TC - 28. kapitola

Překlad: Marťa

Cord

Znovu jsme se probudili v noci a naše ruce po nás ihned pátraly. Ale slunce vycházelo mnohem rychleji, než bych si přál. Hannah už plánovala vynechat přednášku v osm, ale na tu v jedenáct se chtěla dostat. Takže jsem v devět vyklopýtal z postele, dal jí pusu na ospalá ústa a vlezl do koupelny osprchovat se.

Když jsem se mydlil, měl jsem na tváři úsměv, když jsem si přehrával naše noční eskapády. Vyzkoušeli jsme několik různých poloh a skončili jsme na pejska. Hannin zadeček byl tak svůdný. Sklonil jsem se k ní a prstem jí dráždil klitoris, zatímco se držela rámu postele… Můj penis se znovu probudil a já tiše zanadával. Kdybychom měli více času, vlezl bych s ní zpátky do postele. Byl jsem v ní dvakrát, ale teď, protože jsem věděl, jaké to je, jsem po ní toužil ještě víc.

Vyrušilo mě tiché zaklepání na dveře. „Jo?“ Zavolala jsem.

Hannah vešla dovnitř, stále nahá. „Napadlo mě, jestli bys nechtěl společnost.“

„Rozhodně.“ Otevřel jsem dveře sprchy a pustil ji dovnitř. Ponořil jsem ji pod vodu a přistoupil k tomu, abych ji namydlil.

Po napěnění její kůže jsme zešíleli. Bez kondomu ve sprše to nešlo, tak jsme se opláchli a vypotáceli se ven. Natahovali jsme se jeden po druhém rukama i ústy, jak jsme spěchali zpět do ložnice.

Sotva jsme byli v posteli, otevřel jsem poslední kondom, který jsem měl. Skočila na mě, když jsem do ní zajel a oba jsme vykřikli. To, co přišlo potom, bylo rychlé, živočišné a divoké. Když to skončilo, bylo to, jako by z místnosti odsáli vzduch.

Držel jsem ji, stále jsem lapal po dechu, vědom si toho, že teď bylo něco jinak. Pomohl jsem jí vstát, ale její výraz byl skoro smutný. Odtáhl jsem se a zeptal se. „Co se děje?“

Pokrčila rameny, natáhla se pro tašku a vytáhla šaty. Mlčky jsme se oblékli, ale když vzala hřeben a pomalu si rozčesávala vlasy, chytil jsem ji za ruku a přinutil ji, aby se na mě podívala. „Mluv se mnou, prosím.“

Povzdechla si. „Dnes jedeme domů.“

„Jo?“ Nebyl jsem si jistý, kam tím mířila.

„Až se vrátíme, bude to jako předtím.“

„Tak to obvykle funguje, Marshallová.“ Zatahal jsem ji za pramen mokrých vlasů.

„Ne, chci říct, že to má být falešné. Až na to, že jsme spolu spali. To něco je.“ Její oči kmitaly po místnosti, všude kolem mě. Cítil jsem její paniku a dopadla na mě předtucha. Cokoli teď řeknu, bude důležité. Tohle byl okamžik definice našeho falešného nebo reálného vztahu, ale nevěděl jsem přesně, co chtěla, abych řekl, a když řeknu špatnou věc, měl jsem dojem, že ji vyděsím a ona uteče. To byl důvod, proč nedělám nic tak hloupého, jako třeba říkat to slovo na L. Můj mozek hledal způsob, jak ji uklidnit, jak to napravit, ať už se jí honilo hlavou cokoli. „Nemusíme se rozhodnout hned, Hannah,“ nabídl jsem jí. „Jsme to, co jsme, ne?“

Nakrčila nos. „Asi…“

„Chci říct, že s tebou rád trávím čas,“ vysvětloval jsem. „V posteli i mimo ni. Víš to?“ Bože, řekni prosím ano…

„Samozřejmě.“

Téměř jsem se složil úlevou. „Tak uvidíme, jak to půjde. Můžeme se spolu stýkat, jako doposud a můžeme spolu spát. Pokud budeš chtít.“ Stáhlo se mi hrdlo, když jsem zvažoval možnost, že by to nechtěla. Pro mě minulá noc všechno změnila.

Play off, New Jersey, budoucnost… Neměl jsem ponětí, co se s tím vším stane. Ale Hannah byla jediná jasná a pravdivá věc, kterou jsem chtěl jistě.

Polkla a já jí mnul ruce a paže, i když jediné, co jsem chtěl, bylo přitáhnout si ji do náruče. Ale neudělal jsem to. Místo toho jsem zadržel dech, čekal a modlil se, aby ani ona nebyla připravená se nás vzdát.

Nakonec, po nejdelších chvílích mého života, přikývla. „To zní dobře.“

Dal jsem jí polibek na ústa, vdechl ji a veškerá hrůza, kterou jsem před chvílí cítil, odplula. Zavřel jsem oči a přitáhl si ji k sobě. Rád, že mi tak ulevilo. Protože více času s ní znamenalo více času přesvědčit ji, že bychom mohli mít něco skvělého, něco skutečného. Pokud nám dá šanci.