TBCB - 22. kapitola

Překlad: Lusesita

Kor.: Kačka

Julian

„Juliane, rád tě vidím.“ Elijah ke mně natáhne ruku. „Posaď se.“

„Díky, že jsi mě přijal v tak krátké době.“

„V pohodě. Víš, že jsem vždycky k dispozici, když zavoláš. O co jde?“

„Rebecca je zpět ve městě a chce mi dceru vzít.“

„Kruci. Vážně? Vydrž, zavolám sem Aspen.“

O chvíli později vejde do kanceláře.

„Volal jsi mě.“ Usměje se. „Ahoj Juliane, ráda tě vidím.“

„Ahoj Aspen.“ Políbím ji na tvář. „Přál bych si, aby to bylo za lepších okolností.“

„O co jde?“ Posadí se na židli vedle mě.

„Ellina matka je zpět ve městě a vyhrožuje žalobou o opatrovnictví.“ Řekne Elijah. „Potřebuju, abys mi s tím pomohla.“

„Jistě, samozřejmě.“

Elijah a Aspen si zaznamenají tolik informací, kolik jsem schopen jim dát.

„Pořád máš dopis, který ti dala?“ Zeptá se Aspen.

„Jo. Nechal jsem si ho, jen pro případ.“

„Dobře, budeme se na něj muset podívat. Kromě toho máme vše, co v tuto chvíli potřebujeme. Uvidím, co vyšťourám o Rebecce Hayesové.“ Usměje se Aspen a vstane. „Neměj strach, Juliane, Ella nikam nepůjde.“ Položí mi ruku na paži.

„Jo, neboj se, v okamžiku, kdy s ní skončíme, nedostane šanci dostat ji do péče a ani právo na návštěvu.“ Usměje se Elijah.

***

O pár dní později

S Georgiou zamíříme do Elijahovi kanceláře. Jakmile přijedeme, jsme odvedeni do konferenční místnosti, kde na nás čeká spolu s Aspen.

„Och můj bože, ta je rozkošná!“ Řekne Aspen a přejde ke mně, zatímco držím Ellu.

„Děkuju, rozhodně je to moje malá princezna.“

„Vím, jak se cítíš, Juliane, taky mám jednu.“ Usměje se Elijah.

„Chci vám oběma představit svoji přítelkyni, chůvu a lásku mého života, Georgii Beckham. Georgio, tohle jsou Elijah a Aspen Wolfovi, moji právníci a dobří přátelé.“

„Ráda vás oba poznávám.“

„My tebe také.“ Řeknou oba naráz.

„Chůva?“ Elijah pozvedne obočí. „Vážně, Juliane?“

„Je to složitý příběh, ale jednou vám ho u skleničky povím.“

„Ujednáno.“ Usměje se Elijah. „Důvod, proč jsme tě sem dnes zavolali, byl, že jsme ukončili vyšetřování Rebeccy.“

„A?“

Usměje se a zvedne telefon, vytočí číslo a dá to na odposlech.

„Bud Connell.“

„Bude, tady Elijah Wolfe, mám tu i Aspen.“

„Ahoj Bude.“ Pozdraví Aspen.

Z druhé strany linky se ozve těžký povzdech.

„Čemu vděčím za to potěšení?“

„Nedávno jsem zjistil, že jsi přijal klienta jménem Rebecca Hayesová.“

„Jak to víš?“

„Bude, no tak, já vím hodně věcí. Každopádně, muž, kterého žaluje kvůli svěření do péče jejich dcery, je velmi dobrý klient a můj přítel. Onehdy za mnou přišel se znepokojivými informacemi, že se tvoje klientka vloupala do jeho kanceláře. Nyní ti chci sdělit nějaké informace pro případ, že bys je ještě nevěděl. Tvoje klientka, Rebecca Hayesová bude u soudu označena za nevhodného rodiče. Mezi užíváním drog a sklony k násilí, záznamu o zatčení před dvěma týdny a zřeknutí se dítěte, nemáš šanci vyhrát. A to nemluvě o tom, že nemá žádné peníze. Také mám jméno jejího drogového dealera, pokud ho chceš, protože se postarám, aby byl předvolán jako svědek, poté, co ho nechám zabásnout za obchod s drogami.“

„Dost, Wolfe, slyšel jsem dost. Vyjádřil jsi svůj názor. Nebudu ji zastupovat. Pěkný den.“

„Tobě taky, Bude.“ Elijah se usměje a ukončí hovor.

„Tohle všechno jsi o ní zjistil?“

„My.“ Řekne Aspen. „Ohledně tohoto už se nemusíš bát. Žádný právník ji nepřijme a nepůjde proti nám u soudu. Odmítnou hned, jak uvidí jméno Wolfe.“

„Mám takové podezření, že Rebecca přijela do města hledat peníze, ne Ellu. Chystala se využít Ellu jako pojistku a doufala, že jí zaplatíš. Ví, že jsi bohatý a ona užívá drogy a využije tvé peníze ve svůj prospěch.“ Posune složku přes stůl ke mně.

„Co je to?“ Zvednu složku a otevřu ji.

„Právní dokument, kde se vzdává všech rodičovských práv na Ellu. Chci, aby ses s ní sešel, vyplatil ji a nech ji to podepsat. Podám to na soud a vy se s tím už nikdy nebudete muset zaobírat.“

„Vážně chceš, abych jí vyplatil?“ Nakloním hlavu.

„Jop, co je sto tisíc pro muže, jako jsme my? Jsou to drobné, nic víc než pár dolarů. Svoláme setkání u tebe v kanceláři, aby neměla podezření. Nechám ji, aby podepsala papíry, a ty jí pak předáš šek.“

„Nebudu tím jen přispívat k jejímu problému s drogami?“

„Pravděpodobně, ale to, co udělá s penězi, není tvůj problém.“

„Upřímně řečeno, Juliane. Tohle je jediný způsob. Už jsme se dřív vypořádávali s lidmi, jako je Rebecca. Tak dlouho, jak má rodičovská práva, nepřestane.“ Řekne Aspen.

„Co myslíš?“ Podívám se na Georgii.

„Myslím, že je to skvělý nápad. Už nikdy nechci tu mrchu znovu vidět.“

„Dobrá tedy, kdy to spácháme?“

„No Vánoce jsou za pár dní, říkám, ať to sfoukneme rychle, abyste je vy dva mohli prožít v klidu.“ Řekne Elijah.

„Ani nevím, jak ji zkontaktovat. Nemám ani její číslo.“

„My jo.“ Aspen se usměje a podá mi malý papírek s číslicemi.

„Měl bych jí zavolat hned?“

„Jo, čím dřív, tím líp. Och a určitě jí řekni, že chceš, aby to nějak fungovalo.“

Zhluboka se nadechnu a předám Ellu Georgii. Vytáhnu telefon, vytočím její číslo a dám to nahlas.

„Ano?“ Rebecca přijme hovor a zní, jako by právě vstala.

„Rebecco, tady Julian. Poslouchej, trochu jsem přemýšlel a chci, aby to fungovalo. Můžeš se se mnou sejít u mě v kanceláři zítra ráno v deset?“

„Bude s tebou Ella?“

Podívám se na Elijaha a on kývne.

„Ano, bude.“

„A co ta tvoje fajnová holka?“

Podívám se na Elijaha a on zavrtí hlavou.

„Ne, budeme tam jen já a Ella.“

„Fajn, uvidíme se tedy v deset. Jsem ráda, že jsi konečně přišel k rozumu.“ A hovor ukončí.

„Páni ta zní jako skutečný miláček.“ Řekne Aspen.

„Přísahám, že jestli tu ženskou ještě někdy uvidím,“ vydechne Georgia.

„S tím si nedělej starosti, miláčku. Nebudeš muset. Po zítřku to bude vyřešená záležitost.“

Po rozloučení s Elijahem a Aspen nastoupíme do taxi a jedeme domů.

„Elijah s Aspen jsou skvělí právníci. Jak získali všechny tyhle informace tak rychle?“

„To nechceš vědět.“ Ušklíbnu se.

***

Ráno jsem před schůzkou s Rebeccou vystresovaný až do morku kostí. Po krátkém setkání s Elijahem u mě v kanceláři, řeknu Jane, aby poslala Rebeccu do konferenční místnosti. Je pár minut po desáté, když vejde dovnitř.

„Kde je Ella? Řekl jsi mi, že tu bude.“

„Je doma. Necítí se dobře.“

„Co je s ní?“

„Je nachlazená.“ Lžu. „Posaď se, Rebecco.“

„Co se tady děje, Juliane?“

„Oba víme, že nejsi ve stavu, kdy bys mohla Ellu vychovávat. Proto jsi ji v první řadě přinesla mně.“

„Procházela jsem si těžkým obdobím, ale teď už jsem na tom lépe.“

„Ne, nejsi. Zavolal jsem tě sem, protože ti chci učinit nabídku.“

„Jakou nabídku?“

„Jsem ochotný ti zaplatit sto tisíc dolarů, když se vzdáš rodičovských práv na Ellu.“

„Cože! Zbláznil ses? V žádném případě. Myslíš si, že to udělám jen kvůli jedné stovce?“

Nevěřícně nakloním hlavu.

„Dobře, dvě stovky.“

„Pět set a jsme dohodnuti.“

Zasměju se sám pro sebe, protože bych zaplatil miliony, abych si mohl nechat Ellu ve svém životě. Na okamžik zaváhám.

„Tak tedy pět set tisíc.“

„Dobře, kde je šek? Vezmu si ho a už mě nikdy neuvidíš.“

„Má ho můj právník spolu s dokumenty, které musíš podepsat. Můžu mu zavolat, pokud jsi připravená.“

„Jo, ať už to máme za sebou.“

Zvednu telefon a pošlu Elijahovi zprávu. O pár okamžiků později už vstupuje do konferenční místnosti.

„Slečno Hayesová. Jsem Elijah Wolfe, Julianův právník. Přísaháte, že podepisujete tento dokument ze své vlastní vůle?“

„Jo, jo, no tak, prostě mi ho podejte.“

Elijah se na mě dívá, když jí dokument podává spolu s perem.

„Navrhoval bych, abyste si to nejdřív přečetla.“ Řekne Elijah.

„Není třeba. Vím, že se vzdávám svých práv na dítě za půl milionu dolarů.“

Elijah se na mě zmateně podívá a já přikývnu.

„Tady, všechno je podepsáno.“ Posune ke mně papíry přes stůl. „Kde je šek?“

Elijah mi podá prázdný šek a já vyplním částku.

„Hotovo.“ Podám jí šek.

„Hádám, že jo.“ Vstane. „Doufám, že jednoho dne nám oběma naše dcera odpustí.“

„Co tím myslíš?“ Přimhouřím na ni oči.

„Doufám, že mi odpustí, že jsem podepsala ty papíry a že odpustí tobě, že jsi mi dal tolik peněz, abych to udělala. Sbohem, Juliane.“

Přejedu si rukou po tváři a povzdechnu si.

„Ella se to nikdy nemusí dozvědět, Juliane.“

„Já vím.“

„Víš, musím se zeptat, jak si se s ní zapletl?“

„Šlo o jeden víkend a celou dobu jsem byl opilý.“

„Ach, takové víkendy mám ve svém životě taky.“ Povzdechne si.