OC - 1. kapitola

Překlad: Marťa

Hunter

Nesnášel jsem tohle roční období. S každým dalším rokem se to zhoršovalo. Trápila mě vytrvalost mojí matky. Čím jsem byl starší, tím víc se zajímala, kdy se ožením a usadím. Nerozuměl jsem tomu. Ta žena byla v pátém manželství.

Byla zamilovaná do toho, že je zamilovaná. Nejsem si jistý, jestli se mi toho někdy dostane. Vždy trvala na tom, že každý nový muž, kterého našla, byl ten pravý. Že to bylo navždy. Ale zdálo se, že to tak nikdy nefungovalo, a pak celý proces začal znovu.

Moji představu lásky to odradilo. Jak mohl mít člověk tolik pravých lásek? Ne, že bych jí to někdy řekl. Myslela to dobře. Někdy jsem si myslel, že smrt mého otce zanechala v jejím srdci díru. Takovou, kterou se pořád snažila zaplnit. Bylo mi z toho skoro smutno, abych byl upřímný.

To byl další důvod, proč jsem se tak trochu zařekl, že se nikdy nezamiluji. Bylo lepší zůstat single. Jak bych se mohl smířit s tím, že o svoji ženu přijdu? A jak mohla být láska tak snadno nahraditelná? Nejsem si jistý, jestli jsem věřil na tyhle nesmysly s láskou. Nic z toho nedávalo smysl. Nebylo to logické.

„Mohu vám to vzít, pane?“ Zeptala se letuška a ukázala na mou prázdnou sklenku. „Budeme přistávat.“ Olízla si rty a pozorovala mě. Když jsem nastoupil do letadla, dala mi jasně najevo, že byla ochotná poskytnout mi jakoukoli službu, kterou bych chtěl.

Byl jsem si jistý, že většina by její nabídku přijala. Neměl jsem zájem. Byla to krásná žena v klasickém slova smyslu. Připadala mi dost nudná a předvídatelná způsobem, který mě nezajímal.

„Vezměte to a jděte.“ Mávl jsem na ni. Než vzala skleničku ze stolku, našpulila lesklé rudé rty. Naučil jsem se, že v těchto situacích musím mít naprosto jasno, aby nedocházelo k nedorozuměním. Někdo by mě mohl nazvat debilem, ale to mi nevadilo.

Marco, který seděl naproti mě, bojoval se smíchem. Střelil jsem po něm pohledem, naštvaný, že tu nebyl můj obvyklý personál, ale předpokládám, že měli nárok vzít si na svátky volno. I když to pro mě byla velká nepříjemnost.

Nesnášel jsem změny a to dokonce znamenalo, že jsem si držel stálý personál. To byl důvod, proč jsem Marca nevyhodil za to, že si užíval mého nepohodlí při letuščině chování. Byl to jediné, co jsem momentálně měl, takže jsem od něj ty sračky musel snášet.

„Stále si myslíš, že je můj nápad s falešnou snoubenkou špatný?“ Zeptal se Marco.

„Je to směšné.“ Zavřel jsem notebook, opřel se o opěradlo a zkontroloval čas. Možná jsem měl Marca poslechnout, protože byl ve své práci dobrý a často předvídal věci, které budu potřebovat, ještě než jsem si uvědomil, že je potřebuji. Tentokrát se však jeho předpověď mýlila.

„Uvidíme, jestli to budeš říkat i po tomto týdnu.“

„Platím ti za každé slovo, které proneseš?“ Dnes byl extra upovídaný.

„Kruci, ty jsi dneska extra vytočený.“

„A můžeš se mi divit?“

„Tohle má být dovolená.“

„Dovolená? Jedu do jednoho ze svých hotelů a raději bych pracoval.“

Místo, abych dokončil rozdělanou práci, strávím pár dní se svou matkou a rodinou jejího nového manžela. Tenhle měl alespoň vlastní peníze. Neměl jsem kurva ponětí, na co myslela s tím posledním šmejdem. Přísahám, že ten člověk v životě nepracoval ani den.

„Tvojí mámě to udělá radost.“

„Vím.“ Dlouze jsem si povzdechl s vědomím, že mámu opravdu potěší, že se snažím. Nevím, jak mě k tomu přemluvila, ale vždycky se jí to povedlo.

„Bojí se o tebe.“

„Nechápu proč.“

Pokud šlo o moji kariéru, v tom jsem válel. Převzal jsem otcova luxusní letoviska a rozšířil je. Před několika lety jsme se dostali do světa. Teď jsme byli jedním z předních hotelových a resortních řetězců na světě. Každý cíl, který jsem si stanovil, jsem více než naplnil.

Lidi ve správní radě smetly ze stolu tolik mých nápadů. Viděli mě jen, jako dítě, které právě dokončilo vysokou školu a rozhodlo se, že nevím dost na to, abych to převzal. Dokázal jsem, že se všichni mýlili. Neúnavně jsem pracoval, abych je o tom ujistil. Během toho jsem jim také vydělal spoustu peněz.

„Život není jen práce. Proto.“

„To říkáš ty.“

„Já život mám. Můj snoubenec se se mnou sejde zítra.“

„Frank přijede?“

„Jo. Chci se oženit. Myslíš, že bych s ním nechtěl strávit Vánoce?“ Vrhl po mě pohled, jako bych přišel o rozum.

„O tom jsem vlastně nepřemýšlel,“ pokrčil jsem rameny. Předpokládám, že to dávalo smysl. Byli spolu pár let. Před měsícem se zasnoubili.

„Ty opravdu nemáš představu o jakémkoli druhu vztahu.“

„Užívám si vztahy, které mám.“

„Nemáš žádné vztahy kromě práce a rodiny,“ řekl suše, když letadlo konečně přistávalo.

„Mám to tak rád. Jednoduché.“

Byl jsem připravený jet do hotelu a padnout do postele. Poslední dva týdny jsem pracoval nepřetržitě a snažil se udělat vše, abych mohl být tak dlouho mimo kancelář. Nesnášel jsem změny a nechodit každý den do kanceláře, pro mě byla velká změna.

Alespoň se budu moci připojit v jednom ze svých hotelů. Bavilo mě objevovat se na různých místech, abych se ujistil, že všechno běží, jak má. Byla to pro ně vždy dobrá zkouška. Spíše pro mé manažery, kteří dohlíželi na různé okresy. Nedělal jsem to tak často, jako dříve, ale tohle bylo jiné. Nad touto oblastí měla dohled Charlotte.

Moje máma mě poprosila, abych dal tuhle práci Charlotte, její nové nevlastní dceři. Dohlížela na tři hotely tady v Seattlu. Z toho, co jsem viděl, to zatím zvládala dobře.

Když jsem vystoupil z letadla, zasáhl mě studený závan vzduchu. V ovzduší byl silně cítit sníh. Proč se moje matka, stejně jako ostatní starší lidé, nemohla přestěhovat někam to tropů?

„Budou bílé Vánoce,“ řekl Marco, který vystoupil z letadla přede mnou. V jeho hlase byl slyšet úsměv.

„Skvělé.“ Z toho jediného slova mi odkapával sarkasmus.

Nedaleko letadla čekalo černé SUV. Vytáhl jsem telefon a viděl několik zpráv od mé matky. Pohybovaly se v rozmezí toho, že mi chce domluvit rande, až po snahu přimět mě, abych zůstal bydlet v jejím sídle, protože se blížila bouře.

Odpověděl jsem a dal jí na vědomí, že jsem přistál a promluvíme si zítra.

„Pokusí se mě s někým seznámit,“ řekl jsem, když přede mnou Marco nastupoval do auta.

„Říkal jsem to.“

Promnul jsem si tvář. Tohle budou dlouhé a mizerné svátky.

Veselé Vánoce mě.