích. Kriste. Nechci myslet na to, jak tahle noc možná skončí. Měl jsem v plánu zůstat dostatečně střízlivý, abych mohl jet zpět do Henningu, ale vím, že Axel má jiné plány. A sbalil jsem si tašku, jen pro případ…

„O čem přemýšlíš?“

„O ničem. Chceš si zahrát kulečník?“

Škádlivě se usmívá. „Jistě, ale nebuď moc zdrchmaný, když tě rozmáčknu jak brouka.“

„Uvidíme.“

***

Porazil jsem ho v prvních dvou hrách, ale má pozornost kolísala, protože pokaždé, když jsem se naklonil nad stůl, cítil jsem na sobě jeho tmavé oči. Pokaždé, když procházel kolem mě, aby udělal další šťouch, otřel se o mě a mé tělo bylo jako v plamenech. A on to věděl, hajzlík. Čas od času mi položil ruku na záda. Jeho dotek byl nenucený, ale mé tělo se nestaralo. Chtěl jsem víc a koncentrovat se na hru bylo téměř nemožné.

Každý dnešní pocit byl pro mě nový. Hudba pulzovala skrze mé končetiny a boky a živila elektrický náboj, který jsem cítil v žilách. Bavil jsem se, byl jsem vzrušený a lehce nervózní. Tělo mi hučelo neznámou elektřinou.

Tak takový pocit je žít vlastní život.

„Chceš odtud vypadnout?“ řekne poté, co utopí osmičku v naší třetí hře. Opře se o hranu stolu, čímž se mu napnou svaly na břiše a já začnu slintat.

„Jistě.“ V hrudi se mi začnou rozpínat nervy. Neprobírali jsme, co se stane teď.

Axelovi se zablýskne v očích. Odloží tágo a totéž učiní s mým. A pak? Položí mi ruku na zadek. „Pojďme.“ Řekne zdrsnělým hlasem.

Mám svázaný jazyk, ale jdu s ním. Nastoupíme do auta a mě spadnou klíče na podlahu, protože se mi potí ruce.

„Hej.“ Položí mi ruku na paži. „Jsi v pořádku?“

„Jo.“ Strčím klíč do zapalování, ale neotočím s ním. Dokonce, i když jsem věděl, že se mi nervy zračí ve tváři, pomalu se k němu otočím.

Axel si olízne rty. „Vrátíš se dnes večer se mnou na hotel? Požádal jsem o pokoj se dvěma postelemi, protože bych na tebe nikdy netlačil, ale nemyslím si, že bys měl teď jet celou cestu až do Henningu. Je pozdě.“

Zachvěje se mi břicho, protože vím, co se stane, pokud s ním vejdu do toho pokoje.

„Dobře.“ Nastartuju a vyjedu z parkoviště. Soustředím se na silnici.

Cesta zpět trvá až směšně krátkou dobu. Když zajíždím na parkoviště, mám zpocené ruce. Vytáhnu klíčky ze zapalování a otočím se, abych se natáhl pro tašku na zadním sedadle.

Ale Axel mě zastaví s rukou na stehně. „Caxi?“

„Hmm?“ vydechnu, najednou si až příliš uvědomuju, jak je blízko a kde jsme. V zatraceném motelu.

Stiskne mi nohu a já skoro umřu touhou. „Potřebuju vědět, co čekat. Než vejdeme do pokoje, musím vědět, zda na to vlítneme, nebo ne. Pokud jen potřebuješ místo, kde bys mohl přespat, jsem s tím v pohodě, ale nenuť mě hádat, co si myslíš.“

Bolestně vydechnu, ale neřeknu ani slovo, místo toho položím ruku na jeho a stisknu ji.

Axel otočí ruku a chytne moji. Palcem mi hladí dlaň, do prdele. Nevěděl jsem, že má v dlaních tolik nervových zakončení. „Pořád to potřebuju slyšet nahlas.“ Zašeptá. „Není tak snadné tě přečíst.“

„Chci.“ Zašeptám.

„Chceš co? Pokud to nedokážeš říct, neměli bychom to dělat. Záleží mi na tobě. Šílím z tebe, ale nechci náš vztah pokazit.“

Och, ta agónie. Nehodlá mě nechat být ustrašencem. Zhluboka se nadechnu. „Chci být s tebou.“

„Budeš toho později litovat?“ zeptá se lehce.

„Ne.“ Pevně zavrtím hlavou. „Vždycky jsem tě chtěl a tohle bude možná naše jediná šance.“

Zvedne si moji ruku k ústům. Vtiskne mi polibek do dlaně, který je něžný a vzrušující zároveň. „Tak tedy pojďme,“ zašeptá.

Popadnu tašku a vylezu z auta dřív, než stačíte říct 'zoufalý'.

Nenechal mě čekat. Jakmile otevřel dveře, vklouzli jsme dovnitř. Kopnutím zavřel dveře a přitiskl mě k nim. Taška mi spadne na koberec, jak ke mně přitiskne pevné tělo a najde ve tmě má ústa.

Hřejivé pevné rty mě hladí, otevřu je pro něj, připravený ochutnat ho na jazyku. Zasténá mi do úst a pak se podáme divokému polibku. Ježíši, hořím a stejně tak on. Za deset vteřin se muchlujeme jako pornohvězdy, boky mě přišpendlí ke dveřím. Nejsem ten jediný, který je už vzrušený. Jsem uvězněn mezi dvěma tvrdými objekty a strašně se mi to líbí. Není co rozhodovat. Má jediná možnost je naklonit se a užít si ho. Každý tah jeho jazyka mě přesvědčuje, že jsem učinil správně.

Silná ruka mi sevře čelist a nakloní hlavu kvůli lepšímu úhlu. „Čekal jsem…“ povídá mezi polibky, „… celý život, abych tě svléknul.“

„Už nemusíš déle čekat.“ Nejde o nejoriginálnější odpověď, ale rád jsem mu ji řekl. Pro dnešní noc můžu být ten muž – který pije v gay baru a má sex v hotelovém pokoji.

S Axelem Armitagem, kterého jsem chtěl celý život.

Další polibek je tak žhavý, až cítím, jak se mi stáhnou koule. Do prkýnka, udělám se do kalhot jen z našeho muchlování. Otočím hlavu, přeruším polibek, abych se mohl uklidnit.

Nedočkavé ruce mi začnou rozepínat knoflíky na košili. Párkrát se zhluboka nadechnu a nechám ho odvést veškerou práci.

Položím mu roztřesené ruce na boky. Při doteku jeho mužného těla se mi chce řvát vzrušením. Sotva dokážu pobrat, že jsem skutečně tady a chystáme se mít sex. Zabořím prsty do látky jeho košile a vytáhnu mu ji z kalhot. Pak pohybem, který mi připadá neuvěřitelně odvážný, mu vklouznu rukou pod košili a stisknu pevné břicho. Anooo.

Jsou tam břišáky, které mě mučily skrze upnuté tričko v tělocvičně. Výstupky svalů pod hladkou kůží jsou tak skvělé, jak jsem si představoval.

 Axel mi rozepne knoflík od kalhot. Srdce mi vynechá úder, nebo čtyři. Mísí se ve mně strach a vzrušení. S třesoucíma rukama mu rozepnu pásek u kalhot, zatímco si rozepíná vlastní košili. „Jak to máš rád?“ zeptá se mě.

Nikdy předtím jsem neprožíval vlastní fantazii. Neodpovím na jeho otázku, protože se mi líbí vše, co se tu odehrává. S jeho páskem mimo cestu mu rozepnu džíny. Mohlo a taky nemuselo mi ze rtů uniknout zakňučení, když se konečky prstů otřu o jeho tvrdého ptáka napínajícího se přes spodní prádlo.

Axel odkopne boty a sundá si džíny, pak mě chytne za ruku a vede přes pokoj, dokud se oba nedostaneme na postel. Snaží se mi sundat džíny, ale trvá mi jen vteřinu pochopit, že bude potřebovat pomoc. Jakmile jsou pryč, odhodím i ponožky. Zůstanu jen v rozepnuté košili a boxerkách.

O pár vteřin později se na mě nádherně nahý překulí. Obejmu ho a stisknu. Rukama mu sjíždím po nahých zádech, kloužu po kilometrech zahřáté pokožky, dokud nedospěju k odhalenému svalnatému zadku… zachvěju se vzrušením.

Políbí mě jednou, dvakrát. „Caxi, mluv se mnou. Mám co je třeba, pokud chceš, jestli si chceš zašukat. Jsem verzatil (pozn. je rád při sexu nahoře i dole), ale už je to dlouho, co jsem byl dole. Budeš mě muset připravit, než to uděláme.“

Zasténám. Pomyšlení, že bych Axela ošukal je skoro až moc.

Znovu mě políbí. „To je to, co chceš?“

Vlastně ani ne, protože nemám žádnou zkušenost, kromě sledování porna. A propadl bych se pod zem, kdybych udělal něco špatně a zranil ho. „Jsem příliš netrpělivý.“ Řeknu naprostou pravdu. Pokud mě bude stále líbat a otírat se o mě vybuchnu dřív, než tato konverzace skončí.

Uchechtne se. „Upřímně, já taky. Prostě jen chci, aby ses udělal.“ Jakmile to dořekne, vklouzne mi rukou do boxerek a chytne za péro. Můj výkřik se odráží od zdí. „Kurva, jsi tak tvrdý.“ Stiskne základnu mého péra. „Ještě se neudělej.“

„To se ti řekne.“

Zasměje se. Sklouzne z mého těla a vyskočí z postele, mám chvíli, abych se uvolnil. Svléknu si boxerky a košili a uvažuju, co bude následovat. Cítím se odhalený, jak ležím na posteli v motelovém pokoji. Možná jsem měl trému, ale ve skutečnosti jsem se nebál. Axel by mi nikdy neublížil.

Bez ohledu, kolik osamělých let mezi námi bylo, mu bezmezně věřím.

Vrátí se k pokoji a uslyším cvaknutí víčka lubrikantu. Naskočí mi husí kůže. Díky světlu vycházejícím z hodin na nočním stolku vidím, jak pokládá lubrikant. Pak se natáhne mezi mé nohy a podebere koule kluzkými prsty.

„Aaach.“ Vyheknu.

Skloní se nad mou hruď a přitiskne polibek na hrudní koš. „Pokud udělám něco, co se ti nebude líbit, prostě mi řekni, ať přestanu, dobře?“

Vjedu mu rukou do vlasů a tím mu naznačím, že rozumím, ale mluvit je nemožné, protože si začne prolíbávat cestičku až k chvějícímu se břichu. Zavrtím se a zalapám po dechu, když míří k mému nadrženému péru. A jak konečně přejede rty po hlavičce, oba zasténáme.

„Kurva, ty úplně tečeš. Nejvíc sexy věc vůbec.“ Zašeptá.

Jeho teplá, mokrá ústa klesají po mém klacku a já to nezvládám. Vydávám zvuky, které jsem nikdy předtím nevydával. Tolikrát jsem o tomhle snil, ale reálný zážitek je ještě mocnější, než jsem čekal. Mé představy nezahrnovaly váhu jeho těla na mých nohou, nebo strniště proti vnitřní straně stehen. Tření kůže na kůži. Jazyk klouzající po mém dříku působil, že se mi napnou všechny svaly. Potom zakrouží jazykem kolem hlavičky a mě dojde, že asi přijdu o rozum.

Uvolní penis z úst a já si myslím, že mi dává vteřinku, abych se uklidnil, ale nenechavými navlhčenými prsty mi přejede po kůžičce za koulemi, což je nádherně nemravné. Pak mi zvedne kolena a otevře mě. Prstem mi klouže po dírce a škádlí ji.

Mé vyheknutí je stejně hlasité, jako hurikán.

Okamžitě vycouvá. „Promiň.“ Zašeptá.

„Ne, já…“ Hruď se mi zvedá a zase klesá, jako bych uběhl maraton. „Jen jsi mě zastihl nepřipraveného.“ Dostanu ze sebe s námahou.

„Uklidni se.“ Zasténá a hladí mě za koulemi dvěma prsty. „Chci se o tebe postarat.“

„To by ti nemělo dát velkou práci.“

Zasměje se, znovu sáhne po lubrikantu a já uslyším odskočení víčka. Tentokrát se zachvěju, jak zručnými namočenými prsty klouže po citlivé kůžičce. Tentokrát, když přitiskne prst na moji štěrbinku, podaří se mi nevyšilovat, ale nezapomenu na rozpaky, dokud se ke mně znovu neskloní a nepolkne mé péro celé, až se dostanu do krku. Prsty zaryju do deky. Poskytuje mi dobré tvrdé sání a já nedokážu potlačit sten.

Nic nikdy nebylo tak dobré. Nedokážu udržet boky nehybné, takže se začnou pohybovat spolu s rytmem jeho úst. Mezitím se prst na mém zadku zatlačí dopředu. Vstoupí do mě a já už nejsem šokovaný. Jsem příliš zaneprázdněný ojížděním jeho úst, až vidím skvrny před očima.

Pak mě jeho prst pohladí uvnitř a já znovu zasténám. Koule se mi stáhnou a najednou je po všem.  Nemám čas ho varovat. Najednou přirážím, vystřikuju a sténám jako šílený.

Axel sténá, polyká a polyká, bere si všechno, co mu dávám. Pak uvolní ústa, nechá mě vyklouznout a naposledy políbí na hlavičku. Vytáhne prsty z mého zadku a já při té ztrátě zalapám po dechu.

Políbí mě na boky, břicho. „Kriste, ty jsi tak… prostě nikam nechoď.“

Axel zmizí na okamžik v koupelně, slyším, jak pustí vodu, asi si umývá ruce. Zpomalím namáhavý dech a zakryju si oči, abych odizoloval světlo vycházející z koupelny.

Když vyjde z koupelny, odtáhne mi ruce z tváře. „Jsi v pohodě?“

„Nikdy jsem se necítil lépe.“ Natáhnu se pro něj a on mi vklouzne do náručí, tvrdým ptákem mě šťouchne do boku. Lehce mi přejede ústy po rameni a já si povzdychnu. „Myslím, že je řada na tobě.“ Sklouznu rukou přímo k jeho penisu – jediný, kterého jsem se kdy dotknul, kromě svého. Stejně, jako když jsme byli teenageři, dotýkat se ho bylo zvláštní a povědomé zároveň. Kloužu po celé délce – vlastně jsme zhruba stejně velcí.

To musela být jediná výhoda celibátu – nikdy jsem se nemusel bát srovnávání péra s někým jiným.

Axel byl tak tichý, že jsem se mu zadíval do tváře. Světlo bylo jen tlumené, ale postřehl jsem, že se na mě dívá.

„Co?“

Pomalu se usměje. „Jen nemůžu uvěřit, že jsem tady s tebou. Vykouřit tě bylo tak žhavé, že jsem se skoro sám udělal.“

Otřu palcem kapičku preejakulátu z hlavičky a on zatají dech. „Chci se ujistit, že to pro tebe bude taky dobré.“ Ale nevím, co dělám. „Možná bys mě mohl ojet.“

Nadzvedne se na lokti a překvapeně na mě hledí. „Jo? Tobě se líbí být dole?“

Zaváhám, protože nechci lhát. „Pro tebe bych to rád udělal.“ Hladím ho trochu rychleji. Je v mé ruce tak tvrdý.

Axel mi přikryje ruku svojí. „Zlato, vydrž.“ Jeho ustarané oči se střetnou s mými. „Už jsi byl dole?“

Pomalu zavrtím hlavou.

Kousne se do jednoho z plných nádherných rtů. „Takže jsi obvykle nahoře?“

Tohle není konverzace, kterou bych chtěl vést. „Není žádné obvykle.“

„Chápu, ale…“ Zamračí se. „Ty jsi nedělal vůbec nic?“

Další zavrtění hlavou a on vykulí oči. „Och, Caxi, opravdu?“ Položí mi ruku na srdce a pohlédne do očí.

Skvělé, právě jsem zničil atmosféru. „Není to tak, že bych nechtěl.“

Axelův výraz se zjemní. Položí si tvář na mou hruď. „Kdy jsi naposledy byl s klukem?“

„S tebou.“ Zašeptám.

Celé jeho tělo ztuhne. „Na vysoké s nikým?“

V rozpacích zavrtím hlavou. „Příliš riskantní.“

„To je to nejsmutnější, co jsem kdy slyšel.“

Povzdechnu si. „Vím, že jsem ubohý. Můžeme už o tom přestat mluvit?“

Teplé milující ruce mě začnou laskat po hrudi. „Zlatíčko, nechtěl jsem, aby ses cítil špatně, ale nemůžu tě dnes večer ojet.“

„Proč? Tohle může být naše jediná šance.“

Zvedne hlavu a podívá se mi do očí. „Tohle neříkej. Je to jen dvaadvacet. V budoucnosti tě čekají roky skvělého sexu.“

Ale ne s tebou. Vím, že se jedná o jednorázovku. Axel na mě nebude chtít čekat, než se dostanu z mé zasrané situace. Žádný muž by to neudělal. Nezáleží, jak moc ho chci, nebo jak si namlouvám, že mě chce. Chtít nestačí, aby to fungovalo.

„Jsme tu teď.“ Připomenu nám. „Musíš sklidit seno, dokud slunce svítí.“

Pomalu mě políbí. „Neřekl jsem, že musíme přestat, ale necháme si milování na jindy. Není kam spěchat.“

Mé tělo nesouhlasí, i když jsem před pár minutami měl neuvěřitelný orgasmus, péro mi znovu ožije, když se na mě Axel přetočí. Pomalu mě líbá a jeho nádherný pták leží vedle mého. Každé zhoupnutí, otření mě rozpaluje ještě víc.

„Mmm.“ Povzdechne si do mých úst. Delikátně zakrouží boky. „Mohl bych se udělat přímo takhle.“ Šeptá mezi polibky.

„Udělej to.“ Zasténám. „Vystříkej se na mě.“

Přirazí proti mně a zachvěje se. „Kde?“ vydechne.

Obejmu ho, chytnu za půlky a stisknu je. „Všude. Po celým mým těle.“ Nikdy jsem ve svém životě neřekl něco tak obscénního, ale bylo až příliš snadné říct, co chcete, když někomu zcela důvěřujete.

Vzdychající se posadí, sedne si mě zadkem na stehna. Chytne do ruky své péro, ale já ji odstrčím. Pevným stiskem ho chytím. Skloní bradu, aby mě mohl sledovat, svaly na břiše se mu zvedají a vyrýsované ruce sbalí v pěst. Pomalým vytrvalým tempem pumpuju rukou. Po minutě ze sebe vydá hrdelní zvuk a ucítím první výstřik semene na břiše. Pohled na Axela, který vrcholí, je tak nádherný. Mohl bych ho sledovat navždy, ale on padne do toho nepořádku, který vytvořil na mé hrudi a políbí mě. „Do prdele, mám závrať.“

Obejmu ho dřív, než si ten nápad můžu lépe rozmyslet. „Je to dobrý?“

„Co?“ zamumlá mi do krku.

„Nikdy předtím jsem s žádným chlapem nebyl, nevím, co dělat potom.“

Přitulí se mi k čelisti. „Mazlení, sprcha, pak bys mi měl dát půlhodinovou masáž zad…“

Štípnu ho do zadku a on se rozesměje. Jeho smích se změní v líbání na krk a já nikdy necítil takovou radost.

V očích mě štípe od radosti a já jsem vděčný za tmu, která skrývá skutečnost, že jsem takový hňup.

***

Bylo mazlení i sprcha. Navzájem jsme si umyli vlasy, což je skoro ještě intimnější, než kuřba. Světla byla rozsvícená, takže jsem mu hleděl do hnědých očí, zatímco jsem nanášel šampon.

Samozřejmě jsme pokračovali v hrátkách. Axel si nalil kapku šampónu do ruky a naráz nás vyhonil, zatímco jsme se líbali. Udělal jsem se s jeho jazykem v ústech a mýma rukama na jeho zadku. Okamžitě mě následoval. Stále oba ztěžka dýcháme, když přesunu ústa k jeho uchu.

„Rád sleduju, jak vrcholíš.“

Stiskne mi bok. „Zpátky k tobě, zlato.“

Jakmile vylezeme ze sprchy, mé tělo je neuvěřitelně teplé a nasycené. Zachytávám kapičky vody na kůži ručníkem, pak vklouznu do boxerek.

Axel si vyčistí zuby a vklouzne do postele přede mnou. Vyjdu z koupelny a najednou nevím, co dělat. Pomalu jdu pokojem až do uličky mezi dvěma postelemi. Chci si vlézt k Axelovi, ale nevím, co ode mě očekává. Odložím si hodinky na noční stolek a pořád si tím lámu hlavu, když Axel odhrne deku a udělá mi místo.

Nepotřebuju povzbuzovat dvakrát. Vlezu si vedle něj, ale očividně to nestačí, protože si mě částečně přitáhne na hruď. Uvelebím se na jeho polštáři s tváří zabořenou do jeho krku. Voní jako hotelové mýdlo a čistý muž.

„Taky jsem na tohle čekal dlouho.“ Zamumlá.

„Mmm.“ Nevím, co říct. Tohle bude poprvé v mém životě, co budu spát s milencem. (S Amy jsme sdíleli postel na dovolené, ale to bylo po našem směšně krátkém sexuálním vztahu, takže se to nepočítá.)

Skutečnost, že se nacházím v Axelově náručí? To je nečekaný dar. A jsem odhodlaný si ho cenit, i když vím, že se jedná pouze o jednu noc.

„Víš…“ zaváhá.

„Co?“

„Tohle by se mělo zdát tak… neznámé. Neviděli jsme se už roky. Nikdy jsme to nedělali, ale je to… pěkné. Známé, ne divné.“ Povzdechne si. „Jsem blázen?“

Zavrtím hlavou, příliš přemožený, abych promluvil. „Ty jsi pořád ty.“ Tahle věta může aspirovat na tu nejhloupější, kterou jsem kdy vyslovil, ale přesně tak se cítím. Axel, kterého jsem vždy chtěl je ten samý, který tu leží vedle mě. Vzpomínka na něj nelže.

„Ty jsi taky stále ty.“ Zašeptá, pak mě políbí do vlasů, díky čemuž jsem neskonale šťastný.