Ghost - 21. kapitola

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Jenna

Už je to tak dlouho, že jsem na tohle místo úplně zapomněla. Nemůžu přijít na to, kam mě bere, dokud tam prakticky nejsme. Ale když naposledy odbočí na polní cestu, něco mi v hlavě zapadne. Začnu se smát na jeho hrudi, zvuk přehluší motor.

„Proč se směješ?“ vyhrkne, když se na mě ohlédne, ale v očích se mu zablýskne.

„Vážně mě chceš vzít do tohohle starého zchátralého podniku?“ Zavolám a můj tón je škádlivý.

Ale nemyslím to vážně. Vůbec ne.

Je to starý obytný dům. Místo, kam mě Cas vzal ten první večer před lety.

Cas zastaví a vypne motor. „Jak to myslíš, zchátralý?“ protestuje. „Tohle místo je zasraně nóbl.“

Cas počká, až seskočím z motorky, pak ji vytáhne na stojan a sám sesedne. Abych byl upřímná, vypadá to tu mnohem líp, než si pamatuju. Vysoká tráva kolem karavanu byla posekána do jakéhosi dvorku a dveře, které Cas vyrazil z pantů, aby se dostal dovnitř, byly opraveny.

„Donnie to tu asi před rokem opravil,“ řekne, vytáhne klíč a odemkne dveře. Obřadně mi pokyne, abych vstoupila. „Vnesl bych tě dovnitř,“ řekne mi, „ale jsem si jistý, že těmihle dveřmi se spolu v žádném případě nevejdeme.“

Uvnitř je to tu k poznání, ale mnohem čistší a modernější. Pořád je tu cítit zatuchlina, kterou si pamatuju, ale už to není tak drsné. Je to skoro… svým způsobem útulné. Není to žádný Better Homes and Gardens, ale je to mnohem lepší než dřív.

„Donnie nikdy nepřišel na to, kdo se sem tenkrát vloupal,“ uchechtne se Cas. „Nakonec jsem mu před pár lety řekl, že jsem to byla já. Dal mi za to na prdel.“

„To se vsadím, že jo,“ usměju se. „Ale jak jsi získal klíč? Dal ti nějaký?“

„Jo,“ zašklebí se. „Asi si myslel, že to bude lepší, než kdybych mu zase rozbíjel dveře.“

„Dobrá připomínka,“ odfrknu si. Několik vteřin se rozhlížím kolem. „Tohle místo není špatné. Skoro by se tu dalo žít.“

„Jo, záleží na tom, jak moc bys to chtěla mít drsný. Pořád tu není elektřina.“ Cas otevře skříň a vytáhne svazek svíček v jednoduchých držácích. Jednu po druhé je zapaluje zapalovačem a staví je na různé povrchy, dokud se místnost nezačne koupat v teplém, zlatavém světle.

Je to… romantické.

Nebo mám prostě jenom slabost pro podivné, temné, smradlavé přívěsy.

„Takže sem vodíš hodně svých úlovků?“ Žertuju a otáčím se k němu. Čekám, že se Cas zasměje, ale on ztuhne a najednou zvážní.

„Ne,“ řekne prostě. „Nikdy jsem sem nikoho jiného nepřivedl.“

Něco v jeho tónu ve mně vyvolává pocit, že bych se mu měla… omluvit? „Byl to tak trochu vtip,“ vykoktám a připadám si tak trochu trapně. Uznávám, že představa, že sem někoho přivede, ve mně vyvolává pocit žárlivosti. Ale nechtěla jsem to popřít. Koneckonců, oba máme minulost. Vlastně máme oba skoro pět let minulosti, co jsme se viděli naposledy. Muž jako Cas, jak vím, měl za tu dobu nejspíš víc žen, než dokáže spočítat.

Na rozdíl ode mě. Muže, se kterými jsem byla od Casových dob, spočítám přesně na prstech jedné ruky.

Být svobodnou matkou malého syna to s vámi udělá.

Cas si mě pevně přitáhne do náruče. Tvrdě se na mě přitiskne. „Jen.“ Jeho hlas je tichý a skřípavý. „Nikdy jsem sem nepřivedl nikoho jiného než tebe. A nejen sem. Vlastně kamkoliv. Jsi jediná žena, se kterou jsem kdy chtěl mít vzpomínky. Minulost.“ Odmlčí se. „A budoucnost.“

Najednou je tak vážný… a on skoro nikdy není vážný. Nenapadá mě nic, co bych mohla říct, ale naštěstí se o to postará za mě tím, že skloní svá ústa k mým. Jeho rty jsou náročné, pohlcují mě. Jeho jazyk víří proti mému, ochutnává, zmocňuje se mě, až se mi zatočí hlava. Přitisknu se k němu a cítím, jak se mi mezi nohama začíná hromadit horko. Bože, s ním je to tak dobré. Bojím se, že si na to zvyknu, ale přesně to se děje.

Teď se na mě sexy usmívá, oči se mu ve světle svíček blýskají. „Pořád si pamatuju, jak jsi byla tenkrát sexy. Zatraceně nejvíc sexy, co jsem kdy viděl. Byla jsi jako zkurvená fantazie, víš to?“

„Byla?“ Podařilo se mi ho poškádlit.

„Jsi.“ Jeho rty se tvrdě přitisknou na mé, jeho ruka mě pevně drží za hlavu. Jeho jazyk se obtočí kolem mého a nárokuje si ho, vydám ze sebe lehký sten a zpívám do polibku, srdce mi rychle buší. Po chvíli se odtáhne a téměř zlostně zavrčí: „Kurva, pořád jsi, Jenno. Mám tě pořád v hlavě. Víš, jak mě to zatraceně vytáčí, když vidím, jak po tobě všichni muži v klubu touží? Víš, jak moc si tě chci přivlastnit? Říct jim, aby od tebe dali ruce pryč a ptáky do kalhot?“

Ruka, kterou jsem měla za hlavou, sklouzne dolů a přitáhne si mé boky k sobě, druhá ruka sklouzne k mým prsům. Dech se mi zadrhne v krku. „Jsi moje, Jenno,“ zamumlá. „Celá moje, kurva.“ Jeho ruka se přesune pod mé tričko, pod podprsenku, a palcem mi pohladí citlivou bradavku. Potlačím sténání. „Řekni mi, že jsi moje,“ naléhá.

„Jsem…“ Zalapám po dechu. „Jsem tvoje.“

„Tvé tělo je moje,“ zavrčí. „Jsem jediný, kdo se tě může takhle dotýkat.“

„Jediný,“ opakuji poslušně a chvěji se při jeho doteku.

„Jsem jediný, kdo tě může udělat.“ Tiskne mé pohlaví silněji k sobě a já zavírám oči, jak se o něj boky opírám, už zoufale toužím ulevit si od bolesti. „Řekni mi to,“ žádá mě.

„Ano,“ nadechnu se, ale vyjde to, jako bych ho prosila. „Ano, Bože, Casi…“

Stáhne mě na postel, takže jsem rozkročená nad ním, a zatímco mi stahuje tílko a podprsenku, já mu přetahuju tričko přes hlavu. Pohybuji boky podél jeho délky, bože, je to tak příjemné. Jeho ruce mi drsně přejíždějí po kůži, objímají mi prsa a začínají mě štípat do bradavek tak silně, až mě na chvíli napadne, jestli se neudělám jen tak. Už se nemůžu dočkat, už nemůžu vydržet, a když se jeho ústa zavřou nad jedním z vrcholů, vydám hluboko v hrdle zvuk, který je téměř zvířecí. Víří kolem ní jazykem, pak nad ní zavře měkké rty a začne jemně sát, zatímco mi palcem dráždí druhou bradavku. Prakticky se teď svíjím proti jeho penisu, prsty se mu zarývám do ramen, abych měla páku. Moje tělo převzalo kontrolu, moje mysl už ani neovládá to, co dělám, jediná myšlenka v mém mozku je teď, teď, teď, ať se udělám, teď, ach bože…

Náhle se se zasténáním odtrhne. „Takhle mě donutíš ztratit veškerou kontrolu,“ vyhrkne a chytne mě za zadek, aby mě odsunul stranou. Dívám se, jak si sundává džíny a uvolňuje svůj tlustý úd. Ústa mi skutečně zvlhnou, když si džíny také sundám, oči z něj nespouštím. Hypnotizovaně se k němu natáhnu a obtočím kolem něj ruku, hladím ho po horké, sametové kůži a posunu se dopředu, abych ho vzala do úst.

Cas zasyčí, když mé rty obepnou jeho velkou hlavu. Jeho kůže je napjatá a já miluju, jak se mi lepí na jazyk, když ji olizuju a hladím. Jeho prsty mi sevřou vlasy a vedou mě, když ho zasouvám a vysouvám, ale vím, že mi to nedovolí dělat dlouho. Poznám to už jen podle toho, jak se krotí. Jistě, asi po třiceti vteřinách se ode mě odtáhne a ignoruje mé protestní sténání. Než si vůbec uvědomím, co se děje, ležím na zádech a on přede mnou klečí.

„Ježíši Kriste,“ zasténá, když jeho hlava sklouzne na mé promočené pysky. „Jsi na mě tak zasraně vlhká, Jenno. Jsi pro mě mokrá.“

„Ano,“ říkám mu. „Na tvého ptáka.“ Nikdy předtím jsem nemluvila sprostě, ale s Casem je na jeho péru něco, co mě nutí to tak nazývat. Je tak mohutný, tak obrovský. Je to, největší pták jaký existuje. Klouže mi hlavou po pyscích, objíždí mi klitoris a moje stehna se napínají, jak k němu nakláním boky. Je to zatraceně úžasný pocit, to teplo jeho kůže na mé vlhké kůži. Jsem napnutá jako gumička a vím, že on to ví. „Casi,“ pobídnu ho a kousnu se do rtu v očekávání, že mě vysvobodí z toho nádherného mučení. „Prosím… Potřebuju to… Bože, potřebuju tě hned teď, přesně takhle…“

Z hloubi hrdla se mu ozve tichý zvuk, skoro jako by ho to bolelo, když se k němu napnu. Pak se konečně posunuje na kolenou a vniká hluboko do mě, horní část jeho hřídele klouže po mém citlivém zárodku. Bože, ano! Jsem tak vlhká, že ho pokryju po celé délce, takže když se vytáhne a znovu do mě vklouzne, je to kluzké a dokonalé a slastné, a on na mně jezdí a sleduje mě, jak se prohýbám v zádech, ztěžka a roztřeseně, můj kanál ho svírá. Stáhne se a vjede do mě, silněji, tvrději, naplní mě svým penisem a prodlužuje můj orgasmus, zatímco já volám jeho jméno. Pak doslova cítím, jak se ve mně zvětšuje, a on se napne a exploduje, naplňuje mě do běla rozpáleným žárem, jak mnou projede rozkoš.

„Jsi moje,“ zašeptá mi u ucha, když mě k sobě přitiskne.

„Jsem tvoje,“ zašeptám zpátky.