King - 6. kapitola

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Ronnie

Z jeho slov mi přeběhne mráz po celém těle. Nikdy jsem nebyla s takovým mužem, tak oddaným a dychtivým. Vzdávám se kontroly, když mi jemně přivine zápěstí nad hlavu. „Řekneš mi, kdyby se ti něco nelíbilo,“ řekne s přivřenýma očima. Opět rytířskost v popředí všeho, co dělá.

„Kingu, mám pocit, že nebudu muset.“

Jeho rty se zkroutí do šibalského úsměvu, než je znovu přitiskne k mým. Jeho jazyk poskytuje dokonalou míru tlaku a lehkosti. S každým jemným pohlazením se mi hromadí vlhkost. Na chvíli se odtáhne a vezme kondom. Je to úleva, že ví, že je to se mnou nezbytné. Touha je skvělá, ale bezpečnost také.

Jakmile je opět na mně, pomalu se přiblíží k mému otvoru. Přes zuby nasávám vzduch. Když jsem viděla, co King balí, věděla jsem, že se bude muset propracovat dovnitř. Nečekala jsem, že mi to bude připadat jako poprvé v životě. Roztahuje mě a strašně to bolí. Cítím se jako nová, znovuzrozená. Jako by moje minulost nikdy neexistovala. Jako by před Kingem nic neexistovalo.

Nehty hrábnu do chlupů na jeho hrudi, když se znovu roztáhnu, abych se přizpůsobila Kingově mohutnosti. „Jsi v pořádku, zlato?“

„Je mi kurva skvěle,“ zavrčím a přejíždím prsty po jeho pažích, až se dostanu k těm jeho nelidským svalům. Přinutím se uvolnit a nechám ho, aby se dostal až dovnitř. Stačí, abych se začetla do jeho nádherné svalnaté postavy, a moje přirozené mazivo se ze mě znovu vylije a dovolí mu přitlačit dál, dál, až je nakonec King úplně uvnitř.

Nedokážu říct, jestli se směju, nebo brečím, ale s každým přírazem, s každým pumpováním naše těla spolu tančí. Dva lidé se v temnotě jeho bytu stávají jedním. Je pochopitelné, že se brzy nakloní dopředu a zavrčí mi do ucha, jeho hlas je uštěpačný. „Ronnie, já už to nevydržím. Jsi moc perfektní.“

„Nech to jít, Kingu. Nech to všechno jít.“

Prsty ho chytím za krk a přitáhnu si ho blíž k sobě, když při uvolnění zachrčí. Moje vlastní tělo reaguje vlnou pulzujících záškubů, svěděním hluboko uvnitř, o kterém jsem nevěděla, že potřebuje podrbat. Když je po všem, vyčerpaně na mě leží a mně po tváři stékají slzy. V rozpacích je setřu dřív, než má šanci vidět, jakou emocionální daň si to na mně vybralo.

Uplyne pár minut, možná hodina, a když se ze mě King svalí, lehne si na bok a odhrne mi z obličeje mokré prameny vlasů. „Můžu se tě na něco zeptat?“

„Samozřejmě.“ Můj hlas zní jako šepot.

„Když jsi říkala, že nejsem jako tvůj táta, co jsi tím myslela?“

Svraštím obočí. „Hledáš komplimenty? No tak, to, že jsem dvakrát vyvrcholila, ti nestačí?“

Usměje se a moje srdce roztaje. Tenhle muž by neublížil ani mouše. Ne jako můj táta. „Jen mi řekni, co jsi tím myslela.“

„Víš, co udělal, že?“

„Vím, že zabil dva lidi, ale proč?“

Nemluvila jsem o tom už roky. Všichni, které mám v tuhle chvíli kolem sebe, jsou buď rodina, a to, co zbylo z mé rodiny, je taky ve vězení za různé věci. „Protože ho vyzvali na souboj,“ řeknu nakonec. „Jeho pověst. Neznám celý příběh a nelituji, že nechci znát všechny podrobnosti, které existují.“ Zhluboka se nadechnu a King mi přejede prstem po kořeni nosu. „Podle toho, co vím, ho někdo obvinil, že je slabý. Z toho, že se nedokáže postarat sám o sebe. Rozčílil se jako vždycky, ale tentokrát už toho měl dost. Oba ty chlápky probodl a téměř na místě je zabil.“

„To je hrozné.“ Kingovi zajiskřily oči, zářivý maják v tmavě modré tmě. „Je mi líto, že se ti to stalo.“

Slzy hrozí, že se znovu rozlijí. „Není to tvoje vina. Sakra, není to ani moje vina.“ Zkřivím ústa a prohraju bitvu, při níž si smočím polštář za hlavou. „K tomuto závěru mi pomohla terapie poté, co máma zemřela, zatímco on byl ve vězení.“

Pokusím se nadechnout, ale můj další nádech utlumí Kingův silný hrudník, když si mě na sebe přitáhne. Jeho silné paže mě objímají a já se sbírám, stále nepřipravená pustit všechny ty nahromaděné emoce kolem někoho, kdo by se potenciálně mohl ukázat jako on v dlouhodobém horizontu. Možná to není chladný, tvrdý zločinec, ale statistiky jsou reálné. Návrat do vězení pro bývalého trestance je běžný jev.

„Jsi silná žena, Ronnie.“ King mi zvedne bradu a já se mu podívám do očí. Jeho rty se jemně přitisknou na mé a já se snažím vytěsnit ten obraz z hlavy. Ten, který mě pronásleduje od chvíle, kdy jsem s Kingem spatřila. Představa, jak jsem doma, zatímco muž, kterého miluji, je zpátky za mřížemi.

Představa se rozplyne, když se do mě King znovu vtlačí. Dnes v noci si to užiju. Zvlášť když stabilní budoucnost s bývalým vězněm je všechno, jen ne jistá.