Ghost - 36. kapitola

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Cas

Nejhlubší a nejlepší spánek mého života přeruší ve tři ráno zvuk telefonu vibrujícího vedle mé hlavy.

Se zasténáním se opatrně odlepím od Jenny a nakloním se, abych ho sebral z nočního stolku. Na rozsvíceném displeji bliká Angelovo jméno. Odvrátím se od spící Jenny a zmáčknu tlačítko, abych to zvedl.

„Ahoj,“ zamumlám do něj tiše a doufám, že Jennu nevzbudím.

„Ahoj,“ odpoví Angel. „Potřebuju s tebou mluvit. Potřebuju ti dát vědět.“

„Našel jsi ho?“ Zeptám se.

„Jo.“ Angel zní unaveně, naštvaně a vystresovaně. „Měl jsem tušení, kam se mohl schovat. Ukázalo se, že jsem měl pravdu. Abe celou dobu dělal podrazy. S Lordy a taky s Iron Spiders. Víš, jak se snažil uzavřít tu dohodu s Rockem a naším klubem o půjčce? Část peněz měla jít na splacení dluhu, který už měl u Spiders.“ Angelův hlas se změní na zlostnější. „A když klub hlasoval proti půjčce, táta šel za Spiders a nabídl jim, že se jim pokusí prodat informace o nás jako další způsob, jak jim to splatit.“

„Zkurvysyn,“ zakleju. Švihnu nohama k podlaze a posadím se.

„Nekecej,“ souhlasí Angel.

„Takže proto Hurt odposlouchával Jennin byt?“

„Jo.“ Angel se zasměje, krátkým, suchým zvukem. „Hádám, že Hurt řekl tátovi o tobě a Jenně, a táta byl kurva dost zoufalej na to, aby si myslel, že by na nás mohl získat nějaký informace tím, že tě bude odposlouchávat.“

„Jaký byl Hurtův záměr, co myslíš?“ Zeptám se ho.

„Nevím.“ Slyším, jak si Angel na druhém konci zapaluje cigaretu. „Táta se vyděsil, když jsem mu řekl, že Hurt říkal, že pracuje pro Spiders. Možná si Hurt myslel, že by mohl vydělat na tom, že by tátu prodal nebo tak něco.“ Dlouze potáhne a vyfoukne. „Nejsem si jistý, jestli se to někdy dozvíme.“

„Jestli na to Rock přijde, bude za to chtít Abeovu hlavu,“ řeknu opatrně.

„Já vím.“ V pozadí se ozve zvuk, který by mohl být hlasem. „Pokud se k němu Spiders nedostanou dřív. Jediný způsob, jak ho teď udržet v bezpečí, je dostat ho z města. Možná i mimo stát.“

„Kde jsi teď?“

„Nejlepší bude, když to nebudeš vědět,“ řekne a jeho hlas je plochý. „Tohle bych ti asi ani neměl říkat. Ale musel bych to říct Jenně. A ty jsi teď rodina.“

Je to pravda. Jennina rodina je teď i moje. Stejně jako je klub moje rodina.

„Co řekneš Rockovi?“ Zamumlám.

Angel si povzdechne. „Jediné, co mu můžu říct je, že jsem šel hledat Abea a nenašel ho. Že předpokládám, že ho dostali Spiders. Že jsem si docela jistý, že je mrtvý.“

„Ježíši. To je na tvého tátu docela vážná, ehm, změna životního stylu,“ řeknu. „On se na to připravil?“

„Je to lepší než být mrtvý,“ řekne Angel trpce. „Říká, že má nějaké místo, kam může jít. Nějaký majetek, o který se může opřít. Myslím, že se na něco takového možná připravoval. Nebudu se ho ale ptát, kam se chystá.“

Kývnu k telefonu. „To bude asi nejlepší.“

„Jde o to,“ pokračuje Angel, „že my tři se budeme muset držet té historky. Ty, já a Jenna.“ Odmlčí se. „Vím, že je to těžký úkol, brácho. Chtít po tobě, abys udržel tajemství před klubem.“

Je to těžký úkol. Rock očekává od každého v Lords of Carnage absolutní loajalitu. A tak to má být. Nepřežiješ jako psanecký MC, pokud to nebudeš mít od každého ze svých členů. Proto trvá tak dlouho, než se prosadí. Proto musí být hlasování o tom, že se někdo zařadí, jednomyslné. Každý jednotlivý člen klubu musí mít jistotu, že kdokoli nový bude bojovat a umírat za nás všechny.

A já bych to udělal. Položil bych život za kteréhokoli ze svých bratrů. To je samozřejmost. Jsou moje rodina.

Ale Jenna je teď taky moje rodina. Stejně jako Angel. A i když je Abe Abbott v prdeli, je to dědeček mých dětí.

Chápu potřebu pomsty. Klubová spravedlnost je starozákonní svinstvo. Oko za oko.

Ale v tomto případě nehodlám dopustit, aby hloupé chyby Abeho Abbotta ublížily všem kolem něj. Nedovolím, aby jeho přehmaty ublížily mé rodině.

Rozhodl jsem se.

„Máš moje slovo, bratře,“ řeknu Angelovi.

Slyším, jak vydechl. „Dobře. Díky. Řekneš to Jenně?“

„Řeknu jí to,“ odvětím.

Vedle mě se pohne a otevře oči. „Co mi řekneš?“

„To je ona?“ Zeptá se Angel. „Do prdele, musím popravdě říct, že si na to budu muset trochu zvyknout, na tebe a Jennu.“

Zasměju se. „Budeš mít spoustu času, brácho. Tak zatím.“

Zavěsím a vezmu Jennu do náruče. Řeknu jí, že to byl její bratr, kdo volal. Vysvětlím jí všechno, co mi Angel právě řekl: co má její táta za lubem, že Angel je teď s ním a že Abe bude muset zmizet. Rozbrečí se. Objímám ji.

 

POZDĚJI, KDYŽ už většinou přestane plakat, mi Jenna vypráví o Abeovi Abbottovi, kterého znala. O otci, kterého si pamatuje.

„Je to tak smutné,“ říká a dívá se na své ruce. „Můj táta se v posledních letech rozhodl tak blbě. Od té doby, co mi umřela máma, jako by ho zajímaly jen peníze a moc.“ Nevěřícně zavrtí hlavou. „Zřejmě dokonce do té míry, že uzavřel dohodu s Iron Spiders. Bože, nikdy by mě nenapadlo, že je něčeho takového schopen.“

Chápu, co říká. Angel mi tehdy řekl, že jednoho dne, nedlouho poté, co jejich máma Maria zemřela při autonehodě, zaslechl Abeho telefonát. Abe mluvil s Rockem. Rock si prý myslel, že Mariina smrt mohla být odplatou Abeovi za to, že uzavřel dohodu o území s Lordy místo se Spiders. Pokud tomu opravdu věřil, je kurevsky nechutné, že by uzavřel jakoukoli dohodu s MC, které mu zabilo ženu.

„Můj táta už nikdy nebyl takový, jaký byl, když máma umřela,“ pokračuje Jenna. Skoro jako by mluvila sama k sobě. Poslouchám ji a nechám ji říct, co potřebuje. „Chci říct, že byl vždycky cílevědomý, víš? Vždycky byl opravdu hrdý na to, že je úspěšný a důležitý muž v Tanner Springs. Ale po té nehodě se jako otec tak nějak… vytratil.“ Podívá se na mě. „Myslím, že pokaždé, když se podíval na Gabea a na mě, viděl jen prázdné místo, kde měla být moje máma.“

Jenna si povzdechne. „Brzy se zdálo, že jediné, co ho pohání, je uzavírání dohod a znovuzvolení.“ Posunula se a přitiskla se mi na hruď. Zní tak unaveně. „Možná že obchodování byl jediný způsob, jak mohl zapomenout na to, co se stalo jeho ženě. Vymazat tu část svého života. Mít pocit, že žít dál má nějaký smysl.“ Její hlas se zlomí a začne mít kyselý nádech. „Myslím, že na to všechno dokázal zapomenout docela dobře, když vydržel obchodovat s Iron Spiders.“

Začne znovu tiše plakat. Nevím, co na to říct, a tak neříkám nic. Zhroutí se ke mně a ve mně se vzedme vlna ochranitelství, tak prudká, že mě skoro vyděsí.

Už nikdy nedopustím, aby jí někdo ublížil.

„Jenno,“ zašeptám a hlas mi zchladne emocemi. „Je mi to líto. Je mi moc líto, že si tím musíš projít.“

„Já jen,“ řekne tichým hlasem, „mám pocit, že se mi ztrácí celá rodina.“

„Já jsem tvoje rodina,“ řeknu jí zarputile. „Ty jsi moje rodina.“ Položím jí ruku na břicho a žasnu, že je v něm celý další život. Takový, který jsme společně vytvořili. „Tohle je naše rodina.“

„Já vím,“ zašeptá. Zvedne hlavu a podívá se na mě. V očích se jí lesknou slzy, ale i něco jiného. „Miluju tě, Casi Watkinsi.“

„Miluju tě, Jenno,“ řeknu a cítím v těch slovech sílu jako v modlitbě. „Navždy.“