TDHT - 11. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Hazel

Hazel už nevěděla, co má cítit. Watn… Jord… živý, nebo mrtvý? Vindr jí nechtěl nic říct. Ne že by měli velkou šanci. Věděla, že se Jordovi něco stalo, a vzápětí si uvědomila, že ji zase odnesli pryč. Držel ji u břicha, teplo jeho ohňů pronikalo skrz jeho šupiny a hřálo i ji. Přesto ji mrazivý vítr šlehal do vlasů a ona musela přivírat oči, aby jí nezmrzly.

Když přistáli, měla tak ztuhlé nohy, že klopýtla ve chvíli, kdy ji Vindr postavil na zem. To jí nevadilo. Všechno se na ni valilo a ona se chtěla jen schoulit do klubíčka a plakat.

Vindr jí pomohl na nohy, jeho pohled byl ustaraný. Lehce zavrtěla hlavou a pak se rozhlédla. Byli zpátky v domě, kde posledních několik let žila. Její sousedka Dominique stála na verandě a čelist jí visela bezvládně. Hazel si jí nevšímala a vykročila ke svému domu, zatímco z něj vyšlo několik draků.

„Hazel!“ Byla mezi nimi její přítelkyně a Indulfova dcera, princezna Katrina. Přiběhla k Hazel a pevně ji objala. „Tolik jsme se o tebe bály.“

Katrinin druh Thonis prošel kolem nich dvou a postavil se čelem k Vindrovi. „Budu tě muset zatknout.“

Hazel sebou švihla a vytrhla se z Katrinina objetí. „Cože?“

„Naposledy jsme slyšeli, že Jord a jeho Lovci napadli stráž, která tě měla chránit,“ vysvětlil Thonis a ohlédl se na ni. „A pochybuji, že je to úplná verze, ale od té doby, co si pro tebe Antonio šel, jsme o něm nic neslyšeli. Proto musím Vindra zatknout – kvůli ochraně,“ dodal rychle, když Hazel otevřela ústa, aby se hádala. „Nevydáme ho, dokud nebudeme mít k dispozici všechna fakta.“

„Do hajzlu s fakty!“ Hazel vybuchla. Zavrčela, když se na Thonise zadívala, a její klid byl pryč. „Watn a Jord jsou tam venku a my ani nevíme, jestli jsou naživu! FBI zaútočila na ně, ne naopak. Kde je Indulf? Žádám, abychom s ním okamžitě mluvili!“

Jemná ruka se dotkla její paže, ale ona ji setřásla. Jak se opovažují? Chápala, že je třeba udržet mír, ale ztrácet čas zatýkáním Vindra? Když byl právě teď jediný, kdo je mohl dovést k Watnovi a Jordovi, aby je zachránil?

„Kde je Hyrr?“ pokračovala. „Ozval se ti?“

Ruka jí spočinula na rameni. Otočila se, aby vyjela na toho, kdo to byl, ale spolkla protest, když viděla, že je to Audiv. Mág byla někdo, s kým už dříve docela úzce spolupracovala.

„Opravdu si myslíš, že jejich hledání není prioritou?“ zeptala se Audiv, její hlas byl vyrovnaný a chladný, jak se zdálo, vždycky. „Pojďme dovnitř. Jednoznačně potřebuješ lékařskou péči a odpočinek. Thonis a ostatní se postarají o Vindra a ostatní Lovce.“

Hazel se na ni zadívala, ale to, co řekla, dávalo smysl. Nohy měla stále ztuhlé a teď, když byla tady, se k ní plížila únava. Možná se předchozí noc nevyspala tak dobře, jak si myslela. Každopádně nebyla schopná pomoci Vindrovi a ostatním, když byla úplně rozhozená. Kromě toho potřebovala dostat své emoce pod kontrolu. Neexistoval rychlejší způsob, jak být odmítnut, než projevit příliš mnoho emocí.

„Běž.“ Vindr ji jemně pobídl. „Bude to v pořádku, slibuju.“

Smutek v jeho hlase byl příliš velký. Hazeliny oči se naplnily slzami. Nemohla ho opustit, ne teď… Ne, když už se toho tolik pokazilo. Ale on ji ještě jednou jemně postrčil a ona se přistihla, že klopýtá za Audiv a volně pláče, jak se jí svírá srdce.

Bylo pozdě… Jord a Watn… Možná jen jeden z nich, pomyslela si, ale to nebyla žádná útěcha. I jeden byl příliš.

Ta ztráta byla příliš velká.

***

Plakala, když se na ni Audiv díval, a plakala, když si lehla, aby se pokusila usnout. Nakonec jí Audiv podal uspávací lektvar. Když se Hazel probudila, bolest ji stále ještě kousala v hrudi, tak silně, že se jí špatně dýchalo. Ale ten smutek ji poháněl, a tak vstala a osprchovala se, než si upravila vlasy a oblékla se.

Bylo třeba napravit záznamy, a ať už se dál stane cokoli, hodlala udělat všechno pro to, aby neztratila dalšího ze svých chlapců.

Když vyšla z ložnice, zjistila, že Indulf a jeho syn Warmund jsou spolu s Annou a Penny v obývacím pokoji. Jejich děti nikde neviděla – pravděpodobně zůstaly zpátky v Byrelmore se Sylvií a Misty. Hazel se zhluboka nadechla a vykročila vpřed. Než však došla příliš daleko, pevně ji objaly silné paže a přitiskly ji k mohutnému, silně svalnatému hrudníku.

Ovanula ji Vindrova vůně a ona se uvolnila v jeho objetí. Když k němu však vzhlédla, šokovalo ji, že má rozzářené oči a na tváři široký úsměv.

„Jsou naživu.“

Hazeliny prsty sevřely Vindrovu košili, jak na něj zírala. Bolestivý smutek v její hrudi se začal zmírňovat; naplnilo ji teplo, když na něj hleděla s nadějí a nedůvěrou. „Jsou naživu?

„Obdrželi jsme video zprávu od anonymní skupiny,“ řekla Anna a postavila se vedle svého manžela. V očích se jí zablesklo, jak zkřížila ruce a vypadala každým coulem jako královna. „Drží Watna a Jorda v zajetí. Video bylo odesláno teprve před chvílí a po dalším zkoumání může Vindr potvrdit, že jsou naživu.“

„Pouto je sice slabé, ale stále existuje,“ řekl jí Vindr. Pohupoval se na nohou sem a tam, zatímco jeho oči zůstávaly rozzářené.

Radost z toho, že jsou naživu, však mírnil. V zajetí. Hazel ztěžka polkla. Víc než to byli Jord i Watn zranění. Nedalo se říct, jak moc jsou na tom špatně. Možná se Jord zotavoval, ale něco se mu stalo. A co víc, Hyrr by tady Jora nenechal. Ne bez zatraceně dobrého důvodu.

„A co Hyrr?“ zeptala se a nechtěla myslet na to, v jakém stavu by Watn a Jord mohli být.

„Míří sem.“ Vindr pokýval hlavou. „Nemyslím si, že by byl nějak zraněný. Až sem dorazí, bude mít víc informací.“

Roztřeseně vydechla. Dobře si uvědomovala, že ostatní na ni a Vindra zírají, ale nevšímala si jich a objala ho kolem krku. Potřebovala mu být nablízku, aby mu mohla položit další otázku. „A Watn? Je naživu, ale jak dlouho?“

Vindrův úsměv se vytratil.

Odpověděl mu Indulf. „Podle videa můžeme říct, že je na tom velmi špatně.“ Mluvil mírně, když přistoupil blíž. „Z Watnových ran se přestalo kouřit, což znamená, že jeho ohně vyhasly. Drak může bez svého ohně žít nanejvýš den… alespoň v této situaci. Jord je však s ním, a pokud smějí sdílet jednu celu, dává mi to naději, že Jord bude schopen Watnovi pomoci.“

Kdyby byli spolu. Hazel se zachvěla, jak se jí sevřely ruce. Jedna její část chtěla vidět video, o kterém mluvili. Ale kdyby mohli vidět Watnova zranění… představila si ho roztrhaného a krvácejícího. Žaludek se jí sevřel. Pokud ta anonymní skupina posílala zprávy, znamenalo to, že něco chtějí. Nechtěli se o své zajatce starat, chtěli je mít v co nejhorším stavu, aby Indulfa donutili k rychlé akci.

Bez rukojmích si akci vynutit nemohou. Ruce se jí sevřely. Mají Jorda. Nepotřebují je oba.

„Co požadují?“

Indulfův výraz se zkřivil hněvem. Chřípí se mu rozšířilo a čelist se mu sevřela. „Nedali žádné požadavky. Tentokrát ne. Byla to jen zpráva, že mají ty dva a že se nám vrátí s tím, co chtějí.“

Vindrova ruka se jí obtočila kolem pasu. „Ale my víme, že jsou naživu. Jakmile dorazí Hyrr, budeme s ním schopni vystopovat naše pouto k místu, kde je drží.“

„A co FBI?“ Sklonila obočí k Indulfovi. „Vzhledem k tomu, že tvrdí, že je napadli moji chlapci, musí se najít nějací lidé, kteří kvůli tomu budou dělat kravál. Co se děje na téhle frontě?“

„Kongresman Zamir Bilal potřebuje, abys ho okamžitě kontaktovala,“ řekl jí Indulf. „A budeš muset podat oficiální prohlášení. Vindr zatím musí zůstat ve vazbě. Což znamená, že ho nespustím z dohledu.“

Vindrovi se zablesklo v očích. „Kromě toho, když půjdu zachránit Jorda a Watna.“

Král se k němu otočil.

„Nemůžeš jít s námi,“ pokračoval Vindr a jeho výraz byl nelítostný, když na Indulfa zúžil oči. „Ani Warmund nemůže. Pokud už tito lidé útočí na draky a útočí na ně dobře, pak nemůžeme riskovat naši skutečnou královskou rodinu. Ale já nehodlám zůstat pozadu, když jsou tam moji bratři!“

Hazel ho chytila za ruku. Indulf nepromluvil, jen na něj mlčky zíral, dokud Vindr nesklopil hlavu. Ramena se mu nahrbila a on kopl do podlahy.

„Omlouvám se, Vaše Veličenstvo. Nechtěl jsem mluvit mimo mísu. Jen jsem…“

„Já vím.“ Indulf mu položil těžkou ruku na rameno. „Ale musíme postupovat opatrně. Nejdřív zjistíme, co ti únosci chtějí. Pokud je možné mírové řešení, musíme o něj usilovat.“

Vindrova hlava se zvedla, na rtech protest.

Zastavilo ho Indulfovo zavrčení. „Pokud to bude možné, budeme usilovat o mírové řešení,“ zopakoval. „Ale jakmile dorazí Hyrr, začnete spolu s ním plánovat útok na nepřátelské stanoviště, abyste zachránili Jord a Watn. Ty však nesmíš udělat ani krok, dokud k tomu nedám povel.“

Vindr neochotně přikývl.

Hazel si odkašlala. „Situace s rukojmími jsem už řešila. V tomto případě mohu fungovat jako spojka. Možná budou ochotnější vyjednávat s člověkem.“

Indulf jí poděkoval kývnutím hlavy.

To, co následovalo, bylo čekání. A čekání. A další čekání. Vysvětlila Indulfovi a Anně, co se stalo, kontaktovala kongresmana a řekla mu, co se stalo, a rázně odmítla opustit draky. Ne v této situaci. Bylo jí jedno, jestli ji za to vyhodí, nehodlala jít řešit politiku, když mohla být tady a pomáhat svým chlapcům. Přinejmenším s vědomím, že jsou naživu, když držela Vindra v náručí.

O několik hodin později přistál venku velký modrý drak, v náručí postavu v obleku a kravatě. Hazel a Vindr vyběhli ven, když se Hyrr proměnil zpět do své lidské podoby. Vrhla se mu do náruče a nevšímala si Antonia, který si sedl na zem a dal si hlavu mezi nohy.

„Ty!“ Hyrr zahřměl a udeřil Vindra do paže. „Idiote!“

Hazel zkoprněla. Co Vindr udělal?

„Byl jsi tak vyděšený, že ses nezastavil, abys pořádně zkontroloval pouto.“ Hyrr se na Vindra zadíval. „Snažil jsem se ti to říct, ale poslouchal bys mě? Ne… nedokážeš poslouchat nikoho jiného než sám sebe, sakra, že? Typické! Jord zrušil pouto schválně. Je pořád naživu!“

„Já vím.“ Vindr ho chytil za paži. „A byl zajat.“

Antoniova hlava se zvedla. „Cože? Ne, to není možné. Nechal jsem ho se svými muži.“

Všichni se na něj upřeně zadívali. Otřeseně se postavil na nohy, ruce měl zaťaté. Otevřel ústa, ale cokoli rozzlobeného chtěl říct, se vytratilo. Svaly se mu rozepjaly, hlava se mu sklonila a zdálo se, že se svěsil k zemi.

„Zradili tě,“ řekla Hazel. Bylo to drsné, ale pravdivé. „A tvoje svědectví bude mít zásadní význam, aby se hovno nedostalo do vějíře.“

Antonio se na ni chvíli díval, ale přikývl. Zatnul čelist, když se kolem ní protáhl a nechal je tři o samotě. Hazel se přitiskla k Vindrovi i Hyrrovi a srdce se jí rozbušilo úlevou. Měla své dva chlapce – teď musela získat zpátky i ty zbylé dva.