TBCB - 23. kapitola

Překlad: Lusesita

Kor.: Kačka

Julian

Štědrý den

Otevřu oči a najdu Georgii, která na mě hledí.

„Veselé vánoce.“ Usměje se.

„Veselé vánoce, zlatíčko.“ Nakloním se k ní a políbím ji. „Jak dlouho jsi už vzhůru?“

„Jen pár minut.“

Najednou uslyšíme Ellu, jak si v postýlce povídá.

„Je vzhůru!“ Oba vyskočíme z postele.

Otevřu dveře od jejího pokoje, nakloním se nad postýlku a Ella se na mě usměje.

„Veselé vánoce, princezno.“ Políbím ji a zvednu.

„Veselé vánoce, holčičko.“ Georgia se usměje a políbí ji na hlavičku.

Vezmeme ji dolů ke stromečku, kde se nachází krásně zabalené dárky.

„Podívej Ello, přišel Santa a tyhle ti tady nechal.“ Řeknu a všichni tři se posadíme na zem ke stromečku.

Podáváme jí dárky, které jsme jí koupili a pomáháme jí s rozbalováním. Jediné, co ji zaujalo byl balící papír a stužky. Jakmile jí dáme všechny dárky, otevřeme pár hraček a necháme ji hrát si s nimi. Natáhnu se dozadu za stromeček, vytáhnu malou krabičku a podám ji Georgii.

„Zdá se, že tu Santa něco nechal i tobě.“ Usměju se.

„Juliane.“ Na tváři se jí také objeví úsměv.

Sundá z ní papír a odklopí víčko, jen aby odhalila prsten z bílého zlata s diamantovým srdcem uprostřed a malými diamanty okolo.

„Och můj bože, ten je krásný.“ Vzhlédne ke mně s očima plnýma slz.

„Je to příslib a vyznání mé lásky. To srdce uprostřed jé mé srdce, protože sis ho ukradla a představuje moji oddanost a závazek vůči tobě. Nikoho ve svém životě jsem nemiloval tak, jako tebe. Tyhle Vánoce jsou skutečný zázrak, takový, který jsem nečekal. Vnesla jsi mi do života tolik světla, Georgio Beckhamová.“

„Och Juliane.“ Promluví tiše a věnuje mi hřejivý milující objetí. „Tak moc tě miluju. Děkuju ti. Nikdy ho nesundám.“ Řekne a nasadí si prsten na ruku.

„Jsem rád, že se ti líbí, miláčku. Pod stromečkem je toho pro tebe ještě víc.“

„Já pro tebe mám taky pár věcí. Nejdřív otevři tento.“ Usmívá se a podá mi pěkně zabalenou krabici.

Sundám z ní papír, zvednu víko a najdu v ní krásnou koláž s černobílými fotografiemi mě a Elly v rámečku z tmavého třešňového dřeva a na jedné fotografii v rohu jsme všichni tři. Fotografie ve středu je největší a jsem na ní já, jak držím Ellu a líbám ji z boku na hlavičku.

„Zlatíčko, miluju ji. Kdy jsi ji vyfotila?“

„Tajně jednoho dne, kdy jsem vešla a uviděla vás dva spolu. Ten obrázek je tak neuvěřitelně sladký. Myslela jsem, že by vypadal pěkně zavěšený na zdi ve tvé kanceláři.“

„Bude tam vypadat skvěle a teď budu mít své oblíbené holky sebou, i když nebudu doma.“ Obejmu ji. „Miluju ji. Tak moc ti děkuju.“

„Nemáš za co.“

Poté, co otevřeme posledních pár dárků, Georgia udělá Elle láhev a podá mi ji.

„Chystám se pro nás udělat speciální vánoční snídani, zatímco ji budeš krmit.“

Zvednu Ellu z podlahy a držím si ji zapřenou o bok, zatímco stojíme před stromečkem a ona pije z láhve.

„Veselé vánoce, princezno. První z mnoha ve tvém životě a já se ujistím, že každé budou víc speciální, než ty předchozí. Jsi opravdu úžasná malá holčička. Jsi moje vánoční děťátko a já tě miluju až na měsíc a zase zpět.“

Užili jsme si úžasnou vánoční snídani a spojili se přes face time s Kevinem a Kate. Když uložíme Ellu ke spánku, vezmu Georgii do ložnice a dám ji ještě jeden dárek. Elijah a Aspen nás pozvali na vánoční večeři, kde jsme strávili zbytek dne a večera s rodinou Wolfových, doháněli ztracený čas a dobře se bavili.

Jakmile přijedeme domů, vezmu Ellu nahoru a položím ji do postýlky. Celý den byl pro ni vzrušující a měla napilno, takže je teď vyčerpaná. Díky bohu jí Georgia zabalila i vánoční pyžamko do tašky s plenami. Sejdu dolů a jdu do obývacího pokoje. Georgia si nalila sklenku vína a posadila se na gauč. Popadnu ovladač a zapnu Vánoční píseň od Nata Kinga Cola a natáhnu k ní ruku.

„Můžu prosit?“

„Jistě.“ Zakření se, položí skleničku a vloží ruku do mé.

Pomalu tančíme, ruku mám kolem jejího pasu a prsty druhé propletené s jejími.

„Tohle byl tak nádherný, magický den.“ Zadívá se mi do očí.

„To určitě a budu si ho vážit navždy.“

„Příští bude ještě lepší. Ella bude o rok starší a bude tomu rozumět o něco víc.“ Řekne Georgia.

„Takže plánuješ, že se tu zdržíš?“ Povytáhnu obočí.

„Rozhodně, pane Cambridgi. A víte proč?“ Usměje se.

„Protože nedokážeš odolat mě a mému šarmu?“

Zvrátí hlavu a rozesměje se.

„Když to řekneš takhle, tak ano, ale hlavním důvodem, proč tu zůstanu i přes všechna místa a města, co jsem navštívila je, že jsem konečně našla místo, kam skutečně patřím.“ Políbí mě.

Konec