TNARC - 2. kapitola

Překlad: Sinnel

Kor.: Jitka

Nové plány

Pohled ze strany Naze

„Neměla bys právě teď být ve vzduchu? Proč slyším -“

„Malá změna plánů,“ řekla Roz.

Naz zvedl hlavu od umyvadla v koupelně, kde se právě oháněl žiletkou - kurva, bylo mu pětadvacet a táta stále držkoval, pokud neměl svou tvář oholenou. Mafiáni tohle mít nemohou, ohol se, vyštěkl by Cross. Dohánělo ho to k šílenství. „Co tím myslíš, změna plánů?“

„Souhlasila jsem s rychlou zastávkou v Anglii kvůli -“

„Kyleovi,“ řekl Naz dutě.

Ten kretén.

Všechny ty roky a Naz si stále myslel, že bývalý učitel Roz byl tak trochu kretén. Ne, že by ten chlap někdy překročil své hranice nebo cokoli jiného, protože tomu tak nebylo. Naz prostě jen usoudil, že namyšlený přístup toho chlapa byl až moc, dokonce i když byl v dobré náladě, nemluvě o tom, pokud nebyl. A to samo o sobě mluvilo o mnohém, vzhledem k tomu, že jeho táta byl Cross Donati, a Naz byl... dobře, sám sebou. Střižený přesně z toho samého materiálu, ze kterého byl stvořený i jeho táta.

„Co přesně Kyle chtěl, že jsi byla ochotná úplně změnit své plány, vyměnit letenky a... kdy přesně se tedy dostaneš do New Yorku?“

Protože, kurva, on měl v plánu tam být, aby Roz vyzvedl, a ne aby tam byl jen tak nějaký náhodný řidič s autem. On sám chtěl být tím, kdo svou ženu vyzvedne poté, co ji neviděl víc než dva měsíce. Nemluvě o tom... že je přes pět zkurvených let dělil celý svět. Tohle mělo být jejich - konečně se vracela domů, aby tam už zůstala.

Byl na to připravený, i když v ní nevzbuzoval dojem, že by mu na tom záleželo. Naz jí dával najevo, že byl šťastný, že se vracela domů - protože kurva jo, to byl. Ale neříkal jí, že se musela vrátit domů, a už rozhodně ne kvůli němu. Odmítl do toho zasahovat a postavit se proti jejím snům. Pokud by chtěla pokračovat ve své kariéře nad rámec toho, čeho již dosáhla, pak by byl tím prvním člověkem, který by jí řekl, aby to udělala.

I když to, co chtěl nejvíc, bylo to, aby byla s ním.

„Nejsem si jistá,“ řekla Roz. „Poslední úsek z Anglie jsem nechala otevřený. Mám v plánu získat letenku, až se dostanu zpátky na letiště. Opravdu nemám v plánu zůstat tady dlouho. Pár hodin, možná. Prostě jen dost dlouho na to, abych uklidnila Kyla, a pak už budu na cestě k tobě, Nazi.“

Při tom se trochu usmál.

I tak...

Zkurvený Kyle.

„Co vlastně chtěl?“ zeptal se Naz.

„Ehm...“

„Roz.“

Povzdechla si. „Tuším, že je tu dívka, kterou našel a která potřebuje dobrého mentora. Je z New Jersey, ale byla umístěna do stejné školy, kterou jsem navštěvovala až do absolvování. I když on si nemyslí, tam zůstane příliš dlouho. Vypadá to, že ji vyhodili z každé školy, kam ji rodiče poslali.“

Naz se u umyvadla napřímil a na její slova odpověděl až po pár okamžicích. „To mi zní, jako by možná její rodiče měli přestat posílat své dítě komukoli jinému, aby se o něj postaral, a místo toho se začali starat sami. Ale co já kurva vím? “

Roz si odkašlala. „Podívala jsem po nich - druhý den jsem zavolala Kyleovi, abych získala nějaké informace. Jsou to lidé se starými penězi z Jersey a jo. Může to být syndrom bohatého dítěte, ale možná to taky prostě jen znamená, že mají dost peněz, aby uspokojili rozmazlené dítě, Nazi. Což, jak víš, přesně to lidé dělají, když nechtějí řešit dítě, které nezvládnou. Pošlou ho pryč do přípravky a dají jim dost peněz, aby je umlčeli do doby, než bude dítě dost staré, aby se ho mohli zbavit. Ona byla místo toho poslána do uměleckých škol - a vůbec si ji neberou domů. To mi nic nevysvětluje. Ne, proč se bouří, jako by jí bylo ubližováno.“

Naz zavrtěl hlavou, protože ano, měla pravdu. A právě taková Roz ve zkratce byla. Teď už věděl, proč se zastavila v Anglii, a ať už si to chtěla připustit, nebo ne, pravděpodobně to mělo pramálo co společného s Kylem. Jeho sladká žena pravděpodobněji našla někoho, o kom si myslela, že potřeboval pomoc, a ona prostě byla tím, kdo nedokázal odejít, aniž by zjistila, zda by nemohla být tím, kdo by byl schopný dívce pomoci.

Jak by na ni mohl být kvůli tomu naštvaný?

Opravdu nemohl.

„Dobře,“ zamumlal Naz a zíral na sebe do zrcadla. Pár hodin navíc, nic víc. Prostě jen počká o pár hodin víc, než čekal, že bude muset čekat, než bude mít tuto ženu zpátky ve svém náručí – a kdy budou moci konečně začít tu věc zvanou společný život. Co ve velkém schématu věcí představovalo pár hodin navíc? Rozhodně mohl tak dlouho počkat. „Zavolej mi, až budeš vědět, v kolik přiletíš. Ať to vím, zlato.“

„Máš to.“ Roz se nervózně zasmála a dodala: „Mimochodem, možná pro tebe budu mít malé překvapení.“

„Možná? Buď ano, nebo ne, Roz.“ Naz se zasmál. „Ne, že bych cokoli potřeboval, zlato. Bude mi stačit dostat tě zpátky do New Yorku, pokud to chceš i ty.“

„Samozřejmě, že to chci.“

„Pak mi to stačí.“

„No, v případě tohoto překvapení opravdu nemáme na výběr. Tak či onak prostě přijde.“

 „Co -“

„Ach, už je tu taxík. Dobře, zavolám ti za pár hodin, abych ti oznámila nový čas letu, jo?“

Naz se stále snažil přijít na to, co znamenala její další slova. „Roz -“

„Miluji tě, Nazi.“

Mohl to vymyslet později.

„Miluji tě, Roz.“