C+C - 7. kapitola

Překlad: Sinnel

Kor.: Jitka

Útěk

Pohled ze strany Crosse

Whisky se mu celou cestu dolů propalovala skrz vnitřnosti. Cross zvedl láhev výš a dal si další velký doušek. Hluk z domácí party zesílil a byl tak hlasitý, až to pro něj nepředstavovalo nic než jen dráždění v uchu.

Cross, opilý a s rozmazaným viděním, se proplétal mezi lidmi. Pár z nich na něj zavolalo jeho jméno, ale zcela je ignoroval.

Právě teď se potřeboval dostat pryč.

To proto na prvním místě opustil svůj zkurvený dům. Proč Zeke pozval tolik zkurvených lidí?

Pod koženou bundou se mu po kůži plazilo téměř dusivé teplo. Cítil bušení v krku – znamení toho, že se blížilo něco špatného. Začal se pohybovat ještě  o něco rychleji, už jen proto, že nechtěl, aby jeho kamarád pak musel ten nepořádek uklízet.

Cross stěží prošel zadními dveřmi a už na kamenné dlaždice vyzvrátil svůj oběd. Whisky se stejnou cestou propálila zpátky nahoru, ale tentokrát kurva nechutnala ani z poloviny tak dobře.

„Ach, kurva!“

Někdo další se zasmál.

„Jsi v pořádku, člověče?“

Cross zamrkal a rukama se opřel o vlastní kolena. Nedokázal si vzpomenout, kolik mu bylo, když naposledy vypil tolik alkoholu, aby mu z toho bylo špatně.

Možná čtrnáct nebo třináct.

„Kurva,“ zasyčel a odplivl si na zem.

Smích lidí, kteří byli shromáždění venku, mu jen hrál na nervy ještě více. Nerad ze sebe dělal show. To prostě nebylo to, co dělal.

Přesto tam byl.

Smáli se mu.

Dívali se na něj.

Kurva.

To jediné, co právě teď chtěl, bylo necítit. Být otupělý uvnitř i zvenku. Dýchat, ale nemít pocit, jako by každý jednotlivý nádech vyžadoval tolik úsilí.

Nechtěl bolest.

Ani ve svém srdci, ani ve své duši.

Potřeboval být jen otupělý.

„Tady, člověče,“ řekl někdo.

Cross zvedl hlavu a vedle sebe našel jednoho ze starších Zekeho kamarádů. Týpek se šedo-modrýma očima, který k němu natahoval zapáleného jointa. Díky opojné vůni trávy měl pocit, že byl jeho žaludek najednou ještě těžší.

Týpek se zasmál, jako by mohl vidět Crossovo znechucení.

„Jo, já vím,“ řekl. „Tohle silně voní, ale s nevolností dokáže zázraky – buď zmizí, nebo se prostě jen budeš cítit lépe. Je tvůj, jestli chceš.“

Cross si přejel rukou po ústech.

Stále v nich cítil pachuť zvratků.

Podíval se na joint a tvrdě polkl.

Drogy obvykle nebyly jeho věc. Občas si dal na party pár jointů, ale Zeke na něj dával pozor. I když to opravdu nebylo ono.

Nedělal si z toho běžný zvyk.

„Nechci vůbec na nic myslet ani nic cítit,“ řekl Cross.

Ten týpek přikývl. „Jo, i na to je to dobré.“

To bylo to jediné, co Cross potřeboval slyšet. Popadl joint a poprvé z něj potáhl. Nerozkašlal se ani se nedusil, místo toho to zapil dalším lokem pálící whisky.

Cílem byla otupělost.

Potřeboval to.

********

Něco vedle Crosse se pohnulo a jeho mozek omámený drogami a chlastem reagoval jen pomalu. Měl by být dole – vzadu v hlavě měl mlhavou vzpomínku na Zekeho, jak ho stáhl z pohovky a dostal ho do ložnice.

Nebyl v posteli?

Měkké.

Teplé.

Pohodlné.

Jo, rozhodně byl v posteli.

Další pohnutí vedle něho a Cross konečně otevřel oči. Rozhlédl se kolem; vidění měl stále mírně zamžené díky tomu, jak v jeho těle koloval alkohol a drogy, takže to ještě nemohlo být tak dlouho. Nemohl být v posteli příliš dlouho. Mimo ložnici stále ještě slyšel hluk pokračující party.

Hudba.

Smích lidí.

Nějaké křičení.

Cross nejdřív zaregistroval všechny tyhle myšlenky, teprve potom zaznamenal ženu, která se dívala na něj. Dlouze na ni zíral a přemýšlel, co sakra dělala v ložnici spolu s ním. Nejdřív ucítil její ruce - klouzaly po jeho nahé hrudi a pak zajely pod jeho boxerky.

Zeke ho donutil svléknout se.

Máš na oblečení zvratky, člověče.

„Co -“

„Hele,“ řekla dívka.

Pak už byla na něm.

Cross ze sebe stěží dostal nějaké slovo, nebo pochopil, co se dělo, a to kuřátko měl ve svém klíně, odkud se na něj dívalo dolů. Rukama dráždila jeho penis, a on, protože stačilo, aby se o něj někdo dost otřel, nedokázal ovládat reakci svého těla a ztvrdl.

„Takhle se ti to líbí, že?“

Ne.

Jistě, byla dost hezká.

Blondýnka.

Hnědé oči.

Ale ne Catherine.

Všechny ty věci, které pracovaly v její prospěch.

Cross byl stále v prdeli – až příliš v prdeli, než aby tohle dělal. A kdo to kurva jen tak prostě vejde do ložnice a vyleze si na někoho, kdo spí?

„Vypadni,“ řekl Cross.

„Nebuď takový.“

Sevřela ho prsty pevněji.

„Kromě toho,“ dodala, „myslím, že se ti to líbí.“

„Vypadni.“

Někde v jeho zamžené mysli se začaly sračky vyjasňovat.

Jak snadné mohlo být pro kohokoli udělat takovéhle sračky. Využít své výhody. Ublížit a myslet si, že to bylo v pořádku.

Nasralo ho to a zároveň mu z toho bylo zle.

„Kurva vypadni,“ zavrčel Cross.

Jeho slova byla stále nezřetelná.

Jejich síla nebyla taková.

Stále od sebe tu dívku odstrkoval. Ve skutečnosti tak moc, až se přepadla z boku postele. Rána dopadu v okamžiku vyčistila jeho zamžený mozek. Opar nezmizel, ale už se necítil tak vysoko nebo opile.

Zítra bude stát ta kocovina za hovno.

„Kreténe,“ řekla dívka.

„Vypadni.“

Cross se převalil v posteli a přetáhl si přikrývky přes hlavu.

„A zamkni za sebou ty zkurvené dveře,“ zamumlal.

****

„Crossi, znovu ti zvoní telefon.“

„Nech to být,“ řekl Cross.

Zeke i tak přístroj zvedl a zkontroloval ho. „Je to tvůj táta.“

„Kurva, člověče, řekl jsem, abys to nechal být.“

„Sakra, dobře. Klídek.“

Cross se vrátil k čištění devíti milimetrové zbraně. Zeke se o své zbraně nikdy řádně nestaral a to Crosse dohánělo k šílenství.

„Dneska už mi několikrát volal táta,“ řekl Zeke.

„Jo.“

„Ptal se na tebe.“

„Jo,“ zopakoval Cross suše.

„Chtěl vědět, kdy se vrátíš domů.“

„Jo.“

„Crossi,“ řekl Zeke tiše.

Cross zvedl hlavu od zbraně a zjistil, že na něj jeho kamarád zíral. „Co?“

„Jsi tu už týden.“

„A možná tu budu ještě další týden,“ řekl Cross s pokrčením ramen. „Myslím tím, pokud ohledně toho nechceš něco říct.“

„Víš, že tu můžeš zůstat jakkoli dlouho kurva chceš, člověče.“

„Dobře.“

„Až na to, že můj táta říkal, že si tvoje máma dělá obavy, a Calisto je jen dvě vteřiny od toho, aby někoho poslal pro tvůj zadek, aby tě dostal domů. On ví, kde jsi - to je pravděpodobně jediný důvod, proč zatím ještě neudělal.“

„Pravděpodobně,“ souhlasil Cross.

„To je to jediné, co řekneš?“

Ne.

Ano.

Cross opravdu nevěděl.

Nevěděl nic.

V tomhle okamžiku měl pocit, jako by byl celý jeho život jeden obrovský zkurvený bordel. Sračkoidní show. Catherine byla... pryč. To věděl. A s ní odešla i část jeho já. Obrovský kus jeho srdce, který měl být její, protože byl zkurveně tak hloupý. Jako idiot jí dal další kus sám sebe, aniž by přemýšlel o tom, co by to mohlo znamenat. Neuvažoval o tom, že by mu možná mohla znovu ublížit.

Protože láska.

Láska byly kecy.

Ne lež, ne.

Nemohla to být lež, když ji cítil. Věděl, že je skutečná. Každá jeho jednotlivá část milovala Catherine Marcello. Ale to neznamenalo, že se mu to všechno muselo právě teď líbit. Rozhodně to nebyl zatraceně dobrý pocit.

Takže jo.

Láska byla sračka.

„Víš,“ řekl Zeke, „ve skutečnosti jsi mi neřekl nic z toho, co se stalo. Jen ses tu objevil, tři dny se zpíjel do němoty, mezi tím jsi hulil a hodně spal. Myslím, že dnešek je první den, kdy jsi vlastně vstal a něco dělal. A to jediné, co jsi udělal, bylo to, že jsi držkoval ohledně mé zbraně a čistil ji, člověče. Ty... nemluvíš.“

„To je to, co chceš, nebo co?“

„Co?“

„Mluvit o mých pocitech? Copak měsíčně menstruuješ? Vypěstoval sis dole vagínu? To, jak se cítím, není tématem na rozhovor, Zeke.“

Jeho kamarád jen zavrtěl hlavou. „Bože, občas jsi takový kretén. Víš, že ti chci jen pomoci, že? To je všechno.“

Pomohlo by mu, kdyby ho nechal na pokoji. Nebo byl zticha. Pomohlo by mu, kdyby se na nic neptal, takže by se Cross znovu necítil na hovno. Pomohla by mu spousta věcí, ale nic z toho, co mu Zeke v tomhle okamžiku nabízel.

Cross však svému kamarádovi nic z toho neřekl.

Místo toho řekl: „Catherine se se mnou rozešla. Nechci o tom mluvit - není co říct, ale právě teď nechci být doma. Potřeboval jsem být někde jinde. Tak jsem tady.“

Nebo spíš nemohl být doma.

Cross potřeboval nějaký čas. Opravdu nevěděl k čemu. Možná k tomu, aby si znovu dobil baterky, nebo aby ze své hlavy dostal všechny ty sračky. Něco... prostě potřeboval čas, kdy byl pryč od toho, aby byl principe. Čas, kdy nebyl syn své mámy a nevlastního táty, a velký bratr své sestry. Čas pryč od místa, které mu z milionu a jednoho důvodu neustále připomínalo Catherine.

Možná, že pak, až se vrátí, budou sračky v pořádku.

Až na to, že to tak asi nebude.

Takový byl i jeho zkurvený život.

„Zapomněl jsem ti něco říct,“ řekl Zeke.

Cross sám pro sebe cosi zamumlal a pak se zeptal: „Co?“

„Dneska sem přijde můj táta. Říkal, že tě možná dokáže přesvědčit, že je na čase jít domů. Myslel jsem, že bys rád, abych ti dal dopředu echo.“

Když se Cross podíval na svého kamaráda, Zeke zvedl obočí. Slyšel Zekeho nevyslovená slova - ta, která musel číst mezi zkurvenými řádky.

Tady máš šanci odejít, pokud je to to, co potřebuješ nebo chceš, než se sem dostane on.

„Máš pro mě na týden jiný gauč, kde se vyspat?“ zeptal se Cross.

Zeke pokrčil rameny. „Někde ti ho najdu.“

„Jo, udělej to.“

„Měl bych tě však varovat...“

„Co?“

„Táta říkal, že jestli budeš v téhle sračce pokračovat dál, Calisto může někoho poslat, aby tě našel a přivedl tě domů.“

Cross sám pro sebe odmítavě vydechl. „Může to zkusit.“

*********

„ Prober svůj zadek, principe! Vím, že tady jsi.“

Cross si se zasténáním přetáhl přikrývku výš přes hlavu. Dokonce si ani nebyl jistý, na čím zkurveným gauči dneska rána spal - měnilo se to ze dne na den. Kdokoli, kdo měl party, nebo ho pozval, aby zůstal.

Nebyl kurva vybíravý.

Prostě jen nechtěl jít domů.

„Crossi, nenuť mě, abych pro tebe do toho domu zašel dál.“

„Hej... hele, člověče, vstávej.“

Někdo zatřásl Crossovým ramenem tak tvrdě, aby ho probudil z otupělého stavu, ve které se právě nacházel. Oslepující sluneční světlo, který k němu přicházelo z okna, mu řeklo, že byl den. Pohled na světlo také okamžitě přiměl jeho žaludek, aby se vzbouřil.

Až příliš mnoho alkoholu.

Až příliš mnoho všeho ostatního.

Nasrat na život.

„Dobře, Crossi, neříkej, že jsem tě kurva nevaroval.“

„Člověče, vstávej, než ten chlap rozerve můj zkurvený dům na kusy.“

Cross se podíval na muže, který stál nad ním - Tim, Jim, nebo kurva, kdo měl vědět? „Kdo?“

„Principe, tvůj nevlastní otec čeká venku. Usnadni mi to, jinak mám povolení nacpat tvůj zadek do kufru svého auta. Laskavost od bosse.“

Kurva.

„Jdi pryč, Ricku,“ zavrčel Cross.

Pitomý strážce.

Ten chlap Crosse stále nenechal na pokoji.

Dařilo se mu to tři týdny. Tři týdny pouhého... bytí. Samota. Žádná zodpovědnosti. Dobíjení baterek. Zvyknutí si na to, že byl bez Catherine.

Nebylo to hezké místo, jak zjistil.

„Kurva.“

To bylo to jediné, co ten chlap, který vlastnil gauč, řekl.

Pak už byla přikrývka, pod kterou se Cross skrýval, stržena. Cross se ocitl u toho, že s Rickem soutěžili v zírání, nicméně odmítal uhnout zrak.

Jako první promluvil Rick.

„Znovu, tvůj nevlastní otec je venku. Říká, že to stačilo. Byl jsi pryč už dost dlouho – nezvedáš hovory ani se nehlásíš. Svou mámu jsi vyděsil napůl k smrti. Skončil s tvými nesmysly. Pohni zadkem, aniž bych tě k tomu musel donutit, protože jinak tvoje pitomé já osobně nacpu do

kufru auta a odvezu tě domů. Jsem si jistý, že to pro tebe bude hezká lekce, ty malé rozmazlené hovno.“

Cross se zamračil ještě víc.

Na Ricka to nemělo sebemenší vliv. „Vstávej.“

„Naser si.“

„Takže tedy ta těžší cesta.“

Cross se se zvednutým obočím podíval na strážce. „Dotkneš se mě a zemřeš.“

„Hodláš vstát?“

„Je Cal opravdu venku?“

„Tuším, že buď vstaneš a zjistíš to sám, nebo tě tam ven odnesu já. Co z toho si chceš vybrat?“

Cross vyšel ven sám.

Calisto tam čekal.

Ani jeden z nich však s tím druhým poté pár dní nepromluvil.