FPWC - 16. kapitola

Překlad: Mirus

Kor.: Evudar

HARPER

Mladí muži jeho kmene se k němu chovali s takovou úctou, že jí připadal ještě majestátnější. Harper na něj byla hrdá. Když na něj pohlédli, jejich oči zářily, a když něco řekl, vyskočili, aby jeho rozkaz okamžitě splnili. Samozřejmě se jim ulevilo, že tu byl a poskytl jim tak další ochranu. To chápala. Ale bylo tam něco víc. Byl někdo. Někdo důležitý. Uchopila jeho velkou, mozolnatou ruku do svých a přitiskla si ji na hruď. Zamilovala se do toho cizince tak rychle, že se jí z toho motala hlava. Jakoby se jí život postavil na hlavu a obrátil vzhůru nohama. A celý vesmír s ním.

To byla láska. A zrovna tady. Na super nebezpečné mimozemské planetě, která byla ve skutečnosti otevřeným grilem a čekala jen na škrtnutí zápalky. Na tomto mimozemském kopci s trávou páchnoucí po Kerosinu. Přímo vedle tajemného mimozemšťana se zářivýma očima, obrovskými, přirozenými svaly, které ještě nikdy neviděly fitko zevnitř, a se sebevědomím, které bylo tak silné, že se dalo přetnout pouze sekerou.

Přesně tady. Ještě nikdy nebyla tak šťastná jako tady. Právě teď.

„Vrax’ton musí vstát, jinak usne“, zavrčel jí Vrax’ton do ucha. „Bojovník musí být ve střehu. Hergové chtějí maso. Vrax’ton nedopustí, aby se potěšili masem Harper. Jen Vrax’ton se může těšit z Harper.“

Harper stiskla jeho ruku s hraným úděsem. „Nenechám tě odejít.“

Znovu ji políbil do vlasů a jemně ruku uvolnil z jejího sevření. „Vrax’ton nejde pryč. Je stále tady. Jen vstane, jak se na bojovníka patří.“

Opřela se dozadu a zkontrolovala svůj vesmírný oblek. Dobře, všechny zipy byly zapnuté. Bylo by nepříjemné, kdyby se mladí muži probudili a ona se před nimi objevila obnažená. Měsíc Gideo byl přímo nad ní, narudlý kotouč s tenkým modrým okrajem, představující atmosféru. S teleskopem by dokázala vidět i stanici. Člun stál bezpochyby na přistávací ploše, netknutý a nepoužitý.

Opravdu si myslela, že byly přítelkyně. Přemohla ji únava a oči se jí zavřely samy od sebe.

„Hloupé krávy“, zašeptala.