TSIR - 8. kapitola

Překlad: Lusesita

Kor.: Kačka

Cozette

Přitáhne si mě k sobě, tak jak jsem doufala. Jemně, přesto s potřebou, která odpovídá té mojí. Jeho rty naleznou mé a já taju, klesám na jeho pevnou hruď s jeho pažemi pevně ovinutými kolem mě.

O takovém polibku jsem snila celý život. Jiskry létají, srdce splašeně bije a prsty na nohách se mi kroutí. Je to druh polibku, kvůli kterému špatné věci, které jsem viděla, jsou snesitelnější a uvažuju, kde tento muž byl celý můj život.

Odtáhne se a položí mi ruce na tváře. S úžasem na mě hledí, ne jako bych byla kousek majetku ke koupi, ale jako na ženu, kterou stojí za to si udržet.

„Cozy,“ zavrčí jako jeskynní muž, který uvnitř něj prosí, aby mohl vyjít ven. „Jsi tak zatraceně perfektní.“

„Stěží.“ Zašeptám. „Nejsem jako ty.“

„Co tím myslíš?“

Olíznu si rty a setkám se s jeho pohledem. „Jsi tak talentovaný, úspěšný… ale pocházíme z odlišných světů.“

„Možná je načase, aby se naše světy střetly.“ Znovu mě políbí a já miluju, jak se u toho cítím, způsob, jakým mě drží. Jako skutečný muž, ale ne takový, který mě ovládá – muž, který se o mě stará.

Naše rty se rozdělí a jazykem najde můj, zakňučím, nechci, aby tohle někdy skončilo.

„Jsi v pořádku, Cozy?“ Přikývnu a obejmu ho kolem krku. „Pojď.“ Řekne a já ucítím jeho horký dech na uchu.

S rukou vloženou v jeho, mě vede k pohovce, kde se schoulím, zatímco on přikládá do ohně. Plameny jsou jasné a celé mé tělo se zahřívá – při pohledu na něj, jak přikládá, se mé rozbité srdce zaceluje. Vánoční ozdoby mi připomínají, že by měl zuřit, že jsem překročila hranici, ale místo toho je jen sladký a laskavý. Je všechno, co potřebuju.

Ztlumí hudbu a vrátí se ke mně, přitáhne si mě do klína, hladí mě po zádech. „Jsi tak krásná, ale tvé milé srdce je ještě přitažlivější.“

„I ty jsi krásný.“ Pohladím ho po čelisti.

„Nechci, abys dělala něco, co nechceš.“ Řekne tiše.

„Chci tebe,“ připustím.

Stoicky přikývne. „Taky tě chci.“

„Tak proč ta vážná tvář?“

Usměje se a znovu mě políbí. „Vím, že jsi byla lidmi zraněna, díky čemuž je tento okamžik ještě speciálnější. Pouštíš mě dovnitř a já to nechci pokazit.“

„Nepokazíš.“ Řeknu, vezmu ho za ruku a nasměřuju k mým bokům, pod svetr, abych mu ukázala, že je v pořádku se dotknout mé holé kůže - dotknou se mě. Celé.

Zvedá mi svetr, přetáhne mi ho přes hlavu a odhodí na stranu. Užívá si pohledu na má prsa, klíční kosti a ramena. „Zatraceně, Cozy,“ vydechne, natáhne se za mě a rozepne mi podprsenku, kterou též odloží na stranu. Prsa mám odhalená a místnost se naplňuje horkem.

Podívám se dolů na sebe a uvažuju, co asi vidí, ale jeho lehký dotek mi říká vše, co potřebuju vědět. Hladí mě s takovou péčí, něhou, že se musím kousnout do spodního rtu, tvrdě, když ze mě unikne sten.

Líbá mě na bradavky, krouží kolem nich jazykem. Masíruje mi prsa, až mě kvůli němu bolí kundička. Chci se ho dotýkat, hledět na něj a cítit. Chci vědět vše, co je možné se ohledně něj dozvědět, co se ho dotýká, co ho dokáže zlomit, co ho přitahuje. Všechno.

Stáhnu mu flanelovou košili a odhalím tak hruď plnou vyrýsovaných svalů. Stará se o své tělo, je disciplinovaný a to mě vzrušuje – vidět tolik nahé kůže najednou.

Zvedne obočí a já zavřu oči, ohromená jeho mužností. Jeho velký penis se tiskne proti džínům a já jsem připravená na další krok. Na další krok s ním.

„Jsem panna.“ Zašeptám, jak se zakloním s jeho prsty na knoflíku mých džínů. Překvapeně na mě pohlédne.

„Panna?“

Přikývnu a olíznu si rty. „Max s Joem mě plánovali dát svému drogovému dealerovi, protože mu dlužili peníze a měli málo. Tu noc, kdy jsem odešla, jsem je o tom slyšela mluvit. Byla jsem způsob, jak splatit dluh, stát se něčím majetkem.“

„Do prdele, Cozy.“ Jeho oči potemní a zatne čelist. „Kdo jsou kurva ti chlapy? Nechám je za to zaplatit.“

„Nestojí za tvůj hněv, ani čas.“

„Způsob, jakým se k tobě chovali… Cozette, zlato, kurva, je mi to tak líto.“ Přitáhne mě k sobě, já si na něj obkročmo sednu a zabořím mu tvář do ramene. „Ujistím se, že už se tak nikdy nebudeš cítit. Jako majetek.“

Zvednu oči a podívám se na něj. „Právě teď by mi nevadilo, kdybys mě vlastnil.“

Zavrčí, jeho hlad je nepopiratelný, jak mě líbá ještě drsněji, s větším žárem a já se mu vyrovnávám.

Chci ho, tohle, nás, hned.

Rychle se svlékneme, dostaneme se až na koberec vedle vánočního stromečku, před krb, všechna má přání se plní. Znovu a znovu mě líbá, pak mi sundá kalhotky a zasténá potěšením, když si mě prohlíží.

Podepře mi hlavu polštářem a já stisknu rty, nelze popřít, jak krásně jeho penis vypadá. Vše mi odhaluje, stejně, jako já jemu.

„Jsi nervózní?“ Uchopí moji kundičku. Jeho ruka je přesně tam, kde má být.

Zavrtím hlavou. „Čekala jsem na tebe. Celý svůj život.“

Hladově zavrčí a já zvlhnu. Roztáhne mi kolena a zaboří ústa do mého středu. Olizuje mě a já zakňučím. Vklouznu mu rukama do vlasů.

„Oh, White, och… och ano.“ Zasténám, jak mě škádlí ústy. Snažím se dát nohy k sobě, ale on je zatlačí dolů.

„Tady to máš zlato, hezky pěkně a snadno.“ Zavrní proti mně, hladí mě prsty a já se uvolním.

Pak prohnu záda, jak mě pomalu a pěkně otevírá. Celá se chvěju očekáváním, zatímco používá prsty, má kundička je celá mokrá, úplně kvůli němu teče. Skloní se, aby mě olíznul a já se zatřepotáním zavřu oči a prohrábnu mu jeho husté vlasy.

„Och, nepřestávej, prosím… prosím… och…“ ztratím slova, stejně jako myšlenkové pochody, když do mě vnoří druhý prst.

„Och, kurva, jsi tak těsná, zlato. Tak zatraceně těsná.“

Miluju, že se mě žádný jiný muž nedotknul. Mé tělo je Whitakera a jen jeho. Chci mu poskytnout potěšení, chci, aby se cítil silný a mocný… protože, když mě takhle hladí, jsem ochotná pro tohoto muže udělat úplně všechno. Nikdy nechci, aby to skončilo, způsob, jakým se cítím díky jeho ruce, jak mě otvírá, nutí mě prosit o víc a lapat po dechu rozkoší.

„Tady to je, teď tvá nevinnost pěkně odkapává.“

Můžu slyšet, jak jsem mokrá, jak je mé tělo připravené být prozkoumáno až do hloubky. Znovu mě olízne, čímž vyšle záblesk tepla a já zalapám po dechu, když do mě znovu vnoří prsty, tvrději, s určitým záměrem – a tím je, osvobodit mě.

Tvrdě se udělám. Hlasitě zasténám, když mě učiní svou. Tělo mám jako z rosolu, ústa se mi otevřou, jak zasténám. Kundičku mám široce rozevřenou a on mi saje klitoris. S jeho ústy na mě ho obejmu nohami. Ústa má pevně zabořená v mé kundičce, zatímco se rozpadám.

Sklání se nade mnou s úsměvem na tváři. „Zatraceně, Cozy, ty rozhodně víš, jak navýšit žár.“

„Bylo to v pořádku?“ Zeptám se a lapám po dechu, zatímco on se vedle mě přetočí na záda. Vezme mě za ruku a proplete si se mnou prsty. Srdce mi poskočí.

„Cozy, bylo to všechno. Děkuju ti.“

„Já jsem ta, která by ti měla poděkovat.“ Zasměju se.

„Podívej se na nás, jak jsme zatraceně zdvořilí.“

Usměju se, otočím se k němu a položím ruku na jeho pevnou hruď. „Ale to se mi líbí, jak jsi laskavý, ohleduplný. To je to, co chci od muže… někoho, kdo je jemný a něžný.“ Slzy mě píchají v očích a on si mě přitáhne k sobě.

„Šššš, všechno je v pořádku, už tě mám.“ Slíbá mi slzy a já se usměju, mé emoce přetékají.

Přejedu mu rukou přes hruď a zamířím k jeho tlusté délce, kde ho pohladím.

„Teď je možná řada na mně, abych tě dostala.“